velikost textu

Alternativy nepodmíněného trestu odnětí svobody a alternativy trestněprocesní

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Alternativy nepodmíněného trestu odnětí svobody a alternativy trestněprocesní
Název v angličtině:
Alternatives to unconditional prison sentences and alternatives to criminal proceedings
Typ:
Rigorózní práce
Autor:
JUDr. Vladimír Najdekr
Vedoucí:
prof. JUDr. Jiří Jelínek, CSc.
Oponent:
JUDr. PhDr. Otakar Osmančík, CSc.
Id práce:
11915
Fakulta:
Právnická fakulta (PF)
Pracoviště:
Katedra trestního práva (22-KTP)
Program studia:
Právo a právní věda (M6805)
Obor studia:
Právo (6835)
Přidělovaný titul:
JUDr.
Datum obhajoby:
25. 9. 2009
Výsledek obhajoby:
Prospěl/a
Jazyk práce:
Čeština
Abstrakt:
usnesení. Ve výroku tohoto usnesení soud pro mládež, případn v přípravném řízení státní zástupce, uvede, že se od dalšího trestního stíhání mladistvého odstupuje. Usnesení musí též obsahovat výrok o tom, že se trestní stíhání pro předmtný skutek, ve kterém je spatřováno určité provinní, zastavuje (§ 70 odst. 2 ZSM). Proti tomuto usnesení je pak přípustná stížnost, jež má odkladný účinek a poškozený se o odstoupení trestního stíhání toliko vyrozumí (§ 70 odst. 4 ZSM). V ust. § 70 odst. 5 ZSM je obsažena jakási pojistka, díky které mže po rozhodnutí o odstoupení od trestního stíhání mladistvý dosáhnout pokračování trestního stíhání a případného zprošujícího rozsudku. Pokud tedy mladistvý do tří dn od oznámení usnesení o odstoupení od trestního stíhání prohlásí, že trvá na projednání vci, příslušný orgán (soud pro mládež nebo státní zástupce) vydá usnesení o pokračování v trestním stíhání a v trestním řízení se pokračuje. Toto ustanovení má dopad na náležitosti usnesení o odstoupení od trestního stíhání, kdy v tomto musí být mladistvý poučen o možnosti prohlásit, že trvá na pokračování v trestním stíhání. V posledním 6. odstavci § 70 ZSM je pak obsaženo omezení, že pokud bylo odstoupeno od trestního stíhání mladistvého a v trestním řízení se pokraovalo jen proto, že mladistvý na projednání vci trval, soud pro mládež, neshledá-li dvod ke zproštní mladistvého, vysloví sice vinu, trest však neuloží. Pokud toto ustanovení hovoří o trestu, jedná se o zjevnou nesprávnost, nebo v režimu mladistvých připadá v úvahu toliko trestní opatření. 11. Závr Stejn jako se v posledních 150 letech dá se říci překotn zmnil pohled na otázky jako jsou základní lidská práva a svobody, občanská práva, demokracie, vztah státu a práva, mní se i pohled na institut trestního práva – trest. Zatímco dříve byl trest chápán pouze jako odplata za spáchaný trestný čin, dnes se stále více prosazuje pojetí, které vidí v trestu možnost pracovat na resocializaci pachatele, vyvolat v pachateli pocit odpovdnosti za spáchání trestného činu a motivovat jej, aby se sám pokusil napravit újmu, kterou trestným činem zpsobil. Tchto cíl sice lze dosáhnout i v rámci výkonu trestu odntí svobody, podstatn vtšího uplatnní však mohou dostát práv v alternativách k trestu odntí svobody, resp. v alternativách procesních. Snad proto mžeme témř ve všech demokratických zemích hovořit o procesu začleování alternativ k trestu odntí svobody, resp. alternativních procesních postup do právního řádu a jejich vývoji. Evropské zem, u nichž nebyla ve druhé polovin dvacátého století přerušena právní kontinuita, mají s alternativami k trestu odntí svobody a s alternativními postupy vtší zkušenosti (např. veřejn prospšné práce byly 121 zavedeny v Irsku již v roce 1983 a ve Francii v roce 1989). Tato rigorózní práce se pokusila poukazovat spíše na pozitivní aspekty alternativ k trestu odntí svobody a procesních alternativ. Existují však i jejich stinné stránky. Je to např. dosti omezená kategorie pachatel, jimž jsou alternativní tresty ukládány, nedostatečné finanční zajištní a organizační infrastruktura k realizaci alternativních trest a problémy z toho plynoucí, tzv. obrácený efekt nevzeských trest, kdy popularita alternativních trest (te mám na mysli alternativní tresty v užším pojetí, zejména veřejn prospšné práce) a jejich široké přijetí ze strany veřejnosti vede paradoxn k jejich ukládání v případech trestných čin, které by jinak byly postihnuty jiným trestem nespojeným s odntím svobody anebo by bylo bžné postupovat cestou upuštní od potrestání. 122 Tyto poznatky pramení práv ze zkoumání výkonu alternativních sankcí a alternativních procesních postup v nkterých jiných evropských 121 Evropský výbor pro problémy trestné činnosti: Alternativní opatření k trestu vzení, eské vzeství 1995, č.3 122 Van Kalmthout, A. M., Ouředníčková, L.: Realizace alternativních trest, nkteré zkušenosti západoevropských zemí, Právní rozhledy 1997, č. 12 zemích, kde je, jak jsem výše uvedl, vtší zkušenost s tmito právními instituty. Tato zkušenost (přesnji její zkoumání) by mla pomoci tomu, aby vývoj alternativních sankcí v eské republice neustrnul a dokázal v budoucnu reagovat na problémy spojené s trestní represí. Naše současná právní úprava udlala podle mého názoru velký krok kupředu zavedením trestu obecn prospšných prací, dalším novým prvkem, který lze přivítat, je zavedení denních pokut u penžitého opatření u mladistvého. Především je ovšem třeba kladn hodnotit schválení nového trestního zákoníku, který provedl v oblasti alternativních sankcí a postup řadu zmn. Z tch nejvýraznjších jmenujme např. zavedení trest domácího vzení a zákazu vstupu na sportovní, kulturní a jiné společenské akce, dále zmnu pomru při přemn trestu obecn prospšných prací či zavedení denních sazeb v rámci penžitého trestu u dosplého pachatele. De lege ferenda by jist stálo za úvahu zavedení tzv. víkendových vzení, která fungují ve Švédsku nebo např. další zpřísnní pomru přemny trestu obecn prospšných prací v odntí svobody, protože tím, že se maximální výmra trestu v novém trestním zákoníku snížila na 300 hodin ( z pvodních 400) se opt dostáváme do situace, kdy bude-li pachatel přečinu, za njž zákon stanoví trestní sazbu 1 – 5 let, odsouzen by i k maximální výmře trestu obecn prospšných prací a tento mu bude pro nevykonání přemnn, trest odntí svobody nedosáhne ani spodní hranice stanovené trestní sazby (a to přestože se pomr přemny trestu v novém českém TZ oproti stávající úprav zdvojnásobil). Na druhou stranu je k tomuto nutné uvést, že každý trest je třeba posuzovat samostatn a nikoli pouze přepočítávat na hrozící odntí svobody. K obdobné situaci totiž dochází např. i u penžitého trestu (je-li uložen samostatn), kdy náhradní trest odntí svobody často nedosahuje spodní hranice trestní sazby stanovené pro příslušný trestný čin. V obou případech ovšem platí, že je třeba po zvážení všech okolností stanovit vhodnou výmru alternativního trestu a nikoli řídit se odntím svobody, které odsouzenému hrozí v případ nástupu trestu náhradního, resp. v případ přemny trestu. Domnívám se, že alternativní tresty a trestnprocesní alternativy je potřeba považovat za nezbytnou a žádoucí součást právního řádu moderního státu. Zárove je ovšem třeba brát v potaz, že při aplikaci alternativ jsou na orgány činné v trestním řízení, zejména soudy, kladeny vysoké požadavky, nebo nevhodn zvolená alternativa ztrácí svj smysl a především efekt.
Abstract v angličtině:
Resumé/Summary: This thesis deals with alternatives to unconditional prison sentences and procedural law alternatives in the field of criminal law. The introduction outlines the historical development of alternative sanctions and the reasons for their creation and implementation. The following chapters address alternative sentences as accounted for in the valid and effective Czech legislation. The community service sentence, as the most typical alternative punishment, is discussed in detail. Attention is also focused on suspended sentences, including suspended sentences with supervision, i.e. punishments which are definitely the ones that are imposed the most frequently in the Czech Republic. The sentence of pecuniary penalty, which is also often imposed as an alternative sanction, is dealt with thoroughly too. Other punishments, including forfeiture of an item, prohibition of a specific activity, prohibition of residence and deportation, whose alternative function is rather secondary, are paid less attention. The following part of the paper provides a comparison of alternative sentences according to Slovak legal regulations with alternative penalties envisaged by Czech legislation. In view of the recent amendment to substantive criminal law in the Czech Republic (Act No. 40/2009 Coll.), this chapter also brings up the respective issue. The final chapter concerns alternatives to criminal proceedings, so-called “diversions”. I believe that alternative sentences and criminal procedure alternatives are currently a pressing issue which needs analysing. However, mere introduction of alternatives into the rule of law is only the first step towards the solution to problems associated with the unconditional prison sentence. First and foremost, alternative approach to criminal cases cannot be efficient without the correct application of alternatives. There are two aspects to this: Firstly, it needs to be established whether, given the circumstances of the offence and/or the offender, any alternative procedure may be considered, and if so, which alternative punishment would be the most suitable. Secondly, the alternative sanction must be designed in such a way as to reflect specific circumstances of the case. Indeed, excessive, or inappropriate, use of alternatives in dealing with criminal cases can be a mistake equal to that of disregarding them.
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce JUDr. Vladimír Najdekr 546 kB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce JUDr. Vladimír Najdekr 111 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky JUDr. Vladimír Najdekr 53 kB
Stáhnout Posudek vedoucího prof. JUDr. Jiří Jelínek, CSc. 71 kB
Stáhnout Posudek oponenta JUDr. PhDr. Otakar Osmančík, CSc. 88 kB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby 16 kB