velikost textu

Kupní síla a její zneužití v evropském právu

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Kupní síla a její zneužití v evropském právu
Název v angličtině:
Buyer Power and its Abuse in European Law
Typ:
Rigorózní práce
Autor:
JUDr. Aleš Musil
Vedoucí:
JUDr. Václav Šmejkal, Ph.D.
Oponent:
JUDr. Magdaléna Svobodová, Ph.D.
Id práce:
118618
Fakulta:
Právnická fakulta (PF)
Pracoviště:
Katedra evropského práva (22-KEP)
Program studia:
Právo a právní věda (M6805)
Obor studia:
Právo (6835)
Přidělovaný titul:
JUDr.
Datum obhajoby:
24. 2. 2020
Výsledek obhajoby:
Prospěl/a
Jazyk práce:
Čeština
Klíčová slova:
kupní síla, evropské právo, soutěžní právo
Klíčová slova v angličtině:
Buyer power, European law, competition law
Abstrakt:
Abstrakt Tato rigorózní práce se pod názvem „Kupní síla a její zneužití v evropském právu“ zabývá analýzou kupní síly v evropském právu z pohledu právní teorie (část první – teoretická) a analýzou právních úprav jejího zneužití (část druhá – praktická). Pozornost je věnována především pohledu evropského práva na problematiku kupní síly a jejího zneužití, a to jak z pohledu existenční ochrany hospodářské soutěže, tak z pohledu konceptu kupní síly, sledujícího především jiné cíle než ochranu hospodářské soutěže na trhu. Ve své práci se zabývám tržní kupní silou, kterou odlišuji jak od tržní síly na straně podávajícího, tak od ekonomického pojetí kupní síly, vyjadřujícího kupní sílu firem a spotřebitelů pomocí srovnání cen v národních měnách za stejné výrobky v tzv. spotřebním koši. Pojem tržní síly v sobě tedy zahrnuje jak tržní sílu na straně prodávajícího, tak tržní kupní sílu. Ve své rigorózní práci dokazuji, že (i) tyto tržní síly nemohou byt chápány jako zrcadlový odraz a (ii) kupní síla je zastřešující pojem pro monopsonii a vyjednávající sílu na straně odběratele. Kupní síla jako zastřešující pojem vyjadřuje odběratelovu schopnost ovlivňovat obchodní chování dodavatele s cílem dosáhnout snížení nákupní ceny a/nebo získání výhodnějších obchodních podmínek, a to ve dvou formách – ve formě monopsonie a ve formě vyjednávající síly. Monopsonie je považována za neefektivní nákupní strategii, která je založená na jednostranném snížení poptávky, tedy objemu nákupů za účelem snížení nákupní ceny. Naopak vyjednávající síla na straně odběratele je hodnocena jako pozitivní nákupní strategie, mající schopnost neutralizovat tržní sílu na straně prodávajícího a snižovat prodejní cenu na přijatelnou úroveň. Tato práce však zároveň poukazuje na skutečnost, že i vyjednávající síla na straně odběratele může být zneužita a spadá pod právní normy soutěžního práva. Dále se zabývám vyrovnávací silou na straně odběratele jako formu aktivní obranné strategie ze strany prodávajícího, který se snaží prokázat, že jeho tržní síla byla minimalizována díky existenci významné kupní síly. Ve své práci také zdůrazňuji skutečnost, že kupní síla se neprojevuje pouze na předcházejícím (nákupním) trhu ale v některých případech i na navazujícím (prodejním) trhu a v takových případech je nutno zkoumat tzv. duální účinek kupní síly. Co se týče konceptu kupní síly, sledující především jiné cíle než ochranu hospodářské soutěže na trhu, navrhuji ve své práci rozdělit pojem nekalé obchodní praktiky a zavést nový pojem zneužívající nákupní praktika, protože obě praktiky sledují jiné cíle a existují v jiném kontextu. Pro analýzu zneužití kupní síly v druhé části tato práce rozděluje formy zneužití do tří kategorií – vylučovací zneužití kupní síly, kořistnické zneužití kupní síly a kořistnické zneužití kupní síly ve formě zneužívajících nákupních praktik. V poslední kapitole své rigorózní práce jsem se zaměřil na novou směrnici č. 2019/633 o nekalých obchodních praktikách mezi podniky v zemědělském a potravinovém řetězci, která nabyla účinnosti 30. dubna 2019. Tato práce vychází z právního stavu k tomuto dni. Klíčová slova: kupní síla, evropské právo, soutěžní právo.
Abstract v angličtině:
Abstract This rigorosum thesis entitled "Buyer Power and its Abuse in European Law" deals with the analysis of buyer power in European law from the perspective of legal theory (part one - theoretical) and analysis of legislative aspects of the abuse (part two - practical). Attention is paid to the perspective of European law on the issue of buyer power and its abuse, both from the perspective of competition law and of the concept of buyer power, primarily pursuing objectives other than competition on the market. In my rigorosum thesis, I address the issue of market buyer power as a concept different from both market seller power and purchasing power, which refers to the extent to which consumers or firms have available money for spending and consumption. The concept of market power has in fact two branches - seller power and buyer power. In my thesis, I prove that (i) they cannot be viewed as a mirror image and (ii) that buyer power is an umbrella concept covering monopsony and bargaining power. Buyer power as the umbrella concept is a buyer’s ability to exert pressure on its suppliers so as to lower prices or extract other concessions in two forms – monopsony and bargaining power. Monopsony power is an inefficient purchasing behaviour that involves withholding demand to decrease the purchasing price paid while bargaining power is an efficiency enhancing purchasing behaviour that neutralizes seller market power and approaches purchasing prices towards the competitive level. However, bargaining power can be used anticompetitively and should also be under the scrutiny of competition law. I also deal with countervailing buyer power as an efficiency defence raised by a selling undertaking claiming that its market power is neutralised due to the existence of a large buyer power. In my rigorosum thesis, I introduce the need to evaluate the dual effect of buyer power on competition. This is, buyer power will always have an impact in the upstream market. However, it may also have an impact on end consumer prices in a related downstream market. As far as the concept of buyer power, primarily pursuing objectives other than competition on the market, I propose to separate concept of unfair commercial practices from concept abusing purchasing practices because they have different objectives and exists in different areas. As for analysis of legislative aspects of the abuse in part two, the submitted thesis divides abuse of buyer power into three categories – exclusionary buyer power, exploitive buyer power and anticompetitive unfair purchasing practices as a sub-part of exploitive buyer power. Finally, this rigorosum thesis extensively deals with a new Directive 2019/633 on unfair trading practices in business-to-business relationships in the agricultural and food supply chain, which entered into force on 30 April 2019 and that day I have chosen to conclude my rigorosum thesis. Key words: Buyer power, European law, competition law.
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce JUDr. Aleš Musil 1.21 MB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce JUDr. Aleš Musil 76 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky JUDr. Aleš Musil 41 kB
Stáhnout Posudek vedoucího JUDr. Václav Šmejkal, Ph.D. 624 kB
Stáhnout Posudek oponenta JUDr. Magdaléna Svobodová, Ph.D. 121 kB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby 315 kB