velikost textu

Conspecific brood parasitism: a case study on the common pochard and the barn swallow

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Conspecific brood parasitism: a case study on the common pochard and the barn swallow
Název v češtině:
Vnitrodruhový hnízdní parazitismus: případová studie poláka velkého a vlaštovky obecné
Typ:
Disertační práce
Autor:
Mgr. Adéla Petrželková
Školitel:
RNDr. David Hořák, Ph.D.
Oponenti:
doc. RNDr. Petr Musil, Dr.
Matthieu Guillemain, Dr.
Konzultant:
doc. Mgr. Tomáš Albrecht, Ph.D.
Id práce:
114930
Fakulta:
Přírodovědecká fakulta (PřF)
Pracoviště:
Katedra ekologie (31-162)
Program studia:
Ekologie (P1514)
Obor studia:
-
Přidělovaný titul:
Ph.D.
Datum obhajoby:
22. 6. 2017
Výsledek obhajoby:
Prospěl/a
Informace o neveřejnosti:
Příloha práce byla vyloučena ze zveřejnění.
Jazyk práce:
Angličtina
Klíčová slova:
alternativní reprodukční strategie, molekulární metody, polák velký, vlaštovka obecná, hnízdní parazitismus
Klíčová slova v angličtině:
alterantive reproductive strategy, molecular methods, common pochard, barn swallow, brood parasitism
Abstrakt:
Abstrakt Tato disertační práce se zabývá vnitrodruhovým hnízdním parazitismem u ptáků (VHP). VHP je alternativní reprodukční strategie, kdy parazitická samice klade vejce do hnízda cizí hostitelské samice stejného druhu. Parazitická samice následně hnízdo hostitele opouští a ušetří tak energii, kterou by jinak musela investovat do rodičovské péče. Jelikož mezi parazitickým a hostitelským vejcem či mládětem není znatelný morfologický rozdíl, je problematické VHP rozpoznat. Proto je pro jeho určení vhodné použít molekulární metodiku. VHP může být použit jako „a best-of-bad-job“ strategie, kdy samice nemá vlastní hnízdo a vejce snáší pouze paraziticky, nebo o hnízdo přišla např. kvůli predaci. Další možnost je, že samice mohou zvýšit svoji fekunditu („fecundity enhancement“). V tomto případe samice často klade parazitická vejce a později zakládá vlastní snůšku. V rámci této disertační práce byly studovány dva modelové druhy. Prvním druhem byla prekociální potápivá kachna – polák velký (Aythya ferina; Anseriformes; Anatidae). Parazitická vejce byla určena pomocí proteinového fingerprintingu a díky této metodě bylo také možné rozlišit vejce jednotlivých samic. Míra VHP byla u poláka velkého relativně vysoká (91 %, 72 %; Kapitola 1, 4). Velikost snůšky hostitelské samice byla negativně ovlivněna počtem cizích vajec ve snůšce. Ve studii, která se zabývala jednotlivými reprodukčními taktikami samic, bylo zjištěno, že samice poláka využívají parazitismus v různém kontextu. Některé samice snášely vejce pouze paraziticky, jiné samice kombinovaly parazitismus s péčí o vlastní snůšku. Na druhou stranu některé samice snášely vejce pouze do vlastní snůšky. Tyto tři reprodukční taktiky byly během tří let zastoupeny rovnoměrně a samice je během let měnily. Zároveň bylo zjištěno, že reprodukční úsilí se mezi samicemi lišilo v závislosti na reprodukční taktice. V neposlední řadě bylo testováno, zda je možné určit VHP pomocí morfologie vajec (tzv. ‚Eadiho metoda‘, Kapitola 3). Výsledky naznačují, že použití morfologie vajec není vhodné pro určení VHP, a navíc bylo zjištěno, že výsledek může být ovlivněn příbuzností mezi parzitem a hostitelem. Druhý modelový druh byl atriciální pěvec – vlaštovka obecná (Hirundo rustica rustica; Passeriformes; Hirundinidae). Parazitická mláďata byla určena pomocí mikrosatelitů DNA. Míra VHP byla nižší než u poláka velkého (22 %, Kapitola 2). Dále bylo zjištěno, že míra hnízdního parazitismu byla pozitivně ovlivněna mírou synchronicity v hnízdění. Zhruba 28 % parazitických mláďat bylo oplodněno rezidentním samcem z hostitelského hnízda (Quasi parazitismus = QP). Samice, které kombinovaly normální hnízdění a parazitismus měly v průměru o jedno mládě více než ostatní samice v populaci. Stejně tak i QP samci měli zhruba o jednoho potomka více než průměrný samec v populaci. Oproti tomu hostitelské samice měly zhruba o jedno mládě méně něž byl průměr v rámci populace. Předložená disertační práce přináší nové poznatky o VHP u dvou studovaných druhů (polák velký a vlaštovka obecná), které byly získány pomocí molekulárních metod.
Abstract v angličtině:
Abstract Presented thesis is mainly concerned with the conspecific brood parasitism (CBP) in birds. CBP is an alternative reproductive strategy when a parasitic female lay egg or eggs to other (host) female’s nest of the same species. Then the parasitic female leaves the host’s nest and does not provide any energetic investment in a subsequent parental care. Distinguish parasitic eggs or young is problematic because there are no obvious morphological differences. Thus, the use of molecular method is crucial for proper determination of CBP. CBP can be used as ‘a best-of-bad-job’ when female does not have her own nest or lost her nest for example through predation. Other option is that female can increase her fecundity (‘fecundity enhancement’ hypothesis) when she lay parasitic egg/eggs and care about her own clutch afterward. Two different model species were studied. The first one was a precocial diving duck - the common pochard (Aythya ferina; Anseriformes; Anatidae). Protein fingerprinting was used for detection of CBP and for distinguishing between eggs of individual females. It was found that the rate of CBP was relatively high in this species (91%, 72%; Chapter 1, 4). Further results indicated that the host clutch size decreased with the number of parasitic eggs in the clutch. The study of individual reproductive tactics revealed that females used parasitism in different context. Some females laid eggs only parasitically but others combined parasitism and normal nesting. On the other hand, some females laid their eggs only in own nest and did not parasitize. These three reproductive tactics were overall in balance and females could change them between years. Moreover, it was found that females with different reproductive tactics varied in their reproductive effort. Finally, it was tested if a detection of parasitic eggs and parasitized nests is possible by using egg morphology (Eadie’s method; Chapter 3). The results showed that the egg morphology was not suitable for a reliable determination of CBP in the common pochard and that the method could be impacted by relatedness between parasitic and host female. The second species under study was an altricial songbird - the barn swallow (Hirundo rustica rustica; Passeriformes; Hirundinidae). For detection of parasitic young were used microsatellite DNA typing. The frequency of the CBP was lower than in the common pochard (22%; Chapter 2). Additionally, it was found that the rate of CBP increased with a breeding synchrony. About 28% of the parasitic young were fertilized by the nest attending male (quasi-parasitism = QP). Parasitic females had more offspring per breeding attempt than was the population average as same as the quasi parasitic males. On the other hand, host females suffered decrease in the number of offspring per breeding attempt. In conclusion, the presented thesis brings new information about CBP in two different study species (the common pochard and the barn swallow) revealed by molecular methods.
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce Mgr. Adéla Petrželková 1015 kB
Stáhnout Příloha k práci Mgr. Adéla Petrželková 20.6 MB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce Mgr. Adéla Petrželková 318 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky Mgr. Adéla Petrželková 314 kB
Stáhnout Autoreferát / teze disertační práce Mgr. Adéla Petrželková 261 kB
Stáhnout Posudek oponenta doc. RNDr. Petr Musil, Dr. 281 kB
Stáhnout Posudek oponenta Matthieu Guillemain, Dr. 769 kB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby 424 kB