velikost textu

Bioarcheologie středověké populace střední Evropy: vztah zdravotního stavu, sociální diferenciace a výživy.

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Bioarcheologie středověké populace střední Evropy: vztah zdravotního stavu, sociální diferenciace a výživy.
Název v angličtině:
Bioarchaeology of the Medieval population of Central Europe: Relationships among health status, social context and nutrition.
Typ:
Disertační práce
Autor:
Mgr. Sylva Kaupová
Školitel:
RNDr. Petr Velemínský, Ph.D.
Oponenti:
doc. MUDr. Václav Smrčka, CSc.
Caroline Polet
Konzultant:
doc. RNDr. Jaroslav Brůžek, CSc.
Id práce:
114802
Fakulta:
Přírodovědecká fakulta (PřF)
Pracoviště:
Katedra antropologie a genetiky člověka (31-110)
Program studia:
Antropologie a genetika člověka (P1525)
Obor studia:
-
Přidělovaný titul:
Ph.D.
Datum obhajoby:
8. 3. 2017
Výsledek obhajoby:
Prospěl/a
Jazyk práce:
Angličtina
Klíčová slova:
výživa, stabilní izotopy, kojení, zdravotní stav, středověk, Velká Morava, socio-ekonomická stratifikace
Klíčová slova v angličtině:
diet, stable isotopes, breastfeeding, health status, Middle Ages, Great Moravia, socio-economic stratification
Abstrakt:
Abstrakt Práce se zabývá výživou a zdravotním stavem středověké populace Moravy (9. – 11. století) v kontextu společenských změn, zahrnujících rozvoj ekonomických a politických struktur, přijetí a rozvoj křesťanství, ale i následný úpadek státní struktury a opětovný populační rozvoj v průběhu mladohradištního období. Výživa byla hodnocena na základě stabilních izotopů uhlíku (δ13C) a dusíku (δ15N). Hodnoty izotopů δ13C a δ15N byly měřeny u souboru 189 dospělých jedinců obou pohlaví a 74 zvířat. V hodnoceném souboru byly zastoupeny dvě socio-ekonomicky odlišné populační skupiny (mocenská centra vs. jejich zázemí) a dvě časová období: velkomoravské období (9. – 10. století) a období mladohradištní (11. století). Hodnoty izotopů δ13C a δ15N byly měřeny i u dětí ve věku do šesti let z mikulčické akropole a jejího zázemí (Josefov) z důvodu studia délky kojení a věku odstavení dítěte. U nedospělých jedinců byla sledována přítomnost vybraných nespecifických stresových indikátorů (cribra orbitalia, porotická hyperostóza, endokraniální léze) a odečtena metrická data definující růst. U dospělých jedinců byl hodnocen zdravotní stav chrupu (přítomnost zubního kazu, periodontitidy, periapikálních lézí, intenzita zubní abraze), přítomnost cribra orbitalia a odhadnuta výška postavy. Hodnoty δ13C a δ15N souboru dospělých ukazují, že strava velkomoravské populace byla založena na suchozemských zdrojích s významným podílem C4 rostlin. Významná konzumace sladkovodních ryb nebyla prokázána. Byly pozorovány významné rozdíly v podílu živočišných proteinů ve stravě mezi obyvateli center a jejich zázemí. V rámci populace center byl v souboru mužů nalezen statisticky signifikantní vztah mezi hodnotami stabilních izotopů dusíku a indikátory socio-ekonomického postavení jedince. U žen analogický vztah nalezen nebyl. Dále byly pozorovány diachronní změny ve výživě, kdy strava mladohradištního souboru byla charakterizována zvýšenou konzumací prosa u obou pohlaví a nižším zastoupením živočišných proteinů ve stravě mužů. Izotopová data souboru nedospělých ukazují, že pro velkomoravskou populaci neexistovala jediná závazná norma pro délku kojení. V souboru z Mikulčic byla patrná vysoká variabilita délky kojení, kdy některé z dětí byly odstaveny v průběhu druhého roku života, zatímco jiné konzumovaly významné množství mateřského mléka ještě ve věku 4-5 let. Data souboru z Josefova oproti tomu vykazovala vyšší homogenitu, kdy proces odstavení byl zahájen po druhém roce věku. Výsledky této studie ukazují, že Velkomoravská společnost vykazovala relativně vysokou míru socio-ekonomické stratifikace. Sociální postavení mělo pravděpodobně vyšší vliv na stravu mužů než žen. Strava žen se také ukazuje být stabilnější napříč časovými obdobími. Pozorované diachronní změny ve výživě naznačují, že i přes zjevný opětovný populační rozvoj v 11. století, kvalita životních podmínek (alespoň pokud jde o kvalitu výživy) zaostávala za obdobím velkomoravským. Byl prokázán statisticky signifikantní vliv kvality stravy na stav chrupu velkomoravské populace. Pozorovaný vztah mezi hodnotami stabilních izotopů dusíku, kazivostí chrupu a výskytem periodontitidy je v souladu s obecně platnou premisou, že strava chudá na živočišné proteiny s vysokým podílem sacharidů zvyšuje riziko výskytu zubního kazu a periodontitidy. Nebylo prokázáno, že by pozorované strategie odstavení ovlivnily riziko biologického stresu, kterému čelily populační skupiny mikulčického centra, respektive jeho zázemí.
Abstract v angličtině:
Abstract We studied the dietary behavior and health status of a population that lived in the context of rapid change, including the development of the economic and political structures of states, the adoption of Christianity as well as the subsequent disruption of social structure and the recovery of society. Carbon (δ13C) and nitrogen (δ15N) isotopic values were measured in a sample of 189 adult individuals of both sexes and 74 animals representing different socio-economic contexts (power centers versus the hinterlands) and chronology: the Great Moravian (9th -10th century AD) versus late Hillfort (11th century AD) period. A sample of 41 sub-adults aged 0–6 years, representative of both Great Moravian power centers (Mikulčice) and its rural hinterlands (Josefov), was selected for isotopic analyses of breastfeeding and weaning behavior. Data on growth and frequency of nonspecific stress indicators (cribra orbitalia, porotic hyperostosis, and endocranial lesions) were analyzed in a sub-adult group. In adults, we focused on dental health (caries, periapical lesions, dental wear, and periodontal disease), the presence of cribra orbitalia and estimated adult stature. Isotopic data of the adult sample showed that the Great Moravian population had a terrestrial diet with a substantial proportion of C4 plants. Our data does not reflect significant consumption of freshwater fish. Dietary analysis revealed statistically significant differences in the consumption of animal protein between power centers and the hinterlands. In power centers, significant relationships were found between nitrogen isotopic values and indicators of socio-economic status in males but not in females. Diachronic changes in the diet were observed: the diet of the 11th century sample was characterized by higher consumption of C4 plants (millet) in both sexes and lower consumption of animal protein in males. For sub-adults, the isotopic results suggested there was not solely one established norm for the duration of breastfeeding in the Great Moravian population. In the sample from the power center in Mikulčice, some children may have been weaned during their second year, while others may have still been consuming breast milk substantially up to four to five years of age. By contrast, data from the hinterland sample in Josefov showed more homogeneity, with a gradual cessation of breastfeeding starting after the age of two. These results confirmed that Great Moravia represented a highly stratified society socio-economically. Social status appears to have determined the consumption of animal protein much more in males than in females. The diet of females also proved to be more uniform in the diachronic frame. The diachronic change in dietary behavior suggested that even after the apparent recovery in the 11th century, Moravian society did not reach its original level of welfare at least in terms of the quality of diet. The quality of diet significantly influenced dental health in the Great Moravian population sample. The observed relationship between nitrogen isotopic values versus dental caries and periodontitis agreed well with the generally shared opinion that a diet low in animal protein and rich in carbohydrates promoted both cariogenesis and periodontitis. In contrast, there is no evidence that observed weaning strategies affected the level of biological stress, which the sub-adult population of the Great Moravian power center had to face compared to those in the hinterland.
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce Mgr. Sylva Kaupová 9.3 MB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce Mgr. Sylva Kaupová 187 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky Mgr. Sylva Kaupová 186 kB
Stáhnout Autoreferát / teze disertační práce Mgr. Sylva Kaupová 990 kB
Stáhnout Posudek oponenta doc. MUDr. Václav Smrčka, CSc. 2.67 MB
Stáhnout Posudek oponenta Caroline Polet 2.08 MB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby 393 kB