velikost textu

Nabývání vlastnictví

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Nabývání vlastnictví
Název v angličtině:
Acquisition of ownership
Typ:
Rigorózní práce
Autor:
JUDr. Petr Tégl, Ph.D.
Oponenti:
prof. JUDr. Jan Dvořák, CSc.
doc. JUDr. Senta Radvanová, CSc.
Id práce:
11464
Fakulta:
Právnická fakulta (PF)
Pracoviště:
Katedra občanského práva (22-KOP)
Program studia:
Právo a právní věda (M6805)
Obor studia:
Právo (6835)
Přidělovaný titul:
JUDr.
Datum obhajoby:
20. 12. 2006
Výsledek obhajoby:
Prospěl/a
Jazyk práce:
Čeština
Abstrakt:
„Nabývání vlastnictví“ – toto téma jsem si zvolil za obsah svérigorózní práce. Vybral jsem si je nejen z důvodu mého hlubšího zájmuo tuto problematiku, ale též proto, protože by jeho zpracování snad mohlo zaplnit mezeru, která v recentní české odborné literatuře v této oblasti stále přetrvává. Nemáme žádné dílo, které by se podrobněji zabývalo výše uvedeným tématem a hlouběji zkoumalo jeho jednotlivé aspekty. Vzhledem k tomu, že vlastnictví (vlastnické právo) jako stěžejní a nejdůležitější věcné právo tvoří samotný základ právního řádu vůbec a soukromého práva zvlášť a je jeho neodmyslitelnou součástí, nabývá neexistence jakéhokoliv díla, které by tuto materii uceleně upravovalo, na významu. I když v současné odborné literatuře nenajdeme žádnou monografii, která by se týkala výlučně institutu nabývání vlastnictví, přesto je korektní poukázat na některá díla, jež se touto otázkou – alespoň okrajově – zabývají. Především lze uvést dílo autorů Holuba, Pokorného a Bičovského „Občan a vlastnictví v českém právním řádu“. Pracovníci soudní praxe v něm podávají základní pohled na vlastnické právo, zabývají se pojmem vlastnického práva a jeho subjektů, pojmem věci v právním smyslu, obsahem a ochranou vlastnického práva, držbou, omezeními vlastnictví, dotýkají se též institutů spoluvlastnictví, společného jmění manželů atd. Součástí textu je i kapitola vztahující se k nabývání a pozbývání vlastnictví. Jedná se tedy o publikaci, v níž je nabývání vlastnictví jen jedním z více témat. Stejně tak se institutu nabývání vlastnictví nejnověji věnoval i Bohuslav Petr ve svém díle „Vydržení v českém právu“. Již z názvu je zřejmé, že se autor zabývá pouze jedním nabývacím titulem, který však rozebral velmi podrobně. Autor se kromě hodnocení platné právní úpravy věnuje i dřívějšímu právnímu stavu, uvádí též bohatou judikaturu, odkazuje na odborné články apod. I v tomto díle však chybí (a není to jistě na škodu, neboť tento aspekt nebyl tématem knihy) celkový pohled na nabývání vlastnického práva v jeho obecném kontextu. Při psaní práce si v žádném případě nečiním nároky na to, že toto pojednání úplně a vyčerpávajícím způsobem rozebere institut nabývání vlastnictví ve všech jeho směrech. Každý jednotlivý nabývací titul by byl způsobilým tématem pro samostatnou práci. Jedná se spíše o snahu zmapovat tuto materii občanského práva a upozornit na základní principy a nedostatky platné právní úpravy a zároveň navrhnout budoucí možná řešení určitých právních institutů. Práci jsem rozdělil celkem do šesti hlav. První z nich obsahuje obecné pojednání o institutu vlastnictví (vlastnického práva) a jeho nabývání. Druhá hlava upravuje derivativní (odvozené) nabývání vlastnictví. Ve třetí hlavě se pak věnuji originárnímu (původnímu) nabývání vlastnictví. Čtvrtá hlava obsahuje stručný exkurs o nabývání vlastnictví státem – Českou republikou. Souhrnné předpoklady nabývání vlastnictví jsou tématem hlavy páté. V závěrečné hlavě jsem shrnul nejdůležitější poznatky této práce a upozornil na flagrantní problémy pozitivní právní úpravy. Jednotlivé hlavy nemají stejný, v některých případech ani obdobný rozsah. Je to dáno zejména tím, že pojednání obsažená v jednotlivých hlavách se vztahují vždy k jiné materii. Každá materie je potom rozdílná svým rozsahem, a to zejména s ohledem na svoji důležitost a v neposlední řadě též s ohledem na množství a závažnost problémů, které se té které úpravy dotýkají. Ačkoliv tedy patří vyváženost (kvalitativní i kvantitativní) jednotlivých částí určité práce k základním předpokladům dosažení odpovídající úrovně takové práce, v některých případech to (tj. dosažení kvantitativní vyváženosti jednotlivých částí) objektivně možné není. Při psaní používám různé prameny. Hlavní důraz kladu samozřejmě na platné právo. Tam, kde je to však možné a vhodné – zejména z hlediska komparatistického – se zaměřuji i na dřívější domácí či platné zahraniční právní úpravy (zejména potom na italský občanský zákoník a polský občanský zákoník). Vycházím tedy – kromě občanského zákoníku z roku 1964 (zákon č. 40/1964 Sb. ve znění pozdějších předpisů) – především z tzv.středního občanského zákoníku z roku 1950 (zákon č. 141/1950 Sb. ve znění pozdějších předpisů) a v neposlední řadě i z úctyhodného kodexu civilního práva ABGB z roku 1811 a z něj vzešlého československého obecného zákoníku občanského. Esenciální součástí těchto pramenů je samozřejmě též literatura teoretická – jednak učebnice, komentáře a monografie, jednak různé články a příspěvky z odborného tisku. Dále uvádím některé stěžejní judikáty týkající se dané problematiky. Bylo by ovšem ke škodě věci, kdybych se v souvislosti s tímto tématem nezabýval i úvahami de lege ferenda. Doba je pro tyto úvahy příznivá. V České republice nyní vzniká nový civilní kodex. Je zpracován a schválen věcný záměr a v čase nedávno minulém bylo zpřístupněno paragrafové znění osnovy. Je tedy vhodné prostudovat i tyto – byť in statu nascendi existující – podklady a posoudit, zda bude učiněn nějaký zásadní průlom do úpravy nabývání vlastnictví, či zda zůstane v tomto směru zachována kontinuita. Některé myšlenky naznačují, že by mohly být vyřešeny letité problémy a nejasnosti určitých právních institutů. V novém občanském zákoníku zřejmě bude pamatováno např. na institut vydržení contra tabulas, bude učiněn návrat k zásadě římského práva „superficies solo cedit“, která se významně dotýká i nabývání vlastnického práva k nemovitostem. S největší pravděpodobností se též rozšíří chápání pojmu věci v právním smyslu. O tom však více až na příslušných místech této práce.
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce JUDr. Petr Tégl, Ph.D. 845 kB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce JUDr. Petr Tégl, Ph.D. 34 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky JUDr. Petr Tégl, Ph.D. 150 kB
Stáhnout Posudek oponenta prof. JUDr. Jan Dvořák, CSc. 69 kB
Stáhnout Posudek oponenta doc. JUDr. Senta Radvanová, CSc. 40 kB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby 12 kB