velikost textu

Význam Arktidy v mezinárodních vztazích

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Význam Arktidy v mezinárodních vztazích
Název v angličtině:
The Importance of the Arctic in international relations
Typ:
Rigorózní práce
Autor:
PhDr. Mgr. Anna Kopečná
Vedoucí:
PhDr. Jan Bečka, Ph.D.
Oponent:
PhDr. Jan Šír, Ph.D.
Id práce:
114117
Fakulta:
Fakulta sociálních věd (FSV)
Pracoviště:
Katedra severoamerických studií (23-KAS)
Program studia:
Mezinárodní teritoriální studia (N6702)
Obor studia:
Americká studia (AS)
Přidělovaný titul:
PhDr.
Datum obhajoby:
21. 10. 2011
Výsledek obhajoby:
Prospěl/a
Jazyk práce:
Čeština
Klíčová slova:
Arktida, teritoriální spory, Kanada, Spojené státy, Rusko, Norsko, Dánsko, mořské právo
Klíčová slova v angličtině:
Arctic, territorial disputes, Canada, United States, Russia, Norway, Denmark, law of the sea
Abstrakt:
Abstrakt V poslední době se díky několika faktorům změnil význam Arktidy v mezinárodních vztazích. Zaprvé, tání arktického ledu umožňuje snazší přístup k rozsáhlým přírodním zdrojům, nacházejících se pod dnem Severního ledového oceánu. Odhaduje se, že v Arktidě se může nacházet až čtvrtina dosud neobjevených zásob ropy a zemního plynu na světě. Zadruhé, ledová pokrývka na námořních trasách podél severního pobřeží Ruska a Kanady roztála, i když zatím pouze na pár dní v roce. Pokud se bude Severní ledový oceán nadále oteplovat, pak by Severovýchodní a Severozápadní cesta mohly být průjezdné po většinu roku. Tím by se zkrátily dosavadní plavební trasy z Evropy do Asie o 40 procent a obchodním společnostem by se ušetřil čas i náklady. Zatřetí, protože Arktida nepatří žádnému státu, stal se ten tento region předmětem zvýšeného zájmu zemí sousedících se Severním ledovým oceánem. Ty pracují na vytyčení svých námořních hranic, aby si zajistily své teritoriální nároky. Tento proces postupuje v souladu s mezinárodním právním rámcem, jenž byl ustanoven Úmluvou OSN o mořském právu (UNCLOS) z roku 1982. Pobřežní státy mají právo na výlučnou ekonomickou zónu (EEZ) kolem svého pobřeží, jejíž šířka činí 200 námořních mil. Pokud ale státy prokážou, že jejich kontinentální šelf zasahuje za tuto zónu, mohou následně rozšířit svůj nárok až na 350 námořních mil. Arktické státy shromažďují data pro své požadavky Komisi pro vymezení kontinentálního šelfu, která následně vydává doporučení pro vytyčení hranic. V roce 2001 si Rusko nárokovalo rozsáhlé území ležící mimo jeho EEZ. Komise tento nárok ani neschválila, ani nezamítla, nicméně vyzvala Rusko k předložení dalších podpůrných argumentů. Jediným arktickým státem, který zatím se svým požadavkem uspěl, bylo v roce 2009 Norsko. Shromažďování a sběr dat arktickými státy způsbilo zvýšenou aktivitu v Severním ledovém oceánu. Světová média mají tendenci význam těchto aktivit přeceňovat a přirovnávají je k „závodu o Arktidu“. Tato diplomová práce ukázala, že dosud všechny zainteresované státy jednají podle mezinárodního práva. Nicméně v případě světové energetické krize by mohly kvůli sporným arktickým územím vznikat konflikty. Arktické strategie, které vydávají vlády arktických států, zřetelně ukazují význam Arktidy pro tyto státy a jejich připravenost bránit své zájmy všemi prostředky, včetně vojenských.
Abstract v angličtině:
Abstract In recent years several factors changed the importance of the Arctic in international relations. Firstly, the rapid melting of Arctic ice cover opened potential access to vast natural resources within the Arctic Ocean seabed. It is estimated that the Arctic may contain one quarter of world’s undiscovered reserves of oil and gas. Secondly, the water ways along the Russian and Canadian northern coasts became ice-free, although so far just for few days every year. Should the Arctic Ocean continue to melt, then in several decades the Northern Sea Route and the Northwest Passage could become navigable for greater part of the year. This would shorten the journey distance from Europe to Asia by as much as forty percent, thereby cutting travel times and shipping costs. Finally, as the Arctic does not belong to any single country, there has been an increasing interest among the Arctic rim states, which have been working on delineating their maritime boundaries in order to ensure their territorial claims. This process has proceeded in accordance with the international legal framework as established by the 1982 United Nations Convention on the Law of the Sea (UNCLOS). Coastal states are entitled to a 200-nautical mile exclusive economic zone (EEZ) around their coastline. However, should they be able to prove that their continental shelf reaches beyond that zone, they can extend their rights up to 350 nautical miles. The Arctic states have been collecting data for their submissions to the Commission on the Limits of the Continental Shelf, which consequently makes recommendations in respect to the demarcation of territorial borders. In 2001, Russia claimed an extensive territory beyond its EEZ; the Commission, however, had neither approved nor rejected the claim and asked the Russians to provide more evidence. So far, the only Arctic state to succeeded in its submission has been Norway in 2009. The gathering and collection of data by the Arctic states has led to an increased activity in the Arctic Ocean. The world media have tended to substantially expand their coverage of these events and to liken this process to a „race for the Arctic“. This thesis has shown that thus far all the states involved have acted according to the international law. However, should a global energy crisis ensue, then conflicts for the disputed Arctic territory may emerge. The Arctic strategies issued by the Arctic states governments have clearly stated the importance of this region for the respective states and their willingness to secure their interests in any way, including by military means.
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce PhDr. Mgr. Anna Kopečná 577 kB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce PhDr. Mgr. Anna Kopečná 50 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky PhDr. Mgr. Anna Kopečná 50 kB
Stáhnout Posudek vedoucího PhDr. Jan Bečka, Ph.D. 172 kB
Stáhnout Posudek oponenta PhDr. Jan Šír, Ph.D. 107 kB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby Doc. PhDr. Miloš Calda 80 kB