velikost textu

Liberalizace poštovních služeb podle evropského a českého práva

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Liberalizace poštovních služeb podle evropského a českého práva
Název v angličtině:
Liberalisation of postal services under the European and Czech law
Typ:
Disertační práce
Autor:
JUDr. Štěpán Svoboda, Ph.D.
Školitel:
prof. JUDr. Luboš Tichý, CSc.
Oponenti:
prof. JUDr. Richard Pomahač, CSc.
Prof. JUDr. Josef Bejček
Id práce:
11360
Fakulta:
Právnická fakulta (PF)
Pracoviště:
Katedra evropského práva (22-KEP)
Program studia:
Teoretické právní vědy (P6801)
Obor studia:
Veřejné právo I - Ústavní právo, mezinárodní právo, evropské právo (VI)
Přidělovaný titul:
Ph.D.
Datum obhajoby:
22. 6. 2011
Výsledek obhajoby:
Prospěl/a
Jazyk práce:
Čeština
Abstrakt:
Shrnutí (čj) Štěpán Svoboda - Liberalizace poštovních služeb podle evropského a českého práva Tato disertační práce je analýzou současného stavu liberalizačních procesů v Evropské Unii a v České republice. Tato disertace se zaměřuje na dosavadní vývoj liberalizačních procesů, avšak neponechává stranou ani poslední vývoj a změny, které přinesla reformní Lisabonská smlouva přijatá v prosinci 2009. Disertační práce se skládá z devíti části. V úvodní části je analyzována historie vzniku a vývoj aplikace čl. 106 Smlouvy o fungování Evropské Unie (dále jen „SFEU") a rovněž pravidla použití článku 14 SFEU. Autor poukazuje na skutečnost, že čl. 106 představuje primárně právní základ pro rozvoj liberalizační politiky Evropské Unie, nejen omezené na liberalizaci poštovních služeb. Z tohoto důvodu je čl. 106 ústřední ustanovení Smlouvy pro provádění liberalizačních politik. Dále v textu autor podrobně analyzuje základní předpoklady pro použití čl. 106 SFEU a výjimku z tohoto ustanovení, která je obsažena v odstavci 2 tohoto článku. Důraz je přitom kladen na rozvinutou soudní judikaturu Soudního dvora a Tribunálu. Použití výjimky čl. 106 odst. 2 znamená, že veřejný podnik může být vyňat z použití některých přísných a omezujících pravidel upravených v primárním právu. Jedná se zejména o výjimky z úplného použití evropských soutěžních pravidel. Autor ukazuje, že použití výjimky může být ospravedlněno pouze tehdy, pokud veřejný podnik poskytuje služby obecného hospodářského zájmu, výjimka je nutná a je aplikovaná přiměřeně. V druhé kapitole disertační práce se autor zaměřuje na obecně ekonomické schéma liberalizačního procesu a rizika pro něj, která spočívají vjednání jednak dosavadního poštovního monopolu a jednak soukromých poštovních operátorů nově vstoupivších na jednotlivé segmenty poštovního trhu. Autor identifikuje šest základních typů jednání dosavadního monopolu, které mohou narušit existující hospodářskou soutěž na relevantním trhu. K těmto jednáním náleží nepřiměřené a diskriminační stanoveni cen, zjevná nezpůsobilost uspokojit poptávku, rozšíření monopolu na sousední oddělené trhy, střet zájmů, omezení či odmítnutí dodávek a nečinnost státu. Nově vstoupivší soukromí operátoři na jednotlivých segmentech poštovního trhu však mohou liberalizační proces rovněž ohrozit. Bez jakýchkoliv ochranných opatření by se totiž mohli soustředit pouze na lukrativní části poštovních trhů a neobsluhovat některé části území státu, která jsou obtížně dostupná (např. horské, venkovské či od centra vzdálené oblasti). Tento risk je většinou označován jako slíznuti smetany (angl. "cream-skimming"). Úvodní část je zakončena ekonomickou analýzou chování poštovního monopolu a jeho alokační efektivností v porovnání s polypolní strukturou trhu. Tato analýza tvoří část 3 této disertační práce. V hlavní části této práce se autor zaměřuje na podrobnou analýzu pojmu služeb obecného zájmu, obecného hospodářského zájmu, univerzální služby, v jejichž relacích se odehrává liberalizační proces. Je zejména zdůrazněno, že neexistuje žádná evropská definice služeb obecného hospodářského zájmu a je pouze právem a odpovědností každého členského státu vymezit okruh služeb, které mají být považovány za služby obecného hospodářského zájmu. Evropská komise pouze střeží, aby členské státy nezneužily svých pravomocí a při definování těchto služeb nepostupovaly diskriminačně či svévolně. Prostřednictvím analýzy konceptu univerzální služby v oblasti energetiky a telekomunikačních služeb ukazuje autor, jaký je obsah univerzální služby, její funkce a potřebnost v jednotlivých nově, plně či zčásti, liberalizovaných hospodářských odvětvích. Autor dochází k závěru, že plná liberalizace bez ochranných opatření (tj. zavedení povinnosti poskytovat univerzální službu) není v současné době možná z důvodů rizika creamskimming. Detailní analýza právního rámce univerzální poštovní služby a její podrobné úpravy v evropském a české právu tvoří další části této disertační práce. Dále je analyzována právní úprava postavení České pošty, s.p. a její tržní postavení. Autor zdůrazňuje skutečnost, že na některých segmentech poštovního trhu drží Česká pošta, s.p. dominantní postavení, zatímco na jiných již vedoucí postavení převzali soukromí poštovní operátoři. Autor analyzuje rozhodovací praxi Evropské komise a její stěžejní úlohu při dohledu nad dosavadními výsledky liberalizačních procesú. Zdůrazňuje, že Evropská komise by měla pečlivě zkoumat chování dosavadních poštovních monopolů a monitorovat, zda je jejich tržní chováni v souladu s evropským soutěžním právem a zda nezneužívají dominantní postavení na jednotlivých trzích, čímž by mohlo docházet i k posilování jejich tržní pozice na sousedních avšak oddělených trzích. Kapitola 6 se podrobně zabývá konceptem univerzální poštovní služby. Analýzou právní úpravy v první a druhé poštovní směrnici je zkoumáno, které typy poštovních služeb tvoří univerzální poštovní službu a do jaké míry jsou členské státy oprávněny měnit rozsah univerzální poštovní služby. V definici evropského práva představuje univerzální poštovní služba minimální standard služeb, jejichž poskytováni musí členské státy zajistit pro každého na celém svém území a to za cenu každému dostupnou. Z tohoto důvodu jsou členské státy oprávněny rozšířit rozsah univerzální poštovní služby, ale nejsou již oprávněny tento minimální rozsah dále zužovat. Dále je kladen důraz na analýzu rozdílu mezi tzv. vyhrazenými a nevyhrazenými poštovními službami. Vyhrazené poštovní služby jsou služby, které mohou být členskými státy rezervovány dosavadnímu poštovnímu monopolu. Nevyhrazené (liberalizované) poštovní služby jsou ty, které již byly plně liberalizovány, a nemohou být opětovně vyhrazeny poštovnímu monopolu. Některé formy nezákonného rozšiřování poštovního monopolu jsou dále v textu analyzovány. I přes existenci poměrně konzistentní právní úpravy rozsahu služeb, které mohou být vyhrazeny poštovnímu monopolu, identifikuje autor několik typů chování, kterým se soukromí poštovní operátoři snaží zúžit rozsah služeb, které jsou v této fázi liberalizace vyhrazeny poštovnímu monopolu. Jedná se zejména o široce vykládanou definici tzv. „nových poštovních služeb". Podle rozhodovací praxe evropských soudů jsou „novými poštovními službami" ty poštovní služby, které jsou dostatečně odlišeny od tradičních poštovních služeb, mají jiný okruh příjemců a jsou poskytovány na základě odlišných technologií. Jsou nově vzniklé a rozvinuté v důsledku existence nových specifických potřeb zákazníků. Podle judikatury evropských soudů nemohou být takové nové poštovní služby vyhrazeny poštovnímu monopolu. Analýza provedená autorem ukazuje, že v současné době neexistuje podrobná definice těchto nových poštovních služeb a pouze některé materiály Evropské komise poskytují určitá vodítka. Z tohoto důvodu vznikají značné výkladové problémy. V tomto ohledu je významné probíhající řízení před Tribunálem ve věci slovenské hybridní pošty. Hybridní poštovní služby jsou takové, u kterých odesílatel pošle poštovnímu operátorovi zprávu v elektronické podobě emailem nebo jinou formou elektronické komunikace. Operátor zprávu vytiskne, uloží do obálky, opatří adresou příjemce a zajistí její doručení adresátovi. Očekávané rozhodnutí evropského soudu by se mělo podrobně zabývat vymezením definice tzv. nových poštovních služeb, přičemž autor v textu práce naznačuje kriteria, který by Tribunál měl vzít v úvahu při vymezování této definice. Následující kapitola analyzuje vývoj judikatury Soudního dvora a Tribunálu. V první části jsou analyzována významná rozhodnutí týkající se postavení monopolu podle evropského práva. Dále je analyzována judikatura týkající se použití čl. 106 SFEU a výjimky z něj, financování poštovního monopolu a ospravedlnitelný rozsah poštovního monopolu. Zvláštní pozornost je věnována rozhodnutí Tribunálu ve věci TNT Post UK Ltd. z roku 2009 týkající se rozsahu univerzální poštovní služby. Podle názoru autora se podle daného rozhodnutí napříště nebudou do rozsahu univerzální poštovní služby zahrnovat ty poštovní služby, které jsou sice poskytovány v rámci váhových limitů, jak je stanoví poštovní směrnice, avšak podmínky pro jejich poskytování jsou sjednávány s daným zákazníkem individuálně. Aplikací tohoto právního názoru Tribunálu dojde zřejmě k podstatnému zúžení rozsahu univerzální poštovní služby, což dále přispěje k oslabení argumentace ve prospěch dalšího mohutného financování univerzální poštovní služby ze státních prostředků s odůvodněním, že široký rozsah univerzální poštovní služby s sebou přináší značnou finanční zátěž na tohoto poskytovatele. Autor dále analyzuje a hodnotí současný stav českého poštovního práva ve světle vývoje poštovního práva evropského, zvláště pak stupeň liberalizace poštovního trhu v České republice v porovnání s právní úpravou jiných členských stát. V následující kapitole je pak podrobně analyzována třetí poštovní směrnice, která obsahuje právní úpravu budoucího plně liberalizovaného poštovního trhu. Mezí mnohými problémy, které s sebou plná liberalizace poštovního trhu (od roku 2010, resp. 2012) přináší, se autor soustředí na problematiku regulace a financování univerzální poštovní služby a na regulaci zajištění přístupu do veřejné poštovní sítě ve prospěch soukromých poštovních operátorů. Závěr této disertační práce obsahuje nejdůležitější teze a výsledky zkoumání.
Abstract v angličtině:
Summary (en) Stepan Svoboda - Liberalization of postal services under the European and Czech law This disertation is an updated analysis of the current liberalisation processes in the European Union and in the Czech Republic. It consists of 9 parts. In the introductory parts the author describes the role of the application of the article 106 TFEU in conjunction with the article 14. He shows that the application of the article 106 constitutes the primary authorisation for the liberalisation (not only) postal services. Furthermore he analyses the basic requirements for the application of the article 106(1) and its exception as provided for in the article 106(2) TFEU. In the chapter 2 the author is focused on the general scheme of the liberalisation process and its risks arising from the behaviour of the incumbent as well as the new entrants on the postal market. The introductory framework is completed by the economic analysis of the behaviour of the postal monopoly and its (in) efficiencies compared to the structure of the competitive markets. In the main part of the thesis the author is dealing with the analysis of the services of general interest, general economic interest and the universal services in which the basic concept of the gradual liberalisation of the network industries must be seen. By means of the analysis of the obligation to provide the universal services in the liberalised telecommunication, electricity and gas sectors the author shows the contents, function a legal framework of the postal universal service and its regulation both in the European law and in the Czech postal law. Furthermore, the legal regulation and market position of the Czech Post s.e. (Česká pošta, s.p.) is also analysed whereby the author stressed that on some postal relevant market the Czech incumbent might hold a dominant position whereas on some other the entrants have already taken over the leading position on such markets. The chapter 6 is dealing in a more detailed way with the concept of the postal universal service. By means of the characteristics of the first and second European postal directive it is analysed which of the postal services constitute the universal postal service and which of the postal services can be reserved by the EU member states for the public postal monopoly. Some forms of the (il) legal extension of the postal monopoly by the member state and the incumbent are also analysed as well as the risky behaviour of the new entrants seeking for the elimination of the postal monopoly. The following chapter describes in a detailed way the development of the case law of the European Court of Justice and the Court of First Instance regarding the relation of the European law towards the state monopolies in general as well as towards the postal sector. Furthermore the author analyses and assesses the current Czech postal law in the light of the European postal legal framework, in particular the degree of the liberalisation of the Czech postal services compared to the European framework as well as the law of other selected member states. In the following relating chapter a detailed analysis of the future postal law as provided for in the third postal directive of 2008 is provided. Among many problems arising in connection with the full opening of the postal market (in 2010, 2012, respectively) the author focuses on the detailed analysis of two major problems: regulating and financing of the postal universal services and the access to the public postal network by the new entrants. The conclusion and summary of the major findings conclude this dissertation.
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce JUDr. Štěpán Svoboda, Ph.D. 3.24 MB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce JUDr. Štěpán Svoboda, Ph.D. 40 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky JUDr. Štěpán Svoboda, Ph.D. 16 kB
Stáhnout Posudek vedoucího prof. JUDr. Luboš Tichý, CSc. 278 kB
Stáhnout Posudek oponenta prof. JUDr. Richard Pomahač, CSc. 787 kB
Stáhnout Posudek oponenta Prof. JUDr. Josef Bejček 989 kB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby 256 kB