velikost textu

Vliv léčby diferencovaného karcinomu štítné žlázy radioaktivním izotopem jodu 131 na funkci slinných žláz

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Vliv léčby diferencovaného karcinomu štítné žlázy radioaktivním izotopem jodu 131 na funkci slinných žláz
Název v angličtině:
Impact of Differentiated Thyroid Cancer Therapy Using Radioactive Iodine 131 on Salivary Gland Functional Performance
Typ:
Disertační práce
Autor:
MUDr. Eva Krčálová, Ph.D.
Školitel:
prof. MUDr. Jiří Horáček, CSc.
Oponenti:
doc. MUDr. Zdeňka Límanová, CSc.
doc. MUDr. Otakar Kraft, Ph.D.
Id práce:
113459
Fakulta:
Lékařská fakulta v Hradci Králové (LFHK)
Pracoviště:
IV. interní hematologická klinika (15-414)
Program studia:
Vnitřní nemoci (P5129)
Obor studia:
-
Přidělovaný titul:
Ph.D.
Datum obhajoby:
26. 9. 2019
Výsledek obhajoby:
Prospěl/a
Jazyk práce:
Čeština
Klíčová slova:
radioaktivní jod 131I, karcinom štítné žlázy, scintigrafie slinných žláz, 99mTc-pertechnetát
Klíčová slova v angličtině:
radioactive iodine 131I, thyroid cancer, salivary gland scintigraphy, 99mTc-pertechnetate
Abstrakt:
Abstrakt Úvod: I přes 70letou úspěšnou historii léčby diferencovaných karcinomů štítné žlázy (DTC) radioaktivním izotopem jodu 131I (RAI) jsou publikovaná data o vlivu RAI na slinné žlázy nejednoznačná. Tyto nežádoucí účinky jsou nyní diskutovány vzhledem k trendům omezování indikací pooperační ablace zbytků štítné žlázy radiojodem (RRA) a snižování podávaných aktivit. Cíl: Kvantifikovat změny akumulační a exkreční funkce slinných žláz pomocí dynamické scintigrafie slinných žláz (dSGS), a to jak u nemocných podstupujících RRA aktivitou 3,7 GBq, tak u pacientů po předchozím podání aktivity RAI ≥ 5,5,GBq, ve srovnání s jejich věkem a pohlavím shodnými protějšky a dále orientačně zhodnotit závažnost subjektivních symptomů pacientů podstupujících RRA. Pacienti a metody: Pomocí dSGS jsme prospektivně hodnotili funkci slinných žláz u 31 RAI-naivních pacientů (6 mužů, 25 žen, medián věku 52 let) před a 4,6 měsíců po RRA. Závažnost subjektivních symptomů jsme hodnotili dotazníkem University of Washington Head and Neck Symptom Scale modifikovaným Radiation Therapy Oncology Group. Za významnou změnu v intenzitě symptomů byla považována změna v průměrném rozdílovém skóre ≥ 5 bodů. Funkci slinných žláz jsme kvantifikovali i u 23 pacientů s anamnézou podání RAI (7 mužů, 16 žen medián věku 60 let, medián aplikované aktivity 9,25 GBq, Q1-Q3: 5,55 – 16,65) a výsledky porovnali s jejich 23 RAI-naivními protějšky stejného pohlaví a věku. Protože data neměla normální rozdělení, použili jsme ke statistickému hodnocení neparametrické testy (Wilcoxonův pro párové a Mann-Whitneyův pro nepárové srovnání). Hladina významnosti byla 0,05. Výsledky: U pacientů po RRA s aktivitou 3,7 GBq jsme nedetekovali statisticky signifikantní změny v akumulační či exkreční funkci slinných žláz. Při minimální klinicky relevantní odchylce 25 % a při počtu 31 pacientů se síla testu pro jednotlivé parametry pohybovala mezi 89 % a 96 %. Po RRA nedošlo k významnému zhoršení žádného ze symptomů, hranici 5 bodů atakovalo pouze průměrné rozdílové skóre změn chuti. Při porovnání s RAI-naivními nemocnými došlo k signifikantnímu poklesu exkreční funkce parotid již u nemocných léčených aktivitami > 5,55 GBq (p = 0,031), k poklesu jejich akumulační funkce až u nemocných léčených aktivitami > 9,25 GBq (p = 0,034). K signifikantním změnám v akumulační či exkreční funkci podčelistních žláz nedošlo ani u pacientů léčených aktivitami > 9,25 GBq. Závěry: Naše data ukazují, že obavy z radiačního poškození slinných žláz po podání aktivit 5,55 GBq nejsou opodstatněné. Po RRA mohou pacienti nepříjemně vnímat změny chuti. Teprve podání vyšších aktivit RAI je spojeno s poklesem funkce příušních žláz. Podčelistní žlázy vykazují vyšší míru radiorezistence. Vzhledem k tomu, že jsou majoritním producentem slin za bazálních podmínek, je zachování jejich funkce významné pro udržení orálního zdraví nemocných. Klíčová slova: radioaktivní jod 131I, karcinom štítné žlázy, scintigrafie slinných žláz, 99mTc-pertechnetát
Abstract v angličtině:
Summary Background: Although radioactive iodine 131 (RAI) has been successfully used in differentiated thyroid cancer (DTC) patients therapy for more than 70 years, thus far published data regarding RAI- induced salivary glands functional impairment have been inconsistent. Due to the trend towards using lower activities or even RRA omission, the possible RAI untoward effects have been widely discussed. Aim: To evaluate and quantify salivary gland function in thyroidectomised DTC patients before and after RRA using activity of 3.7 GBq and to compare salivary gland functional changes in DTC patients after single or repeated RAI treatment (using activities 5.5 GBq) with their age- and sex-matched RAI-naive counterparts using salivary gland scintigraphy with 99mTc- pertechnetate. In addition, we performed subjective symptoms evaluation. Patients and Methods: Salivary gland scintigraphy (SGS) was performed in 31 RAI-naive patients (6 men, 25 women, median age 52 years) before and 4.6 months after RRA. Salivary gland function was measured also in 23 patients (7 men, 16 women, median age 60 years) with RAI administration history and compared with their age- and sex-matched counterparts. Non-parametric Wilcoxon and Mann-Whitney tests were used (due to non-normal data distribution) for statistical analysis. A p value < 0.05 was considered significant. Radiation Therapy Oncology Group Modified University of Washington Head and Neck Symptom Scale was used for subjective symptoms evaluation. A mean change score ≥ 5 points was considered meaningful. Results: No significant differences in salivary gland accumulation or excretion functions were observed in patients after RRA using activities 3.7 GBq. For the individual variables the calculated power for minimum relevant difference 25 % and sample size 31 ranged between 86 % and 96 %. Statistically significant decrease in parotid glands excretion was observed in those treated with activities > 5.55 GBq (p = 0.031) but in parotid accumulation only in those previously treated with activities > 9.25 GBq (p = 0.034). In submandibular glands, no statistically significant difference in either function was observed even with RAI activity > 9.25 GBq. No substantial subjective symptoms worsening was reported after RRA except for taste disturbances almost reaching 5 points border. Conclusions: Our data suggest that concerns about putative salivary gland functional deterioration after RAI administration of activities 5.5 GBq is probably unjustified. Patients may suffer from taste disturbancies after RRA. On the other hand, higher activities may lead to a significant decrease in parotid gland functions. Fortunately, submandibular salivary glands, producing vast majority of saliva (under basal conditions) seem to be preserved also in patients treated with high cumulative activities, which is of great importance for their oral and global health maintenance. Keywords: radioactive iodine 131I, thyroid cancer, salivary gland scintigraphy, 99mTc-pertechnetate
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce MUDr. Eva Krčálová, Ph.D. 3.25 MB
Stáhnout Příloha k práci MUDr. Eva Krčálová, Ph.D. 517 kB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce MUDr. Eva Krčálová, Ph.D. 396 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky MUDr. Eva Krčálová, Ph.D. 451 kB
Stáhnout Autoreferát / teze disertační práce MUDr. Eva Krčálová, Ph.D. 1.25 MB
Stáhnout Posudek oponenta doc. MUDr. Zdeňka Límanová, CSc. 164 kB
Stáhnout Posudek oponenta doc. MUDr. Otakar Kraft, Ph.D. 112 kB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby 702 kB