velikost textu

Překážky efektivnosti práva

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Překážky efektivnosti práva
Název v angličtině:
Obstacles to effectiveness of law
Typ:
Disertační práce
Autor:
JUDr. Ing. Hynek Baňouch, Ph.D.
Školitel:
prof. JUDr. Aleš Gerloch, CSc.
Oponenti:
doc. JUDr. Zdeněk Kühn, LL.M., Ph.D.
Miloš Večeřa
Id práce:
11325
Fakulta:
Právnická fakulta (PF)
Pracoviště:
Katedra teorie práva a právních učení (22-KTPPU)
Program studia:
Teoretické právní vědy (P6801)
Obor studia:
Právní dějiny, teorie práva, filozofie a sociologie práva (PDTP)
Přidělovaný titul:
Ph.D.
Datum obhajoby:
13. 5. 2011
Výsledek obhajoby:
Prospěl/a
Jazyk práce:
Čeština
Abstrakt:
214 ANOTACE Anotace Disertační práce Překážky efektivnosti práva poukazuje na jevy, procesy a přístupy, které snižují sociální účinnost práva. Efektivnost práva je představena jak ve své teoreticko-právní podobě, tak v podobě ekonomické a sociologické. Autor neupřednostňuje žádný model efektivnosti, ale uvádí jejich přednosti a nedostatky. Značný odstup má i od ekonomické ideologizace práva. Efektivnostní studie musí vždy sledovat skutečné působení práva, a zjednodušeně řečeno sledují rozdíl mezi právem v knihách a právem v akci. Z rozboru abstraktní efektivnosti plyne, že efektivnost práva je nutno pojímat jako jeden celek a zaměření se na dílčí výsledky může snižovat celkovou efektivnost. Efektivnost měřená náklady nemůže být zdrojem uspokojivých výsledků, neboť pomíjí celou skupinu cílů, které nemohou být vyjádřeny přímým finančním výnosem. Úvahy jsou činěny na pozadí dějů probíhajících v tranzitivní společnosti, společnosti, která prodělává hlubokou změnu. Transformace evropského státu musí ve XX., resp. XXI. století probíhat právními prostředky. Sám tento fakt narušuje efektivnost práva, neboť právo se stává nestabilním. Paradoxní příčinou neefektivnosti práva je instrumentalismus a myšlenka řízení společnosti pomocí práva. Právo tyto úkoly není schopno splnit, resp. je schopno je splnit jen za cenu vysokých nákladů, jímž neodpovídají dosažené výsledky. Právo se chová sebeprodukující, sebevztažný a sebeorganizující systém (autopoietický systém), který se vzpírá jednoduché manipulaci. Uspokojivá úroveň efektivnosti práva tak nemůže být dosažena tam, kde bylo právo užito bez ohledu na své omezené možnosti a bez ohledu na vlastnosti práva. Právo rovněž musí pracovat s realistickým obrazem skutečného chování a motivů adresátů, interpretů a aplikátorů práva. V opačném případě opět nebude efektivní. Silný vliv na sociální účinnost práva má nedostatečné ujasnění cílů a funkcí práva. Jde o zásadní podmínku - bez jasně stanoveného cíle nelze ověřitelně posoudit míru jeho dosažení. Úvaha o efektivnosti není možná. H. BAŇOUCH: PŘEKÁŽKY EFEKTIVNOSTI PRÁVA. DISERTACE. PRF UK V PRAZE 215 ANOTACE Efektivnost je však snižována i nedostatečným respektem k důležitosti rozsuzovací funkce práva a funkce řádu, kdy v transformačním období je akcentována funkce práva jako nástroje společenské změny, k níž jsou přesouvány zdroje, na úkor dříve zmíněných funkcí a navíc užití práva jako nástroje společenské změny často maří naplnění rozsuzovací funkce a funkce řádu. Zvláštní příčinou snížené efektivnosti ve sféře uplatnění rozsuzovací funkce je podvědomé užívání konsensuálního modelu společnosti, v němž je střet vnímán jako něco dočasného, něco co lze odstranit. Konflikt však provází každodenní život pluralitní společnosti, což plyne z odlišnosti perspektiv pohledu na společenskou realitu. Právo musí být schopno střety efektivně řešit. Ostatně bylo koncipováno jako prostředek mírového řešení konfliktů. Právní věda se nemůže otázkám efektivnosti vyhýbat a je důležité, aby si uchovala schopnost vést vědecký dialog s ostatními společenskovědními obory, které zkoumají působení práva. Praktické otázky a praktické využití získaných poznatků tradičně patřilo do výzkumného pole právní vědy a je tomu tak i nyní. Překážkou efektivnosti práva je cokoli, co snižuje či eliminuje dosažení cíle právní úpravy a fungování práva. Cesty ke zvyšování efektivnosti práva často bývají hledány ve zkvalitňování právního vědomí, které nemá s efektivností práva přesvědčivou souvislost. Právní vědomí je snad ještě tíže instrumentalizovatelné než právo samotné. Právo je aktéry využíváno strategicky, k dosažení cílů, které se nepřekrývají s cíli práva a právní vědomí a znalosti práva jsou rovněž užívány strategicky. Společenský konsensus vymezuje sféru účinnosti práva na obou uvažovaných pólech – právo nemá sílu prosadit postoje zcela protichůdné postojům společnosti a nasazování práva tam, kde je norma dodržována je škodlivé, neboť je zbytečně komplikován právní řád. Složitost práva přímo oslabuje jeho efektivnost. Přísnost sankcí není pro dodržování právní normy klíčová, důležitější je dostatečnost kapacit vynucení, vědomí neodvratnosti sankcí a důvěra, že právo je jednotně vynucováno. H. BAŇOUCH: PŘEKÁŽKY EFEKTIVNOSTI PRÁVA. DISERTACE. PRF UK V PRAZE 216 ANOTACE Právo je nejmocnějším normativním systémem soudobé společnosti. Ale není nutné, aby právo toto své výsadní postavení samoúčelně posilovalo soutěžením či dokonce hostilitou k ostatním normativním systémům. Citlivý ohled na ostatní normativní systémy a využití jejich působení může zvýšit efektivnost práva jednak snížením náročnosti na zdroje a jednak užitím výsledků působení ostatních normativních systémů v souladu s cíli, stojí v pozadí právní regulace. Možnosti ke zvyšování efektivnosti práva lze hledat v oblasti interpretace a aplikace práva, kdy je třeba revidovat převládající mínění, které hledí s podezřením na myšlenky finality v právu. Odmítání úvah o účelech a cílech norem bylo stylotvorným prvkem socialistické právní vědy, která zvýraznila tento tradiční prvek rakouské a české právovědy první poloviny dvacátého století. Vědecká debata o přípustných metodách se nemůže obejít bez komparativních poznatků, získaných jak napříč prostorem, tak napříč časem. Stejnou diskusi je třeba vést i efektivním nastavení vztahu mezi legislativou a judikativou, který je klíčem ke stabilitě práva. Nestabilita práva je na první pohled vážnou překážkou jeho efektivnosti. Avšak dvousetleté poznatky o povaze byrokracie a organizované modernity prozrazují, že zvýšená produkce právních předpisů pramení hluboko v povaze soudobé společnosti. Nestabilita práva by v takovém případě byla obtížně odstranitelná. Cesta ke zvýšení efektivnosti práva by v tom případě vedla přes úsilí o zachování stálé podoby strukturálních prvků právního řádu. Překážkou efektivnosti práva jsou nesporně řešení, která nerespektují povahu práva a jeho institucí na straně jedné, stejně jako prosazování právních řešení, které se zcela rozcházejí s povahou sociální reality a logikou ostatních systémů. Tento poznatek se týká vztahu práva a politiky. Cesta ke zvyšování efektivnosti práva vede přes střízlivé vytyčování cílů, respektování povahy práva a vědomí důležitosti základních funkcí práva pro společnost. H. BAŇOUCH: PŘEKÁŽKY EFEKTIVNOSTI PRÁVA. DISERTACE. PRF UK V PRAZE
Abstract v angličtině:
217 SUMMARY Summary The dissertation thesis Obstacles to effectiveness of law points out to the phenomena, processes and approaches which diminish social effectiveness of law. Effectiveness of law is presented in its legal theoretical as well as economical and sociological form. The author does not give priority to any model of effectiveness, but rather examines advantages and weak points of each model while concurrently keeping a considerable distance from economic ideologization of law. Effectiveness studies, however, should always pursue real effect of law and, plainly speaking, they strive to trace the difference between law in books and law in action. As follows from the analysis of abstract effectiveness, effectiveness of law should be seen as a whole, because focus on partial results can diminish the overall effectiveness. Cost effectiveness is not able to produce a satisfactory outcome because it leaves aside a whole group of goals which cannot be expressed by direct financial income. The reflections are made upon processes which take place in society in transition, i. e. a society which has been undergoing a profound change. The transformation of a European state in the XX and XXI century must be realized by means of law; however, this fact per se distorts the effectiveness because law is becoming unstable. Paradoxical sources of ineffectiveness of law can be seen in instrumentalism and the idea of managing society by means of law. Law is not able to fulfil such tasks or rather is able to fulfil them only at the price of high expenses which do not correspond to acquired results. Law behaves as self-producing, self-referential and self-organizing system (autopoietic system) which is resistant to simple manipulation. Thus, a satisfactory level of effectiveness of law cannot be reached if law had been used in disregard of its limited possibilities and qualities. Law also needs to operate with realistic image of real behaviour and motives of the addressees, interpreters and applicators of law; otherwise it will not be effective either. H. BAŇOUCH: PŘEKÁŽKY EFEKTIVNOSTI PRÁVA. DISERTACE. PRF UK V PRAZE 218 SUMMARY Social effectiveness of law is to a great extent affected by insufficient clarification of goals and functions of law. This is an essential condition – it is not possible to make a verifiable assessment of the level of achievement of a goal if the goal has not been set clearly; the reflection on effectiveness is in such case not possible. Effectiveness of law is further diminished by insufficient respect for the importance of judicative function of law and the function of order – in the transformation period the function of law as a tool for social change to which sources are relocated is emphasized, while the abovementioned functions are left out. Furthermore, the use of law as a tool for social change often impedes fulfilment of judicative function of law and the function of order. A special source of diminished effectiveness in the area of exercise of judicative function is the subconscious use of consensual model of society where conflict is seen as something temporary, something that can be eliminated. In everyday life of pluralist society, however, conflict is omnipresent, which results from different perspectives of view of social reality. Law must be able to resolve conflicts effectively; after all, it was designed as a means of peaceful conflict resolution. Legal science cannot avoid issues of effectiveness and it is necessary for it to maintain the ability to hold scientific dialogue with other branches of social studies which examine effects of law. Practical issues and practical use of acquired knowledge have traditionally fallen within the scope of legal science research and this applies also nowadays. An obstacle to effectiveness of law is anything that diminishes or eliminates accomplishment of the aim of legal regulation and the functioning of law. The paths to enhancement of effectiveness of law are often sought in the improvement of legal conscience, which has no convincing connection to law effectiveness - legal conscience is probably even more difficult to instrumentalize than law itself. The actors use law strategically in order to accomplish aims which do not coincide with aims of law; legal conscience and knowledge of law are also used strategically. H. BAŇOUCH: PŘEKÁŽKY EFEKTIVNOSTI PRÁVA. DISERTACE. PRF UK V PRAZE 219 SUMMARY Social consensus determines the sphere of effectiveness of law at both edges – law does not have the power to enforce attitudes entirely contradictory to attitudes of the society, and imposition of law where norms are observed is harmful because as a result, the legal order becomes uselessly complicated. Complexity of law directly diminishes its effectiveness. Severity of sanctions is not crucial for the observance of a legal norm; what is more important, is the sufficiency of the enforcement capacities, knowledge of inevitability of sanctions and confidence that law is enforced uniformly. Law is the most powerful normative system of contemporary society. Nevertheless, law does not need to purposelessly strengthen its privileged position by competing with other normative systems or by hostility towards them. Sensible respect for other normative systems and the use of their action can enhance effectiveness of law both by reducing demands on resources and by use of the results of action of other normative systems in accordance with the aims of legal regulation. The possibilities of enhancement of effectiveness of law can be sought in the field of application and interpretation of law whereas it is necessary to revise the dominant opinion which views ideas of finality in law with suspicion. The refusal of reflections on the purposes and aims of norms was a style-forming element of socialist legal science which emphasized this traditional element of Austrian and Czech legal science of the first half of the 20th century. A scientific debate on admissible methods cannot ignore comparative knowledge acquired across time and space. Therefore, it is necessary to hold an open discussion on effective setting of the relation between legislative and judicature which is the key to stability of law. Instability of law might at first sight seem as a serious obstacle to its effectiveness. However, the bicentenary knowledge about the nature of bureaucracy and organised modernity has proved that increased production of legal enactments originates deeply in the nature of contemporary society. In that case it would be difficult to eliminate instability of law - the path to enhancement of effectiveness of law would H. BAŇOUCH: PŘEKÁŽKY EFEKTIVNOSTI PRÁVA. DISERTACE. PRF UK V PRAZE 220 SUMMARY have to lead through the effort to maintain a stable form of structural elements of the legal order. Obstacles to effectiveness of law are undoubtedly represented by solutions which do not respect the nature of law and its institutions on the one hand, as well as by pursuance of legal solutions which entirely diverge from the nature of social reality and the logic of other systems. This observance applies to the relation of law and politics. The path to the enhancement of effectiveness of law leads through pragmatic setting of goals, respect for the nature of law and the awareness of the importance of principal functions of law for the society. H. BAŇOUCH: PŘEKÁŽKY EFEKTIVNOSTI PRÁVA. DISERTACE. PRF UK V PRAZE
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce JUDr. Ing. Hynek Baňouch, Ph.D. 2.5 MB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce JUDr. Ing. Hynek Baňouch, Ph.D. 129 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky JUDr. Ing. Hynek Baňouch, Ph.D. 108 kB
Stáhnout Posudek vedoucího prof. JUDr. Aleš Gerloch, CSc. 34 kB
Stáhnout Posudek oponenta doc. JUDr. Zdeněk Kühn, LL.M., Ph.D. 155 kB
Stáhnout Posudek oponenta Miloš Večeřa 144 kB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby 390 kB