velikost textu

Význam konkomitující fibromyalgie u revmatoidní artritidy a systemového lupus erythematodes

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Význam konkomitující fibromyalgie u revmatoidní artritidy a systemového lupus erythematodes
Název v angličtině:
Importance of Concomitant Fibromyalgia in Rheumatoid Arthritis and Systemic Lupus
Typ:
Disertační práce
Autor:
MUDr. Jan Tomš, Ph.D.
Školitel:
prof. MUDr. Jaroslav Malý, CSc.
Oponenti:
prof. MUDr. Karel Pavelka, DrSc.
prof. MUDr. Pavel Horák, CSc.
Id práce:
112876
Fakulta:
Lékařská fakulta v Hradci Králové (LFHK)
Pracoviště:
II. interní gastroenterologická klinika (15-412)
Program studia:
Vnitřní nemoci (P5129)
Obor studia:
-
Přidělovaný titul:
Ph.D.
Datum obhajoby:
26. 9. 2019
Výsledek obhajoby:
Prospěl/a
Jazyk práce:
Čeština
Abstrakt:
Souhrn Úvod: Fibromyalgie (FM) je chronický syndrom charakterizovaný dysfunkcí zpracování a regulace bolesti. Poměrně často se vyskytuje v konkomitanci s difuzními nemocemi pojiva (DNP), zejména revmatoidní artritidou (RA) a systémovým lupus erythematodes (SLE). FM se tak může podílet na jejich výsledném klinickém obraze a mít významné důsledky pro diagnostiku a léčbu. Cíl: Zjistit frekvenci FM u vybraných DNP, vliv FM na jejich klinickou manifestaci a vztah FM ke klinickému hodnocení aktivity DNP v regionální, monocentrické, průřezové, deskriptivní studii. Metody: Hodnocené soubory tvoří 120 dospělých pacientů s RA, 91 s SLE, 30 s polymyozitidou/ dermatomyozitidou (PM/DM) a 28 se systémovou sklerózou (SSc). Každý z pacientů byl vyšetřen na přítomnost konkomitující FM podle klasifikačních kritérií American College of Rheumatology (ACR 1990). U všech vyšetřených osob byly zaznamenány následující údaje: sociodemografická data, podrobná anamnéza zahrnující komorbidity, současná imunosupresivní terapie a analgetická léčba, vybrané laboratorní parametry (sérové zánětlivé markery, autoprotilátky). Bolest, únava a ztuhlost (za posledních 24 hodin) byly hodnoceny na horizontální 100 mm vizuální analgové škále. Funkční stav pacientů byl posouzen pomocí dotazníku HAQ (Health Assessment Questionnaire) a kvalita života pomocí dotazníku SF-36 (Short Form 36-items Health Survey). Každý z pacientů vyplnil také následující dotazníky: FIQ (Fibromyalgia Impact Questionnaire), SDS (Zung´s self rating depression scale) a originální dotazník zaměřený na klinické projevy FM. U každého pacienta byl zjištěn počet bolestivých bodů (TPC), které byly vyšetřeny jedním lékařem za standardizovaných podmínek podle protokolu MTPS (Manual Tender Point Survey). Pouze u pacientů ze souboru RA byl hodnocen jedním lékařem pro účely výpočtu indexu DAS-28 (Disease Activity Score s vyšetřením 28 kloubů) počet bolestivých kloubů (TJC) a počet oteklých kloubů (SJC). Aktivita nemoci byla v souboru SLE hodnocena pomocí indexu SLEDAI. Jednotlivé soubory s příslušnými DNP byly poté rozděleny na podskupiny bez FM a s konkomitující FM a navzájem porovnány v rámci souboru s příslušnými DNP. Výsledky: Fibromyalgie byla zjištěna u pacientů s RA v 20,8 % případů, s SLE v 11,0 %, s PM/DM v 13,3 % a se SSc v 3,6 % případů. Mezi pacienty se zkoumanými DNP bez FM a s konkomitující FM nebyly nalezeny statisticky významné rozdíly v demografických údajích zahrnujících věkové složení, poměr zastoupení pohlaví, délce trvání základního onemocnění. I když se nejednalo o signifikantní změny, pacienti s konkomitující FM měli sociální handicap ve smyslu nižší úrovně vzdělání, vyšší frekvence rozvedených manželství a vyšší frekvence státem uznané invalidity. Konkomitující FM se u pacientů se zkoumanými DNP podílí na vyšší intenzitě subjektivně vnímaných symptomů, jako jsou bolest, únava a ztuhlost. Klinický obraz je v přítomnosti FM modifikován zvýšeným výskytem nespecifických symptomů, které jsou pro FM charakteristické: cefalea, vertigo, parestézie a depresivní ladění. U všech DNP se konkomitující FM podílí na významně snížené kvalitě života a funkční disabilitě. Na zkoumaných souborech nebylo prokázáno, že by konkomitující FM ovlivňovala aktivitu základních DNP a ani opačný vztah, že by vyšší klinická aktivita DNP vedla k vyšší frekvenci FM. U pacientů s RA bylo zjištěno, že konkomitující FM vede k nadhodnocení aktivity RA měřené pomocí indexu DAS-28 (RAF- 3,67 ± 1,4 vs. RAF+ 5,35 ± 1,1; p < 0,0001). Závěr: Konkomitující fibromyalgie se vyskytuje nejčasteji u pacientů s revmatoidní artritidou ve srovnání s ostatními DNP. Přítomnost FM může být zdrojem obtíží při klinickém hodnocení aktivity RA, neboť v tomto případě kompozitní index DAS-28 neodráží skutečnou zánětlivou aktivitu, ale hodnota je ovliněna parametry závislými na individuální percepci bolesti. Tento faktor je nutné zohlednit při rozhodování o event. intenzifikaci protizánětlivé terapie se zvýšeným rizikem následných nežádoucích účinků. U pacientů s SLE může mít FM vliv na výslednou klinickou symptomatologii a činit potíže zejména při rozpoznání neuropsychiatrické manifestace SLE. FM u pacientů se všemi DNP má negativní vliv vedoucí k významnému poklesu kvality života a funkčnímu omezení (disabilitě).
Abstract v angličtině:
Summary Background: Fibromyalgia (FM) is a chronic syndrom characterized by dysfunction of pain processing and regulation. It occurs relatively often in concomitance with the connective tissue diseases (CTD), in particular rheumatoid arthritis (RA) and systemic lupus erythematosus (SLE). FM may be involved in their final clinical manifestation and may have important consequencies for diagnosis and treatment. Objectives: To examine frequency of FM in the prime CTD, FM impact on their clinical manifestation and relationship to assessment of the clinical activity in regional, monocentric, cross- sectional, descriptive study. Methods: Study groups of 120 adult patients with RA, 91 with SLE, 30 with polymyositis/ dermatomyositis (PM/DM) and 28 with systemic sclerosis (SSc) were evaluated. Each patient was examined on the presence of concomitant FM according to ACR (American College of Rheumatology) classification criteria (1990). The following data were recorded: sociodemographic data, history including comorbidities, contemporary immunosupressive and analgesic therapy, laboratory parameters (serum inflammatory markers, relevant autoantibodies). Pain, fatigue and muskuloskeletal stiffness were assessed on horizontal 100 mm visual analogue scale. Patients´ function status was evaluated using HAQ (Health Assessment Questionnaire) and quality of patient´s life by questionnaire SF-36 (Short Form 36-items Health Survey). All the patients filled up the other questionnaires: FIQ (Fibromyalgia Impact Questionnaire), SDS (Zung´s self rating depression scale) and original questionnaire focusing on clinical symptoms of FM. Tender point count (TPC) was examined by the same rheumatologist according to the standardized protocol MTPS (Manual Tender Point Survey). Composite index DAS-28 (Disease Activity Score, 28 joints) was assessed only in RA patients, counting tender join count (TJC) and swollen joint count (SJC). Disease activity in SLE was evaluated by the index SLEDAI. Patient groups with CTD were divided into the subgroups without and with concomitant FM, then these subgroups of relevant CTD were compared to one another. Results: The diagnosis of FM was established in 20.8% patients with RA, 11.0% with SLE, 13.3% with PM/DM and 3.8% patients with SSc. No statistically significant differencies in demographic data including age, gender proportion, disease duration were found in CTD groups without FM compared to ones with FM. Patients with concomitant FM had social handicaps including lower education level, higher divorce rates and higher frequency of invalidity although these differencies were not statistically significant. Concomitant FM had influence on higher intensity of subjective symptoms, such as pain, fatigue and stiffness. Clinical manifestation of CTD in the presence of associated FM is modified by increased occurence of FM related symptoms: cafalea, vertigo, paresthesia and depressive mood. FM associated with CTD is involved in significantly reduced quality of life and function disability. In the analyzed population FM was not proved to influence disease activity od CTD and reversely higher clinical activity of CTD did not result in higher FM frequency. The patients with RA were found that concomitant FM led to overestimation of RA clinical activity measured by index DAS-28 (RAF- 3.67 ± 1.4 vs. RAF+ 5.35 ± 1.1; p < 0.0001). Conclusions: Concomitant fibromyalgia occurs most frequently in the patients with RA in comparison to other CTD. FM presence may cause difficulties in clinical assessment of RA activity, for in this case the composite index DAS-28 does not reflect real inflammatory activity but it results from measurements dependent on an individual patient´s pain perception. This factor should be taken account during decision making about potential intensification of antiinflammatory therapy with increased risk of subsequent adverse events. FM in SLE patients may influence final clinical symptomatology and generate troubles in identification of neuropsychiatric SLE manifestation. FM has negative impact in the patients with all CTD resulting in significant reduction of life quality and function disability.
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce MUDr. Jan Tomš, Ph.D. 7.81 MB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce MUDr. Jan Tomš, Ph.D. 193 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky MUDr. Jan Tomš, Ph.D. 111 kB
Stáhnout Autoreferát / teze disertační práce MUDr. Jan Tomš, Ph.D. 1.13 MB
Stáhnout Posudek oponenta prof. MUDr. Karel Pavelka, DrSc. 88 kB
Stáhnout Posudek oponenta prof. MUDr. Pavel Horák, CSc. 451 kB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby 1.48 MB