velikost textu

Právo na informace a účast veřejnosti ve věcech životního prostředí

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Právo na informace a účast veřejnosti ve věcech životního prostředí
Název v angličtině:
The Right to Information and the Public Participation in the Environmental Matters
Typ:
Disertační práce
Autor:
JUDr. Magdaléna Vopařilová, Ph.D.
Školitel:
prof. JUDr. Milan Damohorský, DrSc.
Oponenti:
doc. JUDr. Vojtěch Stejskal, Ph.D.
JUDr. Martin Smolek, Ph.D., LL.M.
Id práce:
11287
Fakulta:
Právnická fakulta (PF)
Pracoviště:
Katedra práva životního prostředí (22-KPZP)
Program studia:
Teoretické právní vědy (P6801)
Obor studia:
Veřejné právo II - Ústavní právo, správní právo, finanční právo, právo životního prostředí, právo sociálního zabezpečení (VII)
Přidělovaný titul:
Ph.D.
Datum obhajoby:
27. 2. 2012
Výsledek obhajoby:
Prospěl/a
Jazyk práce:
Čeština
Klíčová slova:
účast veřejnosti, právo na informace o životním prostředí, ústavně zaručená práva
Klíčová slova v angličtině:
public participation, right to environmental information, constitutionally guaranteed rights
Abstrakt:
Abstrakt Předkládaná disertační práce se věnuje tématu účasti laického prvku při výkonu veřejné správy na úseku životního prostředí. Při ochraně životního prostředí je třeba více než jinde usilovat o nalezení kompromisních řešení, která by měla reflektovat jednak soukromé zájmy (investorů, vlastníků pozemků aj.), jednak výkon veřejné správy (samosprávy i státní správy), a jednak zájmy veřejné (ochrana příznivého životního prostředí). Spolupráce mezi orgány veřejné správy, veřejností a soukromými subjekty by měla být konstruktivní, založená na reálném právním základě. Disertační práce si klade za cíl zpracovat přehled způsobů, kterými český právní řád ve vazbě na mezinárodní a unijní právo umožňuje veřejnosti podílet se na výkonu veřejné správy na úseku ochrany životního prostředí, přičemž důležitým poznatkem je též zhodnocení účinnosti jednotlivých prostředků a rizika spojená s jejich aplikací. V úvodu jsou definovány základní pojmy, motivy, předpoklady a význam účasti veřejnosti ve věcech životního prostředí. Kromě toho jsou zde vymezeny též základní principy, z nichž účast veřejnosti vychází. Následně je pozornost věnována nejdůležitějšímu mezinárodnímu dokumentu, který byl na poli účasti veřejnosti v environmentálních záležitostech přijat, a sice Úmluvě o přístupu k informacím, účasti veřejnosti na rozhodování a přístupu k právní ochraně v záležitostech životního prostředí (Aarhuské úmluvě). Byť se jedná o úmluvu, kterou ratifikovala Česká republika i Evropská společenství, přesto nebyla její ustanovení v českém právním řádu dosud zcela implementována a v aplikační praxi způsobuje tato Úmluva nemalé potíže. Tato práce analyzuje implementaci všech tří pilířů Úmluvy (právo na informace, účast veřejnosti, soudní ochrana) v národním právu, přičemž dochází k závěru, že implementace ještě nebyla zcela řádně provedena a český právní řád vykazuje řadu nedostatků. Krátce shrnuto lze konstatovat, že první pilíř byl v zásadě implementován, s výjimkou soudní ochrany práva na informace, druhý pilíř spíše nebyl implementován, a to s ohledem na podmínky účasti veřejnosti v řízeních a na absenci předpisu, dle něhož by bylo možné vypořádat formy konzultativní účasti veřejnosti, a třetí pilíř nebyl řádně implementován, když vady lze shledat zejména v podmínkách přístupu k soudům, v nepřiznání odkladného účinku správním žalobám, v nedostatečné efektivitě soudního řízení, a v problematice aktivní legitimace občanských sdružení. Nezbytnou podmínkou pro účast veřejnosti v rozhodovacích i jiných procesech je informovanost veřejnosti. V práci je analyzován zejména zákon o právu na informace o životním prostředí, který představuje základní právní předpis, na jehož základě se každý může domáhat poskytnutí informací o životním prostředí. Lze uzavřít, že tento předpis je v zásadě v souladu s mezinárodním a unijním právem, zásadní problém má česká právní úprava pouze se soudní ochranou práva na informace o životním prostředí, která není zajištěna dostatečně, a tedy nesplňuje požadavky Aarhuské úmluvy. Pasáž o účasti veřejnosti v jednotlivých environmentálních procesech vychází z posloupnosti procesů tak, jak tuto posloupnost stanoví právní řád, proto se v práci střídají pojednání o správních řízeních s analýzami účasti v řízeních jiných, která povahu správního nemají. Toto střídání procesů je tedy zcela účelové a vychází z právního řádu. Nedostatkem národní právní úpravy je, že chybí jednotná pravidla pro účast veřejnosti v environmentálních řízeních, a dále absence jednotného způsobu vypořádání prostředků konzultativní účasti veřejnosti. Ze studia pramenů vyplývá, že environmentální procesy lze dle míry účasti veřejnosti rozdělit do čtyř kategorií: 1) procesy, v nichž je účast veřejnosti zajištěna, ale pouze formálně; 2) procesy, v nichž je účast veřejnosti zajištěna na základě splnění stanovených podmínek; 3) procesy, v nichž je účast veřejnosti zajištěna, ale nevyužívá se; 4) procesy, v nichž by účast veřejnosti měla být zajištěna, ale není. Kromě účasti v řízeních se veřejnost může podílet na ochraně životního prostředí i dalšími způsoby, přičemž blíže je v této práci rozpracován výkon ústavně zaručených práv, účast institucionalizované povahy a spolupráce s orgány veřejné správy. Dílčí poznatky jsou zpracovány ve shrnutích, jež uzavírají každou kapitolu, obecné výstupy práce jsou pak obsaženy v závěru, který kromě nich obsahuje též úvahy de lege ferenda.
Abstract v angličtině:
Abstract Presented dissertation is devoted to the participation of lay element in the environmental matters within the public administration. In these matters it is necessary to find the compromises that should reflect the private plans (of investors and the owners), exercising of the public participation and the public interests too. The cooperation among the administrative authorities, public subjects and private subjects shall be constructive, based on a real legal ground. The target of this thesis is to make an overview of the ways that Czech legal system (based on the international and European law) gives to the public in order to participate on the public administrative in the environmental matters. The important finding of the thesis is evaluation of efficiency of partial tools and also of risks connected with their application. The main terms, motives, preconditions and the importance of public participation in the environmental matters are defined in the introduction. Apart from that the main principles of the public participation are defined. The most important document for public participation, the Convention on Access to Information, Public Participation in Decision-making and Access to Justice in Environmental Matters (Aarhus Convention), is analyzed in this dissertation. Even though the Convention was ratified as by the Czech Republic as the European Union, still the Convention hasn´t been properly implemented and in the practice the Convention causes some problems. This thesis analyzes the implementation of all the three pillars of the Convention (right to information, public participation in decision- making, access to justice) in national law. The conclusion is that implementation hasn´t been properly finished and the Czech legal system evinces a lot of failings and defects. In simple terms it´s possible to summarize that the first pillar has been mostly implemented with the exception of access to justice. The second pillar hasn´t been rather implemented, according to the conditions of public participation in the procedures and to the absence of the legal rule which would regulate the way how to deal with various tools of consultative public participation. The third pillar hasn´t been fully implemented, the faults are found in the conditions of access to justice, in lack of suspensive effect of an administrative action, in the lack of efficiency of the judicial proceedings and in the issue of active authorization of non-governmental organizations for the judicial proceedings. The public participation can be effective only if the public is properly informed. The right to information is an essential prerequisite for the public participation in decision-making and other procedures. This dissertation analyzes especially the Act on the Right to Environmental Information which is the basic rule that establishes the ways how to get the information. This act is mostly in conformity with the international and European law; the main problem is connected only with the judicial protection of the right to information which is not completely assured. This is not in conformity with the Aarhus Convention. The passage about the public participation in partial environmental procedures follows the chapter about the right to information. It reflects the sequence of procedures stated in legal rules. The lack of national law is an absence of the binding uniform rules for the public participation in the environmental procedures and also in an absence of unified way to deal with tools of consultative public participation. The procedures according to public participation shall be divided to four categories: 1) procedures assuring the public participation, however this guaranty´s just formal; 2) procedures assuring the public participation under the fulfill of various conditions; 3) procedures where the public participation is assured but it´s not used; 4) procedures where the public participation is not assured but it should be. Besides the participation in administrative and non-administrative procedures there are some other ways of public participation in the environmental protection, especially the exercising of constitutionally guaranteed rights, the institutionalized participation and the cooperation with the administrative authorities. Partial results are elaborated in the summaries that close each chapter, general ideas are presented in the conclusion. The conclusion is also devoted to reflections of future legislating. 2
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce JUDr. Magdaléna Vopařilová, Ph.D. 1.32 MB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce JUDr. Magdaléna Vopařilová, Ph.D. 125 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky JUDr. Magdaléna Vopařilová, Ph.D. 120 kB
Stáhnout Posudek vedoucího prof. JUDr. Milan Damohorský, DrSc. 184 kB
Stáhnout Posudek oponenta doc. JUDr. Vojtěch Stejskal, Ph.D. 195 kB
Stáhnout Posudek oponenta JUDr. Martin Smolek, Ph.D., LL.M. 24 kB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby 265 kB