velikost textu

Identifikace rizikových faktorů a optimalizace dispenzární péče u nemocných po resekci kolorektálního karcinomu a jejich rodin

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Identifikace rizikových faktorů a optimalizace dispenzární péče u nemocných po resekci kolorektálního karcinomu a jejich rodin
Název v angličtině:
The identification of the risk factors and optimization of the follow-up of colorectal cancer patients and their families
Typ:
Disertační práce
Autor:
MUDr. Petr Vítek, Ph.D.
Školitel:
prof. MUDr. Jan Bureš, CSc.
Oponenti:
prof. MUDr. Petr Dítě, DrSc.
plk. prof. MUDr. Miroslav Zavoral, Ph.D.
Id práce:
112869
Fakulta:
Lékařská fakulta v Hradci Králové (LFHK)
Pracoviště:
Katedra interních oborů (15-400)
Program studia:
Vnitřní nemoci (P5129)
Obor studia:
-
Přidělovaný titul:
Ph.D.
Datum obhajoby:
25. 6. 2012
Výsledek obhajoby:
Prospěl/a
Jazyk práce:
Čeština
Abstrakt:
Souhrn Identifikace rizikových faktorů a optimalizace dispenzární péče u nemocných po resekci kolorektálního karcinomu a jejich rodin Úvod: Nemocní po resekci kolorektálního karcinom jsou ohroženi recidivou původního tumoru a metachronními neoplaziemi. Jejich příbuzní prvního stupně mají rovněž vyšší riziko kolorektálního karcinomu, na kterém se podílí hereditární a sdílené nehereditární faktory. Cíle: Hlavním cílem endoskopické části práce byl průkaz přínosu chromokolonoskopie s roztokem metylénové modři pro zlepšení záchytu neoplazií v rámci dispenzárního endoskopického sledování u nemocných s kolorektálním karcinomem. V epidemiologické části práce byly posuzovány rizikové faktory a současná dispenzarizace nemocných po resekci kolorektálního karcinomu a jejich příbuzných prvního stupně. Metodika a výsledky: V endoskopické části práce byla u 62 nemocných po resekci kolorektálního karcinomu po běžné kolonoskopii bílým světlem provedena chromokolonoskopie. K výkonu byl použit 0,1% roztok metylénové modři, metodu bylo možné provést u 94% (58/62) nemocných. Byla zhodnocena endoskopická a histopatologická charakteristika detekovaných lézí u každé metody. Chromokolonoskopie vedla k statisticky vysoce významnému zvýšení (p < 0,001) celkového počtu nalezených lézí, počtu adenomů s nízkým stupněm dysplázie, hyperplastických a ostatních non-neoplastických lézí menších než 10mm. Jednalo se o časné povrchové léze typu Is a IIa dle endoskopické klasifikace. Metoda vedla k významnému prodloužení vyšetřovacího času, průměrná spotřeba 0,1% roztoku metylénové modři během jednoho vyšetření byla 55 ml. Na jeden nativně nedetekovatelný adenom bylo třeba 28 minut vyšetřovacího času a 82 ml roztoku. Epidemiologická část práce byla provedena v souboru 62 nemocných po resekci kolorektálního karcinomu a 67 jejich příbuzných prvního stupně. Příbuzní byli osloveni formou dotazníku, odpovědělo celkem 42 % (67/160) oslovených. Byla zjištěna malá informovanost o rizikových faktorech kolorektálního karcinomu mezi nemocnými i jejich příbuznými prvního stupně, která významně stoupla po diagnóze onemocnění (p < 0,001), respektive oslovením formou dotazníku (p = 0,024). U nemocných po resekci kolorektálního karcinomu bylo onemocnění diagnostikováno na základě symptomů v 87 % (54/62), pouze u 10 % (6/62) nemocných byl karcinom diagnostikován na základě screeningu. Sourozenci nemocných po resekci kolorektálního karcinomu v dietě významně častěji omezovali tuky, preferovali bílé maso a přijímali více mléčných výrobků. U potomků byl častější abusus piva. V obou skupinách byla vysoká prevalence nadváhy a kouření. Do screeningu kolorektálního karcinomu se zapojilo pouze 29 % (15/51) příbuzných prvního stupně, kteří byli v době vyplnění dotazníku starší 40 let. Průměrný věk vstupu do screeningového programu byl 53 let. V použitých metodách převažoval test na okultní krvácení ve stolici (11x), kolonoskopie byla použita pouze u 4 příbuzných. Pouze 49 % (25/51) příbuzných uvedlo, že se na základě oslovení dotazníkem do screeningu zapojí, 22 % (11/51) se do screeningu nehodlá zapojit ani budoucnu. Závěry: Chromokolonoskopie s roztokem metylénové modři je proveditelná u pacientů po resekci kolorektálního karcinomu, metoda vedla k významnému zvýšení plochých a přisedlých neoplastických a non-neoplastických lézí. Metoda splňuje kritéria indexové kolonoskopie, na základě které lze určit další dispenzární intervaly. Informovanost nemocných po resekci kolorektálního karcinomu a jejich příbuzných o rizikových faktorech kolorektálního karcinomu je nízká. Nemocní se svými příbuznými ve většině případů sdílejí i nehereditární rizika onemocnění. Dispenzarizace příbuzných prvního stupně je nedostatečná. Screening je prováděn pouze u malé části příbuzných, ve většině případů nevhodnými nástroji (test na okultní krvácení do stolice) a v pozdějším věku, než je doporučeno.
Abstract v angličtině:
Summary The identification of the risk factors and optimization of the follow-up of colorectal cancer patients and their families Introduction: Patients after colorectal cancer resection are at risk of a recurrence of neoplasia at the site of anastomosis as well as metachronic neoplasias. First-degree relatives of colorectal cancer patients also have a higher risk of the disease that is caused both by hereditary and non-hereditary common factors. Objective: The main goal of the endoscopic part of the project was to evaluate the benefit of chromocolonoscopy with a solution of methylene blue for detection of neoplastic lesions in patients after colorectal cancer resection. The epidemiological part of project was focused on the evaluation of risk factors and current follow-up of patients with colorectal cancer and their families. Methods and results:In the endoscopic part of the work we performed regular white-light colonoscopy followed by chromocolonoscopy in 62 patients after colorectal cancer resection. We used 0.1% solution of methylene blue; total chromocolonoscopy was possible in 94% (58/62) of the patients. Endoscopic and histopathological characteristics of detected lesions were assessed for both methods. Chromocolonoscopy resulted in a statistically highly significant (p < 0.001) higher detection of all lesions, low-grade adenomas, hyperplastic and other non-neoplastic lesions measuring less than 10mm. Detection was improved in superficial lesions type Is and IIa according to endoscopic classification. The chromocolonoscopic examination time was significantly longer; the consumption of dye for one examination was 55ml. We needed 28 additional minutes of examination time and 82 ml of solution for the detection of one adenoma, missed during white-light colonoscopy. In the epidemiological part of the work we studied 62 patients after colorectal cancer resection and 67 of their first-degree relatives. First-degree relatives were addressed by questionnaire, and 42% (67/160) of them responded. We have found low awareness about colorectal cancers risk factors among patients and their first-degree relatives. Awareness improved significantly in patients after colorectal cancer diagnosis (p <0.001) or after the questionnaire for first-degree relatives (p=0.024). Colorectal cancer diagnosis was based on symptoms in 87% (54/62) of patients; only in 10% (6/62) of patients was cancer diagnosed by screening. Siblings of colorectal cancer patients showed significantly more frequently low-fat and white meat preference in their diet. They also had a higher intake of dairy products. Offspring showed higher beer intake. Patients after colorectal cancer resection and their first- degree relatives were frequently overweight and had high prevalence of smoking. Only 29% (15/51) of first-degree relatives older than 40 years had joined colorectal cancer screening by the time of the questionnaire. The average age of screening was 53 years. The most frequent method of screening was the faecal occult blood test in 11 relatives; colonoscopy was used only in 4 relatives. Of first-degree relatives, 49% (25/51) answered that they would join screening after the questionnaire; 22% (11/51) of them refused any screening in the future. Conclusions: Chromocolonoscopy with methylene blue solution is feasible in patients after colorectal cancer resection. It resulted in a significantly higher detection of flat and sessile neoplastic and non-neoplastic lesions. We believe that chromocolonoscopy can be used as index colonoscopy and further follow-up intervals can be based on its results. Colorectal cancer patients and their first-degree relatives have low awareness about colorectal cancer risk factors. Colorectal cancer patients and their first-degree relatives have a similar non-hereditary risk of the disease. Follow-up of the first-degree relatives is insufficient. Screening is performed only in a minority of first-degree relatives, often late and with inappropriate modality (faecal occult blood test).
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce MUDr. Petr Vítek, Ph.D. 1.81 MB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce MUDr. Petr Vítek, Ph.D. 99 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky MUDr. Petr Vítek, Ph.D. 11 kB
Stáhnout Autoreferát / teze disertační práce MUDr. Petr Vítek, Ph.D. 325 kB
Stáhnout Posudek oponenta prof. MUDr. Petr Dítě, DrSc. 38 kB
Stáhnout Posudek oponenta plk. prof. MUDr. Miroslav Zavoral, Ph.D. 216 kB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby 411 kB