velikost textu

Resistence na antiagregační léčbu v terapii onemocnění kardiovaskulárního systému

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Resistence na antiagregační léčbu v terapii onemocnění kardiovaskulárního systému
Název v angličtině:
Resistance to antiplatelet therapy in cardiovascular diseases management
Typ:
Disertační práce
Autor:
MUDr. Hana Ševčíková, Ph.D.
Školitel:
prof. MUDr. Jan Vojáček, DrSc.
Oponenti:
doc. MUDr. Jan Šochman, CSc.
prof. MUDr. Jiří Vítovec, CSc.
Id práce:
112858
Fakulta:
Lékařská fakulta v Hradci Králové (LFHK)
Pracoviště:
I. interní kardioangiologická klinika (15-410)
Program studia:
Vnitřní nemoci (P5129)
Obor studia:
-
Přidělovaný titul:
Ph.D.
Datum obhajoby:
25. 9. 2014
Výsledek obhajoby:
Prospěl/a
Jazyk práce:
Čeština
Abstrakt:
Souhrn: Úvod: Nezastupitelné postavení v terapii onemocnění kardiovaskulárního systému má protidestičková terapie. Vzhledem k interindividuální variabilitě v destičkové aktivitě a rekurujícím trombotickým komplikacím i přes zavedenou terapii narůstá význam možnosti testování destičkových funkcí v praxi. Cíle: Cílem práce bylo popsání výskytu vysoké reziduální destičkové aktivity ve sledovaném souboru, hledání možného vlivu přidružených chorob a konkomitantní terapie na variabilitu destičkových funkcí a posouzení variability destičkové aktivity v čase a potažmo reproducibility našeho měření. Metodika a výsledky: Sledováni byli pacienti s kardiovaskulárním onemocněním léčení kyselinou acetylsalicylovou (v dávce 100mg/den). K monitorování destičkových funkcí byla zvolena optická agregometrie (LTA) s kationickým propylgalátem. Celkem bylo zařazeno 207 pacientů, reziduální destičková aktivita byla stanovována za použití LTA vstupně a při kontrole (medián 9 měsíců). Dávka léku nebyla měněna. V průběhu sledování 82,1% ze souboru vykazovalo při obou měřeních adekvátní míru suprese destičkové aktivity, 16,9% z vyšetřovaného souboru vykazovalo nedostatečnou míru suprese destičkových funkcí alespoň při jednom z provedených měření. Výsledky poukazují na značnou variabilitu destičkových funkcí v čase (p=0,67). Statisticky nevýznamné rozdíly v destičkové reaktivitě vyšly ve skupině pacientů s akutními koronárními syndromy (p=0,37), s chronickými formami ischemické choroby srdeční (p=0,70), ve skupině hypertoniků (p=0,30), diabetiků (p=0,30), obézních osob (p=0,48) či osob se srdečním selháním (p=0,21) a mezi pohlavími (p=0,99). Statisticky významný rozdíl v destičkových funkcích ve skupině pacientů s hyperlipidémií (p=0,007) vzhledem k nízké síle testu nelze považovat za relevantní. Nebyl prokázán statisticky významný vliv podávané medikace: pro ACE-i (p=0,86), betablokátory (p=0,12) a statiny (p=0,47). Stran reproducibility dat z pohledu statistika z výsledků Bland Altmanova testu a jeho grafického znázornění vyplývá, že testovaná veličina oplývá nízkou mírou opakovatelnosti a vysokou mírou variability. Závěry: Z našich závěrů pro praxi vyplývá, že rutinní zavedení testování destičkových funkcí do klinické praxe naráží na řadu úskalí. Nebyl nalezen statisticky významný rozdíl v destičkové aktivitě mezi pohlavími či v závislosti na přidružených chorobách ani v souvislosti s konkomitantní medikací. Výsledky získané za použití LTA s kationickým propylgalátem vykazují vysokou míru variability a malou míru reproducibility, výsledky se v čase mění aniž by bylo zasahováno do terapie a aniž by byl nalezen jednoznačný vysvětlující a potenciálně ovlivnitelný faktor.
Abstract v angličtině:
Summary: Introduction: Antiplatelet therapy is a cornerstone in the management of cardiovascular diseases. With regard to interindividual variability in platelet reactivity and recurrence of thrombotic events despite therapy the importance of platelet function monitoring seems to be much higher. Objectives: The aim of our study was to describe the prevalence of high on treatment platelet reactivity in our study population. We were looking for the potential relationship between platelet reactivity and comorbidities or medication and tried to assess measurement reproducibility. Methods and results: 207 patients with cardiovascular diseases on ASA treatment (daily dose 100mg) were enrolled. Platelet functions were monitored by optic aggregometry (LTA) with cationic propylgallate as inductor. Residual platelet reactivity was assessed initially and afterwards (median value 9 months) without changes in ASA dose. In 82,1% suppression of platelet reactivity was adequate in both assessments, in 16,9% suppression of platelet reactivity was inadequate in at least one of the measurements. Our results show wide variability in platelet reactivity in time (p=0,67). No statistically significant differences in platelet reactivity were found in subpopulation with acute coronary syndromes (p=0,37), with chronic stable coronary artery disease (p=0,70), with hypertension (p=0,30), with diabetes mellitus (p=0,30), with obesity (p=0,48) or with heart failure (p=0,21). No intersex difference was found (p=0,99). No relevant is statistically significant difference in platelet reactivity in patients with hyperlipidaemia (p=0,007). Test power is low. Concomitant medication has no statistically significant influence on platelet reactivity: ACE-inhibitors (p=0,86), beta-blockers (p=0,12) and hypolipidemics (p=0,47). Monitored quantity seems to have poor reproducibility and high variability (according to Bland-Altman method). Conclusions: In conclusion routine platelet function monitoring has many limitations. We don´t found statistically significant difference in platelet reactivity between sex or in relation to comorbidities or medication. Our results with LTA (propylgallate as agonist) showed wide variability and inadequate reproducibility. We found wide results variability in time, without changes in therapy or knowledge of suggestible factors.
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce MUDr. Hana Ševčíková, Ph.D. 1.66 MB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce MUDr. Hana Ševčíková, Ph.D. 306 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky MUDr. Hana Ševčíková, Ph.D. 303 kB
Stáhnout Autoreferát / teze disertační práce MUDr. Hana Ševčíková, Ph.D. 721 kB
Stáhnout Posudek oponenta doc. MUDr. Jan Šochman, CSc. 139 kB
Stáhnout Posudek oponenta prof. MUDr. Jiří Vítovec, CSc. 140 kB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby 1.14 MB