velikost textu

Morfologické změny plicního řečiště po plicní embolii

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Morfologické změny plicního řečiště po plicní embolii
Název v angličtině:
Morphological changes in pulmonary vascular bed after pulmonary embolism
Typ:
Disertační práce
Autor:
MUDr. Zdeněk Vavera, Ph.D.
Školitel:
prof. MUDr. Jan Vojáček, DrSc.
Oponenti:
prof. MUDr. Vladimír Staněk, CSc., DrSc.
prof. MUDr. Jiří Vítovec, CSc.
Konzultant:
prof. MUDr. Radek Pudil, Ph.D.
Id práce:
112856
Fakulta:
Lékařská fakulta v Hradci Králové (LFHK)
Pracoviště:
I. interní kardioangiologická klinika (15-410)
Program studia:
Vnitřní nemoci (P5129)
Obor studia:
-
Přidělovaný titul:
Ph.D.
Datum obhajoby:
26. 6. 2015
Výsledek obhajoby:
Prospěl/a
Jazyk práce:
Čeština
Abstrakt:
Abstrakt Úvod: Chronická tromboembolická plicní hypertenze (CTEPH) je relativně častou dlouhodobou komplikací akutní plicní embolie (PE) s výrazně negativním dlouhodobým dopadem na pacientovu prognózu a kvalitu života. Specifická farmakoterapie a zejména zvládnutí plicní endarterektomie (PEA) nabízejí pacientům naději dokonce na úplné uzdravení. Klíčové je časné stanovení diagnózy. Cíle: Cílem naší prospektivní studie bylo stanovení incidence CTEPH v populaci pacientů s akutní plicní embolií, jakožto prvním projevem tromboembolické nemoci v pacientově anamnéze, zhodnotit morfologické změny v povodí plicnice ve vztahu k riziku rozvoje CTEPH a pokusit se odhalit možné rizikové faktory pro rozvoj CTEPH. Metodika: 120 konsekutivních nemocných s akutní PE bylo sledováno po dvou let. Při přijetí do nemocnice byla provedena CT angiografie (CTA) plicnice, echokardiografie, stanovení troponinu-T, NT-proBNP a D-dimerů. Před dimisí z nemocnice echokardiografické vyšetření a kontrolní stanovení biomarkerů, pokud byly vstupně patologicky zvýšené. Po půl roce byla pacientům provedena kontrolní CTA plicnice a echokardiografie, při kontrole za 12 a 24 měsíců znovu echokardiografické vyšetření a v případě zjištění plicní hypertenze vyloučena/potvrzena CTEPH. Výsledky: V době dimise lze na základě přetrvávající elevace NT-proBNP identifikovat nemocné s perzistující plicní hypertenzí pro následný follow-up. Po 6 měsících jsme u 68 % pacientů při kontrolní CTA plicnice nalezli morfologické abnormality korespondující s rezidui trombů nebo plicní hypertenzí. Za účelem jejich kvantifikace bylo vytvořeno CT- skóre, jehož hodnota ≥ 4 bodů přináší 12x vyšší riziko CTEPH (p=0,013) při senzitivitě 0,80 (95 % CI 0,31; 0,989) a specificitě 0,79 (95 % CI 0,754; 0,799). Incidence CTEPH v našem souboru činila 4,2 %. Mezi klinickými, laboratorními údaji, ani nálezy ze zobrazovacích vyšetření nebyly nalezeny žádné další rizikové faktory pro rozvoj CTEPH. Závěr: Kolem 4,2 % nemocných je již po první symptomatické plicní embolii ohroženo vznikem CTEPH. K efektivní dispenzarizaci je možné pacienty vyselektovat již v době propuštění na základě přetrvávající elevace NT-proBNP. Při CTA prováděné v diferenciální diagnostice dušnosti u pacientů s anamnézou PE je nutno pátrat také po reziduích po předchozích tromboembolických příhodách. Jejich popis a kvantifikace umožní klinikovi napřít další diagnostické úsilí správným směrem a zkrátí dobu do stanovení definitivní diagnózy.
Abstract v angličtině:
Abstract Introduction: Chronic thromboembolic pulmonary hypertension (CTEPH) is a relatively common long-term complication of acute pulmonary embolism (PE) with severely negative impact on the patient's quality of life and prognosis. Specific pharmacotherapy and especially mastery of pulmonary endarterectomy (PEA) offer to our patients a hope for eventual full recovery. Early diagnosis determination is crucial. Objective: The aim of our prospective study was to determinate CTEPH incidence in a population of patients after acute pulmonary embolism as the first venous thromboembolic event in the patient`s history, to assess morphological changes in the pulmonary vascular bed with regard to risk of CTEPH development and try to identify some risk factors of CTEPH development. Methods: 120 consecutive patients with acute PE were followed-up for 2 years. On admission patients underwent CT pulmonary angiography (CTA), echocardiography and troponin-T, NT-proBNP and D-dimer assessement. At the time of hospital discharge we performed echocardiography and biomarkers reassessement whether they were elevated initially. After 6 months patients underwent pulmonary CTA, echocardiography and during 12- and 24-months visits echocardiography was performed again. In case of pulmonary hypertension detection CTEPH was confirmed or ruled out. Results: Patients with persisting pulmonary hypertension at the time of hospital discharge can be identified for an effective follow-up based on persisting elevation of NT-proBNP. Morphological abnormalities corresponding to thrombi residua or pulmonary hypertension on pulmonary CTA 6 months after PE were found in 68 % of patients. To quantify individual totality of abnormalities the CT-score was constructed. CTEPR-index value ≥ 4 equates to a twelve-fold higher risk of CTEPH development (p=0.013) with sensitivity 0.80 (95 % CI 0.31; 0.989) and specificity 0.79 (95 % CI 0.754; 0.799). The CTEPH incidence in our study population was 4,2 %. No additional risk factor among history, clinical, laboratory or echocardiographic data was identified. Conclusion: About 4.2 % of patients after first symptomatic pulmonary embolism are in risk of CTEPH development. Selection of patients for an effective follow-up is possible based on persisting elevation of NT-proBNP at the time of hospital discharge. It is necessary to search also previous pulmonary embolism residua if pulmonary CTA is performed during dyspnoea differential diagnosis. Description and quantification of them may provide useful information for a clinician and shorten the time to diagnosis determination.
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce MUDr. Zdeněk Vavera, Ph.D. 2.89 MB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce MUDr. Zdeněk Vavera, Ph.D. 69 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky MUDr. Zdeněk Vavera, Ph.D. 69 kB
Stáhnout Autoreferát / teze disertační práce MUDr. Zdeněk Vavera, Ph.D. 1.13 MB
Stáhnout Posudek oponenta prof. MUDr. Vladimír Staněk, CSc., DrSc. 854 kB
Stáhnout Posudek oponenta prof. MUDr. Jiří Vítovec, CSc. 143 kB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby 505 kB