velikost textu

Rozhodnutí Světové obchodní organizace: otázky interpretace a vlivu na praxi mezinárodního obchodu

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Rozhodnutí Světové obchodní organizace: otázky interpretace a vlivu na praxi mezinárodního obchodu
Název v angličtině:
Decision of the World Trade Organisation: Questions of Interpretation and the Influence on International Trade Practice
Typ:
Disertační práce
Autor:
JUDr. Jitka Soukupová Ivančíková, Ph.D.
Školitel:
prof. JUDr. Pavel Šturma, DrSc.
Oponenti:
doc. JUDr. Vladimír Balaš, CSc.
doc. JUDr. Zbyněk Švarc, Ph.D.
Id práce:
11261
Fakulta:
Právnická fakulta (PF)
Pracoviště:
Katedra mezinárodního práva (22-KMP)
Program studia:
Teoretické právní vědy (P6801)
Obor studia:
Veřejné právo I - Ústavní právo, mezinárodní právo, evropské právo (VI)
Přidělovaný titul:
Ph.D.
Datum obhajoby:
26. 10. 2012
Výsledek obhajoby:
Prospěl/a
Jazyk práce:
Čeština
Klíčová slova:
WTO, DSB, Panel; Odvolací orgán; Rozhodování sporů, Mezinárodní právo ekonomické
Klíčová slova v angličtině:
WTO, DSB, Appellate Body, Panel, Dispute resolution, International Public Law
Abstrakt:
ÚVOD DO PROBLEMATIKY DISERTAČNÍ PRÁCE A METODOLOGIE Světová obchodní organizace (“WTO“) a její mechanismus řešení sporů je ojedinělým systémem řešení sporů v mezinárodním právu. Výjimečnost spočívá v exklusivní jurisdikci Orgánu pro řešení sporů („DSU“) pro spory týkající se práva WTO. Dalším charakteristickým znakem je vynutitelnost veškerých přijatých rozhodnutí. Posledním znakem je dvojstupňovost řízení: proti rozhodnutí panelu je možné se odvolat k Odvolacímu orgánu. Odvolací orgán tudíž plní revizní funkci, ale podobně jako vyšší soudy i autoritativně vykládá dohody WTO. Během sedmnácti let své existence panely a Odvolací orgán prošly obdobím vymezování se a hledání se: navázaly na judikaturu dle GATT 1947, vykládaly dohody WTO a často i dotvářely právo pomocí inkorporace vnitrostátních anebo mezinárodněprávních principů a posunuly rozhodovací praxi dále, i za pomyslnou hranici svých kompetencí. Panely a Odvolací orgán jsou limitovány 29 dohodami, které tvoří hmotné právo, hard-law WTO a procesními předpisy, zejména Ujednáním o řešením sporů. I přes rozsáhlou matérii, kterou jednotlivé dohody upravují, nebylo možné myslet při přijímání dohod na veškeré možné případy, které v budoucnosti nastanou. Tento problém se ještě více zviditelnil poté, co s novým systémem narostl geometrickou řadou počet řešených případů. Panel/Odvolací orgán se vypořádaly se situací svým způsobem a právě rozhodnutí, která podstatným způsobem dotváří právo WTO byla motivací pro napsání této práce a zpracování dané problematiky. Disertační práce je rozdělena do dvou částí. První část je teoretická a má čtenáři pomoci pochopit veškeré souvislosti, které panel/Odvolací orgán musí vzít v úvahu při svém rozhodování. První kapitola, úvodní, má za účel vysvětlit vznik Orgánu pro řešení sporů, porovnat jej se stížnostním mechanismem, který existoval dle GATT 1947. Dané srovnání je důležité z hlediska návaznosti rozhodnutí, ve kterých panel/Odvolací orgán odkazují na rozhodnutí před rokem 1995. Dále kapitola I. představí všechny metody řešení sporů v rámci WTO. I přes různorodost způsobů řešení sporů, hlavní poroznost v této práci je věnována rozhodnutím panelu a Odvolacího orgánu. Druhá kapitola se věnuje přehledu hmotněprávních a procesněprávních předpisů. Nejdříve stručně představím hlavní dohody tvořící systém hmotného práva WTO, včetně Smlouvy o založení WTO, jejíž preambule, cíle a funkce představují základní interpretační pomůcku pro panely při vykládání smluv. Současně zmíním podstatnou judikaturu, která ovlivnila interpretaci jednotlivých ustanovení dohod. Dále se budu věnovat následuje podrobný popis procesních ustanovení, obsažených v Ujednání o řešení sporů i s kazuistikou, týkajících se výkladu. Koncentrace je především na výklad článků 3 odst. 2 a čl. 7 odst. 2 Ujednání o řešení sporů, prostřednictvím kterých panely vystavěly most k interpretaci a aplikaci mezinárodního práva veřejného jako takového. Zatímco první ustanovení odkazuje na výklad dohod WTO v souladu s obyčejovými pravidly mezinárodního práva, které dle interpretace panelu jsou čl.31 a 32 Vídeňské úmluvy o smluvním právu, tak druhé, výše zmíněné ustanovení, se týká objektivního posouzení všech dohod, které se týkají řešené stížnosti. Právě tato rozhodnutí představují podstatnou část analyzovaných rozhodnutí v 2. části této práce. Závěr kapitoly je věnovaný několika návrhům na reformu Ujednání, právě za účelem dosažení větší transparentnosti, důvěryhodnosti a přehlednosti rozhodovací praxe. Třetí kapitola se věnuje právním principům: panely a Odvolací orgán se ve svých rozhodnutích odkazují na právní principy, které prostřednictvím Vídeňské úmluvy o smluvním právu a čl. 3 odst.2 Ujednání o řešení sporů inkorporovaly do práva WTO. Článek 3 odst. 2 Ujednání odkazuje na zvyková pravidla výkladu mezinárodního práva veřejného, které dle názoru Odvolacího orgánu je inkorporováno do Vídeňské úmluvy o smluvním právu. Následně Vídeňská úmluva o smluvním právu stanoví ve svých článcích 31 a 32 pravidla pro interpretaci mezinárodních smluv, mezi které patří i pravidlo systematického výkladu a tudíž posouzení všech relevantních norem. Prostřednictvím daného „mostu“ orgány DSB zohledňují ale i vykládají právo WTO a jiné normy mezinárodního práva. Předmětem práce není principy podrobně analyzovat a kategorizovat zda-li jde o obecné zásady právní, principy mezinárodního práva anebo obecně platná pravidla. Pro účel práce jsem zjednodušeně rozdělila všechny principy na hmotněprávní a procesněprávní. Poslední kapitola první části je věnovaná metodám interpretace. Jde o kapitolu která dotváří předchozí kapitolu o principech, metodami výkladu. Analyzuju nejčastěji používané metody interpretace i s praktickými ukázkami rozhodnutí v nichž dané metody byly použity. Druhá část disertační práce je zabývá rozhodnutími, ve kterých panely/Odvolací orgán řeší problém konfliktu dvou právních norem práva WTO, konflikt práva WTO a jiných norem mezinárodního práva veřejného. Většina daných rozhodnutí je na „hranici“ pravomocí DSU a v dané práci bych je ráda kriticky analyzovala a v případě negativního posudku doporučila správný postup v podobných případech. První kapitola dané části, kapitola V., se věnuje konfliktním rozhodnutím. Nejdříve definuje konflikt jako rozpor dvou ustanovení, který nelze odstranit interpretací či použitím kolizních ustanovení. O konflikt se dále jedná i v případě, že normy samy o sobě nestanoví protichůdná práva či povinnosti, ale výkon těchto práv či povinnosti by mohl způsobit konflikt. Tudíž rozlišuji normativní konflikt a aplikační konflikt. Normativní konflikt je v právu WTO velmi zajímavý protože (i) hmotné právo WTO je tvořeno poměrně velkým počtem dohod- 29; (ii) některé dohody stanoví kolizní normy; (iii) pro všechny dohody platí doměnka, že byly přijaty ve stejný čas, tudíž v případě konfliktu nelze postupovat dle zásady lex posterior derogar priori, ale spíše dle lex specialis derogat generali, prostřednictvím které budou technické dohody upřednostěny před základními dohodami jekými je GATT 1994, GATS nebo TRIPS. Danou situaci řešil panel v případě Canada – Periodicals anebo Argentina- Textiles and Apparel. I přes určitá kolizní ustanovení inkorporovaných do dohod WTO, může nastat situace, kterou neřeší žádné takové ustanovení. Tento případ nastal v případě Indonesia – Autos,ve kterém se panel vyhnul řešení konfliktu přijetím velmi úzké definice konfliktu. Od těchto případů je nutné odlišit případy, kdy konflikt nastane až plněním dle těchto norem. Mezi hlavní případy v nichž panel řešil daný problém patří EC- Bananas III, EC- Poultry, Argentina – Footwear, EC- Sardines, EC- Hormones a Canada- Aircraft. Kapitola IV. naváže s problematikou konfliktu mezi 2 normami mezinárodního práva. Panelům v minulosti byly předloženy případy, které byly za hranicí pravomocí panelu. Velmi známými případy jsou Chile- Swordfish, ve kterém bylo současně zahájeno řízení u ITLOSu dle Úmluvy OSN o mořském právu. Obdobným případem byl Nicaragui o porušení GATT 1994, který byl souběžně zahájen u MSD1 dle Úmluvy OSN o mořském právu. V tomto případě nakonec panel nebyl ustanoven. Problémem zústává jak má panel správně postupovat při souběhu řízení. Vodítkem může být praxe panelů dle GATT 1947, které byly omezenější a konzervativnější při ustanovování panelů. Závěrem kapitoly se věnuji jednomu dílčímu problému, a tím je vliv bilaterálních smluv na praxi států, jež je upravena současně mnohostrannou úmluvou. Praxi států, jejímž projevem může být i uzavření detailnější bilaterální 1 Nicaragua v Honduras, Maritime Delimitation between Nicaragua and Honduras in the Carribean Sea. smlouvy, berou v úvahu panely při svém rozhodování. Je otázkou nakolik tato praxe může modifikovat výklad ustanovení mnohostranné smlouvy. Daný problém řešil panel např. v případě US- Hot Rolled Steel. Poslední kapitola uzavírá zlomová rozhodnutí panelu: věnuje se novým oblastem mezinárodního práva a potencionální nové působnosti panelů a Odvolacího orgánu. První oblastí je ochrana životního prostředí. Preambule Smlouvy o založení WTO hovoří o rozvoji obchodu při optimálním využití světových zdrojů v souladu s cílem trvalého rozvoje, zachování životního prostředí; článek XX GATT 1994 obsahuje ve svých výjimkách ochranu zdraví lidu, zvířat a rostlin, zachování vyčerpatelných přírodních zdrojů. Možná právě tato ustanovení či volání po ekologizaci WTO vedly panely k rozhodování případů týkajících se ochrany životního prostředí. Dnes velmi známými a diskutovanými jsou případy US –Tuna I. a II. anebo Thailand- Cigarettes. Tyto případy byly i stěžejní pro interpretaci výjimek stanovených v čl. XX GATT 1994. Ochrana lidských práv je v jiné situaci: preambule Smlouvy o založení WTO se o ochraně lidských práv nezmiňuje. Určité výjimky stanovené v čl. XX GATT 1994 by se mohly týkat ochrany lidských práv, zatím však nebylo přijato žádné rozhodnutí týkající se ochrany lidských práv, pokud pomineme případ Thailand – Cigarettes, ve kterém však stejně strany neuspěly s argumentací o ochraně zdraví. Potencionál však existuje a je pravděpodobné, že případy kdy se část argumentace týká ochrany lidských práv budou přibývat.
Abstract v angličtině:
ABSTRACT The World Trade Organization (“WTO“) and its dispute resolution systém is unique in the international economic law, reasons are following: (i) enforcement, (ii) two-level proceding, (iii) exclusive jurisdiction of the Dispute Settlement Body („DSU“). DSU continues to follow the case law based on GATT 1947 however develops more complex rule of law. How successful DSB is in this task is subject of examination of the thesis. Thesis is divided into two parts: theoritecal and practical. First chapter explains aim of the DSU, comparison of procedural rules with GATT 1947. Following, the second chapter explains the hard law and procedural rules, function and aim of WTO, followed by ideas for improvement of the dispute settlement. Last chapter of this parts is dedicated to methods of interpretation. The second part, practical, analyses the case law of DSU from its establishment in 1995 until now. It analyses possible conflicts between agreements of WTO or conflicts that arise during acting based on the agreements. Among the first cases belong the discrepancies between main 3 agreements - GATT 1994, GATS and TRIPS and cases such as Canada – Periodicals or Argentina- Textiles and Apparel, Indonesia – Auto; another group of cases represents isme of conflict between WTO agreement and other agreement of public international law - EC- Bananas III, EC- Poultry, Argentina – Footwear, EC- Sardines, EC- Hormones and Canada- Aircraft. Following chapter will address issue of two parallel procedings, one at WTO, another by other international tribunal on the same matter or subject. Cases to be analyzed are Chile- Swordfis or US- Hot Rolled Steel. Main concern to be analyzed in this chapter is how far can the DSU address the environmental issues that do not represent its „core interest“. Finally, the last chapter deals with the possibility to address new areas of concerns, namely protection of environment and human rights at DSU.
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce JUDr. Jitka Soukupová Ivančíková, Ph.D. 1.79 MB
Stáhnout Příloha k práci JUDr. Jitka Soukupová Ivančíková, Ph.D. 338 kB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce JUDr. Jitka Soukupová Ivančíková, Ph.D. 551 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky JUDr. Jitka Soukupová Ivančíková, Ph.D. 427 kB
Stáhnout Posudek vedoucího prof. JUDr. Pavel Šturma, DrSc. 190 kB
Stáhnout Posudek oponenta doc. JUDr. Vladimír Balaš, CSc. 423 kB
Stáhnout Posudek oponenta doc. JUDr. Zbyněk Švarc, Ph.D. 141 kB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby 132 kB