velikost textu

Ozbrojené konflikty po konci studené války: kritická kvantitativní analýza

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Ozbrojené konflikty po konci studené války: kritická kvantitativní analýza
Název v angličtině:
Armed conflicts after the cold war: critical quantitative analysis
Typ:
Disertační práce
Autor:
RNDr. Jiří Tomeš, Ph.D.
Školitel:
prof. Petr Dostál, M.A., Ph.D.
Oponenti:
doc. RNDr. Jiří Anděl, CSc.
doc. RNDr. Petr Šindler, CSc.
Id práce:
112552
Fakulta:
Přírodovědecká fakulta (PřF)
Pracoviště:
Katedra sociální geografie a region. rozvoje (31-340)
Program studia:
Geografie (P1301)
Obor studia:
Regionální a politická geografie (XREGG)
Přidělovaný titul:
Ph.D.
Datum obhajoby:
12. 9. 2008
Výsledek obhajoby:
Prospěl/a
Jazyk práce:
Čeština
Abstrakt:
Výsledky a závěry K.onec studené války představoval nejýanamnější geopolitickou změnu ve světě po konci 2. světové války. Roxáhlé konsekvence Éto změny se statý priaáetem ájmu studia c"re r"av p"ii.i"r.y"r' Ideologicky motivované vilmocenské soupeření, které v přea,cůozim , l^.ry'!č:Try"h'"ěd. K-oruŤo.ntaČnim obdobi produkovalo regioniilní konflikty téměř po celém světě, (zdánlivě) skončílo. Uvolni| se tak prostor pro nové.,síly, aktivity p.o."'y' 1"1i.M ille, for-y u oá.ntu"" ;č;i; promě:iovat politickou a bezpečnostní mapu " světa. Mnoho autorů soustřáilo pozornoJ na ínitrostritní -dominantním konflikty- občanskéválky' které.se staly typem ozbrojených konfliktů. A p;"i;" ideologické motivy konfliktů téměř vymizely, odborníci p"etiueji'tudovat primá;í p'činy "ueai (staro)nových '.občanslcých'' válek (pníce také diskutuje tento velmi rozšířený tennín u upo'o}u.1" zejména proto, Že občanskéválky v pravém slova smyslu repiezentu1i 'u jeho-nekorektní-používrírrí, poměmě vácný ýp vnitrostátního ozbrojeného konfliktu). Vzhledem.k tomu' Že války a ozbrojené konflikty jsou vesměs podmíněny mnohostranně' nejen výše w9a3nÝm1zf!]aanimi ťaktory, ale také kontextuáině (dědicwím' zkušenostmi, mezinárodní situaci' polohou, globální ekonomickou sifuací, změnami poptavky) nelzeje vysvětlítjednoznačně a jednoduše, tj. na zrí'k|adě jednoho.dominantniho či.nérctiu 1.ato|'i,znamn1ičh faktorů. zviaste, tayz v průběhu času dochrizí k proměně těchto faktorů i kontextu. Vysvětlení také nelze redukovat prosřednictvím tradični dichotomi: fa\t9ry - lulturn] versus (ioliticko)ekonomické, Že explanace příčini charakteru občanslcých válek p.oto, a dalších o)b;;j;;ý;ík;fiiňřiJi'.'J.J'"jn"tir'r "".;*:nu až kontroverzní. Ani sofistikovanější anďytické metoay jistotou vysvětlit. Dokonce lze říc{' Že.niuoměji n".or'ou uák válek a korrniktí, p".r.t"o" ataké;řewěJčivěji vývoj a proměny -.-L-.." konfliktůvyjadřujíjednoduchástatistickápoŇnáníatradičnígrafickěpróstieary.. "'u."íŇ"n Přesto lze většinu stanovených otíázek a hypotéz zodpovědět a n a je1ich zik|adě zťormulovat poměmě hodnověmé ávěrv: 1. Jednoznačně odpovědět na o&iŽku' zda konec.studené války výmamně ovlívnil vl.iskyt a pďet (resp. intenzitu v'.ýskytu) válek a ozbrojených konfliků, není úplně írívratní. V období na začátku geopolitického přechodu (bezpróstře1ne po tonci súá.'iúIr.y) konfliktů jednoá"J"É prioyl", později - podle většiny datasetů,-'počet ózbrojených konfliktů poklesl, ale některé zdroje a datasery alespoň v obdobi přelomu století dókumentqílejLh opětovný pri.n.t"t. -ttere Zv!šený Ň.i,""il;.ug'u., počtu ozbrojených konfliktů vykazlií ty institucó a vysoké hodnoty bojových oueti a aaiasety, rezigrrovály !*"l."i t'itj,i" 6IIlti/KosIMo) "á také střety mezi etniky a epizody jednostraru:ého násilí _ masoých reprejí ";ú;;;;i'poČÍtat (PIooM, ÉIror u ucop). 2' Konec studené války přispěl k úbytku mezistátnich válek a ozbrojených konfliktů a relativnímu rustu podílu konfliktů vnitrostátních. Zvyšuje se však podíl konfl íkfu rozmanitě intemacionalizovaných (viz tab. 3). 3' VÝznamě se změnilo zastoupeni základních wpů váIek a konflikrů' zejména ubylo občanslých r'á|ek v prar,ém sIova smr.sIu (in se,Bu stricto), tj. konfliktů motivol.aných primárně ideologicky, a zvýŠilse podíl konfliků kulturni povahr' (konflikt1. pro identitu), jež charakteriaje nepoddájnost a tudíŽ dlouhe tnání (vlz tab' .1j- Tab.4 V struk konfliktů Marshalla Zdroj: Mushall 2006 Major Episodes o/ Violence 1946-2005 4. Ekonomické fak1ory hrajÍ pň vzniku a prodlužování konfliktů ýznamnou roli, bylo by však nekorekÍní twdit, že jsou primámí a nejdůležitější(taková vysvětlení jsou považována za redukcionistická)' S určitou opatmostí Však lze tvrdit' že se jejich ýznam po konci studené váIky zvýšil. Na druhé straně řada empirichých studií potvranje, Že se zvyšuje podíl konÍliktůvedených čistě pro zisk a obohacení (tzv. kořistnické či predátorské vá|ky). Zisk a finanční prostředlry již nejsou ]en prostředkem k dosaŽení nějakého cíle, stávaji se explicitním cílem ozbrojených aktivit'Ty jíž nejsou motivovány snahou porazit nějakého protivníka a zvítězit, a|e spíše zajistít altemativní zdroje obžilry či dokonce trvale udrŽitelné zisky. K takovému poznání Však statistické analýzv vesměs nevedou. Přestože řada autoru jako uýznamý rizikoÚ faktor zdůrzňuje závislost ekonomiky na exportu primámích surovin, analýza uýznannou koreIaci nepotvrdila. Tato skutečnostje také důsledkem kontroverzního účinkunerostného bohatství, které někde (edná-li se o snadno kontrolovatelné zdroie a obchodovatelné komodiý) k vnitrostátním konfliktům přispív4 jinde _ zejména v případě ropy _ tomu je spiše naopak' 5. ozbrojené konfliký vmikaji také stále častěji v důsledku politichých změn, v rámci přechodu od jednoho systému a reŽimu ke druhému _ v období (přechodné) slabosti státní moci. V 9b, letech' a zejména najejich počátku se ýrazně zvýšil počet nestabilnich přechodných politícIých režimů_ anokracií a také (tudíž)počet ozbrojených konflil(tů. Jednoznačně největší riziko vzniku ozbrojených konfliktů představují státy,jeŽ nejsou schopné a často aní ochotné plnit zríkladní veřejné funkce (ze.;ména prosazováni práva), které se označujíjako stínovéči zhroucené. Roáodnout, zda pro vznik válek a ozbrojených konfliktůjsou významnějši faktory kultumi, ekonomické nebo politické je obtíŽné, avšak v pňpadě' že jsou přítomny alespoň dva z nich, je rizíko vniku konfliktu obrovské' l0 ó. Ve druhé polovině 90. let yýrazně pokles počet i podíl nejvýznamějších tradičních konfliktů válek, a tak se zvýšílpodíl a podle některých datasetů i počet konfliktů střední a nižší intenzity (viz tab. 5), které však v pruměru trvají delší dobu. počty ozbrcjených konfliktů' ve druhé 7o podíl 7. Potvrzení hypotézy o prodlúováníkonfliktůje poměrně banální; je způsobeno zejména zvyšujicim se podílem etnicloých a náboženshých konfliktů, které patří k těm nejdéle trvajícím.Výsledkyjsou také ovlivněny relativně kátloým časovým úsekem od konce studené války (en 17 let ve srovnání s předchozími 45 lety, viz tab. ó). Váledem k tomu' že tradičních válek' zejména klasícloých občanshých válelq které byly v mínulosti charakterizoviíny velmi vysokou íntenzitou bojů, ubývá' klesá pruměmý počet bojových obětí (což dokumentuji konzervativnější datasety' např. CoW)' Pokud však zahmeme také oběti nepřímé, zejména proto, že řada etno.religiózních konÍliktů trvá velmi dlouho, pakje tomu naopak' ab. ó srovn ánÍ počtu a dé|kv konflikti za studené vá|kv a no ieiím konci období poČet délka období délka konÍ.lil(tů prumerna konfliktů írokv) íměsíce) délka (měsice) 1945-2005 23'l 732 16235 ))) l94s-1989 lt9 540 9881.3 18.3 1990-2005 tt2 tuz 6412 55 Zdroj: PRIOtuCDP 8. Proměnil se geograficloý obraz - rozšíření vnitrostátních konfliktů. Jejich těáště se přesunuje z oblastí velmocenského soupeření _ z Euroasie do subsaharské Afriky (viz tab. 7). I když data srovnávající obě období dokumentují, Že změna není zisadní, trendy jsou zcela ďejmé _ koncentrace konfliktů v subsaharské Africe pokačuje' ale přetrvávají i dlouhodobe konflikty vjižní Asii (stále ýznamný podíl tohoto makroregionu je dán tím, že v rámci mohonárodnostních zemí jako Indie, Myanmar, Pákistán či Indonésie se odehrává několik ozbrojených konfliktů současně) i na Blízkém ýchodě. Na Afriku však připadá dominantní podíl celkouých obětí (zejména při započtení obětí nepřímých). údaje ve {vojí zahrnují války (V), vaŽné krize (K) a (násilné) krize; * 9. V souladu s většinou odbomíkůlze konstatovat' že váIky a ozbrojené konflikty se po konci studené války proměnily, nakolik zůstává orázkou. Skutečnédůka:ry v tomto ohledu tento ýp studie nemůže poskytnout, jedná se vesměs o pomatlry šetření přímo v terénu - case.studies. Neurčitost, komplikovanost' proměnlivost a globalizace současných ozbrojených konfliktůje patmě také dalším důvodem jejich obtížnéhoa také kontroverzrrího vysvětlování. ll l 0. Předpoklad o uýmamné roli etno-religiózrrích faktoru pro vznik ozbrojených konÍliktůse na ákladě korelačni a regresni analýry (poněkud v kontrastu se zjevným růstem podílu těchto konfliktu) jednozrračně nepotvrdíl. Přesto zejména pďetnější datasety vykazují pro období po studené válce pozitivní hodnoty korelace s výskytem/délkou konfliktů a naznaěují vzrůstajícíýznam těchto faktoru v čase. Analýza tak powranje poznatky Íady pncí' že etnická frakcionalizace produkuje konflikty nepoddajné, dlouhotrvající' ale o nízkéintenzitě. l l. Většina daosetů, zejména pak Marshallův, potvÍzuje vzrůstajícívliv ekonomichých faktorů na charakter a dopady válek v čase (vyššíprůměmé oběti), resp. ve srovnání období studené války a éry po jejím konci. V některých případech se také slabě projelrrje vliv základních ekonomiclcých proměnných (HDP' HDI) na počty obětí ozbrojených konfliktů - se stoupajícím počtem obětí se (korelďní) ávislost zvyšuje. Prohlubování této ávislosti lze však považovat za poměmě banální - vyspělejší země jsou ozbrojenými konflikty postihovány stále méně, zatimco v případě zaostalých je tomu téměř naopak. l2. Předpoklad o zvyšujícímse vlivu geopoliíclcých faktorů na intenzitu konfliktů lze potvrdit, když nejlyššíkorelaci vykazuje dědictví válek a konfliktů v nedávné minulosti a také kolonizace (boj proti koloníátorům) a postavení země ve světové hierarchii _ lyššiintenzita výskytu konfliktů na geografické periťerii a na periferii ájmu; další faktor _ nerostné bohatství, resp. export primárních surovin se (podle výsledků této pníce a narozdíl od řady empirických studií) příliš významně neprojevuje. intenzity konfliktů (vyššíhopoětu obětí _ na bazi maximálních odhadů) se projewje l 3. Vliv vyšší počty ozbrojených konfliktů. Významnějšíkorelaci s pňslušnými slabě, zejména u datasetů s vyššími proměnnými vykazuje ýskyťdélka konfliktů ale lze také potvrdit prohluboviíní souvislostí (korelací) v čase, tedy v období po konci studené války. Jak uvedené nepfiliš přesvědčivé ýsledky statistícké ana|ýzy, tak některé kontroverzní pomatky odbomiků reflektují skutečnost, že pro vysvětlení válek a ozbrojených konÍliktůmáme k dispozici desítky teorií a přístupů. Tento stav j e dokladem obtížnosti explanace komplexně a kontextuálně podmíněných sociálníchjevujalcými války bezesporujsou. Proto nepřekvapuje nejednotnost a nejednoznačnost poznatků a ároveň nedostatečnost/neurčitostjednotliv'ých přístupů (event. nerozvinutost oboru). Žádná teoňe si nemůžečinit nrárrok na prioritu číuniverzálnost lrysvětlení. Je tedy zřejmé' že hlubší poznání souěasných válekje možnépouze na základě kombinace statisticko analyticlcých pňstupů a empiňclcých studii ěi spíšešetřeni v terénu _ case.studies'
Abstract v angličtině:
Results and conclusions The end of the Cold War w: )]::'ii .wji" ňi:'ffi.::"Ť:'TffiL?il.":T::JliÍj,:1te.:l re politica| the end of World o'many wor'd after :"^"-?1:q"i]'y motivated rivalry of confrontation period, regíonal Gá P;;;;;.';il;l"o was producing and socia| sciences' ::"l i""iiiJ,"""'l'i1.i'" during the previous 1|t.T9 ."":io"ň',.íi"#"r'Hl.:J.TJI""::'#il.,T: ^*o.á' il..ia";;.ůl"y).'l"u".. rn"." and processes' the aims' rorms ilJf::i:'r",iJi:tff5il.t: transrorm 1r'. p"ri,it"il"i'/es map of the world. Many and authors armed conÍIicts' A"d ílt^l'I"T"r "o"nioJ-"iřií*":.":lt,' motivatioň ;ffi{'.".!:ů"j specialists have t'o"o,n.,. jf:l:gical paper also discusses *,. studying of primary .uu'., of n"* H:["".'l," ::#*J'*-"j .řiříťl-. u.*"T'on.o term and draws rrequent 1unJJjl t,r,i. becausecivi' **i"ir...*.,v attention i"""*""í .i.ing' neanIng of word is a relatively rare ,vp" or ".io int.^át"-ňnJi ",p.",urrv armed. conflicts are mosrly "Í"ni.o. 1.":T-r .*d basic facrors, rut urro condirioned mulrilar not only by rhe above_mentioned (by heritage, exPerience,'internutio*r sifuation, "oni"*tulri;"í;;|;"":i:,::"T::yl!!*ur, .it*tň'-fr.i,ion' ::..l.T" "n*....n:ry g,ouu, ff nřéH,"Hillrjt*"ix'ij:**: :ffi :[x"':r#Tiifl#.,:i.:"iii,.+.;ffi reduced carnot be by the tradrtronal dichotomy Versus (po|ítica|) offacto* _ cultura| ".onoň" olt|on -jJ:Ť.:f"Lli..ť.*:í*:{#';i.;;* ;il.ilÍíTů*ilff.xťď'Tj'Í,'T!:J't"H'"'tlffi :::i:ld *'"i,r'piJ.*ilil:ii:íaT:il::#'.Tj;:ťi.l,":lir' tl" n"."..u.y "."ň.'ia'j.lt "* u. ano changes of armed conflicts more cle"'Iy;ň;;;#;fl"il.l';.-il:*s express the development In spite of that, rhe maiorir consequentlyusedforformuratl of-the defined questions anf hypotheses can be Ing ot relatively trustworthy answered and concluslons: is nor quite trivial to give i... It unambiguous answer to War has sígnifica"o' th questron whether the end armed conflicts. In the 'n"*"la arrJil;",.oif lntenslty of occurrence) of the cold period th" b"ei;;ňňh: of wars oÍ the Cold Wa.)' the connicrj "l.,th",o""uttlnt" J"á'i'.ň'i": ransltlon (immediately after the and *i.r'".ř J"."íiňá..al end maJonty of datasets - ,h. ou,|]....ď -' Irequent' but later - according to the oocument, at least for the tum '.'.a ..i'ňřiš.a'.i1.., but certain sources and iatasets or tne "[E number of armed .ono,.,lt.."n.T,.,'r'.ř".ň.i'.ř^ťed' Increased quanfity or a sag|ation uv tr,*. iÁil;;"; "n cxacl cntena and high ,"u"'. ot'"i,'1..?.a"a ó{IiK,Kóil;ďns and dataseb which have resigTed to deaths etnnlc conÍlicts ana unilarera|te"o.i-|[,l*.'i'.!lo.řJifitff or..|1ttle "pi,oa", :il',$f ';xx'3,.*.,it"",- 2. The end of the Cold War contributed to a decrease of wars between states ard of armed conflicts and to a relative groMh of the share of intemal conflicts. But also the share of conflicts lntemationalized in various ways has been increasing (see Table 3). Table 3 Trend in armed conflicts after the end of the Cold War Souce: PfuOfuCDP: Eriksson 3. The proportion ofbasic types ofwars and armed conflicts has significantly changed - there are fewer civil wars in sensu stricto, i.e. conflicts motivated primarily ideologically, and more armed conflicts of cultural character (identity conflicts) which are characterized by toughness and therefore long duration (see Table 4). Table 4 Deve|opment of the structure of types of armed conílicts to 1950. 9 55- 9ó0- 965- t970- 19?5- 1980- t985- 1990- t995- 2000- 54 59 64 69 74 '79 84 89 94 99 04 ln total 77 8ó It'l 139 22 57 263 283 ztl t6l Civil md others 38 46 49 54 7'7 93 90 96 75 ól v" 41 6 44.2 39.3 J).J 34.4 34.8 36.2 34.2 33.9 35.ó 37.9 Ethni c/reli sious l5 26 38 )l ó5 96 n0 120 173 126 88 o/o t9.5 30.2 32.5 4l.0 41.4 43,4 42.8 45.6 6l.l 59.7 )4. Malor Episodes of Amed Epi ConJIrct and Political Violence 1946-2005 4' Economic factors play a significant part in generatíng and extending conflicts, but it would not be correct to say that they are primary and the most important ones (such explanations are considered as reductionalist). With a certain caution it can be said that their significance has increased after the end of the Cold War. On the other hand, numerous empiric studies confirm an increase of the share of conflicts made exclusively for profit and enrichment (predatory wars). The proÍit and financial means are no longer only a means to reach some aim, they are the explicit aím ofarmed activities. These are no longer motivated by the effort to defeat an adversary and to win, but rather to ensure altemative sources oí livelihood or even sustainable profits. But statistical analyses do not mostly conÍirm such finding. Although numerous authors stress, as a significant risk factor, the dependence ofeconomy on expons of primary raw materials' this correlatíon has not been confirmed by analysis. Thís fact is also a consequence of the controversial effect of natural assets which somewhere (if these are easíly controllable resources and negotiable commodities) contríbute to intemal conflicts, elsewhere - especially in the case ofoil - the situation is rather opposite. 5. Armed conflicts are generated more and more often due to polítical changes wítfun the transition from one system and regime to another _ in the period oť (transitional) weakness of state power' During the 1990s, and especially at their beginning, the number of unstable transitional political regimes - anocracies - sensibly íncreased, and (consequently) also did the number of armed conÍlícts.Definitely the highest risk ofgenesis ofarmed conflicts is in the states that are not able and often even willing to perform basic public functions (especially enforcement ofthe law). These states are qualified as "shadow" or collapsed. 10 It is difficult to decide what typos of factors (cultÚal, economic or political) re decisive for unleashing of wars and armed conflicts, but if at least two types of these faňrs areiresent, trre rist or conflict is immense. 6. During the second half ofthe 1990s, the number and share ofthe most lmportant traditional conflicts (wars) significantly decreased, so that the share, and according to certain datasets also the numbei ofconÍlicis of a lower category increased (see Table 5). However' these conÍlícts last in average longer. I Note: Nmber ot amred conflicts in the first part of the table; % shre of "war-yeus" in the other; intemed. - intemediate. 7' ConÍirmation of the hypothesis on extension of conflicts is relatively trivial; this is caused above all by an increasing share ofethnic and religious conflicts that belong to those-ofthe tonlesi áuratron. The results are also influenced by the reTatively short time segment from the end of the cold war (only 17 years in comparison with the previous 45 y"u.s, see Table 6). As traditional wars, especially crassical civil ones, which were in the past characterized by a very high intensity of Íighting, are ever less frequent, the average number of úattle deaths decrea.ies (which is documented by more conservative datasets, e.g. Cowj. Ifhowever also indirect deatis are included, especially because many ethrro.religious conflicts last a very long time, then the situatíon is oulte contrary. Table d uration ofanned conflicts durine the Cold W and after it Period Nmber Duation of Duation of Avorage of period conflicts duation conflicts ímonths\ 1945-2005 231 732 t6235 22,2 t945- 1989 lt9 540 988t.3 18.3 1990-2005 ltz r92 64t2 552 8. The. geographícal image of spreading of intemal conflicts has changed. Their focal point is moving from the area ofrivalry ofGreat Powers Eurasia to the Sub-Saharan África (see - Table 7). Although.the data comparing both peňods document that the change is not substantial, the trends are quite obvious - concentration of conflicts in Sub-saharan Africa continues, but long-term conflicts in south Asia continue (the ever more significant share of this macroregion is given iy the fact that in multinational countries as Indi4 Myanmar, Pakistan or Indonesia there are several armed conflicts at the same time). The situation is similar in the Middle East. But the dominant share of the total amounr ofdeaths (mainly when including the indirect ones) is in Africa. Table 7 ofarmed after the Cold Note. Data in development serious crises ), (violent) crises; t1 t- 9. In accordance with the majority of experts it can be said that wars and armed conflicts have changed after the end of the Cotd War' but th question is to which exÍent. EÍfective proofs in this regard cannot be given by this type ofpaper, as they are mostly findings from field monitoring - case studies. vagueness, complicacy, changeability and gtobalization ofthe present armed conflicts-are at the same time another reason oftheir difficult and controversial explanation. 10. Presumption ofa high sigrificance ofethno-religious factors for genesis ofarmed conflics was not definitely confirmed by conelation and regression analysis (which is somehow in contract with the evident increase ofthe share ofthese conÍlicts). In spite ofthat main|y large-size datasets manifest, for the period after the Cold War, positive correlation values with occurrence/duration oť conflicts and indicate an increasing importance of these factors in time. The analysis has thus conÍirmed the findings of many papers that ethnic fractionalization produces tough, long lasting conflicts, nevertheless ofa low intensity. ll. The majority ofdatasets, especially the Marshall's one, confirm an increasing importance of economic factors on the characteÍ and impacts of wars in tíme (a higher au.,ug. u.oňnt oi deaths)' or in comparison of the Cold War and the post.Cold War periods. [n some cases there ís also a feeble impact of basic economic variables (GNP, HDI) on the number of deaths of armed conflicts with - increasing number ofdeaths the (correlation) dependence increases. A deepening ofthis dependence an can be considered as quite banal - more developed countries are affected bi aÍmň conflicts ever less, whereas the less developed counEies ever more. 12. Presumptíon of an increasing impact of geopolitical factors on the intensity of conflicts can be confirmed - the híghest conelation is manifested by the heritage of Íecent waÍs and conflicts as well as by colonization (struggle against colonizers) and the position of the country in the world hierarchy a higher intensíty of occurrence of conflicts in geographical periphery and in the interest peripňery; - another factor - raw materials resources, or export ofprimary raw materials have not a more imponanr influence (according to the results of this paper and differently from affirmations of manv emoirical studies). 13. The impact of a higher intensity of conflicts (of a higher number of deaths - on the basls of maximal estimations) manifests only feebly, mainly in datasets with higher numbers of armed conflicts. A more significant conelation with the respective variables ís evident in occurrence/duratton of conflicts, but we can confirm also a deepening of correlations in time, i.e. in the period after the end of the Cold War. The mentioned not very convincing results ofstatistical analysis as well as some controveÍsial findings of experts reflect the fact that there exist dozens oť theories and approaches for explaining wars and armed conflicts. This situation proves that it is difficult to explain the complexly and cónbxtually conditioned social phenomena, as wars undoubtedly are. It is therefore not surprisíng that the finding! are heterogenous and ambiguous and the approaches insufficienťuncertain ior tIř branch is little developed). No theory can have aspiration to príoríty or universalíty of explination. It is .basis therefore evident that a deeper knowledge of present wars is possible only on the of combínation of statistical-analytic approaches and empirical studies or rather field monitoring - case studies. T2
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce RNDr. Jiří Tomeš, Ph.D. 5 MB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce RNDr. Jiří Tomeš, Ph.D. 1.96 MB
Stáhnout Abstrakt anglicky RNDr. Jiří Tomeš, Ph.D. 2.04 MB
Stáhnout Posudek oponenta doc. RNDr. Jiří Anděl, CSc. 2.71 MB
Stáhnout Posudek oponenta doc. RNDr. Petr Šindler, CSc. 191 kB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby 271 kB