velikost textu

Ochrana osobnosti z hlediska právní filozofie a platného práva

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Ochrana osobnosti z hlediska právní filozofie a platného práva
Název v angličtině:
Protection of personality in scope of legal philosophy and applicable law
Typ:
Disertační práce
Autor:
JUDr. Ronald Němec, Ph.D.
Školitel:
prof. JUDr. Aleš Gerloch, CSc.
Oponenti:
doc.JUDr. Jaromír Harvánek, CSc.
doc. JUDr. Karel Beran, Ph.D.
Id práce:
112171
Fakulta:
Právnická fakulta (PF)
Pracoviště:
Katedra teorie práva a právních učení (22-KTPPU)
Program studia:
Teoretické právní vědy (P6801)
Obor studia:
Teorie, filozofie a sociologie práva (TEOR-FIL)
Přidělovaný titul:
Ph.D.
Datum obhajoby:
18. 12. 2013
Výsledek obhajoby:
Prospěl/a
Jazyk práce:
Čeština
Klíčová slova:
OCHRANA OSOBNOSTI, PRÁVNÍ FILOZOFIE, PLATNÉ PRÁVO, psaná pravidla, Imanuel Kant, legalita, legitimita, juspozitivismu, jusnaturalismus, systém práva, Sein, Sollen, bytí, mětí, protiprávnost, Sv. Tomáš Akvinský, přirozený zákon, Bůh, spravedlnost, Věčný zákon, přirozený zákon, pozitivní zákon, lex aeterna, lex naturalis, lex sumane sive positiva, občanský zákoník, nový občanský zákoník, Ústavní soud, restituce, nemateriální újma, morálka, de lege ferenda, hodnoty,
Klíčová slova v angličtině:
PROTECTION OF PERSONALITY , LEGAL PHILOSOPHY, APPLICABLE LAW, written regulations, Imanuel Kant, legality, legitimacy, juspositivism, system of law, sein, solen, Saint Thomas Aquinas,illegal, naturales law, God, Eternal law, lex aeterna, lex naturalis, natural law, lex sumane sive positiva, positive law, Civil Code, amended Civil Code, Constitutional court of the Czech Republic , morality, de lege ferenda, non-material injury, value, restitution,
Abstrakt:
OCHRANA OSOBNOSTI Z HLEDISKA PRÁVNÍ FILOZOFIE A PLATNÉHO PRÁVA 1. Závěr Na právo se můžeme dívat ze dvou hlavních pohledů. Právo buď je jen soubor psaných pravidel, které jsou připraveny lidmi na základě jistých zájmů, nebo jde o soubor pravidel, které jsou sice psané, ale jejich podstata vychází z vyššího normativního systému. První pohled je pohledem současným. Současná právní věda preferuje platné právo jako soubor pravidel, uveřejněných ve sbírce zákonů. Co není zákonem zakázáno, je dovoleno. Avšak tato právní filozofie vede k destabilizaci společnosti. Zákonodárce každý rok přijímá stovky novel a vytváří nové zákony, aby postihl nové skutečnosti, které se objevují ve společnosti. I přes snahu zákonodárce, je společnost stále nespokojenější s právním stavem společnosti. Společnost zjišťuje, že právo neplatí pro ty, kteří jsou schopni si najmout velké právní kanceláře, jenž jim dokáží nalézt mezeru v zákoně. I. Kant jako jeden z prvních nastínil problém mezi legalitou a legitimitou. Nejde však jen o otázku u zákonodárce, zdali činí legitimně i legálně, ale i u recipienta právní normy. Je každý legální úkon recipienta právního řádu České republiky legální i legitimní? Legální, pokud není v nesouladu s právním řádem, ano. Ale je i legitimní? A je i morální? juspozitivismu stačí jen ta skutečnost, že akt zákonodárce je legální. I u recipienta je jen jediný předpoklad pro posouzení aktu, zdali je v rozporu s právem, jen samotná jeho legalita. Legitimita a morálka se až na výjimečné výjimky nezkoumá. Vzhledem k tomu, že člověk je homo homini lupus, musíme se opět vrátit k I. Kantovi, kdy legitimitu charakterizuje jako ospravedlněnou oprávněnost. Ale kdo určí onu ospravedlněnost. Z jakého normativního systému bude vyvěrat? Zcela jistě nemůže vyvěrat z platného práva. Pokud bychom totiž připustili myšlenku, že jen platné právo, tedy právo psané a publikované ve Sbírce zákonů České republiky, je právo, kterým se můžeme řídit, pak opět otevíráme dveře režimům, jako byl Hitlerův nacismus a komunistický režim. Právě totalitní systémy se snaží člověka přesvědčit, že jusnaturalismus je právní směr, který je tmářský. Zvláště, pokud se jedná o jusnaturalismus, který vyvěrá z Boha. J. Locke tvrdil, že legitimita zákonodárce vyvěrá z implicitního souhlasu národa. Americký politický sociolog Seymour Martin Lipset řekl, že legitimita znamená schopnost vlády přesvědčit občany, že tato vláda je nejvhodnější pro společnost To vše však znamená, že lidstvo nemá žádný korektiv ke svému jednání. Pak každá vláda, která se mění jednou za 4 roky, zvláště pokud bude mít ústavní většinu, má legální i legitimní právo velice silně změnit právní systém naši republiky. Její hodnoty. Německý politický filozof D. Sternberger legitimitu označil jako systém, kde vláda je přesvědčena o svém právu vládnout a někteří tuto skutečnost uznávají. Opravdu to ale stačí? Oproti tomu stojí jusnaturalismus. Zcela jistě není možné říci, že je vždy lepší než juspozitivismus. Skutečnost, že ani základní podmínka pro fungování vlády, resp. pochopení legality, není jasně pochopena a definována, činí z nadějného imperativu (legitimity) právně-morální nenormou, protože základem normy, je její jasnost a možné pochopení. Tento problém vystihují základní 2 německé pojmy - „Sein“ a „Sollen“, tedy bytí a mětí. Jde o skutečnost, zdali společnost je sama o sobě jediným svrchovaným pánem, který určuje, co může být, či je zde Bůh, který určuje, co smí být. Jde tedy o bytí, které je předem dané a člověk ho nemůže sám o sobě změnit. Ernst Forsthoff došel k závěru, že počet přirozenoprávních teorií jest neomezený, protože pojem přirozenost se dá též vykládat neomezenými pohledy. Jak jsem již nastínil dříve, přirozenost se vždy pojí s rozumem. Není to tedy žádné „tmářství“, které by souviselo s dnešním pohledem na morálku, jakožto systémem, daným katolickou církví, která si chtěla uzurpovat moc a vládu nad lidskými srdci či myslí. Kelsen již před druhou světovou válkou velice dobře vyjádřil, že skutečnost, že určité jednání je protiprávní, není způsobené překročením určitého morálního přesvědčení, tedy překročením určitého hodnotového žebříčku, který je transcendentní, ale chování je protiprávní jen a proto, že platné právo tak stanoví a porušení normy je sankcionováno. Ale je to správně? Zajímavé je pojetí přirozeného zákona u Sv. Tomáše Akvinského. Dle jeho soudu totiž spravedlnost s přirozeností velice souvisí. Co je spravedlivé, musí být i přirozené. Neplatí však to, že to co je přirozené, je i spravedlivé. Sv. Tomáš definuje zákon jako „určité ustanovení rozumu, vydané a vyhlášené k obecnému dobru tím, kdo se stará o společnost“. Recipient musí být srozuměn s tím, že zákon je pro obecné dobro, tedy i pro něj. Sv. Tomáš pak rozlišuje různé druhy zákona. Věčný zákon – jakožto lex aeterna, lex naturalis jakožto přirozený zákon a lex sumane sive positiva - pozitivní zákon. Přičemž konstatuje, že výše uvedená definice zahrnuje, resp. platí, pro všechny druhy zákona. Ochrana osobnosti souvisí mnohem více s filozofií, než s právem jako systémem. Jde totiž o otázku, co je to člověk, co tvoří jeho osobnost. Kdo ji má chránit a za jakých podmínek může být do ní zasaženo. Nejde o právní problém, jako je např. nabytí od nevlastníka. Peníze, potažmo majetek je důležitý, ale jde jen o hmotný substrát ve svém výsledku. Osobnost a zásah do ní ovlivňuje samotnou podstatu člověka, společnosti jako takové. Jak přistupujeme k jedinci, tak přistupujeme k hodnotám, které neurčuje společnost, ale vždy několik jedinců. Současný systém ochrany osobnosti je naprosto nedostatečný. Paragrafované znění a to jak OZ, tak NOZ, je jen vágním pojednáním zákonodárce, aby kodifikoval, co kodifikováno být musí, ale ne, aby řešil samotnou podstatu. A to předcházení zásahu do osobnostních práv. Evropa po 2.000 leté historii, po 20. století, kdy díky nesvobodě slova zažila mnoha utrpení, se rozhodla akcentovat svobodu projevu na úkor ochrany osobnosti. Amerika tento akcent povýšila na piedestal zákonodárství a rozhodování Nejvyššího soudu USA. Dle mého názoru jde však o velikou chybu. Zcela jistě je zapotřebí, aby společnost měla právo na informace. Též je důležité, aby media měla přístup ke všem informacím. Nelze dopředu presumovat, až na určité výjimky, co medium má právo za informace obdržet a co ne. To pak pochopitelně vede k totalitě. Na druhou stranu není možné tvrdit, že určité osoby, explicitně řečeno slovy Ústavního soudu ČR, osoby, které jsou veřejně činné (tedy nejen politici, kde by se to dalo ještě chápat, ale i např. herci, modelky, ale i advokáti) mají snížený práh ochrany osobnosti. Myšlenka, že působením na veřejnosti se automaticky, konkludentně, zbavuji jisté míry ochrany svého já, své rodiny, svého soukromí, pak musí jednoznačně vést k degradaci osob, které budou veřejně činné. Osoba, která je úspěšná ve své profesi a své rodině, nebude mít nikdy zájem, aby veřejně vystoupila, protože by ztratila to nejcennější, co do té doby vybudovala: své soukromí. Vždyť, co je více, než moci jít svobodně se svými dětmi a manželkou kamkoliv, aniž se budu muset bát únosu svého dítěte. Právě proto velmi bohatí lidé si tolik střeží informace o své rodině. Současný svět můžeme než demokracií nazývat mediokracií. Média řídí politiky, celebrity, témata společnosti. Současná média jsou velice povrchní, informace zjednodušují, některé naprosto vypouštějí. Úmyslně. Stejně, jako právo nelze pochopit z populárních článků, nelze ani dobře vybrat politika, hvězdu národa, vzor společnosti, bez seriózního zamyšlení, které nám však média nepředkládají. Média nám předkládají povětšinou jen bulvár, skandál, vyjímečně nějaké to pozitivum. Důvodem je prodejnost a výhodnost. Je výhodnější napsat o M. Vašutovi nepravdu a vydělat na této nepravdě 2.000.000,- Kč, než nenapsat, zvláště pokud vím, že v případě prohry u soudu nebude sankce větší než zisk. A právě proto přicházím s právní úpravou de lege ferenda. Tvrdím, že dokud nebude zde jasný právní nástroj, jak citelně potrestat ty, kteří zasahují z vypočítavosti do práv jedince, do jeho já, podstaty rodiny i jeho okolí, nelze očekávat od společnosti návrat k mravům, které by nás těšily. Jedinec byl základ společnosti, stejně jako základní jednotka byla rodina. Dnes jsme dovolili, aby jedinec mohl být pranýřován médii pro pobavení společnosti (protože společnost má ráda „chléb a hry“). Návrat k původním hodnotám, lépe řečeno k morálce, jako determinantu platného práva, bude mít za následek snížení nepřehlednosti právního systému České republiky a tedy i větší spokojenost a srozumitelnost občanů s právním řádem a společností samotnou. To bude jistě i pozitivní pro institut ochrany osobnosti.
Abstract v angličtině:
PROTECTION OF PERSONALITY IN SCOPE OF LEGAL PHILOSOPHY AND APPLICABLE LAW 1. Summary We can see law from two main perspectives. Law is either complex of written regulations, which are prepared by human beings based on some interests or it is a complex of rules, which altough are written, but its nature are originating from higher normative system. First is a present perspective. Current law science is prefering valid law as complex of regulations published in statute book. What is not banned by law, is allowed. Though this law philosophy is leading to instability in society. Every year legislator is making hundreds of amendements and create new laws to cover new circumstances which appear in the society. Despite legislator effort is society further unsatisfied with legal state. Society claims that law is enforceable for those who are able to hire big law firms, which can find neccesary grey areas. Immanuel Kant among the first draw a problem between legality and legitimacy. But it is not only matter of legislator whether he acts legitimately or legally, but as well as of receiver of law norm. Is every legal act of the recepient of the legal order of the Czech Republic legal as legitimate? Legal yes, if in conformity with legal order. But is it even legitimate? And is it moral? For juspositivism is sufficient that legislator act is legal. Even for the recepient is only assumption for the act‘s consideration whether it is outside the law, legality itself. Legitimacy and morality is almost never considered. Because man is homo homini lupus, we have to come back to I. Kant, where legitimacy is described as justified justification. But who is going to determine such justification. From which normative systems will come up? For sure cannot rise from valid law. If we ever admit idea that only valid law, meant law written and published in statute book of the Czech Republic is the law to comply with, than we are opening doors to regimes like Hitler’s nacism and comunism. Exactly totalitarian regimes are trying to convince the man that jusnaturalism is legal direction which is obscurantism. Especially when it is jusnaturalism rising up from God. John Locke said that legislator legitimacy is coming from default consent of the nation. American political sociologists Seymour Martin Lipset said that legitimacy of goverment is ability to convince its citizens that this goverment is most convenient for society. This however means that human beings do not have any correction to its behaviour. Then every goverment which is changing once a 4 years, especially when it has constitutional majority has legal and legitimate right to change dramatically law system of our country. Its values. German political philosopher Dolf Sternberger named legitimity as system, where goverment is convinced about its right to rule and some are accepting it. But is it really enough? On the contrary stands jusnaturalism. For sure is not possible to say that it is always better than juspositivism. Fact that nor even basic requirement for goverment functionality, more precisely understanding legality is not clearly understood and defined, is making from promising imperative (legitimity) legally – moral not standard, because the core of the standard is its clarity and understanding. This problem describes two basic german terms - „Sein“ and „Sollen“. It is about fact, whether society to itself is supreme lord who determine what is possible or there is a God who determine what is allowed. So it is about being, which is predefined and man cannot influence it by his own will. Ernst Forsthoff concluded that number of natural law theories is countless, because term naturalness can be interpreted by countless perspectives. As I outlined above, naturalness is always connected with wisdom. So it is not obscurantism, which would be connected with today’s view for morality, as system, given by Catholic church, which wanted usurp the power and control on humans hearts and minds. Hans Kelsen expressed already before WW2 that fact that some behaviour is illegal, is not caused by overstepping of some moral belief, meant by overstepping some value scale which is transcendent, but because behavior is illegal only and therefore that valid law say so and breaching of the norm is sanctionized. But is that correct? Very interesting approach for natural law provides Saint Thomas Aquinas. In accordance with his belief justice and naturalness is very connected. What is rightful has to be natural. On other hand is not valid that natural has to be rightful. Saint Thomas is defining law as „some designation of mind, published and announced for wider goodwill by someone who is taking care about society“. Receiver has to be aware that law is for wider goodwill that implies him. Saint Thomas is distinguishing three sorts of law. Eternal law – called as lex aeterna, lex naturalis as natural law and lex sumane sive positiva - positive law. Where state that above mentioned definition include, or more precisely is valid for all sorts of law. Protection of personality is connected more with philosophy then with law as system. It is about a question, Who is human being, what constitutes his personality. Who shall protect it and under which circumstances can be interfered. It is not legal issue as acquisition from not owner. Money, more precise wealth is important, but is it only tangible substrate in the end. Personality and its interfering is influencing core of the human being and society itself. How we approach to the individual than we approach values, which is not determined by society, but always few individuals. Current system of personality protection is absolutely insufficient. The paragraph version of the Civil Code (further CC), same as amended Civil Code (further ACC) is only vague essay of legislator to codify, what has to be codified, but not to deal with the core itself. And it is to avoid interference of personal rights. Europe has decided after two thousands years lasting history and after 20th century where she faced lack of freedom and suffering, to emphasise freedom of free speech at the expense of personality protection. United States of America has advanced this accent on law making pedestal and decision taking of US Supreme Court. But in my opinion it is a big mistake. For sure it is neccesary that society has right for informations. It is also important that media would have all neccesary acces to all informations. It is not possible to assume in advance, with some exceptions, what media has right to know and what has not. It inevitably leads to totalism. On the other hand we cannot say that some people, more precisely specified by Constitutional court of the Czech Republic as people who are publicly active (so not only politicians where we can partly understand this description, but also actors, models, but also barristers) have lower threshold of personality protection. Idea that working on public, I am automatically, implicitly and voluntarily giving up on some certain level of protection of myself, my family, my privacy, has to conclusively lead to demotion of people, who will be publicly active. Individual who is succesful at his proffesion and his family, will never have interest to speak out publicly, because otherwise will lose most valuable possesion what has developed, his privacy. After all, what is more than to walk freely with my wife and children wherever I want and not to be afraid of kidnapping? This is why really wealthy people are very reluctant to release anything from their privacy to public. We can call present day world as mediacracy than a democracy. Media are ruling to politicians, celebrities and social topics. Current medias are very shallow, simplifying informations, some given off at all. On purpose. As you cannot learn to understand law from popular articles, same as you cannot choose a politician well, national superstar or the society‘s ideal representative without proper evaluation, by which the media is not providing. Media are only giving us tabloids, scandals and only exceptionally some sunny side. Reason is marketability and favourableness. It is budget wise to publish lie for example about Mr M. Vasut and earn two milions crowns on it than not to publish anything, especially when I know that potentionally imposed sanction came out from lost law suite will be lower than profit. And exactly for this reason I am proposing law modification de lege ferenda. I believe that until there will not be clear law instrument how to significantly punish those who are based on calculations interfering individual rights, himself, his family and also his surroundings then we cannot expect from society to return to the manners, which will satisfy us. Individual was fundament of the society as well as fundamental unit was family. We allowed today that individual can be pilloried by media for entertainment of the society (because already Romans knew rule „panem et circenses“ – „bread and circuses“). Return to original values, more precisely to morality as determinant of valid law, will lead to decreasement of disorganization in law system of the Czech Republic therefore to higher satisfaction and understandability to citizens with law order and society itself. It will be also positive for institute of personality protection.
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce JUDr. Ronald Němec, Ph.D. 1.7 MB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce JUDr. Ronald Němec, Ph.D. 315 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky JUDr. Ronald Němec, Ph.D. 336 kB
Stáhnout Posudek vedoucího prof. JUDr. Aleš Gerloch, CSc. 16 kB
Stáhnout Posudek oponenta doc.JUDr. Jaromír Harvánek, CSc. 1.68 MB
Stáhnout Posudek oponenta doc. JUDr. Karel Beran, Ph.D. 73 kB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby 235 kB