velikost textu

Latentní toxoplasmósa jako rizikový faktor vzniku schizofrenie a modulátor jejího průběhu

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Latentní toxoplasmósa jako rizikový faktor vzniku schizofrenie a modulátor jejího průběhu
Název v angličtině:
Latent toxoplasmosis as a risk factor for the development of schizophrenia and a modulator of its course
Typ:
Disertační práce
Autor:
MUDr. David Holub, Ph.D.
Školitel:
prof. MUDr. Jan Libiger, CSc.
Oponenti:
doc. MUDr. Radovan Přikryl, Ph.D.
doc. MUDr. Pavel Pavlovský, CSc.
Id práce:
111611
Fakulta:
Lékařská fakulta v Hradci Králové (LFHK)
Pracoviště:
Psychiatrická klinika (15-520)
Program studia:
Psychiatrie (P5127)
Obor studia:
-
Přidělovaný titul:
Ph.D.
Datum obhajoby:
13. 9. 2011
Výsledek obhajoby:
Prospěl/a
Jazyk práce:
Čeština
Abstrakt:
Schizofrenie je závažné, multifaktoriálně podmíněné a chronické onemocnění. Identifikace etiologických faktorů, jejich vzájemná interakce a interakce etiologických faktorů s genetickou predispozicí patří spolu s určením doprovodných patogenetických vlivů ke stěžejním úkolům účelné prevence, diagnostiky i léčby tohoto devastujícího onemocnění. TG (Toxoplasma gondii) patří k infekčním agens s nejpřesvědčivějším „schizofrenogenním“ potenciálem. Tato celoživotní parazitóza je některými autory považovaná za rizikový faktor pro vznik schizofrenie. Dosavadní výzkumné studie však nezachytily konzistentní klinický projev schizofrenních pacientů nakažených TG. V našem výzkumném projektu jsme porovnali symptomový profil, kognitivní výkon a odpověď na léčbu u TG nakažených a nenakažených schizofrenních pacientů, abychom určili, nakolik společný výskyt schizofrenie a TG modifikuje klinický projev a charakteristiky schizofrenie. Sérologicky jsme vyšetřili na přítomnost specifických anti-toxoplazmových protilátek celkem 251 pacientů s poruchou schizofrenního spektra, kteří byli postupně přijatí v letech 2000-2010 do Psychiatrického centra Praha. Nakažených bylo celkem padesát sedm pacientů (22.7%). Zjistili jsme, že schizofrenní pacienti nakažení Toxoplasmou strávili oproti nenakaženým nemocným více dní během své poslední hospitalizace (p=0,003; průměrný rozdíl 32.9 dní). Schizofrenní onemocnění propuklo přibližně o rok dříve u nakažených mužů a o tři roky později u nakažených žen, což odpovídá odlišným křivkám incidence toxoplasmózy u mužů (ranější nákaza) a u žen (dvojfázový průběh s druhým maximem ve fertilním období) v České republice. Nakažení a nenakažení schizofrenní pacienti se lišili v závažnosti příznaků kvantifikovaných pomocí škály PANSS (p=0,032). Post hoc testování ukázalo, že všichni infikovaní pacienti měli vyšší skóry v pozitivní škále PANSS, nakažení schizofrenní muži navíc vykazovali vyšší hladinu psychopatologie v celkovém PANSS skóru, ve faktoru distorze reality a dezorganizace a v kompozitních skórech pětifaktorového modelu negativních a kognitivních příznaků. Předchozí nálezy ukázaly, že koncentrace IgG protilátek klesá s trváním infekce (Kodym et al., 2007). Vyšší hodnoty v položkách pozitivních a negativních příznaků a v příznacích dezorganizace hodnocených PANSS škálou byly u pacientů nakažených TG spojené s nižšími titry anti-TG protilátek. Tato souvislost naznačuje, že závažnost schizofrenních příznaků přibývá s trváním toxoplazmové infekce. Výsledky naší studie poukazují na to, že toxoplazmová infekce může být rizikovým faktorem pro vznik závažnějších forem schizofrenie a svědčí pro kumulativní efekt latentní toxoplasmózy na závažnost především produktivních schizofrenních příznaků. Schizofrenie spojená s toxoplasmózou může představovat odlišný podtyp patogenetického procesu. Teoreticky může toxoplazmóza vest k horším léčebným výsledkům, vyššímu riziku relapse, farmakorezistenci, nedostatečné spolupráci při léčbě a horšímu psychosociálnímu fungování. Domníváme se proto, že je oprávněné u schizofrenních pacientů podrobně studovat dlouhodobý dopad latentní toxoplazmózy. Změny navozené TG v průběhu schizofrenie mohou opravňovat k zařazení skríningových opatření, vyšetřování anti-TG protilátek a aktivnějším preventivním, diagnostickým a léčebným intervencím. K nim by se mohlo řadit nasazení antiparazitární léčby jako augmentace standardní antipsychotické léčby, použití adjuvantní protizánětlivé léčby k modulaci imunitní odezvy vůči toxoplazmové infekci nebo použití antipsychotik s nejvyšším inhibičním potenciálem vůči TG (např. haloperidol). Existuje široká škála účinných preventivních zásahů, které zabraňují v přenosu TG: užívání rukavic při kontaktu s půdou, dostatečné tepelné zpracování masa vyjma mikrovlnných troub, mytí kuchyňských nožů po zpracování masa, ovoce a zeleniny a časté mytí rukou. K dalším opatřením patří snížení počtu divoce žijících koček, ochrana krmiva pro hospodářská zvířata před kontaminací kočičím trusem a povinné očkování koček proti toxoplazmóze.
Abstract v angličtině:
Schizophrenia is serious, multifactorial and chronic disease. The crucial tasks to introduce effective preventive, diagnostic and treatment measures is to identify etiology factors, their interaction and etiology factors-genetic predispositon interactions. TG (Toxoplasma gondii) is the most promising infectious candidate with „schizophrenogenic“ potential. Toxoplasmosis is a lifelong parasitosis considered as a risk factor to schizophrenia. No consistent clinical pattern has been detected in Toxoplasma-infected schizophrenia patients as yet. We assessed symptom profile, cognitive performance and treatment response of Toxoplasma- infected and Toxoplasma-free schizophrenia patients to determine whether co-occurrence of schizophrenia and Toxoplasma infection modifies clinical presentation and the course of schizophrenia. We screened for anti-Toxoplasma antibodies in 251 patients with schizophrenia spectrum disorder consecutively admitted to Prague Psychiatric Centre between 2000 and 2010. Fifty-seven patients were infected (22.7%). Infected patients spent more days in hospital during their last admission compared to uninfected ones (p=0,003; mean difference 32.9 days). Schizophrenia started approximately one year earlier in infected men and about 3 years later in infected women. This corresponds to sex related toxoplasmosis incidence curves in the Czech Republic. Infected and uninfected patients differed in severity of symptoms measured with the Positive and Negative Symptom Scale (PANSS), p=0,032. The post hoc tests showed that all infected patients scored higher in positive subscale of PANSS and infected men scored higher also in Total PANSS score, and negative, reality distortion, disorganisation and cognitive scores. The concentration of IgG anti-Toxoplasma antibodies decreases with the duration of of infection (Kodym et al., 2007). Higher PANSS scores of positive, negative and disorganised psychopathology were associated with the low titres of anti-Toxoplasma antibodies. It indicates that severity of schizophrenic symptoms in our sample relates to the duration of the Toxoplasma infection. Our findings suggest that toxoplasmosis may lead to a more severe positive schizophrenic psychopathology and perhaps less favourable course of schizophrenia. Toxoplasmosis- associated schizophrenia may represent a distinct subtype of pathogenetic process. We believe that the long-term effect of toxoplasmosis in schizophrenia needs a more careful investigation because it may result in poorer outcomes, such as higher risk for relapse, incomplete treatment response, insufficient adherence to treatment or poor psychosocial functioning. The toxoplasmosis-associated changes in the course of psychotic illness may provide a rationale for the inclusion of anti-Toxoplasma antibodies screening programmes and more assertive preventive, educational and diagnostic measures. Highly effective interventions to prevent TG transmission include the use of gloves while having interactions with soil, adequate cooking of meat before consumption except using microwave owens, washing kitchen knives after cutting meat, fruits and vegetables, and frequent hand washing. Other interventions include reduction of feral cat populations, protection of livestock feed from contamination by cat faeces and mandatory vaccination of cats for toxoplasmosis.
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce MUDr. David Holub, Ph.D. 870 kB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce MUDr. David Holub, Ph.D. 20 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky MUDr. David Holub, Ph.D. 10 kB
Stáhnout Autoreferát / teze disertační práce MUDr. David Holub, Ph.D. 495 kB
Stáhnout Posudek oponenta doc. MUDr. Radovan Přikryl, Ph.D. 171 kB
Stáhnout Posudek oponenta doc. MUDr. Pavel Pavlovský, CSc. 39 kB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby 109 kB