velikost textu

Osídlení z doby bronzové v Kněževsi u Prahy

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Osídlení z doby bronzové v Kněževsi u Prahy
Název v angličtině:
Bronze Age Settlement at Kněževes near Prague
Typ:
Disertační práce
Autor:
PhDr. Ing. Lubor Smejtek, Ph.D.
Školitel:
prof. PhDr. Jan Bouzek, DrSc.
Oponenti:
prof. PhDr. Vladimír Podborský, DrSc.
doc. PhDr. Luboš Jiráň, CSc.
Id práce:
110355
Fakulta:
Filozofická fakulta (FF)
Pracoviště:
Ústav pro archeologii (21-UPRAV)
Program studia:
Historické vědy (P7105)
Obor studia:
Pravěká a středověká archeologie (XPRA)
Přidělovaný titul:
Ph.D.
Datum obhajoby:
30. 5. 2011
Výsledek obhajoby:
Prospěl/a
Jazyk práce:
Čeština
Abstrakt:
Abstrakt Práce se zabývá souborným zpracováním a vyhodnocením výsledků rozsáhlého záchranného archeologického výzkumu (2939 objektů, z toho 1470 kůlových a sloupových jam), provedeného společností Archaia na lokalitě Kněževes (okr. Praha-západ) v roce 1998. Na ploše více než 10 hektarů zde byly odkryty doklady osídlení z několika úseků pravěku až raného středověku (neolit, eneolit, doba halštatská, časný latén, doba hradištní), ale především z doby bronzové, kam spadá nejvíce zjištěných nálezů. Jejich analýza z různých úhlů pohledu, doplněná o výběrovou deskripční a kresebnou dokumentaci, představuje těžiště předloženého pojednání. Úvodem je popsán průběh a metoda výzkumu, geomorfologické poměry, podloží a půdní pokryv na lokalitě i předpokládaná vegetace zájmového území na základě přírodovědných analýz (makrozbytky, uhlíky). Pozornost je věnována také dějinám archeologického bádání na katastru současné obce Kněževes a sousední Kněžívky. Z počátků doby bronzové (starší období únětické kultury) pochází 24 kostrových hrobů, vybavených keramikou a výjimečně také měděnými/bronzovými záušnicemi. Do stejného období náleží i 16 objektů sídlištního charakteru. Slabé využívání lokality ve střední době bronzové (kultura mohylová; Br B–C: 12 objektů + intruze) bylo vystřídáno intenzivní sídelní aktivitou v následující mladší až pozdní době bronzové (kultura knovízská a štítarská; Br C2/D – Ha B2-3: celkem 1222 datovatelných objektů). Z těchto objektů s průkazným datovacím materiálem tvořily největší počet zásobní jámy (obilnice), z nichž se v řadě případů kvůli mocné skrývce dochovaly jen spodní části či dna. Vyskytly se i větší, poměrně hluboké nepravidelné jámy (tzv. hliníky). Kůlové, resp. sloupové jámy, indikující nadzemní dřevěné konstrukce obytných staveb, bylo možné jednoznačně zařadit do období popelnicových polí jen výjimečně. Samostatně jsou analyzovány hlavní součásti zjištěného bohatého nálezového fondu knovízské a štítarské kultury. Jeho nejdůležitější složku představuje tradičně početná keramika, která je z typologicko-chronologického hlediska sledována v rámci výběru 389 charakteristických nálezových celků. V řadě objektů se vyskytovaly i další hliněné artefakty, jako např. tkalcovská závaží, kolečka, přesleny apod. Bronzových předmětů bylo nalezeno celkem 65, přičemž se jedná převážně o drobnější exempláře či jejich fragmenty, patrně ztracené na sídlišti. Určitou výjimku představují osobní šperky (drátěné vlasové ozdoby a prsteny), zjištěné u lidských koster v sídlištních objektech. Nejpočetnější i chronologicky nejprůkaznější jsou jehlice, kterých je v souboru 23. Dále jsou zastoupeny jehly, šídla, hroty šípů, zlomky plíšků, tyčinek a drátů, kroužek, řap srpu, svorka apod. Dochované hmotné prameny doplňuje kostěná a parohová industrie (např. dlátka, šídla, hroty, hladítka, špachtle, brusle, kladiva apod.), přičemž nevyjasněná zůstává funkce ohlazených a někdy i zdobených hleznových kostí skotu („hrací kameny“?). Poměrně významný byl také podíl kamenné industrie, která plnila zejména funkci úderových nástrojů (otloukače, palice, retušéry), ale i různých hladítek a pracovních podložek. Zastoupeny jsou rovněž drtidla a podložky na mletí obilí. Na lokalitě byl objeven také nepřímý doklad o slévání bronzu, a to fragment poloviny kamenné licí formy z místní suroviny, sloužící nejspíše k výrobě dlát s tulejí. Ojediněle byly zjištěny i stopy bronzoviny na keramických zlomcích a patrně kamenné jádro. Zvláštní pozornost je věnována dvěma objektům, které obsahovaly zlomky většího počtu plochých talířovitých misek s tordovaným okrajem, interpretovatelných patrně jako sekundárně deponované obětiny. V jednom z těchto objektů byly navíc fragmenty velkých rozvětvených „podstavců“ ze špatně vypálené hlíny, což by v kontextu několika linií kůlových jamek mohlo ukazovat na existenci nějaké nadzemní dřevěné stavby kultovního charakteru, snad svatyně. V některých sídlištních objektech byly nalezeny lidské skelety či jejich části, a to často v neanatomických polohách. Výjimkou nejsou ani pozůstatky několika jedinců (dospělých i dětí) vhozené do jedné jámy, či naopak „pohřby“ samostatných lebek nebo nálezy jednotlivých lidských kostí v zásypech objektů. Celkově bylo zaznamenáno 107 jedinců, pocházejících ze 78 objektů, náležejících v naprosté většině knovízské kultuře. Několik sídlištních jam zase obsahovalo celé kostry zvířat. Komplexní analýza nálezového fondu umožnila vyčlenění šesti základních sídelních horizontů, kopírujících v zásadě hlavní vývojové trendy, pozorovatelné v průběhu mladší a pozdní doby bronzové. Osídlení lokality bylo nejhustší ve vrcholném období knovízské kultury (Ha A2/B1), avšak během následující štítarské kultury (Ha B2-3) již výrazně zesláblo. Může to souviset s intenzivním pozdně bronzovým osídlením v nedaleké poloze na k.ú. Kněžívka. Absolutně chronologické ukotvení sídliště v Kněževsi potvrdila čtyři radiokarbonová data.
Abstract v angličtině:
Abstract The work is a general analysis and evaluation of the results of an extensive rescue excavation (2.939 features, out of which 1.470 were post and column holes), that was carried out by the Archaia company at the Kněževes site (Praha-západ district) in the year 1998. In an area of more than 10 ha, evidence of settlement in several prehistoric and historic periods was recorded (Neolithic, Eneolithic, Hallstatt period, Early La Tène, Hillfort period), however, it was particularly the Bronze Age, where the majority of the finds belong. An analysis from different viewpoints, supplemented with selective descriptive and visual documentation, represents the focal point of the submitted treatise. In the introductory part, there are described the progress and methods of excavation, the geomorphologic conditions, the subsoil and soil coverage on the site, as well as the expected vegetation in the area of interest on the basis of scientific analyses (macroremains, charcoal). Attention is paid also to the history of archaeological research within the cadastre of the current village of Kněževes and the neighbouring Kněžívka. From the beginning of the Bronze Age (the early phase of the Únětice culture) date 24 inhumation graves equipped with pottery and occasionally also with copper/bronze earrings. 16 features of settlement character belong to the same time period. The rare use of the site in the Middle Bronze Age (Tumulus culture, Br B–C: 12 features + intrusion) was succeeded by intensive settlement activities in the following time period of the Late to Final Bronze Age (Bylany and Štítary cultures, Br C2/D – Ha B2-3: 1.222 datable features). The most numerous features, with conclusive dating material, were storage pits (granaries), of which, in the majority of cases, just the lower parts or bottoms remained preserved. Also larger, relatively deeper irregular pits occurred (so- called clay pits). Post or possibly column holes, indicating overhead wooden constructions of residential buildings, could only seldom be clearly classed as belonging to the Urnfield period. The main components of the recorded rich assemblages of the Knovíz and Štítary cultures were analysed separately. Their most important part is traditionally represented by numerous pottery fragments that were, from the typological-chronological viewpoint, observed within the framework of 389 selected characteristic complexes. In a number of features, other clay artefacts were present as well, such as weaving weights, wheels, spindle whorls etc. In total, 65 bronze artefacts were found, whereas these are predominantly tinier items or their fragments, possibly lost in the settlement. A certain exception is represented by personal jewellery (wire hair decorations and rings), recorded on human skeletons in settlement features. The most numerous and chronologically most important are pins (23 pieces). Other objects, such as needles, awls, arrowheads, fragments of sheet-metals, bars and wires, a ring, a sickle tang, a clamp, etc. are present as well. The preserved material sources are also supplemented by bone and horn industry (e.g. chisels, awls, points, smoothers, spatulae, “skates”, hammers etc.) whereas the function of smooth and sometimes even decorated talus bones of cattle remains unclear (gaming stones?). The percentage of stone industry was also quite significant. It fulfilled especially the function of striking tools (chipping tools, mallets, retouchers), but also of different smoothers and working pads. Also crushers and pads for grinding grain are represented. Indirect evidence of bronze smelting was also found on the site. This is a fragment of a half of a stone mould made of local raw material that most probably served for the manufacture of socket chisels. Rarely, also traces of raw bronze material were detected on pottery fragments and on a stone core. Special attention was paid to two features that contained numerous fragments of flat dish-shaped saucers with a twisted rim. These were interpreted as probable secondarily deposited sacrificial offerings. In one of these features, there were, on top of that, also fragments of large branching “stands” made of imperfectly burnt clay that, in the context of several lines of post holes, could point to the existence of a large overhead wooden structure of ritual character, possibly a sanctuary. In several settlement features, there were found human skeletons or their parts, often in non-anatomical positions. The remains of several individuals (both adults and children) thrown into a pit were not exceptional, along with “burials” of separate skulls or discoveries of individual human bones in the fills. In total, 107 individuals were documented, originating from 78 features the majority of which belonged to the Knovíz culture. Several settlement pits contained whole skeletons of animals. Complex analysis of the material assemblage enabled us to distinguish six basic settlement horizons, copying, as a rule, the main development trends that can be observed in the course of the Late and Final Bronze Age. Settlement activity on the site was most intensive in the peak period of the Knovíz culture (Ha A2/B1), however, it significantly dropped during the following period of the Štítary culture (Ha B2-3). This could possibly be related to intense Final Bronze Age settlement on a nearby site in the cadastral area of Kněžívka. The absolute dating of the Kněževes settlement was confirmed by four radiocarbon measurements.
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce PhDr. Ing. Lubor Smejtek, Ph.D. 29.29 MB
Stáhnout Příloha k práci PhDr. Ing. Lubor Smejtek, Ph.D. 19.67 MB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce PhDr. Ing. Lubor Smejtek, Ph.D. 73 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky PhDr. Ing. Lubor Smejtek, Ph.D. 69 kB
Stáhnout Posudek vedoucího prof. PhDr. Jan Bouzek, DrSc. 58 kB
Stáhnout Posudek oponenta prof. PhDr. Vladimír Podborský, DrSc. 208 kB
Stáhnout Posudek oponenta doc. PhDr. Luboš Jiráň, CSc. 94 kB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby 136 kB