velikost textu

Permokarbonská silicifikovaná dřeva z vnitrosudetské a podkrkonošské pánve : Systematika a instrumentální analýza

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Permokarbonská silicifikovaná dřeva z vnitrosudetské a podkrkonošské pánve : Systematika a instrumentální analýza
Název v angličtině:
Permo-Carboniferous silicified trunks from Intra-Sudetic and Krkonoše-Piedmont Basins: Taxonomy and Instrumental Analysis
Typ:
Rigorózní práce
Autor:
RNDr. Petra Matysová
Id práce:
110256
Fakulta:
Přírodovědecká fakulta (PřF)
Pracoviště:
Ústav geochemie, mineralogie a nerostných zdrojů (31-430)
Program studia:
Geologie (N1201)
Obor studia:
Geologie (NGEOL)
Přidělovaný titul:
RNDr.
Datum obhajoby:
7. 6. 2011
Výsledek obhajoby:
Prospěl/a
Jazyk práce:
Čeština
Abstrakt:
Abstrakt V podkrkonošské pánvi (PKP) a české části vnitrosudetské pánve (VSP) se hojně vyskytují zkřemenělá dřeva stáří westphal a stephan (cca 300 mil. let), jejichž nálezy jsou poprvé popisovány v pracích z druhé poloviny 19. století. Jedná se o silicifikované stonky permokarbonských rostlin stromovitého habitu, které patří do pěti paleobotanických oddělení vývojových stupňů pteridofytních a gymnospermických rostlin. Dodnes zůstává mnoho otázek spojených se způsobem vzniku zkřemenělých dřev nezodpovězena. Jedním z cílů práce bylo popsat způsob silicifikace, který by nejlépe odpovídal podmínkám ve studovaných pánvích. Dosud například nebyly objasněny vzájemné vztahy mezi konkrétní anatomií dřev a specifickým způsobem jejich permineralizace z petrografického hlediska. Výbrusy silicifikovaných stonků proto byly nejprve studovány optickou a polarizační mikroskopií, poté katodovou luminiscencí a elektronovou mikroskopií s analýzou EDX. Byly zjištěny patrné rozdíly v krystalinitě křemene v různých původních tkáních rostlin, např. výskyt zrn makrokrystalického a mikrokrystalického křemene většinou respektujících strukturu rostlinných pletiv, sférolitického chalcedonu někdy krystalizujícího bez ohledu na strukturu pletiv a achátovitých struktur v místech beze stop původních pletiv. Byla využita i analýza detritických minerálních zrn uvězněných v dnes kompaktním silicifikovaném tělese. Poznání mechanismu silicifikace by mělo Sřispět k objasnění paleoekologie pánví. Fosilní permokarbonská dřeva dadoxylonového typu, tzv. araukarity, se zachovala především v náplavech v sedimentárním prostředí aluviálních plošin, nejspíš na březích divočících řek a/nebo v jejich agradačních valech, dnes tvořících arkózy až arkózové pískovce či slepence. Zdá se, že silicifikace byla umožněna rychlým přínosem chemicky málo zvětralého materiálu, především biotitu a živců, které se pak staly zdrojem SiO2 pro silicifikaci dřev. Toto je případ vrstev žaltmanských a štikovských arkóz a patrně i staropackých pískovců. Petrifikované stonky zástupců hygrofilnějších rostlin, především přesliček, kapradin, ale i kapraďosemenných, byly většinou uloženy v jemnějších sedimentech, patrně jezerních. Tam se zdrojem SiO2 zřejmě stal svrchně karbonský vulkanický materiál, což je případ nálezů z lokality Balka u Nové Paky ze semilského souvrství.
Abstract v angličtině:
Summary Silicified woods of the Permocarboniferous abundantly occur in a Czech part of the Intra Sudetic Basin and Krkonoše Piedmont Basin. They grew in Westphalian and Stephanian, about 300 million years ago. They were firstly mentioned in the second half of the 19th century. Exactly speaking, they represent silicified stems of the Permocarboniferous arborescent plants that belong to five palaeobotanical divisions of evolution grades Pteridophyta and Gymnosperms. There are still a lot of unanswered questions related to the origin of this silicified wood. One aim of this work is to describe the way of silicification which would be best suited to environmental conditions in these two basins. Up to now, the relationship between the actual anatomy of the wood and a specific way of their permineralization has not been clarified from the petrographic point of view. Thin sections of silicified stems were first studied by light and polarized-light microscopy and then cathodoluminescence spectroscopy and electron microscopy with EDX analysis. Differences in quartz crystallinity in individual original plant tissues have been obvious, e.g., macro- and microquartz crystals were present, mostly respecting structures of plant tissues, spherulitic chalcedony sometimes crystallizing irrespectively of these tissues, and agate-like structures in places lacking the former tissues. We also used analysis of detritic mineral grains enclosed in a compact silicified body. Understanding to mechanism of silicification should contribute to our comprehension of basinal palaeoecology. Fossil Permocarboniferous woods of dadoxylon type, so called "araukarity", have been preserved mostly in sedimentary environment of alluvial plains, probably in riparian forests on banks of anastomosing rivers and/or in their aggradating barriers (levees), today belonging to arkoses and arkosic sandstones to conglomerates. We believe that the silicification has been caused by input of chemically poorly weathered material, first of all biotite and feldspars, which then became a source of silica necessary for the wood silicification. This is the case of Žaltman and Štikov arkoses and perhaps sandstones of Stará Paka. Petrified stems of hygrophilous plants, such as horsetails, ferns, and pteridosperms, were mostly embedded in finer sediments, probably of a lacustrine type. In these environments, the Upper Carboniferous volcanic material was probably the source of silica, such as in the case of "Balka" locality near Nová Paka of Semily formation.
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce RNDr. Petra Matysová 43.01 MB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce RNDr. Petra Matysová 20 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky RNDr. Petra Matysová 6 kB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby prof. RNDr. Martin Mihaljevič, CSc. 80 kB