velikost textu

René Descartes - lidské dobro jako onto-theologie

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
René Descartes - lidské dobro jako onto-theologie
Název v angličtině:
René Descartes - the human good as a onto-theology
Typ:
Disertační práce
Autor:
Mgr. Richard Zika, Ph.D.
Školitel:
prof. PhDr. Milan Sobotka, DrSc.
Oponenti:
doc. James Hill, Ph.D.
Mgr. Petr Glombíček, Ph.D.
Id práce:
109053
Fakulta:
Filozofická fakulta (FF)
Pracoviště:
Ústav filosofie a religionistiky (21-UFAR)
Program studia:
Filozofie (P6101)
Obor studia:
Filozofie (XFIL)
Přidělovaný titul:
Ph.D.
Datum obhajoby:
3. 10. 2007
Výsledek obhajoby:
Prospěl/a
Jazyk práce:
Čeština
Abstrakt:
Na počátku Descartesových Pravidel pro vedení ducha stojí požadavek po jistém vědění jako východisku všech relevantních lidských aktivit. Myšlenka jistého vědění zde postupně získává podobu univerzální moudrosti či "dobré mysli" (tj. rozumovosti), metody a mathesis universalis, nauky o uspořádávání a měření. Výrazem rozumovosti (a tedy aktivity) descartesovského poznání je mj. odmítnutí aristotelsko-scholastické myšlenky kategoriálního řádu jsoucen jako zdánlivě samozřejmého, nezprostředkovaně daného vodítka poznávacího procesu. V kontextu tohoto odmítnutí je zavržena i představa substance jako daného absolutna a vůči ní relativních (ji "respektujících") akcidentů, případků.- Stará ontologie se však přesto v Descartesově metodě prosazuje: poznávající "dobrá mysl" se stává "substancí" světa jako poznávaného, vše poznávané, a jako takové uspořádávané ji "respektuje", "připadá" jí. Poznávající (uspořádávající) "dobrá mysl" je však ve své aktivitě nejen "substancí" (úsil) světa jako poznávaného, nýbrž v jednotě s tím i jeho principem, arché, příčinou. Descartesovská metoda tedy není jen "ontologií" či "onto-logií", nýbrž je "onto-theo-logií" světa jako poznávaného (případně jeho onto = theo = logií).- Onto-theo-logie poznání přitom vyúsťuje v takové pojetí (konečného) jsoucna (ontologii v pravém smyslu), kdy na jedné straně vystupuje "dobrá mysl" jako aktivní, spontánní substance (ingenium) a na druhé materiální příroda jako pasivní matematoidní rozlehlost. Člověk je koncipován jako jsoucno schopné dospět k jistému pochopení svého předmětu, materiální příroda jako pole jistého postupu lidské racionality. Tento rozvrh jistého poznání je však sám o sobě nezajištěný. Kjeho založení slouží Descartesovi metafyzický výzkum, nejdůkladněji předvedený v Meditacich o prvni filosofii. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
Abstract v angličtině:
At the beginning of Descartes's Regulae ad directionem ingenii we can find a call for secure knowledge which should be the point of departure for all meaningful human activities. The idea of secure knowledge is here gradually taking the form of universa} wisdom or 'good minď (i.e. rationality), of method and mathesis universalis, of a doctrine of arrangement and measurement. An example of manifestation of rationality (and, hence, activity) of Cartesian knowledge i s the rejection of Aristotelian-scholastic idea of the order of categories of entia as a speciously self-evident, immediately given clue to guide the cognitive process. In this context the rejection has also involved the notion of substance as a given absolute and that of accidentals, relative to it ('respecting' it). The old ontology does, however, assert itself in Descartes's method: the 'good minď acquiring knowledge becomes the 'substance' of the world as being acquired knowledge of; all objects of knowledge, and, as such, of arrangement, 'respecť it, are 'accidental' to it. Nevertheless the 'good minď acquiring knowledge (making arrangements) is, in its activity, not only the 'substance' (ousía) of the world as being acquired knowledge of but, in unity with this, also its principle, arkhé, cause. The Cartesian method is therefore not only 'ontology' or 'onto-logy' but it is 'onto-theo-logy' ofthe world as being acquired knowledge of (or, altematively, its onto = theo =logy).- The onto-theo-logy of cognition leads at the same time to such a conception of (finite) being (to such a form of the ontology proper) as implies that on the one hand the 'good minď presents itself as an active, spontaneous substance (ingenium) and, on the other, material nature as a passive mathematoid extension. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce Mgr. Richard Zika, Ph.D. 8.53 MB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce Mgr. Richard Zika, Ph.D. 152 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky Mgr. Richard Zika, Ph.D. 152 kB
Stáhnout Posudek vedoucího prof. PhDr. Milan Sobotka, DrSc. 157 kB
Stáhnout Posudek oponenta doc. James Hill, Ph.D. 307 kB
Stáhnout Posudek oponenta Mgr. Petr Glombíček, Ph.D. 177 kB