velikost textu

Zákaz diskriminace jako právní problém v judikatuře Evropského soudu pro lidská práva

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Zákaz diskriminace jako právní problém v judikatuře Evropského soudu pro lidská práva
Název v angličtině:
The Prohibition of Discrimination as a Legal Problem in the Case Law of the European Court of Human Rights
Typ:
Disertační práce
Autor:
JUDr. Kristýna Dolejšová Kabelová, Ph.D.
Školitel:
prof. JUDr. Pavel Šturma, DrSc.
Oponenti:
JUDr. Eva Hubálková, Ph.D.
doc. PhDr. Stanislava Hýbnerová, CSc.
Id práce:
108175
Fakulta:
Právnická fakulta (PF)
Pracoviště:
Katedra mezinárodního práva (22-KMP)
Program studia:
Teoretické právní vědy (P6801)
Obor studia:
Veřejné právo I - Ústavní právo, mezinárodní právo, evropské právo (VI)
Přidělovaný titul:
Ph.D.
Datum obhajoby:
10. 11. 2011
Výsledek obhajoby:
Prospěl/a
Jazyk práce:
Čeština
Abstrakt:
Abstrakt disertační práce „Zákaz diskriminace jako právní problém v judikatuře Evropského soudu pro lidská práva“ JUDr. Kristýna Dolejšová Kabelová Tato dis ert ační práce s e zaměřuj e na zkoumání zák azu diskriminace v evro pském s yst ému ochran y lidsk ých práv založ eném Úm luvou o och ran ě lidsk ých p ráv a z ákl adních svobo d (d ále jen „Evro pská úmlu va“), v e kterém Evrops k ý s oud pro lidská práva (dál e jen „Evro psk ý soud“) jakožto mezináro dní soud n í orgán p řezkoum ává i ndividu ální stížnosti proti smluvním státům. Zák az diskrimin ace opírající se o z ásad u ro vnosti předst avuj e fund am entální pri ncip o chran y li dsk ých práv, kter ý je sou částí všech důležit ých mezináro dních inst rumentů o ch ran y l idsk ých p ráv i moderních právní ch řádů j ednotliv ých států. Vš echn y p ráv ní s ystém y jsou však t aké nev yh nut elně z aložen y n a n ejrůznější ch rozlišeních, t řídění ch a klasifik ací ch vlastn ích mod erním spol ečno stem a s am y t ak n ezam yšl eně v ytv ářejí příl ežitos ti k diskrimin aci. Problém zák azu diskriminace p ak ovšem s počív á ve st anov ení h rani ce, kd y je rozd ílné zacház ení ospravedlnit eln é a kd y již nikoliv. Hl edání t éto hrani ce se v p ersp ektiv ě rozhodov ací p rax e Evrops kého soudu dále t ran sfo rmuje v otázku mír y diskrece soudce a j ejího omezov ání při měřeně doložit eln ými hledisk y při posuzování důvodn o sti diskrimin ace. Za ú čel em řeš ení t ohoto p roblém u si Evrops k ý sou d v ytv ořil – v podob ě závazné os nov y arg umentace, kterou m usí obsah ovat odůvo dnění rozhodnutí – soubor krit érií (tz v. antidiskriminační test), na základě kt er ých rozhoduj e o tom, kd y s e jed ná o osp ravedl nitel né a kd y o n ep říp ustné rozdílné zacház ení. Rozhodn utí Evro pského sou d u přij atá n a základ ě aplik ace tohot o antidiskrimi načního testu m ají činit j eho rozhodov ání jedn ak transparentní a současně do u rčit é mír y předvíd atel ná, neboť b y měl a n ab ízet vodítka pro občan y v ju risdik ci člensk ých st átů R ad y Ev rop y, čl ensk é stát y a jeji ch vrch olné so udní inst ance, j ak ým způsob em bud e Ev ropsk ý s oud porušování zákazu disk riminace posuzovat. Nep řekv apiv ou skut ečno stí je, že rozho dnutí Ev ropsk ého s oudu p řijat á n a základ ě použití ant idiskriminačního t estu jsou často k rit izována jak v odborn é literatuře, t ak ze stran y dis entu jících soud ců. Neurčitost a složitost diskriminace j e toti ž značn á. J e u rčovaná as ym etrií p erspektiv osob, kt eré „jen“ rozlišují a osob, které js ou dle vlast ního poso uzení objekt em diskriminují cího rozlišení. Naví c musí b ýt násob en a n epřeb ern ým množstvím situací p roměnliv ýc h lidsk ých záležito stí a kulturními ro zdíl y národní ch společností. Kromě toho interp ret ace a aplikace zákaz u diskriminace obsažen á v rozhod n utích Evro pského soudu nen abízejí a ani nemohou nabízet jed noznačn á vodítka, jak ým způsobem bude Evropsk ý so ud porušov ání zák azu diskriminace posuzo vat přímo, ale každ ý s e k nim musí dopracov áv at jeji ch kritickou int erp ret ací. S ohledem n a tuto skutečnost prezent uje t ato p ráce práv ě s yst emati ck ou kriti ckou int erpretaci rozhod nutí Evrops kého soudu. Základní v ýzkumn á otázka t éto dis ert ační práce se však t ýk á toho , jak st ávají cí podo ba ant idiskriminačního t estu přispív á k transp arentno sti rozhodovací prax e, jak dostupně a jak á vodítka apli kace antidiskrimi načního testu nabízí a v n epo slední řad ě, p ráv ě v zhledem k čast é kritice rozhodnutí Evropsk ého soudu, jaké fakto r y j e t řeba vzít v potaz p ři hodnocení judi katu ry Evro pského soud u o stížnostech n a poruš ení zák azu diskriminace. Na základ ě kvalit ati vní obsahov é an al ýz y no rmativníh o v yj ádření a zejm éna interp ret ace a aplikace z ákazu dis krimin ace v s ys tému založeném Evropskou úmluvou rozhodnut í Evropsk ého soud u odhaluje t ato d isert ační p ráce ustálen ou t ypizov an ou argum entaci 1 a z ní v ypl ýv ající pravi dla rozhodov ání obsažen á v m erito rn ích rozhodnutích Evropsk ého s oudu o stížnostech na poruš ení zákazu dis kriminace. V ýsl edn é nál ez y p ak tat o disert ační p ráce uspořádává t ak, ab y posk ytov al y ucelen ý rozbo r poj etí zák azu diskrimin ace a antidis krimin ační ho testu aplikov aného Evro psk ým soud em a umožnil y jeho ho dnocení a zam yšl ení s e n ad bud o ucím v ývoj em zák az u diskrimin ace. 1 Typizovanou argumentací se v této práci rozumí taková argumentace, ze které je možné vyvodit obecná pravidla, která jsou v budoucnu aplikovatelná na další podobné případy, tj. mají precedenční potenciál. Jinými slovy za typizovanou argumentaci jsou považovány normativní věty, tedy věty, které jsou použitelné na další obdobné případy. Na antidisk riminační test Evro pského soudu j e v této práci po hlíženo z persp ektiv y resp ektov ání zás adní neurčitosti a sl ožitosti lidsk ých záležitostí, s níž zákaz diskrimin ace so udce kon frontuj e. Antidiskrimin ační test Evro pského so udu omezuje disk reci soudců tak, že j i činí účinnou , neboť n ejenže stan dardizuj e postup při posuzování stížností na po ruš ení zákazu disk riminace, ale t ak é zárov eň t akto st anovuj e obl asti, k de rozhodnutí ve věci není (pop ř. n em ělo b y b ýt ) aplikací ust álen ého pravidl a, ale musí s e zde upl atňovat soud covs ké u vážení, j ehož auto rit a je odv ozován a od rozhodov ání Evropsk ého sou du v sen átu. Přispí vá tak k před ejití arbit rárnosti a n ep ředvíd atelnosti rozh odování , ale tut o n epředvíd ateln ost nev ylu čuje ú plně, protože mechan ické rozhodov ání podle před em nastav en ých kon krét ních pravid el b y nesloužilo sprav edlnos ti mimo jiné i proto, že b y m oh lo b ýt diskriminuj ící. Takto kumul at ivně n apomáhá ustavov at antidis kri minační kult uru jed nání ev ropsk ých sp olečn ostí. Přínos Evrops kého soudu k takov éto celo evro pské kultu ře, resp. jeho n edost atek může b ýt prot o hlediskem, kt er ým m ů žeme poměřov at závažnost nál ezů anal ýz t éto dis ert ačn í práce. Z t éto persp ektiv y viděno si zasl uhují pozornost níže uv eden é probl ém y spjaté s posuzov ání m stížností na po ruš ení zák azu diskrimi nace Ev ropsk ým soudem: (a) problém y spj até s antidiskrimin ačním t estem spo čívají cí v obtížnosti v yv odit o becná pravidla o vlád ající apl ikaci určité fáze t estu (n ap ř. obtížnost rozezn at při sou časné v n ěk ter ých p říp adech „ velkor ys é“ aplikaci ambit test u, kde l eží hranice mezi po rušením ve spoj ení s někt er ým práv em zakotven ým v Evro pské úmluvě a kd y se j edná o případ , kter ý j e mimo její rozsah či ob tížnost v yvodit z ap likace test u přiměřeno sti obecn ější vodítka, co ko n stituuje přim ěřenost nebo j ejí nedost atek ); (b) nedůkl adnost při ap likaci antidisk rimin ačníh o test u, tj. neo důvodn ěn é nedod ržení zás ad antidiskrimin ační ho testu n ebo neuv edení odpovíd ající argumentace; (c) nedost atek p rincipi ální argum entace oproti příliš politické argum entaci při odův odňov ání n ěkter ých rozhodnutí; (d) implicitní odklon od dosav adní u stálen é judik atur y bez řádn é argument ace. Vedl e v ýše uv edeného je nutno dál e up ozornit na další pot íže spjaté spíše s pro ced urální strán kou přezkumu stížno stí na po rušení zákazu diskriminace, a to ko nkrétně: (a) ne zcela zřeteln ý so učas n ý stat us čl ánku 14, kd yž postu p při přezkumu článk u 14 n ení v řadě nov ějších příp ad ů v souladu s dos ud ustálen ými pravidl y v ypl ýv ají cí mi ze subsidi árního postav ení článk u 14; (b) ne zcela dost atečn é v yj asn ění p ravidel t ýk ající ch se přesunu důk azního břem ene; (c) v yžadov ání příliš přísného stan dardu dok azování „nade vš í poch yb nost“ v n ěkter ých příp ad ech t vrzené disk riminace. Na zákl ad ě an al ýz y postupu Evrop skéh o soudu p ři pos uzování stížností n a poruš ení čl ánku 1 4, prezent uje t ato dis ert ační p ráce potíže, které v yv oláv á konstruk ce i aplik ace j edn otliv ých čás tí antidisk riminační ho testu , kt eré však pov ažuje za nu tnou komp enzaci za v yš ší míru p ředví dat elnosti p ostupu Evrops kého soudu, kterou tento test p ři náší. Na d ruh é straně pou kazuje na skutečnost, že někt eré z v ýše uv ed en ých problémů antidiskri minačníh o testu b y se m ohlo po dařit zmírnit, a tím i přisp ět k větší přesvěd čivosti judikatu ry, po kud by Ev rops k ý soud prostřednict vím více t ypizované argument ace n ast avi l obecn ější p ravidl a sv ého postupu . Ř adu n edost atků judikatu r y nicm én ě poklád á tato práce za spj até spíš e s nedůkl adností Evrops kého s oudu p ři aplik aci st áv ajícíh o antidisk riminačníh o testu, nik oliv za problém j eh o konstruk ce. Větší důkl adnost při aplikaci antidiskrimi načního testu a transfo rmaci úvah soudců do rozsudku považuj e za nást roj ved oucí ke zv ýšení autorit y rozhodn utí Ev ropskéh o sou du. S ohled em na „n edů věr yhodn ou lehkost “, se kt ero u jsou n ěk d y kritizována rozhodnutí Ev ropsk ého soud u, apeluj e tato práce n a sku tečnost , ab y při hodnocení judik atury Ev ropsk ého sou d u b ylo b rán o v pot az, že případ y, které rozhoduj e, představ ují často etick y i politick y v eli ce kont roverzní otázk y a že Evrops k ý so ud je v yst aven neleh kému úk olu spočívají cím ve schopn osti reflektov at společenské změn y a aktu ální převl ád ající hodn ot y ve státech Rad y Ev rop y, neboť z ákaz disk ri minace je oblastí, kt eré se ve velk é míře dot ýk á změna společens k ých po stojů v d yn amick y se v yvíj ející ch společnostech. Insp irován a Dwo rkin em akcentuj e t ato práce n utnost ví ce principi ální argumen tace op roti argum ent aci p olitick é. Z hledisk a b udou cno sti v ývoje zák azu di skriminace pouk azuj e tato práce n a vhodnost v yj asnění rozsahu aplik ace článk u 14 a jeh o statusu ve sv ětle novější judik atur y. Ve vztahu k Protok olu č. 12 zdůrazňuj e, že je obtížné odhadn out jeho dal ší osud, neboť dokud se počet rati fikující ch států nezv ýší, nelze o čekáv at, že b ude mít tent o p rotok ol možnost h rát v ýz namnější roli v rám ci o chran y před diskriminací. Vedle problém u p aradox ně „dvour ychlostní ochran y před dis kri minací “ v rám ci R ad y Evrop y, kt erou zavádí, u pozorňuj e na skut ečnost, že Protokol č. 12 přin áší rozšíření záběru zák azu diskriminace, kt eré t ento zák az ješt ě ví ce „zneurčiťuj e“. Akceptaci n epřím é diskriminace Ev rop sk ým soud em hod n otí jako z ásadní posun v judik atuře Evropsk ého soudu , m á vš ak z a to, že ji n elze b ez d alšího přeceň ovat , n eboť s její aplikací j e sp ojena řad a ot ázek, na kt eré d osu d Evrops k ý soud n epo sk ytl j asnou o dpov ěď. Ve vztahu k pozitivním opatřením pak ko nstatuj e, že k nim Evrop sk ý so ud projev uje čím d ál v ětší vstřícnost. Anal ýza zákazu dis kriminace v judik at uře Evrop skéh o sou du prezentov aná v této disertační p ráci ukazuj e, že Ev ropsk ý soud bez es poru v ýzn amn ě napomohl mnoh a o bětem disk riminace a pozitivně ovlivnil judikaturu i legislativu v čl ensk ých stát ech Rad y Evrop y. Prax i Evro pského so udu je proto třeba pov ažovat za úct yho dné úsilí dotvářejí cí kulturu vztahů k jinakost em d ruh ýc h.
Abstract v angličtině:
Abstract The Prohibition of Discrimination as a Legal Problem in the Case Law of the European Court of Human Rights JUDr. Kristýna Dolejšová Kabelová This diss ert ation thesis is focu sed on the ex aminatio n o f th e prohibitio n of dis crimin ation in the Europ ean s yst em of th e p rotection of hum an ri ghts as b ased on t he Conv ention fo r t he Prot ection o f Hu man Ri ghts and Fund amentals Freedoms (herei nafter referred to it as t he „Europ ean Convention “). Th e Europ ean Court of Hum an Ri ghts (herein aft er referred to as the „Europ ean Cou rt“), in its role as a compo n ent of this s yst em o f p rot ecti on, acts as an int ern ation al judi cial organ that revi ews indivi dual applications con cerning an alleged breach of th e Europ ean Conventi o n b y a Memb er Stat e. In th e area of the protection of hum an ri ghts su ch prohibition o f d iscrimin ation is b as ed on th e fund ament al prin cipl e of equ alit y, and co nstitutes an int egral part of all important internati o nal inst ruments fo r the p rot ection of s uch ri ghts, and o f th e mod ern n ational legal o rders of stat es. In evitabl y, however, the l egal s yst ems of mod ern-d a y st at es are built upon distinctions, cat egoriz ations an d classi fications inh erent to thei r soci eties, creatin g unintention al oppo rtunities for dis cri mination. Th e p rob lem o f th e prohibition of discrimination consists i n delimitin g t he circumstan ces where di fferential treatm ent of an individual or group becomes discrimin ation as d efined b y l aw. The s earch for this delimit ation from the perspectiv e of the decision-m akin g practice of the Eu ro pean Cou rt in the cours e of the ex amination of all eged discrimi nation fu rther rais es the qu estion o f judi cial dis cretion and t he ex tent to which i t should b e limited accordin g to suitabl y d ocum ented crit eri a. In o rd er to solve thi s problem the Eu rop ean Cou rt creat ed - in the form of a bindin g schem e of argument ation which h as to be inclu ded in the reasonin g o f its d ecision – a set o f criteria (the so called anti- discrimin ation test ) on the basis of which it is to decide whether a giv en case of di fferential t reatment is j ustifiabl e o r not. Th e reasonin g behind d ecisi ons of the Eu ropean Cou rt taken on the basis o f this anti - discrimin ation test s hould serv e to ren der its decisions trans parent and to provid e a measure of p redict abil it y to t he Euro pean Cou rt’s application o f the prohibition o f discrimination to future cases b y highli ghtin g t he pri nciples upo n which such decisions are based; su ch principl es can s erve as guid ance to bot h citizens and su preme cou rts within the jurisdi cti on of the Memb er States of th e Council of Europ e in res olvin g dis putes . It is not su rprisin g t hat th e d ecisio ns o f the Eu rop ean Cou rt adopt ed on the b asis o f th e us e of th e anti-dis crimi nation t est are o ften criti cized b y both legal s ch olars and dis senti ng j ud ges . Determ ining wh at constitut es discrimination vs differentiation is complex , indefinit e, and subject to th e as ym metr y of th e p erspectives of t he perso ns who are “differentiatin g” as opposed to thos e bein g “discrimin ated” against. Moreo ver, th e in ex haustibl e numb er o f v ariables inherent to hum an matters and cultu ral differen ces within each n ational soci et y in creases the difficult y of determinatio n in i ndividual cas es. Given this indeterminac y, th e i nterp ret ation and ap plication of th e pro hibition of discrimin ation inclu ded with the decisio ns of the Europ ean Court do not and cannot offer di rect and clear guid elines as to how th e Eu rop ean Court will review future all eged vi olations o f the p rohibition of discrimin ation; t he determinatio n o f th e guideli nes likel y to be used in the fut ure must b e arri ved at th rou gh critical int erp ret atio n of th ese decisio ns. With res pect to this fact this dissertati on pres ents such a s yst emati c critical i nterp ret ation o f the decisio ns of th e Eu ropean Court in appl yin g anti -dis crimin ation p rovisio ns. Th e b asic res earch qu estion of this diss ert ation thesis is h ow th e cu rrent mod el o f the anti - discrimin ation t est contrib utes to the t ransp arenc y of decis ion-maki n g practice, wh at guid elines it o ffers, an d how av ailable th e y are in the application of th e anti-discriminatio n test. Finall y, with res pect to the frequent criti cism of decisions of th e Eu ropean Court, this t hesis looks at which facto rs sh ould be taken into consid eration in ev aluatin g th e cas e law o f the Eu ropean Cou rt regarding appli cati ons allegin g th e violation o f th e p roh ibition of di scrimination. On the ground s of t he qu alitativ e cont entual an al ysis o f th e norm ative formul ation and es peci all y th e int erp retation and ap plication of th e prohibition of dis crimination i n the s ys t em b ased b y th e Eu rop ean Convention , this dissert ation thesis rev eals a stabl e standard ized s yst em of argum ent ation 1 an d decision -makin g rules st emmin g from it used in the Eu rop ean Cou rt’s decisions on merits in cases of alleged discrimin ation. Thi s dissertatio n thesis then organizes th e result ant findin gs in su ch a wa y as to provid e a comprehensive anal ysis o f th e concept of th e p rohibition of di scrimination and of the anti- discrimin ation test applied b y the Eu ropean Cou rt, and t o en abl e its evalu ation and the contempl ation of future dev elopm ent of the prohibition of di scrimination. In this th esis the anti-dis crimin atio n test is regard ed from th e persp ective o f th e indeterminac y and complex it y of hum an matt ers which confronts ju dges in thei r appl ication o f the pro hibition of discrimin ation. The anti-dis crimin ation test of the Europ ean Cou rt rend ers judi cial dis cretion effectiv e b y statin g the bou ndaries wh ere standardized p roced ure sho uld appl y th us also det erminin g the areas 1 Stable standardized argumentation is understood in this dissertation thesis as argumentation from which it is possible to deduce general rules that are applicable to similar future cases, i.e. having precedential potential. In other words, normative sentences are considered to be stable standardized argumentation, i.e. sentences that are applicable to other similar cases. where decision on merits are n ot to b e (s hould not b e) b ased on th e application o f a stab le rule, but rather o n judicial dis cretion of a pan el of jud ges o f th e Europ ean Court. Th e anti-discrimination test thus contrib utes to t he prev ention of arbit rarin ess and unp redi ctabilit y o f decisio n-m akin g while n ot elimi natin g it compl etel y; tot al predi ctabilit y would necessitat e mechan ical d ecision -makin g not lik el y to serve justi ce in the area o f dis cri mination. Th e d eci sion-makin g practice of the Eu ro pean Cou rt thereb y cumulativ el y hel ps to create an anti-dis crimin ato r y culture in Europ ean societi es. Su ch a contribution (or to its absen ce) of the Euro pean Co urt in redu cin g discriminato r y behaviour in M emb er St ates can b e th e vant age point from which the importan ce of the fi ndin gs o f th e anal ys is of this diss ert atio n thesis can be measu red . From this p ersp ective the foll owin g p roblems relat ed to the Europ ean Court’s ex aminatio n of applications allegin g th e viol at ion of th e prohibition of di scrimination sho uld b e mentioned: (a) the difficult y in dedu cin g the general rul es gov ernin g the application of cert ain stages of the ant i-discriminatio n test (for ex ample: in some cases of “generous “ ap plication o f the amb it test it is difficult to det ermin e the bo undary lin e bet ween a vi olation of a substantive ri ght stipulated in the European Conv enti on as compared to a cas e fallin g outsi de t he ambit of s uch a s ubst antive provision; o r, in app l yin g t he t est of pro portion alit y it is difficul t to deduce from the more gen eral guid elin es what in fact constitut es proportio nalit y o r the lack th ereof); (b) the lack of tho ro ugh appli cation o f anti-dis crimin atio n test principl es (i.e. the unsubstantiat ed breach o f the rul es gov ernin g the anti-dis crimin ati on test o r o f insu ffi cient argum ent ation); (c) the lack of pri nciple-b ased argu mentation vs p o litical argument ation in t he reasonin g of some d ecision s; (d) the unst ated impli cit devi ation d evi ation from ex istin g st abl e cas e law wit hout p rop er argum entation . In addition to th e abov e-m ention ed p roblems it is n ecess ar y to d raw attention to oth er troubles rel ated to more pro ced ural aspects in ex aminin g applicati ons all egin g th e vi olation of the pro hibition o f discrimin ation, such as: (a) the not enti rel y clear stat us of Arti cle 14; in man y recent cas es the p rocedu re con cernin g th e revi ew o f Articl e 14 has not b een i n accord an ce with th e stable rules resul ting from the subsi diar y character o f Arti cle 14; (b) the insu ffi cient clari fication of th e rul es go vernin g th e transfer o f the bu rden of pro of; (c) the requirement o f a too strict „be yond a reaso nabl e doubt“ standard o f p roo f in some cas es o f all eged discrimination . Based o n the anal ysis of the p ro ced ure of th e review of applications allegin g the viol ation of Articl e 14 , t his dissertatio n th esis presents problem s that are caus ed b y th e constru ction and ap plication o f parti cular st ages o f the anti -dis crimi nation t est; th ese probl ems, howev er, are con si dered to be a n ecessar y t rade-o ff for the hi gh er degree o f predict ab ilit y of th e pro ced u re of th e Euro pean Court that this test bri n gs. On the oth er h and, t his thesis points out th at some of the abov e-m ention ed problems o f the anti-discriminatio n test could be redu ced and a more stable standardized argum ent ation ad op ted, settin g up more gen eral rules of its procedure whereb y cont ributin g to a hi gher degree of p redict abilit y o f th e cas e law o f the Euro pean Court. However, man y o f t he short comin gs o f t he case l aw are regarded in this dissert ation thesi s as resultin g from a l ack o f thorou gh app lication th e anti-dis crimin ation t est rath er th an from its constructio n. A more ex act application o f the an ti-discrimination t es t and a more precis e ex position of the delib eration of the rulin g jud ges in their jud gment could help increas e th e authori t y o f th e Eu rop ean Court’s d ecision s. With resp ect to the “untrustwort hy eas e” with whi ch these d ecisio ns are sometimes criticiz ed, this dissertation emp hasizes t hat in evalu atin g th e cas e law of th e Europ ean Co urt it has to n eed b e t aken into con sid eration th at cas es d ecid ed by the Eu rop ean Co urt oft en rais e et hicall y an d politicall y cont rov ersial questions, as well as the fact that th e European Court h as to fulfil t he di ffi cult t ask o f refl ectin g the soci al chan ges and actu al p rev ailin g values o f indivi dual M ember St ates of t he Council o f Europ e - th e p rohibi tion of dis crimin ati on is t ypicall y on e of the areas that is broadl y affected b y chan ges in social attitudes in d yn amicall y devel opin g so cieti es. Inspired b y Dworkin, this diss ert ation thesis accent uat es the n ecessit y of mo re p rincipal -b ased argum entation as compared to politi cal argument ation. As far as futu re developm ent o f th e p rohibition of discri mination is concerned , this dissert ation thesis draws attention to the im portan ce of the clarifi catio n of the ambit of th e ap plication o f Articl e 14 and its status in th e li ght o f th e recent cas e l aw. With resp ect to P rotocol No . 12 this diss ert ation emph asizes th at it is ver y di fficult t o predict its future; as lon g as t he num ber o f ratif ying stat es d oes not increas e it cann ot be ex pect ed to hav e the oppo rtu nit y to pla y a mo re signi ficant role in th e prot ectio n against discrimination. Besi de the pro blem o f th e paradox icall y “two-tier protection agai nst discriminatio n”2 introdu ced into the fram ewo rk of the Cou ncil o f Europ e b y Proto col No. 12, this thesis point s out thi s Protocol brin gs an ex pansion of th e ambit of th e prohibition of di scrimination rend eri n g i t even more ind eterminate. The acceptan ce of t he concept of in direct dis crimin ation is regard ed i n this thesis as a turning point in th e case l aw o f th e Eu ro pean Court. Noneth eless, its effectiv en ess cannot be overestim ated, as man y 2 „Two-tier protection against discrimination” means that a subset of states uses a stricter anti- discrimination provision than the rest. questions rel ated to its application h av e not yet been clearl y answered b y t he Euro pean Co urt. As far as positi ve measu res are con cerned , this thesis not es th at th e Europ ean Cou rt has demonst rat ed a p rogres sivel y more o pen attitud e i n appl yin g th em. The anal ys is o f the prohibition of discri mination in t he case law o f th e Europ ean Court p resented i n this diss ert ation thesis s ho ws that th e Europ ean Court has unqu estion abl y hel ped man y victims of discrimin ation an d positivel y i nflu enced th e case law and the legislation o f Memb er Stat es of th e Cou ncil of Eu rop e. Th erefore, the Europ ean Court’s practice can be s een as a resp ectabl e effo rt in creatin g a cultu re respectin g the differen ces of oth ers.
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce JUDr. Kristýna Dolejšová Kabelová, Ph.D. 3.85 MB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce JUDr. Kristýna Dolejšová Kabelová, Ph.D. 66 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky JUDr. Kristýna Dolejšová Kabelová, Ph.D. 35 kB
Stáhnout Posudek vedoucího prof. JUDr. Pavel Šturma, DrSc. 162 kB
Stáhnout Posudek oponenta JUDr. Eva Hubálková, Ph.D. 881 kB
Stáhnout Posudek oponenta doc. PhDr. Stanislava Hýbnerová, CSc. 764 kB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby 226 kB