velikost textu

Právní úprava obezřetnostních pravidel v oblasti finančního trhu

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Právní úprava obezřetnostních pravidel v oblasti finančního trhu
Název v angličtině:
Legal Regulation of Prudential Rules in Financial Market Area
Typ:
Disertační práce
Autor:
JUDr. Bc. Bedřich Čížek
Školitel:
prof. JUDr. Milan Bakeš, DrSc.
Oponenti:
prof. JUDr. Hana Marková, CSc.
JUDr. Mgr. Karel Dřevínek, LL.M., Ph.D.
Id práce:
108015
Fakulta:
Právnická fakulta (PF)
Pracoviště:
Katedra finančního práva a finanční vědy (22-KFP)
Program studia:
Teoretické právní vědy (P6801)
Obor studia:
Finanční právo a finanční věda (FINANCNI)
Přidělovaný titul:
Ph.D.
Datum obhajoby:
24. 6. 2014
Výsledek obhajoby:
Prospěl/a
Jazyk práce:
Čeština
Klíčová slova:
obezřetnostní pravidla, regulace finančního trhu, dohled nad finančním trhem
Klíčová slova v angličtině:
prudential rules, financial market regulation, financial market supervision
Abstrakt:
Univerzita Karlova v Praze Právnická fakulta Disertační práce Právní úprava obezřetnostních pravidel v oblasti finančního trhu (Legal Regulation of Prudential Rules in Financial Market Area) JUDr. Bedřich Čížek Resumé: Hlavním cílem této disertační práce je poskytnout komplexní a systematizovaný pohled na právní úpravu obezřetnostních pravidel ve vybrané oblasti právní úpravy finančního trhu s důrazem na kritickou reflexi jednotlivých právních institutů a mezisektorové srovnání příslušných právních pravidel. Specifické otázky, které se tato disertační práce v rámci svého hlavního cíle pokouší zodpovědět, jsou: (i) co a jaká jsou obezřetností pravidla v rámci právní úpravy finančního trhu (quid iuris) a (ii) zda stávající právní úprava obezřetnostních pravidel v českém právním řádu splňuje kritéria kladená právní teorií na formu a obsah právních předpisů a na racionální uspořádání právního řádu. Disertační práce obsahuje také konstruktivní kritiku zkoumané problematiky, a to především z pohledu správnosti transpozice příslušných evropských právních předpisů, právní jistoty adresátů transponovaných ustanovení a efektivnosti řešení daného problému aktuální právní úpravou, a dále několik doporučení de lege ferenda. Výsledkem této disertační práce je systematický, ucelený a koherentní přehled obezřetnostních pravidel zavedených v právní úpravě nejvýznamnějších sektorů finančního trhu, vycházející z analýzy současné právní úpravy, a to jak na úrovni evropského, tak na úrovni tuzemského práva, a jejího zhodnocení. Disertační práce by měla přispět k nejen k právně-teoretickému uchopení obezřetnostně-právní problematiky, ale také nabídnout možnost praktického využití získaných poznatků a vytvořeného systematického třídění. V disertační práci je uplatněn pozitivistický dogmatický právně-vědecký přístup za použití metod interpretačního (exegetického) charakteru, a to za předpokladu jednotného, systematického a racionálně-logicky (logická koherence a jednotné ratio legis) vystavěného právního řádu, jehož základním axiomem je právní jistota. Poznatky jsou v rámci uvedeného přístupu syntetizovány v myšlenkovou jednotu. Výsledkem je jednak ucelený systém (syntéza statická), jednak popis vývoje zkoumané problematiky (syntéza genetická). Částečně je využit také komparativní právně-vědeckého přístup, a to na základě předpokladu funkcionální ekvivalence zkoumaných finančně-právních institutů. Disertační práce se nezaměřuje na veškerá obezřetnostní pravidla, která by bylo možné ze současné právní úpravy finančního trhu získat důslednou systematickou analýzou právních norem zařazených do výběru na základě teoretické definice obezřetnostních pravidel, ale pouze na ty oblasti právní úpravy, které lze s ohledem na osobní působnost příslušných právních norem považovat za nejzásadnější a nejzajímavější pro právně-vědecké zpracování, a to právní úpravu: (i) poskytovatelů investičních služeb, (ii) subjektů kolektivního investování a (iii) platebních institucí. Disertační práce obsahuje úvodní a první část, které zahrnují její teoretické a metodické ukotvení a uvádí čtenáře do zkoumané problematiky prostřednictvím vymezení některých základních pojmů a teorií regulace finančního trhu. V druhé části disertační práce je podán nástin historického vývoje právní regulace vybraných subjektů finančního trhu na evropské a tuzemské úrovni, jsou reflektována některá specifika právních norem v oblasti finančního trhu a jejich struktura a jsou zmíněna některá základní obezřetnostní pravidla pro činnost subjektů finančního trhu. Klíčovou částí disertační práce je rámci části druhé kapitola čtvrtá navazující na vymezení základních východisek a obsahující normativní analýzu identifikovaných obezřetnostních pravidel. Na normativní analýzu obezřetnostních pravidel pak navazuje reflexe vybraných institucionálních a procesně-právních aspektů obezřetnostních pravidel a dohled nad dodržováním těchto pravidel, kde je silně akcentována evropská dimenze zmíněných aspektů. Na předchozí dvě části pak navazuje část třetí, obsahující závěrečné zhodnocení výsledků disertační práce a jejího přínosu pro obor finančního práva a naznačení pravděpodobného dalšího vývoje právní úpravy v oblasti obezřetnostních pravidel. V disertační práci jsou zkoumána vymezená obezřetnostní pravidla sice komplexně, ale vzhledem k jejímu rozsahu nutně obecně. Některým aspektům obezřetnostních pravidel je nicméně věnována větší pozornost, neboť je lze jednak považovat za podstatné, jednak proto, že představují v jistém smyslu praktickou aplikaci teoretických poznatků obsažených v této práci. Jde především o části věnované problematice střetu zájmů, unifikaci kvalitativních požadavků na řídící a kontrolní systém v sekundární legislativě ČNB a případová studie rozhodování nových evropských orgánů dohledu. Vývojová perspektiva obezřetnostních pravidel ukazuje dvě základní skutečnosti. Za prvé, vidíme vývoj evropské právní úpravy, který ve všech zkoumaných segmentech finančního trhu směřoval od obecně formulovaných standardů s širokou možností členských států zavést vlastní specifickou právní úpravu k unifikované nebo alespoň vysoce harmonizované a detailní právní úpravě v podobě jednotných obezřetnostních finančně- právních institutů jednak v oblasti určité skupiny subjektů kolektivního investování (správců „alternativních“ fondů), úvěrových institucí a ratingových agentur v podobě přímo aplikovatelných nařízení, jednak v dalších oblastech v podobě velmi podrobné úpravy v evropských směrnicích. Za druhé, nelze si v rámci vývojové perspektivy nepovšimnout odklonu tuzemské právní úpravy od evropského vývoje a jejího setrvávání na historicky zavedených obezřetnostních finančně-právních institutech, a to i přes jejich nevhodnost pro řádnou implementaci evropských směrnic. Nejdůležitějším poznatkem z analýzy a zhodnocení víceúrovňové regulace je skutečnost, že nově zřízené evropské orgány dohledu mají nezanedbatelný potenciál stát se primárními normotvůrci hmotného evropského práva finančního trhu. Závazné technické standardy představují velmi zásadní a účinný nástroj pro vytvoření jednotného evropského zákoníku (single rulebook) regulace finančního trhu, neboť představují právě ta pravidla, která budou dohlížena a vynucována v praktické činnosti orgánů dohledu nad finančním trhem a se kterými musí regulované subjekty zajišťovat každodenní soulad. Zásadním problémem novelizovaného Lamfalussyho legislativního procesu je, přes jeho nepopiratelnou procesní i hmotněprávní efektivitu, jednak nedostatek odpovědnosti, což je však v případě orgánů veřejné správy tradiční nedostatek, jednak problematická otázka legitimity. Problém stanovení přesné hranice mezi jednotlivými úrovněmi Lamfalussyho legislativního procesu, především mezi první a druhou, resp. nyní i třetí, je evidentně otázkou politickou, nikoliv racionálně- argumentační a definiční. Analýza hmotněprávních aspektů ukázala ve všech zkoumaných finančních sektorech několik základních problémů tuzemské právní úpravy. Tuzemská obezřetnostní pravidla se v souhrnu vyznačují velmi nízkou mírou souladu s evropským právem, relativně dobrou aplikovatelností a sníženou mírou právní jistoty. Markantní jsou tyto problémy především v oblasti vnitřní kontroly (compliance, interní audit, funkce řízení rizik), organizačních požadavků a pravidel outsourcingu, a to především v důsledku nedostatečné implementace evropských právních předpisů. Aplikační nejistota se objevuje především v oblasti střetu zájmů, zde již ovšem na evropské úrovni, a organizačních požadavků, a to zejména díky nejasnosti terminologie použité k vyjádření právní povinnosti. V závěru disertační práce je doporučeno především důsledné respektování zásadního principu právní jistoty, hierarchické výstavby právního řádu, sjednocení obezřetnostních pravidel tam, kde je to vhodné a eliminace nepříznivých důsledků využívání principle/risk based regulatorních přístupů. Neobjektivní interpretaci a aplikaci práva, ať už se nazývá principle-based, teleologickým výkladem nebo upřednostňováním rationis legis proti liteře zákona je třeba odmítnout.
Abstract v angličtině:
Univerzita Karlova v Praze Právnická fakulta Disertační práce Právní úprava obezřetnostních pravidel v oblasti finančního trhu (Legal Regulation of Prudential Rules in Financial Market Area) JUDr. Bedřich Čížek Summary: The main objective of this thesis is to provide a comprehensive and systematic view of prudential rules in the selected area of financial market regulation with an emphasis on critical reflection of the various legal institutes and intersectional comparison of the relevant legal rules. Particular questions that this thesis attempts to answer within it’s main goal are: (i) what is the essence of prudential rules in the financial market regulation (quid juris?) and (ii) whether current prudential rules in the Czech legal system meet the criteria required by legal theory on the form and the content of legislation and on the rational configuration of the legal system. The thesis also includes constructive criticism of examined issues, particularly in terms of the accuracy of the transposition of the relevant EU legislation, legal certainty of transposed provisions regarding its’ recipients and the efficiency of the current legislation when designing prudential rules in question, and includes several recommendations de lege ferenda as well. The outcome of this thesis is a systematic, comprehensive and coherent overview of the prudential rules established by the regulation of the most important sectors of the financial market, based on an analysis of the current legislation, both at the European level and at the level of domestic law, and it’s evaluation. The thesis should contribute not only to the theoretical reflection of prudential rules legal issues, but also offer the opportunity to use the acquired knowledge and established systematic classification in legal practice. Doctrinal and positivistic scientific approach, using interpretative (exegetical) methods is applied in this thesis, under an assumption of an uniform system of law constructed methodically, rationally and logically (in terms of coherence and uniform raison d’être), where the fundamental axiom is the legal certainty. Within this theoretical framework findings are synthesized in thought unity. The result is than both comprehensive theoretical system (static synthesis) as well as a description of the development of the issues examined (genetic synthesis). A comparative theoretical approach based on the assumption of functional equivalence of examined financial and legal institutes is also partially used. The thesis does not focus on all the prudential rules that could be gained from the current financial market legislation by a thorough systematic analysis of legal norms included in the selection on the basis of the theoretical definition of prudential rules, but only on those areas of regulation, which can, due to the personal scope, be considered as the most important and most interesting for legal research, namely the prudential regulation of: (i) investment services providers, (ii) collective investment undertakings and (iii) payment institutions. The thesis includes the opening part and the first part covering the theoretical and methodological grounds and introducing the issues examined to the reader by defining it’s basic concepts and theories of financial market regulation. The second part of the thesis outlines the historical development of the regulation of certain financial market actors at European and national level, reflects on some of the specifics of financial markets regulation rules and on their structure and contains basic prudential rules for the operations of the financial market participants. A key part of the thesis is the fourth chapter building on the determination of basic assumptions and containing the normative analysis of identified prudential rules. The normative analysis of prudential regulation is followed by reflection of selected institutional and procedural aspects of prudential regulation and supervision of compliance with these rules, with a strong accent on European dimension of these aspects. Second part is then followed by the third part, containing the final evaluation of the results of the thesis and its contribution to the theory of financial law and an indication of the likely future developments of prudential regulation. The examination of defined prudential rules in this thesis in complex but, considering it’s extent, necessarily general. Nevertheless, more attention is paid to some aspects of prudential rules partly because these aspects can be considered as substantial, partly because they represent in a sense the practical application of theoretical knowledge included in this thesis. This regards mainly the issue of conflict of interest, the unification of the qualitative requirements for the management and control system in the Czech secondary legislation and case study of the decision of new European supervisory authorities. The evolutionary view of prudential rules shows two basic facts. First, we can see the evolution of the European legislation, which in all examined segments of the financial market developed from generally formulated standards with a wide possibility of member states to establish their own specific legislation to a unified or at least highly detailed and harmonized legislation in the form of uniform prudential financial and legal institutes in the area of certain undertakings for collective investment (“alternative” funds managers), credit institutions and credit rating agencies in the form of directly applicable regulation and in other regulated areas in the form of very detailed regulation by European directives. Secondly, under evolutionary perspective on cannot ignore the diversion of domestic legislation from European regulatory development and its insistence on historically established prudential rules despite their unsuitability for the proper implementation of EU directives. The most important finding gained by the analysis and evaluation of multi-level regulation is the fact that the newly established European supervisory authorities have significant potential to become the primary originators of the substantive European financial market regulation. Binding technical standards represent a crucial and effective tool for the creation of a single European rulebook for the regulation of the financial market, as they are those rules that will be supervised and enforced in the every-day supervisory routine of the financial market supervisors and with which regulated entities have to ensure ongoing compliance. The fundamental problem of the revised Lamfalussy process, despite its undeniable procedural and substantive efficiency, is partly the lack of responsibility, which traditional is in the case of public authorities, partly problem of legitimacy. The problem of determining the exact line between the different levels of the Lamfalussy legislative process, especially between the first and second level, or the third level as the case may be now, is clearly a political decision, not a question of rational argumentation and definition. Analysis of substantive legal rules has showed several fundamental problems of domestic legislation in all financial sectors examined. In summary, domestic prudential rules are characterized in that there is a very low level of compliance with European law, a relatively good applicability and a reduced degree of legal certainty. These problems are striking in the field of internal control (compliance, internal audit, risk management function), organizational requirements and outsourcing, mainly due to insufficient implementation of European legislation. Application uncertainties exist particularly in the area of conflict of interest, however, here already at European level, and organizational requirements, mainly due to the ambiguity of the terminology used to express a legal obligation. The thesis concludes by recommending in particular consistent respect to fundamental principle of legal certainty and to the hierarchical composition of the system of law, unification of prudential rules where appropriate and elimination of the adverse effects of the use of principle/risk based regulatory approach. Biased interpretation and application of the law, whether it is called principle-based, teleological or favoring rationis legis against the letter of the law must be rejected.
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce JUDr. Bc. Bedřich Čížek 1.28 MB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce JUDr. Bc. Bedřich Čížek 79 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky JUDr. Bc. Bedřich Čížek 78 kB
Stáhnout Posudek vedoucího prof. JUDr. Milan Bakeš, DrSc. 26 kB
Stáhnout Posudek oponenta prof. JUDr. Hana Marková, CSc. 49 kB
Stáhnout Posudek oponenta JUDr. Mgr. Karel Dřevínek, LL.M., Ph.D. 606 kB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby 128 kB