velikost textu

Člověk a město – filosofické a kulturně-antropologické aspekty problému

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Člověk a město – filosofické a kulturně-antropologické aspekty problému
Název v angličtině:
Man and the City – philosophical and cultural-anthropological aspects of the problem
Typ:
Disertační práce
Autor:
Mgr. Markéta Panoušková, Ph.D.
Školitel:
prof. PhDr. Ilona Semrádová, CSc.
Oponenti:
prof. PhDr. Anna Hogenová, CSc.
PhDr. Helena Kalábová, Ph.D.
Id práce:
107588
Fakulta:
Pedagogická fakulta (PedF)
Pracoviště:
Oddělení pro vědeckou činnost (41-OVC)
Program studia:
Filozofie (P6101)
Obor studia:
Filozofie (XFILV)
Přidělovaný titul:
Ph.D.
Datum obhajoby:
23. 9. 2016
Výsledek obhajoby:
Prospěl/a
Jazyk práce:
Čeština
Klíčová slova:
město, člověk ve městě, filosofie architektury, most, lavička, obchodní centrum, nákupní centrum, lidé se zdravotním znevýhodněním
Klíčová slova v angličtině:
the City, Man in the City, the Philosophy of Architecture, Bridge, Bench, Business Centre, Shopping Centre, physically disabled People
Abstrakt:
SHRNUTÍ Disertační práce se věnuje filosofickým aspektům vztahu člověka k městu. Hlavními metodami práce jsou interpretace textů spjatých s městem a filosoficky inspirovaná analýza sepětí člověka s městem jako lidsky budovaným, obývaným, sdíleným místem a časem a s jeho žitými fenomény. Nejprve je předvedeno, jakým způsobem se tématikou města zabývali badatelé z oblasti filosofie a dalších společenských věd. Téma města nacházíme v díle řady filosofů: Například J. A. Komenskému slouží jako symbol lidské situovanosti v životě, M. Foucaultovi jako východisko k politickofilosofické analýze moci, E. Lévinasovi k výkladu viny, trestu a odpovědnosti. Pro pochopení fenoménu města jsou důležité i poznatky sociologů, architektů, urbanistů, historiků architektury. V jejich dílech lze navíc najít přesahy do filosofického myšlení, například Bernard Lepetit přispívá k problematice časovosti města pojmem „stopa“, Jan Gehl výkladem vnímání okolí a výzvou k uplatňování lidského měřítka ve městech přispívá k filosofické reflexi lidské svobody uprostřed města. Pozornost je věnována filosofii architektury. Saul Fischer dokládá naše zjištění, že architektuře se filosofové věnují zřídka a definuje jednotlivé problémy filosofie architektury, z nichž mnohé se týkají etiky architektů. Jako příspěvek k filosofii architektury lze chápat i návrh Petra Rezka zabývat se protoarchitekturou, tedy jevy, které architektuře předchází – rozpřažením, posunutím, zády jako protostěnou a protostřechou. Pro reflexi města a architektury je důležité myšlení Martina Heideggera, například jeho vysvětlení džbánu jako věci, a myšlenky Christiana Norberg-Schulze o geniu loci. Vedle pojmu genius loci jsou pro přemýšlení o městě podstatné i pojmy Kevina Lynche obraz města a obrazivost (imageabilita). K městu se člověk může vztahovat z různých pozic, při jejich definici je užitečné inspirovat se pojetím Z. Baumana. Vedle pozice obyvatele a návštěvníka jsou to pozice turisty, bezdomovce, tuláka, poutníka, flanéra, ale i seniora a člověka zdravotně znevýhodněného. Zvláštní postavení ve vztahu k městu má cizinec jako nositel jinakosti. Ve městě nacházíme řadu prvků. Mezi nimi lávky a mosty, lavičky a nákupní centra (jakási města ve městě). Tyto specifické prvky města mají své funkce, své účely. Můžeme se však pokusit pohlížet na ně i jako na věci v heideggerovském smyslu. A můžeme zkoumat, co mohou pro člověka znamenat z hlediska jeho svobody, tvořivosti, časovosti a lidského sdílení. Most můžeme chápat jako symbol svobody, lavičku jako symbol pomoci, ale za určitých okolností i jako poukaz k minulosti. Ukazování se těchto prvků může být bezprostřední, ale může být i neautentické. Specifika vnímání města nacházíme i v pohledu lidí se zdravotním znevýhodněním.
Abstract v angličtině:
SUMMARY This dissertation thesis focuses on the philosophical aspects of the relationship of Man toward the city. The main methods of the work are interpretation of texts connected with the city and a philosophically inspired analysis of the bond of Man with the city as a space and time constructed, inhabited and shared by humans, and with its experienced phenomena. First of all it presents the method by which the theme of the city has been dealt with by scholars from the field of philosophy and other social sciences. We find the theme of the city in the works of a whole range of philosophers: For example, it served J. A. Comenius as a symbol of human situation in life, Michel Foucault as a point of departure for his political-philosophical analysis of power, and Emmanuel Lévinas for his discourse on culpability, punishment and responsibility. In order to understand the phenomenon of the city, observations from sociologists, architects, town planners and historians of architecture are also important. Moreover, in their works it is possible to find overlaps into philosophical thought, for example Bernard Lepetit contributes to the theme of the temporality of the city with the concept of the “trace”, whilst Jan Gehl, through his discourse on the perception of environment and the challenge of applying a human scale in cities, contributes to the philosophical reflection of human freedom in the heart of the city. Attention is devoted to the philosophy of architecture. Saul Fischer documents our finding that little attention is devoted to architecture in philosophy, and defines individual problems of the philosophy of architecture, of which several relate to the ethics of architects. The proposal of Petr Rezek to engage with proto-architecture, thus phenomena which precede architecture – expansion, displacement, the back as a proto-wall and proto-ceiling – can also be understood as a contribution to the philosophy of architecture. Of importance for a reflection of the city and architecture is the thought of Martin Heidegger, for example his explanation of the jug as a thing, and the thought of Christian Norberg-Schulz concerning genius loci. In addition to the concept of genius loci, Kevin Lynch's concepts of the image of the city and imageability are of fundamental significance for contemplation of the city. Man may relate to the city from various positions, and in the definition thereof it is useful to take inspiration from the conception of Zygmunt Bauman. In addition to the position of the inhabitant and visitor, there are the positions of the tourist, homeless person, drifter, traveller, flaneur, but also senior citizen and physically disabled person. A special standing in relation to the city is occupied by the foreigner as a bearer of otherness. We find a range of elements in the city. These include foot and road bridges, benches and shopping centres (forms of cities within the city). These specific elements of the city have their functions and purposes. However, we can attempt to view them also as things in the Heideggerian sense. And we can examine what they may mean for Man from the perspective of his freedom, creativity, temporality and human sharing. We can understand the bridge as a symbol of freedom, a bench of a symbol of assistance, but under certain circumstances also as a reference to the past. The appearance of these elements may be direct, but it may also be inauthentic. We find the specifics of perception of the city also in the view of physically disabled persons.
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce Mgr. Markéta Panoušková, Ph.D. 977 kB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce Mgr. Markéta Panoušková, Ph.D. 99 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky Mgr. Markéta Panoušková, Ph.D. 40 kB
Stáhnout Posudek oponenta prof. PhDr. Anna Hogenová, CSc. 196 kB
Stáhnout Posudek oponenta PhDr. Helena Kalábová, Ph.D. 61 kB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby 875 kB