velikost textu

Využití prenatálního MR v diagnostice rozštěpových vad obličeje

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Využití prenatálního MR v diagnostice rozštěpových vad obličeje
Název v angličtině:
Use of the prenatal MRI in the orofacial cleft diagnosis
Typ:
Disertační práce
Autor:
MUDr. Zdeněk Bělobrádek, Ph.D.
Školitel:
prof. MUDr. Pavel Eliáš, CSc.
Oponenti:
doc. MUDr. Jarmila Skotáková, CSc.
doc. MUDr. Manuela Vaněčková, Ph.D.
Id práce:
107296
Fakulta:
Lékařská fakulta v Hradci Králové (LFHK)
Pracoviště:
Radiologická klinika (15-531)
Program studia:
Radiologie (P5146)
Obor studia:
-
Přidělovaný titul:
Ph.D.
Datum obhajoby:
24. 9. 2013
Výsledek obhajoby:
Prospěl/a
Jazyk práce:
Čeština
Abstrakt:
Souhrn Využití prenatálního MR v diagnostice rozštěpových vad obličeje. Cíl: Zhodnocení přesnosti a věrohodnosti MR vyšetření obličeje plodu při posuzování rozsahu rozštěpových vad rtu pomocí posouzení interpretační shody mezi několika vyhodnocujícími lékaři. Materiál a metoda: Zkoumaný soubor zahrnuje jednak 23 MR vyšetření plodů gestačního stáří do 24. týdne s různě rozsáhlými rozštěpovými vadami rtu, které byly zachyceny pomocí UZ a dále 17 standardizovaných vyšetření s normálním nálezem (celkově 40 vyšetření). Po anonymizaci obrazových dat proběhlo nezávislé posouzení MR nálezů 3 radiology a statistické zpracování (interobserver agreement study). Podle jednotného protokolu jsme hodnotili přítomnost rozštěpu a rozsah – postižení alveolárního výčnělku, pokračování/ nepokračování na patro. Vyšetření byla prováděna pomocí přístroje Siemens Magnetom Symphony Maestro Class 1,5T s použitím array cívek. Výsledky: Závěr vyšetření magnetickou rezonancí byl ve 20 případech (87 %) ve shodě s klinickým nálezem. Zaznamenali jsme 3 neshody (13 %), nejčastěji z důvodů graficky limitovaného vyšetření pro pohyby plodu. Nejvyšší míru interpretační shody vykazuje metoda při hodnocení postižení alveolárního výčnělku – 94 % (generalizovaná kappa 0,894, SE 0,106), u postižení rtu byla shoda 90 % (generalizovaná kappa 0,848, SE 0,083) a u postižení patra 86 % (generalizovaná kappa 0,711, SE 0,119). Jako nejpřínosnější rovina zobrazení pro defekt rtu se jevila transverzální rovina a trochu méně koronární rovina. Defekt čelisti je nejlépe identifikovatelný v transverzální rovině. Poněkud překvapivě pro defekt patra byla jako nejpřínosnější hodnocena koronární rovina. Mezi hodnotícími se, jako nejméně použitelná, jevila rovina sagitální. Závěr: MR vyšetření může být s úspěchem využito pro zpřesnění detailní zobrazovací diagnostiky cheilognatopalatoschízy u plodů gestačního stáří do 24. týdne gravidity. Nejvyšší věrohodnost má při znázornění integrity alveolárního výčnělku horní čelisti, což představuje z klinického hlediska velmi cennou informaci. Metoda se ukazuje jako dostatečně přesná a robustní.
Abstract v angličtině:
Summary Use of the prenatal MRI in the orofacial cleft diagnostics Aim: To evaluate the accuracy and credibility of MRI in the assessment of the fetal facial cleft lip defects severity using interobserver agreement between several specialists. Material and method: Our study consists of 23 MRI examinations of fetuses in gestation age before 24 week with differently severe lip clefts, which was detected by ultrasound as well as other 17 examinations without face anomaly (40 cases in total). Datasets were anonymized and analyzed by 3 radiologists and statistical analysis was performed. According to standardised protocol presence of cleft and degree of severity was evaluated - alveolar ridge involvement, continuation or noncontinuation to the pallate. The examinations were perfomed by Siemens Magnetom Symfony Masestro Class 1,5T with use of array coils. Results: Result of MRI was in 20 cases (87 %) in agreement with clinical findings. We found 3 discrepancies (13 %), mainly due to graphically limited examination caused by fetal movements. The best degree of interpretative agreement was in the evaluation of alveolar ridge involvement – 94 % (generalized kappa 0,894, SE 0,106), for isolated cleft lip it was 90 % (generalized kappa 0,848, SE 0,083) and for defect of palatte 86 % (generalized kappa 0,711, SE 0,119). The most contributory plane of view for the cleft lip was the transversal and a little less the coronal plane. The alveolar ridge defect was depicted the best on the transversal plane. Surprisingly the most useful plane for the detection of the cleft pallate appeared the coronal plane. The sagital plane was the worst plane among the readers. Conclusion: MRI examination could be successfully used for more accurate imaging of cheilognathopalattoschisis of fetuses within the 24 gestation week of gravidity. The best credibility is for alveolar ridge defect detection, and this information is clinically very valuable. This method apeared to be highly accurate and robust.
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce MUDr. Zdeněk Bělobrádek, Ph.D. 6.51 MB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce MUDr. Zdeněk Bělobrádek, Ph.D. 49 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky MUDr. Zdeněk Bělobrádek, Ph.D. 50 kB
Stáhnout Autoreferát / teze disertační práce MUDr. Zdeněk Bělobrádek, Ph.D. 265 kB
Stáhnout Posudek oponenta doc. MUDr. Jarmila Skotáková, CSc. 42 kB
Stáhnout Posudek oponenta doc. MUDr. Manuela Vaněčková, Ph.D. 40 kB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby 99 kB