velikost textu

Neurčité tvary slovesné jako sekundární predikáty v ruštině, češtině a němčině. Typologický pohled

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Neurčité tvary slovesné jako sekundární predikáty v ruštině, češtině a němčině. Typologický pohled
Název v angličtině:
Non-finite Verb Forms as Semipredicates in Russian, Czech and German. A Typological View
Typ:
Disertační práce
Autor:
Mgr. Jana Kocková
Školitel:
doc. Dr. phil. Markus Giger
Oponenti:
prof. Andrey Ivanovič Izotov
prof. Dr. Tilman Berger
Id práce:
107251
Fakulta:
Filozofická fakulta (FF)
Pracoviště:
Ústav východoevropských studií (21-UVES)
Program studia:
Filologie (P7310)
Obor studia:
Slovanské filologie (XSLE)
Přidělovaný titul:
Ph.D.
Datum obhajoby:
22. 8. 2016
Výsledek obhajoby:
Prospěl/a
Jazyk práce:
Čeština
Klíčová slova:
syntax, jazyková typologie, infinitiv, příčestí, participium, přechodník, sekundární predikace, verbální substantivum, substantivizovaný infinitiv, ruština, čeština, němčina
Klíčová slova v angličtině:
syntax, language typology, infinitive, participle, converb, secondary predication, substantivized infinitive, verbal noun, Russian, Czech, German
Abstrakt:
Abstrakt Název práce: Neurčité tvary slovesné jako sekundární predikáty v ruštině, češtině,  a  němčině. Typologický pohled. Autor:  Jana Kocková Školitel: doc. Dr. phil. Markus Giger Abstrakt: Práce   nabízí   ucelený   pohled   na   neurčité   tvary   slovesné   v   češtině,   němčině   a   ruštině podpořený   korpusovou   analýzou   na   základě   paralelního   korpusu   InterCorp   ČNK. Manuálně   byly   analyzovány   ekvivalenty   každého   z   neurčitých   tvarů   slovesných   v každém ze sledovaných jazyků. Získaná data sloužila k typologické klasifikaci zaměřené na neurčité tvary slovesné jako sekundární predikáty.  Z analýzy také nepřímo vyplývají různé frekvence jednotlivých tvarů a vzájemná konkurence různých prostředků v jazyce. V češtině můžeme pozorovat obecně silnou tendenci vyjádřit druhé sdělení ve větě pomocí určitého tvaru slovesného ve větné konstrukci. Z neurčitých tvarů slovesných se aktivně používají příčestí a verbální substantiva, tedy tvary, které svou formou zapadají do   stávajících   slovnědruhových   paradigmat.  Díky   své   flexivnosti   explicitně   vyjadřují syntaktické   vztahy.   Čeština   využívá   možnosti   vyjádřit   sekundární   predikaci   pomocí prostředků, které nejsou v rozporu s morfologickými zákonitostmi flexivního typu.  Ruština využívá aktivně všechny neurčité tvary slovesné. Vysokou frekvenci měla mezi ekvivalenty také ruská dějová substantiva na ­ние, která nejsou v ruštině řazena mezi slovesné   tvary.   Jak   však   ukázala   analýza,   minimálně   některá   substantiva   na   ­ние  si zachovala   verbální   potenciál.  V   současné   ruštině   dochází   k   oslabení   explicitně vyjádřených syntaktických vazeb a také konstrukce s neurčitými slovesnými tvary mají řadu aglutinačních rysů.  Pro němčinu je typické propojování prostředků různých typů. V oblasti neurčitých tvarů   slovesných   se   výrazněji   uplatňuje   především   izolační   typ.  Substantivizovaný infinitiv má výrazně verbální charakter, ovšem mezi ekvivalenty měl nízké zastoupení, naopak   vyšší   zastoupení   měla   dějová   substantiva   na  ­ung.     Velmi   produktivním prostředkem byla v němčině polysyntéza, která se v různě vysoké míře projevovala napříč ekvivalenty všech neurčitých tvarů slovesných.  Práce tak ukazuje nikoli potenciálně možná řešení v jazyce, ale řešení, která jsou využívána   ve   vyšší   míře.   Analýzy   ekvivalentů   ukazují   celkovou   tendenci   ve   výběru jazykových prostředků v daném jazyce. Komplexní zaměření na všechny neurčité tvary slovesné a jejich ekvivalenty poskytuje ucelený pohled na možnosti vyjádření druhého sdělení v ruštině,  češtině i němčině. Klíčová   slova:   čeština,   ruština,   němčina,   participium,   infinitiv,   přechodník,   verbální substantivum, substantivizovaný infinitiv, typologie, ekvivalent
Abstract v angličtině:
Abstract Title: Non­finite Verb Forms as Semipredicates in Russian, Czech and German.  A Typological View. Author:  Jana Kocková Supervisor: doc. Dr. phil. Markus Giger Abstract: This research paper presents a comprehensive picture of non­finite verb forms in Russian, Czech and German supported by a corpus analysis based on the parallel corpus InterCorp CNC. Equivalents of each of the non­finite verb forms were analysed manually in each of the monitored languages. The data obtained served for typological classification focused   on   non­finite  verb  forms  as  secondary   predicates.   Different   frequencies  of  the individual forms and mutual competition of various means in language also indirectly result from the analysis. In Czech we may observe generally a strong tendency to express  the semiprediaction by means of a finite verb form in a sentence structure. As regards non­ finite verb forms, the actively used forms are participle and verbal nouns, i.e. forms which relate   to   the   existing   part­of­speech   paradigms.   Due   to   being   inflectional   they   express explicitly   syntactic   relations.   Czech   uses   the   possibility   to   express   the   secondary predication by means that are not contrary to morphological regularities of the inflectional type. Russian  uses actively all the non­finite verb forms. A high frequency among the equivalents was also recorded for Russian event nominals ending with –ние, which are not classified as verb forms in Russian. Nevertheless, the analysis proved that at least some nouns   ending   with  –ние  retained   the   verbal   potential.   In   current   Russian,   explicitly expressed syntactic relations are getting weaker, and also constructions with non­finite verb forms show a number of agglutinative features.  Regarding  German, typical of this language is interconnecting means of various types. In the field of non­finite verb forms, the type which is applied more frequently is the   isolating   type.   The   substantivized   infinitive   has   a   significant   verbal   character, however,   it   had   a   low   level   of   representation   among   equivalents,   contrarily,   event nominals ending with –ung showed a higher level of representation. In German a highly productive means was polysynthesis which manifested itself in different levels across the equivalents of all non­finite verb forms.  The paper thus demonstrates not those potentially possible solutions in a language, but   solutions   that   are   applied   in   a   higher   degree.   The   equivalent   analyses   point   to   a general tendency in selecting language means in the relevant language. Complex focus on all   non­finite   verb   forms   and   their   equivalents   provides   a   comprehensive   picture   of possibilities to express semipredication in Russian, Czech and German. Key   words:   Czech,   Russian,   German,   participle,   infinitive,   transgressive,   verbal   noun, substantivized infinitive, typology, equivalent
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce Mgr. Jana Kocková 1.3 MB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce Mgr. Jana Kocková 342 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky Mgr. Jana Kocková 332 kB
Stáhnout Autoreferát / teze disertační práce Mgr. Jana Kocková 930 kB
Stáhnout Posudek vedoucího doc. Dr. phil. Markus Giger 235 kB
Stáhnout Posudek oponenta prof. Andrey Ivanovič Izotov 5.67 MB
Stáhnout Posudek oponenta prof. Dr. Tilman Berger 169 kB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby 198 kB