velikost textu

Otázka národního vývoje v politických koncepcích polských elit na počátku 20. století

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Otázka národního vývoje v politických koncepcích polských elit na počátku 20. století
Název v angličtině:
The Problem of the National Progress in the Political Conceptions of the Polish Elites at the Beginning of the 20th Century
Typ:
Rigorózní práce
Autor:
Mgr. Bc. Jan Květina
Vedoucí:
doc. Mgr. Vratislav Doubek, Ph.D.
Oponenti:
PhDr. Eva Irmanová, CSc.
doc. PhDr. Mgr. Petr Kaleta, Ph.D.
Id práce:
106938
Fakulta:
Filozofická fakulta (FF)
Pracoviště:
Ústav politologie (21-UPOL)
Program studia:
Politologie (M6701)
Obor studia:
Politologie (POLT)
Přidělovaný titul:
PhDr.
Datum obhajoby:
19. 4. 2011
Výsledek obhajoby:
Prospěl/a
Jazyk práce:
Čeština
Abstrakt:
Abstrakt Cílem této studie je analýza chápání pojmu národ v polském prostředí na počátku 20. století v závislosti na ideologických diskursech odlišných politických stran. Za hlavní soupeřící paradigmata je v tomto ohledu třeba označit moderní nacionalismus, reprezentovaný národně-demokratickou stranou, a socialismus, rozštěpený v polském případě právě v důsledku protichůdných postojů vůči národní otázce do dvou frakcí, PPS a SDKPiL. Za výchozí pojetí národní identity, s nímž byly moderní koncepce nuceny se vyrovnat, lze považovat dědictví tzv. šlechtického republikánství, ztotožňujícího příslušnost k polskému národu s loajalitou a ochotou ke kolektivním cílům. V souvislosti s negativním vymezováním politických koncepcí jakožto trvalou tendencí polského myšlení se tudíž jak nacionalistický, tak socialistický diskurz snažily stavět jednak proti tradicím této šlechtické identity, jakož i vůči nepolitickým principům a kulturní „organické práci“ pozitivistů. Detailní komparace národně-demokratického a socialistického přístupu vůči polské otázce přitom dokazuje, že obě vzájemně antagonistické koncepce nedokázaly uniknout společnému paradoxu, spočívajícím v nemožnosti jednoznačné definice principů národní existence. S použitím teorie Erica Hobsbawma je tak možné říct, že oba národní diskursy byly nuceny oscilovat mezi politickým a etnickým pojetím národa, když na jedné straně zdůrazňovaly nutnost kulturní a jazykové homogenity, na druhé straně však uvažovaly v intencích společných hodnot a cílů. Ambivalence národní otázky pak byla mimo jiné podtrhnuta i výše zmíněným rozkolem v táboře socialistů, jehož internacionalistická odnož národní entitu zcela odmítala, zatímco patriotické křídlo v národní emancipaci spatřovalo nástroj dosažení socialismu. Klíčová slova: polská identita, nacionalismus, patriotický socialismus, šlechtická republika, národní egoismus, Dmowski, Kelles-Krauz, Rosa Luxemburg
Abstract v angličtině:
Abstract The principle aim of this paper is to analyse the perception of the national idea in the Polish area at the beginning of the 20th century in dependence on ideological discourse of the different political parties. In this respect we can identify two paradigms as the main competitors in the Polish case, namely the modern nationalism, which was represented by the National Democratic Party, and socialism, which was splitted due to the contradictory attitudes about the national question into two factions, the Polish Socialist Party and the Social Democracy of the Kingdom of Poland and Lithuania. As the initial concept of the national identity, which the modern conceptions were forced to face, is possible to consider the legacy of the so called “noble republicanism“, that identified the Polish nationality with the loyalty and willingness to the collective aims. Within the context of the negative inspiration of the political concepts as a stable trend of the Polish thought both nationalist and socialist discourse attempted to refuse the tradition of the noble identity and also the political principles and cultural „organic work“ of the positivists. However, the detailed comparison of national-democratic and socialist approach to the Polish question proved, that both mutually antagonistic conceptions did not avoid common paradoxy, because they were not able to define the principles of the national being unambiguously. On the basis of the Eric Hobsbawm´s theory is therefore possible to claim, that both national discourses were forced to oscillate between political and ethnic concept of the nation, because they emphasized not only the necessity of the cultural and language homogeneity, but also the importance of the common virtues and goals. The ambivalence of the national question was moreover pointed out by the split of the socialist camp, whose internationalist faction fully denied the national entity, whereas the faction of the patriots understood the national emancipation as a tool of the achievement of socialism. Key words: Polish identity, nationalism, patriotic socialism, Noble Republic, national egoism, Dmowski, Kelles-Krauz, Rosa Luxemburg
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce Mgr. Bc. Jan Květina 1.18 MB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce Mgr. Bc. Jan Květina 105 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky Mgr. Bc. Jan Květina 22 kB
Stáhnout Posudek vedoucího doc. Mgr. Vratislav Doubek, Ph.D. 72 kB
Stáhnout Posudek oponenta PhDr. Eva Irmanová, CSc. 77 kB
Stáhnout Posudek oponenta doc. PhDr. Mgr. Petr Kaleta, Ph.D. 82 kB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby doc. PhDr. Ing. Milan Znoj, CSc. 80 kB