velikost textu

Srovnání přínosu CT portů a běžných portových systémů u pacientů vyžadujících dlouhodobý žilní přístup a posouzení přínosu port systému v ambulantní praxi

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Srovnání přínosu CT portů a běžných portových systémů u pacientů vyžadujících dlouhodobý žilní přístup a posouzení přínosu port systému v ambulantní praxi
Název v angličtině:
Comparison of CT (power) and standard venous port systems in long-term central venous access in outpatients
Typ:
Disertační práce
Autor:
MUDr. Jan Hájek, Ph.D.
Školitel:
prof. MUDr. Antonín Krajina, CSc.
Oponenti:
prof. MUDr. Jiří Ferda, Ph.D.
doc. MUDr. Jiří Charvát, CSc.
Konzultant:
MUDr. Vendelín Chovanec, Ph.D.
Id práce:
106679
Fakulta:
Lékařská fakulta v Hradci Králové (LFHK)
Pracoviště:
Radiologická klinika (15-531)
Program studia:
Radiologie (P5146)
Obor studia:
-
Přidělovaný titul:
Ph.D.
Datum obhajoby:
20. 5. 2014
Výsledek obhajoby:
Prospěl/a
Jazyk práce:
Čeština
Abstrakt:
Souhrn: Cíl: Power port je univerzální centrální žilní přístup, vhodný k podávání k. l. při CT vyšetření, až do rychlostí 5 ml/s. Chtěli jsme posoudit techniku navigované implantace portů a jejich přínos pro kvalitu života pacientů. Dále jsme chtěli posoudit využívání power portů při kontrolních Materiál a metodika: V našem souboru byli sledovaní pacienti ze dvou pracovišť, Angiointervenčního oddělení, Radiologické kliniky ve Fakultní nemocnici Hradec Králové a Radiodiagnostického oddělení Pardubické krajské nemocnice a. s. Na těchto pracovištích byly pacientům implantovány power porty a dále byli tito pacienti sledovaní v pravidelných tříměsíčních intervalech dotazníkovou metodou a telefonickým kontaktem. Výkon byl prováděn na obou pracovištích pod ultrazvukovou navigací a skiaskopickou kontrolou. Výsledky: Primární technická úspěšnost výkonu byla 100 %. Na kontrolním snímku hrudníku za 2-4 hod. po výkonu nebyl zaznamenán PNO, ani dislokace katétru mimo HDŽ. Technika implantace konvenčního portového systému a power portu se nijak neliší. Průměrná doba zavedení power portu v našem souboru je 291,5 dní (2-594 dnů). Za dobu sledování v rozpětí 2 – 594 dní, zemřelo celkem 5 pacientů, 30 denní mortalita v našem souboru je 0,8 %. Sto pacientů (95,2 %) neudávalo žádné obtíže po implantování power portového systému. U 5 sledovaných pacientů (4,8 %), byl udáván mírný diskomfort po zavedení portu. Ambulantně výkon proveden u 77 pacientů a 44 pacientů za hospitalizace. Zavedli jsme celkem 57 kusů 8F katétrů (47 %) a 64 kusů 6F katétrů (53 %). Nejčastěji byla v našem souboru kanylovaná pravá jugulární žíla 79x, dále pak pravá podklíčková žíla 23x. Levou jugulární žílu jsme kanylovali 16x a levou podklíčkovou žílu 3x. Vlastní zákrok, od zarouškování pacienta, až po sterilní krytí rány na konci výkonu trval od 25 - 45 min. (Ø 32 min.). Tento čas se nijak nelišil od podobných časových údajů, udávaných v jiných pracích zabývajících se touto problematikou [1]. Sledováno 105 pacientů v rozmezí 2 dny až 594 dní. Průměrná doba sledování 291,5 dne. Sedmnáct pacientů bylo sledováno méně než 3 měsíce, 17 pacientů v rozmezí 3 měsíce až 6 měsíců. Šestnáct pacientů sledováno 6-9 měsíců, 15 pacientů sledujeme 9 – 12 měsíců. Čtyřicet pacientů sledováno více než 12 měsíců. Provedeno bylo 55 kontrolních MDCT vyšetření. Tato vyšetření podstoupilo 46 pacientů (43,8 %) a z toho u 4 pacientů opakovaně. U 59 pacientů (56,2 %) nebylo za dobu sledování žádné MDCT vyšetření provedeno. Kontrolní MDCT vyšetření s podáním k. l. bylo cestou portu provedeno u 18 lidí. U 28 pacientů provedeno 35 kontrolních CT vyšetření přes periferní žílu. Nejčastějšími diagnózami, pro které byla provedena kontrolní MDCT byly kolorektální tumory 41,0 %. Hematoonkologická onemocnění 18,2 % a Ca prsu 14,5 %. Rychlost podávání kontrastní látky do portových systémů během vyšetření byla průměrně 2,7 ml/s (2ml/s – 4 ml/s). Pouze 11 pacientů 10,5 % nám potvrdilo použití portu při odběru krve v ambulanci praktického lékaře. Závěr: Naše výsledky potvrzují, že metoda zavádění power portových zařízení u pacientů, vyžadující dlouhodobý přístup je technika v rukou intervenčního radiologa s použitím ultrazvukové navigace a skiaskopické kontroly metodou bezpečnou s minimálním rizikem procedurálních komplikací. Dle našich zkušeností není třeba u takto provedeného výkonu provádět rutinně kontrolní RTG hrudníku po výkonu k vyloučení PNO. Pacienti hodnotili velmi příznivě imlantaci portu ve smyslu „zkvalitnění“ jejich života. Poměrně značný je stále podíl nevyužitých power portových zařízení při kontrolních CT vyšetřeních s podáváním kontrastní látky. Je tedy nutné zlepšit využívání této technologie a bude vhodné proškolování a zacvičování zdravotnického personálu radiodiagnostických oddělení, resp. pracovníků na CT vyšetřovnách k častějšímu a ochotnějšímu využívání portových systémů a také edukace lékařského stavu. Nevyužívání power portových zařízení v menších nemocnicích a ambulantních praxích je vysvětlitelné neznalostí tohoto typu centrálního žilního přístupu a možností jeho používání.
Abstract v angličtině:
Summary: Comparison of CT (power) and standard venous port systems in long-term central venous access in outpatients. The aim of our study was to evaluate benefit of use of portsystems during contrast enhanced CT examinations. We studied implantation of power port systems in short and middle time period and also compared the procedure to literature informations. We also studied benefit of power port implantation procedure done under sonographic and fluoroscopic navigation. Materials and methods: There were collected patients of two cooperating departments of interventional radiology. All our patients included in the study had implanted power port systems, the procedure was done by sonographic and fluoroscopic control. We studied periprocedural and late complications of the procedure. We also studied benefit of the power port for contrast enhanced CT follow up during oncologic therapy and frequency of port using by medical staff. We studied perception of implanted power port in our patients in their daily life. Results: The primary technical success of the procedure was 100 % and we had no postprocedural pneumothorax observed. The technique of implantation of ports and power ports is the same. The average follow up in our study is 291,5 days (2-294 days). Five patients died in follow up period 2-594 days. There was 30 days mortality in our group 0,8 %. There were 95,2 % patients in our group with no postprocedural discomfort because of port implantation. We implanted fiftyseven 8F catheters and sixtyfour 6F venous catheters. The most cannulated vein was the right jugular vein (79 cases), then right subclavian vein (23 cases), the left jugular vein (16 cases). We cannulated the left subclavian vein only in 3 cases. The average procedure time was 32 minutes (25- 45 minutes) in our study. In our study we have 105 patients in follow up period of average 291,5 days. During this follow up there were done 55 contrast enhanced CT procedures in 46 (43,8 %) patients and in 4 patients were CT done several times. There were 59 patients (56,2 %), that had no CT exam procedure during our follow up. In our group there were used port systems for contrast enhanced CT in 18 patients and 28 patient had contrast enhanced CT done by peripheral vein contrast administration. The average speed of contrast media admission in our sudy was 2,7 ml/sec. (2 – 4 ml/sec). The most frequent diagnosis in our group were colorectal tumors (41 %), hematological disseases (18,2 %) and breast carcinoma (14,5 %). In our study were port system used in out clinic patients for blood examination only in 11 patients (10,5 %). Conclusion: We concluded that port implantation by sonographic and fluoroscopic control by interventional radiologist is safe method with minimal procedural and postprocedural complication as infections and other. We concluded, that there is no reason for post procedural chest control because of PNO exclusion. All patients in our study group felt good benefit for their life after port implantation for their therapy and in cases of port using during contrast enhanced CT control. We predict increase of power port technology in daily medicine and in cases of contrast enhanced CT controls. Todays medical staff is not wery friendly with port using because of small knowledge of itś potential benefit. There should be done more education courses for medical staff, including doctors.
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce MUDr. Jan Hájek, Ph.D. 2.27 MB
Stáhnout Příloha k práci MUDr. Jan Hájek, Ph.D. 1.23 MB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce MUDr. Jan Hájek, Ph.D. 84 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky MUDr. Jan Hájek, Ph.D. 151 kB
Stáhnout Autoreferát / teze disertační práce MUDr. Jan Hájek, Ph.D. 434 kB
Stáhnout Posudek oponenta prof. MUDr. Jiří Ferda, Ph.D. 117 kB
Stáhnout Posudek oponenta doc. MUDr. Jiří Charvát, CSc. 137 kB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby 94 kB