velikost textu

Imunologicky riziková žena a její dítě

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Imunologicky riziková žena a její dítě
Název v angličtině:
The woman at immunological risk and her infant
Typ:
Disertační práce
Autor:
MUDr. Alice Mocková, Ph.D.
Školitel:
prof. MUDr. Zdeňka Ulčová-Gallová, DrSc.
Oponenti:
MUDr. Jindřich Madar, CSc.
prof. MUDr. Anna Šedivá, DSc.
Id práce:
105985
Fakulta:
Lékařská fakulta v Plzni (LFP)
Pracoviště:
Klinika gynekologicko - porodnická (14-480)
Program studia:
Gynekologie a porodnictví (P5114)
Obor studia:
-
Přidělovaný titul:
Ph.D.
Datum obhajoby:
10. 6. 2014
Výsledek obhajoby:
Prospěl/a
Jazyk práce:
Čeština
Klíčová slova:
autoimunitní onemocnění - těhotenství - novorozenec - antifosfolipidové protilátky
Klíčová slova v angličtině:
autoimmune disease- pregnancy - newborn - antiphospholipid antibodies
Abstrakt:
Souhrn Autoimunitní onemocnění (AD), spojená s přítomností antifosfolipidových protilátek (aPL) se vyskytují často u žen ve fertilním věku a mohou ovlivnit zdravotní stav jejich dětí. Úvodním cílem práce bylo zjistit přítomnost aPL proti β2 glykoproteinu I (anti-β2GPI), kardiolipinu (aCL), fosfatidyl-L-serinu, fosfatidylinositolu, fosfatidylethanolaminu, fosfatidyl-DL-glycerolu, kyselině fosfatidové a annexinu V u matek s definovanými AD a jejich dětí po porodu, v 6 a 12 měsících života, a porovnat výskyt aPL se soubory zdravých matek a jejich dětí. Dalším cílem studie byla realizace 2 - letého follow-up novorozenců aPL pozitivních a aPL negativních matek s AD včetně vyšetření krevního obrazu, USG CNS a břicha, tranzientních evokovaných otoakustických emisí, elektrokardiografického a psychologického ve snaze odhalit možný dopad mateřského AD na zdravotní stav dětí. Z původně vyšetřených 82 aPL pozitivních žen s AD bylo do prospektivní studie zařazeno 31 matek a jejich 34 novorozenců, rovněž s pozitivními aPL. Druhý soubor tvořilo 23 žen s AD s negativními aPL a jejich 24 aPL negativních dětí. Soubor matek bez AD tvořilo 30 žen, soubor dětí matek bez AD byl sestaven z 30 probandů. Hladiny aPL byly vyšetřovány ELISA metodou. Statistické hodnocení výsledků bylo provedeno programem Statistika 9. U matek s AD jsme detekovali nejčastěji aPL proti fosfatidyl-L-serinu, proti aCL a β2GPI v subtypech IgG. Mezi skupinami aPL pozitivních a zdravých matek byl při kvantitativním stanovení aPL zjištěn signifikantní rozdíl (p < 0,01) mezi všemi jednotlivými aPL v subtypech IgG(p < 0,01) s vyjímkou aPL proti fosfatidyl-DL-glycerolu, v subtypu IgM jsme nalezli významnou diferenci hladiny aCL (p < 0,05) a v subtypu IgA u anti β2GPI (p < 0,01). U matek bez AD činila incidence aPL 3,3 %. Transplacentární přenos aPL subtypu IgG byl po porodu prokázán u 41,4 % novorozenců, nejčastěji detekovanou aPL byla aPL proti fosfatidyl-L-serinu IgG. U novorozenců zdravých matek byla prokázána přítomnost aPL IgG ve 3,3 %. V 6 měsících perzistovaly aPL u 38,2 % dětí aPL pozitivních matek, ve 12 měsících byly identické protilátky detekovány ještě u 5,8 % zmíněných dětí. Novotvorba aPL v 6 a 12 měsících věku byla nejvyšší u souboru dětí aPL pozitivních matek ve srovnání se skupinou dětí aPL negativních matek a se skupinou zdravých dětí. Během 2 - letého sledování skupin dětí matek s AD jsme nenalezli trombotické komplikace či příznaky neonatálního lupusu, rovněž vyšetření EKG a tranzientních otoakustických emisí bylo bez patologie. U dětí aPL pozitivních matek byl přítomný vyšší výskyt přechodné trombopenie a vyšší výskyt USG abnormit CNS, které ustoupily do 6 měsíců. Psychologické vyšetření ve 2 letech prokázalo u těchto dětí signifikantně nižší mentální vývojový index (p < 0,01), 17,6 % dětí mělo hodnotu MVI v pásmu středního poškození, rozdíl v četnosti tohoto parametru mezi oběma skupinami byl významný (p=0,03). Parametr MVI u dětí aPL pozitivních matek silně negativně koreloval s hodnotou anti-β2GPI IgG po narození (p < 0,0001). Domníváme, že u dětí matek s AD a pozitivními aPL je žádoucí jejich dlouhodobé sledování včetně psychologického vyšetření ve 2 letech věku k detekci časných abnormit neuropsychického vývoje a k zahájení korekce pod odborným vedením.
Abstract v angličtině:
Summary Women in childbearing age are often affected by autoimmune diseases (AD) associated with the presence of antiphospholipid antibodies (aPL) that may influence further develop-ment of their children. The primary objective of our prospective study was to determine the presence of the following aPL: anti β2 glycoprotein I (anti-β2GPI), anticardiolipin (aCL), antiphosphatidylserine, antiphosphatidylinositol, antihospha- tidylethanolamine, antiphosphatidylglycerol, antiphosphatidic acid, antiannexin V in mothers with defined AD and their children after birth, at 6 and 12 months of life, and to compare the incidence of aPL with a control group. A secondary objective of the study was a 2-year follow-up of children born to aPL negative and aPL positive mothers with AD in order to detect the possible impact of maternal AD on the health of the offspring. In children, we analysed anthropometric data, blood cell count, cerebral and abdominal ultrasound examination, transient evoked otoacoustic emission test (TEOAE), electrocardiograph (ECG), the presence and kinetics of aPL. At the age of 2 years the Bayley Scales of Infant Development (BSID-II) were used for children´s assessment of motor, language and cognitive development. 31 mothers from the total examined 82 aPL positive women with AD delivered 34 neonates that were also aPL positive and were included in the study. The second group consisted of 24 aPL negative newborns born to 23 aPL negative mothers with AD. The control group comprised of 30 mothers without AD and 30 children born to women without AD. Home-made and commercial ELISA kits were used for aPL detection. The most frequently detected aPL in mothers with AD were antiphosphatidylserine, aCL and anti β2GPI IgG. The quantitative determination of aPL IgG differed significantly (p < 0.01) between mothers with AD and mothers without AD except antiphosphatidylglycerol. The level of aCL IgM and anti-β2GPI IgA was significantly higher in mothers with AD (p < 0.05, p < 0.01, respectively). The aPL incidence in mothers without AD was 3.3 %. The transplacental transfer of aPL IgG was detected at birth in 41.4 % of newborns. The antiphosphatidylserine IgG was the most frequently found aPL in newborns. In neonates born to healthy mothers, aPL presence was detected in 3.3 % of cases. At 6 months of age the aPL persisted in 38.2 % of children born to aPL positive mothers, the identical aPL were present in 5.8 % of those children even at 12 months of age. The de novo aPL production at 6 and 12 months of age was highest in the group of children of aPL positive mothers. Neither symptoms of neonatal lupus nor thrombotic event were found in any of children during follow-up. Evaluation of ECG and TEAOE did not reveal any pathology. Higher incidence of transient thrombopenia and mild CNS abnormalities were observed in children of aPL positive mothers. Mental development index (MDI) of BSID-II was significantly lower in these children (p < 0.01). The prevalence of the moderate damage differed significantly between the two groups (p=0.03). MDI in children of aPL positive mothers negatively correlated with anti β2GPI IgG at birth (p < 0.01). We believe that maternal AD with presence of aPL may negatively influence the mental development of their offspring. Therefore a long term follow-up of the children with BSID testing is required in order to detect early abnormalities of their neuropsychological development and to enable timely correction.
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce MUDr. Alice Mocková, Ph.D. 1.49 MB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce MUDr. Alice Mocková, Ph.D. 80 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky MUDr. Alice Mocková, Ph.D. 142 kB
Stáhnout Autoreferát / teze disertační práce MUDr. Alice Mocková, Ph.D. 962 kB
Stáhnout Posudek vedoucího prof. MUDr. Zdeňka Ulčová-Gallová, DrSc. 664 kB
Stáhnout Posudek oponenta MUDr. Jindřich Madar, CSc. 128 kB
Stáhnout Posudek oponenta prof. MUDr. Anna Šedivá, DSc. 1.02 MB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby 845 kB