text size

Kosmas a jeho svět. Obraz politického národa v nejstarší české kronice

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Title:
Kosmas a jeho svět. Obraz politického národa v nejstarší české kronice
Titile (in english):
The World of Cosmas. The Image of Political Nation in the Oldest Czech Chronicle
Type:
Dissertation
Author:
Mgr. Petr Kopal, Ph.D.
Supervisor:
doc. PhDr. Jiří Hošna, CSc.
Opponents:
prof. PhDr. Marie Bláhová, DrSc.
PhDr. Michal Téra, Ph.D.
Thesis Id:
105492
Faculty:
Faculty of Arts (FF)
Department:
Department of Czech and Comparative Literature (21-UCLK)
Study programm:
Philology (P7310)
Study branch:
History of Czech Literature and Literary Theory (XCL)
Degree granted:
Ph.D.
Defence date:
26/06/2017
Defence result:
Pass
Language:
Czech
Keywords (in czech):
medievistika – středověké dějepisectví – národní dějiny – Kosmas, asi 1045–1125 – Kosmova kronika (Kronika Čechů) – politický národ – pověsti (mýty)
Keywords:
medieval studies – medieval historiography – national history – Cosmas, ca. 1045–1125 – Cosmas’ Chronicle (The Chronicle of Czechs) – political nation – legends (myths)
Abstract (in czech):
Abstrakt Kosmas a jeho svět. Obraz politického národa v nejstarší české kronice Tato práce se zaměřuje na obraz politického národa v nejstarší české kronice, tedy na literární a ideologický konstrukt, který vytvořil Kosmas – pokládaný za „prvního českého historika“, ale i za „jednoho z nejvýznamnějších autorů středověku“ (Robert Bartlett, Univerzita St Andrews). Kosmova kronika (Kroniku Čechů) náleží do kontextu „národních dějin“. Kosmas napsal učené, zábavné, ale také politicky angažované dílo, předkládající jakýsi „národní program“. Nejde přitom o žádnou českou výjimku. Pokud si totiž představíme Evropu 11.–12. století, spatříme zahradu pučících nových národů, středověké „jaro národů“. A první národní státy, které již nejsou pouhými svazky osob, nýbrž teritoriálně vymezenými institucionálními útvary, dostávají své dějepisce. Podstata nacionalismu 11. a 12. století spočívá právě ve vzniku „politických lidů“ zdůvodňovaných dějinami. Vytvářené obrazy minulosti odpovídají aktuálním potřebám současného nacionalismu. V minulosti je hledána optimální podoba vztahu panovníka a šlechty. Národ má být jejich jednotou, zároveň však dochází k jejich pozvolnému oddělování a uzavírání do vlastních institucí, k procesu, v němž významná úloha připadne národním světcům a který skončí tím, že panovník přestane být zosobněním státu a změní se v pouhého největšího soukromníka, zatímco „věcí veřejnou“ se naopak stane šlechta jako „národ“, „země“. Historikové se zkrátka stávají ideology ve službách „lidu“. „Všechny Čechy“, ve skutečnosti mocenskou elitu, politický národ, definuje kronikář-ideolog společným předkem, ale hlavně vztahem ke knížeti, k vládnoucí dynastii. „Je to vlastně jakási politická sociologie, dědičné zatížení českých vzdělanců“ (Dušan Třeštík), jinak též politická propaganda, kde úlohu stmelujícího mýtu plní přemyslovská pověst. Ale nejen ona... Je zřejmé, že výzkum Kosmových pověstí ve skutečnosti teprve začíná, jak nás o tom přesvědčují nedávná cenná zjištění, k nimž rozborem dívčí války dospěl slovenský literární vědec Martin Golema. Značný interpretační potenciál nabízí hlavně lucká válka... K hlavním propagandistickým postupům patří stmelující mýtus a označení nepřítele. Kosmova představa vlastního vyvoleného národa („politický augustinismus“?) zdůrazňuje význam svatovojtěšského „média“ Boží milosti. Sv. Vojtěch – samozřejmě spolu se sv. Václavem – má symbolizovat pevnější sepjetí s nebem nad Prahou, ale i národní jednotu. Třebaže ta není dokonalá: označeným a vyvrženým Kainovým plemenem jsou „nevěrní, nenávistní a zlí“ Vršovci. Jsou jím nicméně opět na základě jednotné shody knížat a všech Čechů, potvrzené Vojtěchovými „svatými ústy“. „Zápas Přemyslovců s pokryteckými Vršovci tvoří jednu z páteří Kosmova líčení.“ Ve skutečnosti se jedná o ryze českou variantu kolektivního nepřítele, o koncepci Nepřítele. Žádné pozitivní ideje (jakkoli „svaté“, „Boží“) se zkrátka neobejdou bez negativního protipólu. Stěžejním tématem Kosmova světa je vztah knížete a „všech Čechů“. Tito protagonisté svými osobními vazbami a činy tvořili dějiny, určovali politiku, osud země. Politika se přitom v raném středověku většinou točila kolem nástupnictví, kolem volby knížete. A nástupnictví bylo nejen abstraktním právem, ale i souborem konkrétních, i když modelových „politických her“. Tento svět a jeho pravidla každopádně nahlížíme skrze významově mnohovrstevnaté dílo, které je třeba posuzovat jako specifické médium. Jako vhodné metody pro analýzu Kosmových obrazů/idejí se ukazují být dumézilovská srovnávací mytologie (Dušan Třeštík, Jacek Banaszkiewicz, Martin Golema) a „politická antropologie“ evropského středověku (Gerd Althoff, Zbigniew Dalewski a další). Klíčová slova: medievistika – středověké dějepisectví – národní dějiny – Kosmas, asi 1045– 1125 – Kosmova kronika (Kronika Čechů) – politický národ – pověsti (mýty)
Abstract:
Abstract The world of Cosmas. The image of political nation in the oldest Czech chronicle This work focuses on the image of the political nation in the oldest Czech chronicle – Chronica Boemorum (The Chronicle of Czechs) by Cosmas, “the first Czech historian” [Robert Bartlett, University of St Andrews: “Bohemia made a spectacular debut in this respect with Cosmas of Prague, whose vivid prose style, gifts of powerful characterization and ability to convey action, and the occasional personal touches he allows (such as the yearning picture of his long-gone student days) make him not only a vital historical source for the Premyslid lands but also one of the great writers of the Middle Ages. He initiated a tradition which continued, with peaks and plateaux, throughout the Premyslid period, and this was important, for a native historical tradition was one of the marks of a Latin Christian society.”] Cosmas’ Chronicle (The Chronicle of Czechs) is part of the context of “national history”. Cosmas wrote a scholarly, entertaining, but also politically committed work, presenting a “national program” of sorts. This was no Czech specialty – when we think of Europe in the 11th and 12th century, we see a garden of sprouting new nations, the medieval “spring of nations”. The first national states, with clear territorial and institutional character, as opposed to states as personal pacts, have their own historians, naturally. The core of 11th and 12th century nationalism was the birth of “political nations” justified through history. Created images of historic events conformed to the current nationalist needs. In the past, the ideal relationship between the king and aristocracy was sought; nation should work in unity, yet the aristocracy and the king slowly disconnected from the nation and found their place in closed, isolated institutions. National saints and patrons play an important role; the process ends with the ruler being no longer the embodiment of the nation, changing into the greatest, yet private entity. “Res publica” shifts towards aristocracy, representing “the nation”, “the land”. Historians become ideologists who serve “national interests”. “All Czechs”, in reality the powerful élite, are defined by the author of the chronicle as the political nation via a common ancestor, but, more importantly, via the relation towards the duke and the ruling dynasty. “Sort of political sociology, an inherited disease of Czech scholars” (D. Třeštík), or, in other words, political propaganda – the unifying myth being the legend of the Přemyslid dynasty, and others, too… It is clear that our exploration of Cosmas’ legends is just at the beginning, proven by the recent valuable findings of Slovak literary historian Martin Golem who had exceptional results in his analysis of the Maiden’s War. Significant interpretational possibilities are also offered by the often marginalized Luckan War. The main tool of propaganda is the unifying legend and the recognition of the common enemy. Cosmas’ idea of the “chosen nation” (“political Augustinism”) stresses the importance of St Vojtěch (Adalbert) as the “medium” of God’s grace. S. Vojtěch along with St Wenceslas symbolizes the stronger bond between the divine and the mundane in Prague, and also the unity of the Czech nation. The unity, however, isn’t perfect: the „treacherous, hateful and evil” members of the Vršovci clan are Kain’s brood. This, however, is a fact based on the unified decision of all the other dukes and all Czechs and certified by Vojtěch’s “holy words”. “The struggle of the Přemyslids against the double-faced Vršovci clan formsone of the key lines of Cosmas’ narration.” In fact, we are looking at a purely Czech version of a collective enemy, the concept of the Enemy. No positive ideas (no matter how “holy” or “divine”) can work without a negative counterpart. The core theme of Cosmas’ world is the relation between the duke and “all Czechs”. In their personal relations and acts, these protagonists are those who determined politics and the fate of the land. In the early Middle Ages, politics usually revolved around succession and the election of the duke. Succession was not only an abstract law, it was a set of particular, albeit model “political plays”. In any case, we look at this world and its rules through a polyvalent, complex work that needs to be seen as a genre in its own right. It seems that Cosmas’ ideas and images are best interpreted using the tools of Dumezil’s comparative mythology (D. Třeštík, J. Banaszkiewicz, M. Golema), as well as “political anthropology” of European Middle Ages (G. Althoff, Z. Dalewski et al.). Key words: medieval studies – medieval historiography – national history – Cosmas, ca. 1045–1125 – Cosmas’ Chronicle (The Chronicle of Czechs) – political nation – legends (myths)
Documents
Download Document Author Type File size
Download Text of the thesis Mgr. Petr Kopal, Ph.D. 2.36 MB
Download Abstract in czech Mgr. Petr Kopal, Ph.D. 285 kB
Download Abstract in english Mgr. Petr Kopal, Ph.D. 424 kB
Download Autoreferat / doctoral thesis summary Mgr. Petr Kopal, Ph.D. 778 kB
Download Supervisor's review doc. PhDr. Jiří Hošna, CSc. 151 kB
Download Opponent's review prof. PhDr. Marie Bláhová, DrSc. 241 kB
Download Opponent's review PhDr. Michal Téra, Ph.D. 318 kB
Download Defence's report 46 kB