velikost textu

Kniha jako klenot - Frankoflámské knihy hodinek z pražského Klementina

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Kniha jako klenot - Frankoflámské knihy hodinek z pražského Klementina
Název v angličtině:
Book as a Jewel, Fancoflemish Books of Hours from the National Library in Prague
Typ:
Disertační práce
Autor:
PhDr. Kateřina Průšová
Školitel:
PhDr. Jana Hana Hlaváčková
Oponenti:
prof. PhDr. Ing. Jan Royt, Ph.D.
Mgr. Lenka Panušková, Ph.D.
Konzultant:
PhDr. Jana Hana Hlaváčková
Id práce:
105304
Fakulta:
Filozofická fakulta (FF)
Pracoviště:
Ústav pro dějiny umění (21-UDU)
Program studia:
Obecná teorie a dějiny umění a kultury (P8109)
Obor studia:
Dějiny výtvarného umění (XVU)
Přidělovaný titul:
Ph.D.
Datum obhajoby:
30. 9. 2016
Výsledek obhajoby:
Prospěl/a
Jazyk práce:
Čeština
Klíčová slova:
kniha hodinek, ženy v renesanci, frankoflámské rukopisy 15. století, ikonografie knih hodinek, burgundský stát
Klíčová slova v angličtině:
book of hours, women in renaissance, francoflemish manuscripts, iconography of a book of hours
Abstrakt:
Abstrakt, PhDr. Katerina Průsova, Kniha jako klenot, frankoflámské knihy hodinek z pražského Klementina, 2016 Účelem této disertace je představit první souborný uměleckohistorický katalog frankoflámských knih hodinek ze sbírek Národní knihovny v Praze (NK). Některé rukopisy byly již časopisecky publikovány, jiné dosud publikovány nebyly. Jádrem katalogu je formální a stylová analýza knih hodinek, atribuce jednotlivým mistrům a dílnám, lokalizace a datace založená na srovnání se stylově příbuznými rukopisy. Katalog je pokračováním mé předešlé badatelské práce zaměřené na pařížské knihy hodinek (NK Břevnov 297, NK Osek 70 and NK XXIII G 89, magisterská a rigorózní práce). Šest knih hodinek je uloženo ve sbírkách Národní knihovny (NK XXIII H 22, NK Břevnov 296, NK XXIII F 198, NK XXIII G88, NK Osek 65, NK VI D 25) a jeden rukopis ve sbírce Lobkowiczů na Nelahozevsi, dříve deponován v pražské Národní knihovně (pod sign. VI Fg 67). Katalog pokrývá období největšího rozkvětu flámské iluminace od první poloviny 15. století do počátku 16. století. Knihy hodinek z pražského Klementina pochází převážně ze šlechtických sbírek (Lobkowiczové, Rohanové) pokud je možné sledovat jejich původ. Majitelé knih hodinek v 15. století byli zástupci širokých společenských kruhů, od bohatých obchodníků a měšťanů po členy vysoce postavených šlechtických a královských rodin. V úvodní kapitole o původu, uspořádání a ikonografii knih hodinek shrnujeme celou skupinu deseti frankoflámských knih hodinek, tak aby bylo možno představit ikonografickou tradici vážící se k jejich jednotlivým částem i ikonografické zvláštnosti v uvedených rukopisech. Knihy hodinek byly praktickou součástí života a k tomu byly uzpůsobeny kalendářem, který bývá řazen na začátku. Jejich oblíbenost souvisí s rozšířeným kultem Panny Marie. Věřící tak mohl kontemplovat mysterium početí a zrození, časté jsou rovněž milostné scény např. pastorální scény na Zvěstování pastýřům. Koncem 15. století je v úvodu kajícných žalmů zobrazovaná nahá Betsabé v lázni. Neoddělitelnou součástí knihy hodinek je také vigilie za zemřelé. Výjevy s tancem smrti a setkání tří mrtvých a tří živých vybízely věřící ke kontemplaci smrtelnosti a sloužily jako morální ponaučení. Kniha hodinek provázela věřícího životem, měl ji mít u sebe v hodině smrti svých blízkých i na vlastním smrtelném loži. Zabýváme se historickými souvislostmi iluminace v burgundském státě, zejména za vlády vévodů Filipa Dobrého a Karla Smělého a rolí bohatých a vzdorujících měst Ghentu a Flander. Ve sbírkách Klementina je uložen rukopis NK XXIII F 198 iluminovaný Mistrem Privilegií Ghentu a Brug a Mistry zlatých úponků kolem poloviny 15. století. Drobná cimélie XXIII H 22 pochází z období kolem roku 1440, kdy se komerční produkce knih hodinek soustředila především v Brugách. Z doby „aktivní patronace Filipa Dobrého“ pochází kniha hodinek NK Břevnov 296, kterou iluminoval vedoucí brugský iluminátor Vilém Vrelant okolo roku 1470. Vrelant pracoval pro oba vévody, Filipa Dobrého i Karla Smělého. Vznik knihy hodinek drobnějšího formátu NK Osek 65 pedpokládáme v širším časovém období mezi lety 1440 a 1460 v oblasti Hainaut. Navrhujeme spojení s Marquetem Caussinem, iluminátorem, který byl v současné době identifikován, ale představujeme ve stati také jiné názory, které by bylo možné dále zkoumat. V poslední fázi flámské iluminace vznikaly knihy hodinek především na export. Už od sedmdesátých let 15. století postavy nabývají na monumentalitě, častěji se používá dramatické příblížení k diváku a bordury působící trojrozměrným dojmem jsou vyplněny realistickými květy, předměty a hmyzem podanými v trompe l´oeil. Knihu hodinek z Nelahozevse, dříve NK VI Fg 67, lze spojit s činností Mistra modlitebních knih kolem roku 1500 a datovat do prvního desetiletí 16. století. Rukopis NK XXIII G 88 vznikl v období 1490- 1510 v jižně položených částech burgundského státu, v okolí Dijonu, Beaune a Autun, kde působil Mistr Burgundských prelátů. Rychlé provedení je však nesouměřitelné s nejlepšími rukopisy uvedeného mistra. Kniha hodinek NK VI D 25, původně ze sbírky Rohanů na Sychrově vznikla pravděpodobně v Paříži či v související oblasti kolem 1500- 1510. Vsazujeme ji do kontextu práce Jean Pichore, který byl dříve znám jako Mistr Petratrcových Triumfů, odlišili jsme podíl Jean Poyet, který rovněž iluminoval Kalendář v Malých hodinkách Anne de Bretagne, dílnu Jacques de Besançon a dalšího iluminátora, kterého Heribert Tenschert navrhl spojit s „Master of Dedication Miniatures“. V některých případech jsme přišli s novým datováním, lokalizací, atribucemi a upřesněním. V závěrečné kapitole se zabýváme významem knihy hodinek pro renesanční ženu a výuku dětí a docházíme k zajímavým poznatkům. Žena v 15. a 16. století byla kultivovaná a pečovala o vzdělání dětí nejméně do věku sedmi let. Některé knihy hodinek, „primer“, byly určeny přímo dětem či byly věnovány dětem v raném věku. Často byly používány k výuce čtení a byly přitažlivě iluminovány. V těchto modlitebních knihách je zdůrazněna úcta k Panně Marii, vznešenost ženství a posvátnost mateřství. Kojící Madona v Brugách Filipa Dobrého se dostává do měšťanského interiéru, je věčně přítomna dennímu životu (obr. 62, 261). Kniha hodinek poukazovala na společenské postavení. Často byla předmětem svatebního daru. Ve Flandrech 15. století ji ženy nosily v bohatě vyšívané taštičce do kostela jako nádherný klenot. Známe knihy hodinek, které byly určeny přímo ženám (Walters Art Gallery, Baltimore, 195, 197). V některých případech se setkáváme se „ženským“ zobrazením Kristových ran (obr. 262, 263) a víme o modlitbách k jednotlivým částem těla Panny Marie. Panna Marie je v knihách hodinek zobrazována jako vzdělaná žena, která čte proroctví nebo učí apoštoly na Seslání Ducha svatého. Kult sv. Anny, která Pannu Marii číst naučila, byl rovněž nesmírně rozšířený, ve Flandrech zejména po ghentském povstání v roce 1453, neboť byla uctívána vdovami, které doufaly v další sňatek. Vyučující sv. Anna je zobrazena v NK VI D 25 (obr. 250), sv. Anna samotřetí a Panna Marie s knihou v NK XXIII F 198 (obr. 125) a Panna Marie vyučující apoštoly v NK XXIII H 22 (obr. 39). Skvělým příkladem kultivované renesanční ženy je francouzská královna Anne de Bretagne, která také objednávala literaturu pro ženy a o ženách. Ve studii se věnujeme i dalším členkám francouzské královské rodiny, královnám a regentkám, jako Anne de France, Louise de Savoy, Claude de France a Markéta Navarská a jejich zájmu o bibliofilii, literaturu pro ženy a jejich vlastní literární činnost. Našli jsme rovněž příklady bibliofilek v kruzích mimo královských dvůr. Takovými osobnostmi byly Gabrielle de la Tour a Gabrielle de Bourbon. V oblasti Flander se věnujeme vévodkyni Markétě z Yorku a vnučce Karla Smělého Markétě Burgundské, která je známa rovněž jako Markéta Rakouská, jejich zájmu o knihy a o výuku. Samostatnou kapitolu jsme věnovali první známé spisovatelce Christine de Pisan, jejíž knihy byly žádanou součástí královských a knížecích knihoven 15. a 16. století. Sebrali jsme rovněž střípky informací o iluminátorkách. Studium knih hodinek nám pomohlo porozumět proměňující se roli ženy v pozdním středověku a v nastupující renesanci.
Abstract v angličtině:
PhDr. Kateřina Průšová Book as a Jewel, Francoflemish Books of Hours from the National Library in Prague Abstract The purpose of this dissertation is to present the first comprehensive catalogue of Franco-Flemish books of hours from the collections of the National Library in Prague (hereafter, NK). Some of the included manuscripts were already published in journals some of them have never been published previously. The core of the catalogue is a formal and stylistic analysis of books of hours, including an attribution to the individual masters and workshops, localization and dating based on a comparison of stylistically related manuscripts. This work is a development from previous my research done on Parisian books of hours [NK Břevnov 297, NK Osek 70 and NK XXIII G 89; Master’s thesis and ‘rigorous work’]. Six books of hours come from the National Library in Prague [NK XXIII H 22, NK Břevnov 296, NK XXIII F 198, NK XXIII G88, NK Osek 65, NK VI D 25] and one manuscript in the collection of the Lobkowicz family at Nelahozeves castle, previously deposited in the Prague National Library [with a shelf- mark VI Fg 67]. The catalogue covers the period of the greatest flowering of Flemish book illumination from the first half of the 15th century to the beginning of the 16th century. The books of hours from the Prague National Library typically came from aristocratic collections: Lobkowicz, Rohan, etc. However, the owners of books of hours in the 15th century came from broad social circles; wealthy merchants and burghers, as well as members of highly positioned aristocratic and royal families. In the introductory chapter on the origins, organization and iconography of books of hours, the entire group of ten Franco- Flemish books of hours is summarized in order to ascertain specific iconographic traditions related to individual parts of books of hours, as well as to delineate iconographical peculiarities in the individual manuscripts under study. Books of hours were a practical part of life, as such they regularly began by a calendar. They became extremely popular especially due to the devotional cult of the Virgin Mary. Through her, the churchgoer contemplated the mystery of the conception and birth. Love scenes are also frequent, e.g. pastoral scenes of the Annunciation to the shepherds. By the end of the 15th century, introductions to the penitential Psalms are often illustrated with depictions of Bathsheba naked in a bath. An inseparable part of any book of hours was also a vigil for death. The contemplation of mortality gave rise to depictions of the ‘dance of death‘ (Danse macabre) or the meeting of the ‘three living and three dead’ that served also as a moral lesson. Taken together, the iconographic and devotional themes of these manuscripts represent a vademecum , a guide through the life of a Christian that he was supposed to have with him at the hour of death, either for himself, or for his loved ones. Turning to the historical conditions for illumination in the Burgundian state, especially under Phillip the Good and Charles the Bold, the role of the wealthy – and rebellious - cities Ghent and Bruges is considered. In the collection of the Prague National Library in a manuscript illuminated by the Master of Statutes and Privileges of Ghent and Flanders [NK XXIII F 198], the most influential illuminator in the valley of the river Escaut between Ghent and Tournai in the mid 15th century. The ‘Master of Golden Scrolls’ also participated in the production of this manuscript. The book of hours [manuscript NK XXIII H 22], illuminated by the so-called Masters of Golden Scrolls, dates from the period around 1440 when Bruges dominated the commercial production. The book of hours [NK Břevnov 296] dates from the time of the active patronage of Phillip the Good“ and was illuminated around 1470 by an associate of the leading illuminator in Bruges, Willem Vrelant who worked for dukes Phillip the Good and Charles the Bold. The small book of hours [NK Osek 65] may have been executed in between 1440 and 1460 possibly in the region of Hainaut by a recently identified illuminator Marquet Caussin, however there are other opinions that can be further researched. In the last stage of Flemish illumination books of hours were produced mainly for export. Stylistically, from the 1470´s, figures become more monumental, ‘dramatic close- up’ is more frequent, and the 3-dimentional looking margins fill with realistic flowers and lifelike insects. The book of hours from the Lobkowicz collection [Nelahozeves, NK VI Fg 67] was likely painted by the ‘Master of the Prayer book around 1500’ and dates from the first decade of the 16th century. Manuscript NK XXIII G 88, a book of hours dating from around 1490- 1510, was likely painted in the southern part of the Burgundian state around Dijon, Beaune and Autun where the Master of Burgundian Prelates was active. However, the quality and the quick execution of the manuscript are far behind the fine examples of work of this master. The book of hours originally from the Rohan collection at the Sychrov Castle [NK VI D 25] was likely painted in Paris or in the related regions around 1500- 1510. This book is placed within the milieu of Jean Pichore, formerly known as the Master of Petrarch´s Triumphs. Based on a comparison of stylistically related manuscripts, certain previously- suggested attributions were confirmed and further specified. However in several instances new insights were discovered. All of the books of hours were discussed on a single platform. A study of the meaning of a book of hours for a renaissance women and education of children concludes the catalogue, yielding interesting results. A woman in the 15th and 16th centuries was cultivated and educated her own children at least until the age of seven. Some books of hours, sometimes known as primers, were written specifically for children or given to children at an early age. They were often used to teach children how to read and were beautifully illuminated in order to attract attention. The veneration of Virgin Mary, the noble state of womanhood and sanctity of motherhood is particularly stressed in these prayer books. A breastfeeding Virgin Mary in Bruges in the time of Phillip the Good gets to the burgher´s interior, she is eternally present in the daily life. In some cases we encounter depiction of life-size ‘womanly’ wounds of Christ and we are also aware of existence of prayers to different parts of Mary´s body. The Virgin Mary is also represented in books of hours as an educated woman reading a prophecy or teaching the apostles during the Pentecost. The cult of St. Anne that taught the Virgin Mary how to read was also extremely popular, especially in Flanders after the Ghent uprising in 1453 since she was venerated by widows that hoped for a further marriage. St. Anne teaching is represented in NK VI D 25, St. Anne selbsdritt and the Virgin Mary with a book is found in NK XXIII F 198, and the Virgin Mary teaching the apostles at Pentecost in NK XXIII H 22. A book of hours showed a woman’s position in a society. It was often a subject of a wedding gift. In the 15th Flanders women would carry it in an embroidered reticule to the mass as a splendid jewel. We know books of hours that were created specifically for women (Walters Art Gallery, Baltimore, 195, 197). The French Queen Anne de Bretagne is an interesting example of a cultivated renaissance women, who also commissioned books on women and for women. Other members of the French royal family, queens and regents such as Anne de France, Louise de Savoy, Claude de France and Marguerite de France and their interest in books as well as in literature for women or their own literary endeavors are also noted. We are fortunate to find examples of women bibliophiles in non-royal circles as well. In personalities such as Gabrielle de la Tour and Gabrielle de Bourbon, in Flanders the duchess Marguerite of York and Charles the Bold´s granddaughter Marguerite of Burgundy (known as well as Marguerite of Austria) we know of their love of books as well as their teaching activities. Following on this theme, an independent chapter is dedicated to the first known women writer, Christine de Pisan, whose books were popular in royal and ducal libraries in the 15th and 16th centuries. Finally, sparse fragments of information were gathered on women illuminators. The study of books of hours helped us to understand the changing role of a woman in the late Middle Ages and Early Renaissance.
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce PhDr. Kateřina Průšová 1.66 MB
Stáhnout Příloha k práci PhDr. Kateřina Průšová 209.85 MB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce PhDr. Kateřina Průšová 397 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky PhDr. Kateřina Průšová 392 kB
Stáhnout Autoreferát / teze disertační práce PhDr. Kateřina Průšová 555 kB
Stáhnout Posudek vedoucího PhDr. Jana Hana Hlaváčková 193 kB
Stáhnout Posudek oponenta prof. PhDr. Ing. Jan Royt, Ph.D. 189 kB
Stáhnout Posudek oponenta Mgr. Lenka Panušková, Ph.D. 125 kB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby 1.1 MB