velikost textu

Historická topografie města Kostelce nad Černými Lesy

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Historická topografie města Kostelce nad Černými Lesy
Název v angličtině:
The Historical topography of Kostelec nad Černými lesy town
Typ:
Disertační práce
Autor:
PhDr. Vladimír Jakub Mrvík, Ph.D.
Školitel:
prof. PhDr. Jaroslav Čechura, DrSc.
Oponenti:
prof. PhDr. Eva Semotanová, DrSc.
prof. PhDr. Eduard Maur, CSc.
Id práce:
105292
Fakulta:
Filozofická fakulta (FF)
Pracoviště:
Ústav českých dějin (21-UCD)
Program studia:
Historické vědy (P7105)
Obor studia:
České dějiny (XCDE)
Přidělovaný titul:
Ph.D.
Datum obhajoby:
25. 10. 2012
Výsledek obhajoby:
Prospěl/a
Jazyk práce:
Čeština
Klíčová slova:
historická topografie, Kostelec nad Černými lesy, urbánní dějiny, město, Kouřimský kraj, památkový urbanismus, sociální topografie, Smiřický, Lichtenštejnové, prosopografie
Klíčová slova v angličtině:
historical topography, Kostelec nad Černými lesy, urban history, city, region Kouřim, urban heritage, social topography, Smiřický, Liechtenstein, prosopography
Abstrakt:
Hlavní oblast výzkumu i navrhovaný směr předkládané doktorské disertační práce je vytčen už v samém názvu. Zároveň bych chtěl ovšem na příkladu města Kostelce nad Černými lesy uplatnit určité nové přístupy a především naznačit, jakým směrem se může ubírat analyzování excerpova- ných údajů o urbanistickém a hospodářském vývoji zkoumané městské lokality. Mám totiž za to, že drtivá většina historické obce vůbec historickou městskou topografii nijak neodlišuje od postupů a cílů historické topografie a pro mnohé představuje pouhý soubor metodických postupů, jak sestavo- vat soupisy majitelů jednotlivých domů ve městě. Bohužel většina prací z této oblasti ustrnulo právě jen a pouze u výčtu majitelů staveb ve městě, aniž by své závěry nějak dále vytěžily, což bych já osobně přirovnal právě k úsloví, že přes stromy nevidí les. Zatím nejvážněji vytkl možné oblasti bádání této vědní poddisciplíny Dr. J. Čarek roku 1966 (PSH 3/1966), tedy před více jak čtyřiceti lety, a to na příkladu hl. města Prahy. Praha je ovšem v tomto směru specifická, jak svým vývojem, tak svou pramennou základnou a mnohé postupy není v případu venkovských městských sídel možné použít a naopak. Jiří Čarek tehdy napsal: Historický místopis pracuje metodou shromažďo- vání, popisu a soupisu faktů; tvoří tedy základnu, na níž další vědní obory vytvářejí své analýzy, syntézy a hodnocení v širších souvislostech. Je to bezpochyby pravda, ale proč by se „městský“ to- pograf nemohl zároveň pokusit o analytické shrnutí svých závěrů pro danou lokalitu, příp. nejbližší okolí? Jinak se totiž tento vědní obor degraduje na pouhý soubor faktografických pouček. Cílem mé disertační práce tedy bylo uplatnění obvyklých metodických postupů a především na- cházení nových možností historické městské topografie, aplikovaných na zástupce malého města, které od 16. století prošlo vývojem od agrárního sídla po centrum široké oblasti – měl by jím být Kostelec nad Černými lesy. Kostelec nad Černými lesy patří mezi menší česká města, leží v okrese Praha-východ a v současnosti má cca 3500 obyvatel. Především má bohatě a relativně komplexně zachovaný pramenný materiál od poloviny 16. století (v první řadě řadu městských knih a rozsáhlý velkostatkový archiv). 1. Okruhy otázek historické městské topografie: Podle mého názoru by každá zpracovávaná historická městská topografie měla odpovídat na řa- du otázek směřujících k všestrannému postižení vývoje daného místa, které jsem se pokusil rozčle- nit do následujících oblastí (na příkladu Kostelce): A) problematika spojená s městským urbanismem, popř. s nejstarším vývojem města při absenci příslušných písemných pramenů 1. zhodnocení polohy města 2. předlokační stav vsi 3. nová lokace městečka v závislosti na povyšovacím privilegiu a v porovnání s analogickými případy 4. rekonstrukce komunikačního schématu v průběhu staletí 0 Tento okruh otázek je nesmírně významný pro objasnění počátků města, poznání jeho před- chůdců a v neposlední řadě popisu okolní krajiny v době vzniku města, které může určit výhody místa pro osídlení a jeho napojení na existující lokality. Jinými slovy nejen vlastní intravilán půso- bil na město, spíše naopak. Od další skupiny se liší především tím, že na místě absentujících písem- ných pramenů využívá metody a závěry toponomastiky, retrogresivního výzkumu kartografických pramenů, archeologie apod. Nepochybně přínosné je porovnání jeho závěrů se závěry městské to- pografie pro danou lokalitu. B) problematika spojená s jednotlivými objekty, popř. jejich architekturou a typologií 1. přehled všech majitelů a cen domu v určitém roce a období v závislosti na hospodář- ském, či fyzickém stavu objektu 2. zda byl dům dřevěný, kamenný, z cihel, zda měl podkroví nebo patro, přibližný počet obytných a neobytných místností, hospodářské budovy, dále jaká byla střešní krytina a druhy střech, jaký byl vjezd do domu apod. 3. jak dům vypadal dříve, jaká byla barevnost jeho omítek a k jakým stavebním úpra- vám došlo, kdy a kým 4. jaká byla výměra polí a luk 5. zvláštní události – válečné události, požáry aj. 6. společenské postavení majitele domu (konšel, rychtář, primas, pohodný, dráb etc.) 7. zatížení domu – služebnost, výměnek, železné krávy, popř. zadluženost 8. odkud brali majitelé pitnou vodu Tento okruh otázek je základním okruhem historické městské topografie a mnozí badatelé jej omezují pouze na výše zmíněný výčet majitelů domu. Ostatní otázky jsou bezesporu neméně vý- znamné, a to především pro zhodnocení sociálního postavení měšťanů pro srovnání s jinými městy, pro míru závislosti na zemědělské samovýrobě. Za nejpodstatnější pro širší analýzu zkoumaného města ovšem považuji možné získatelné závěry z oblasti architektury a stavebního vývoje stavby. Tuto oblast zatím zkoumalo jen minimum historických „městských“ topografů a to jen okrajově a přitom nám dává nahlédnout (bohužel ale nikdy uceleně) přímo na vzhled obce v určitém období, poměr použití dřeva či kamene (šindele, tašek či došků) jako stavebního materiálu, užívané dispozi- ce domu, míru „městskosti“ zástavby, zaniklá podloubí, sochařskou výzdobu průčelí apod. Tato zjištění jsou ještě o to významnější, že je lze porovnat se závěry stavebně-historického průzkumu lokality z „pera“ SÚRPMO v Praze. Je ovšem potřeba upozornit na jeden pramen s vysokou vypo- vídací hodnotou pro tuto problematiku, nicméně je až doposud městští topografové obecně pomíjeli. Jsou to šacuňky, čili popisy a odhady domů při jeho prodeji či dědickém řízení. Pro komplexní po- 1 znání je u nich bohužel nepřekonatelnou překážkou fakt, že se v městských (gruntovních) knihách vyskytují zřídka, i tak ale dochovaný počet (alespoň pro Kostelec n. Č. l.) tvoří nesmírně zajímavý a reprezentativní vzorek. C) problematika spojená s vnitřním fungováním a specifiky městského společenství 1. míra měšťanů závislých na zemědělské samovýrobě a závislost městského společenství na zemědělské samovýrobě v závislosti na růstu počtu domů a obyvatel 2. nástin vnitřního fungování městského organismu s přihlédnutím k městské samosprávě 3. pokus o rekonstrukci lokálních zvyklostí a slavností (procesí apod.) 4. usazování šlechty ve městě Tuto poslední oblast nepovažuji za definitivně uzavřenou a jistě je nejdiskutabilnější ve smyslu, co vše lze ještě zahrnout jako oblast výzkumu historické městské topografie, a co naopak spadá již pod výzkum zcela jiných vědních disciplín (např. dějiny správy, obecné dějiny, sociální dějiny či etnografie). Já osobně považuji za nejzajímavější a pro poznání charakteru zkoumaného města nej- přínosnější bod č. 1, tedy pokusit se na základě pramenů hromadné povahy blíže specifikovat, nako- lik byla daná městská obec závislá na zemědělské samovýrobě. Obecně se u malých měst a měste- ček hovoří o tzv. poloagrárním charakteru. Až doposud, pokud je autorovi známo, se nikdo z historiků či topografů nepokusil takováto tvrzení blíže specifikovat, klasifikovat a již vůbec nikdo se doposud nepokusil analyzovat tuto míru „agrarity“ našich měst v raném novověku pro oblast ce- lých Čech či Moravy a Slezska – v tom vidím jeden z hlavních dluhů historické městské topografie do budoucna a jeden z hlavních nových metodologických postupů, které hodlám rozpracovat, ověřit a výsledně i generalizovat. Nadále ovšem zůstávají otevřené otázky, které souvisejí s aplikací obecných postupů historické- ho městského místopisů na modernější období (až doposud se totiž v drtivé většině postupovalo tak, že byly zpracovány pouze dějiny v jádře středověkých domů v určitém bloku či ulici od počátku do „současnosti“ či jen pro období vlastního středověku. Pokud má ale historická městská topografie plnit svou skutečnou funkci, tj. výzkum celého historického městského jádra, naráží nutně na dvě otevřené otázky: 1. Je nutné definovat, co vlastně je ještě historické jádro města a co již ne. 2. Druhým nevyřešeným problémem, který ale nesmírně brzdí práci všech historických městských topografů, je problém, do jaké doby zpracovávat dějiny jednotlivých domů (pomineme-li zvláš- tě důležité stavby jako např. kostel, fara, zámek apod.). Je totiž otázkou, zda není nadbytečné zpracovávat dějinné osudy domu po roce 1875, kdy vznikly pozemkové knihy, které díky své- mu vnitřnímu systému umožňují na první pohled shlédnout změny v majetkové držbě po tomto 2 datu. Zatímco před rokem 1875 byly zápisy v pozemkové knize vedeny chronologicky, takže je velice náročné (a před numerizací domů bez historického místopisu zhola nemožné) sledovat posloupnost jejich majitelů. 2. Typologie a uspořádání městských domů Cílem výzkumu této problematiky má být objasnění architektonické podoby, její kvality a cha- rakter použitého materiálu, ovšem v malých městech a městečkách jakým byl Kostelec nad Černý- mi lesy. Podíváme-li se na současný stav, zjistíme, že zástavba v historickém jádru města je pozo- ruhodně jednotná jak v použitých detailech a konstrukcích, tak i po stránce dispoziční. Tento fakt je dokladem značného rozmachu zednické produkce v Kostelci zhruba od konce 15. století do počátku třicetileté války a v 19. století. V prostředí agrárních městeček, jakým Kostelec bezpochyby byl, vychází schéma i podoba domu z potřeb specifického kombinovaného zemědělsko-řemeslného pro- vozu. Co se týče kamenných domů, je možno v samotném městě nalézt základní dva stavební typy domů. Starší typ byl stavěn na užších parcelách jako dům hloubkový s bočním průjezdem do dvora, krytým nebo otevřeným. Tyto domy jsou ve své běžné formě přízemní, trojprostorové s obytnou částí orientovanou do ulice (za ní byla černá kuchyně a vzadu komora), ve své pozdější podobě již s hrázděným patrem. Všechny tyto prostory byly přístupné pouze z průjezdu ve dvoře. Pokud je vjezd od dvora nezastřešený, případně je po jeho druhé straně situovaná sýpka, jsou to domy typově vesnické (stavebně-historický průzkum prokázal, že původní průjezd byl druhotně zastřešen u čp. 22, 42, 48, 49 a 51, kde je dodnes zachován jako chodba za hlavním vstupem). Pokud byl tento průjezd zastřešen, pak se již jedná o typově „ryzí“ městský dům a můžeme v tom sledovat posun od vesnické k městské zástavbě, a s trochou nadsázky na trendu zastřešování průjezdů můžeme sledo- vat jistou „urbánní vyspělost“ sídla. Tento typ domu se v Kostelci uplatňoval přibližně od konce 15. století až do konce 60. let 16. století. Ve své původní podobě takto vypadaly všechny objekty okolo náměstí od čp. 31 až po čp. 52 (i čp. 22 a 119) vyjma čp. 35 a čp. 50 (dnes např. čp. 44, 45, 47, 48 aj.), a to včetně radnice, jejíž vrchní patro bylo původně hrázděné. Tyto domy také tvořily nejstarší zástavbu města Kostelce. Díky sklepům, resp. jejich architektonické podobě, můžeme dnes u převážné většiny historických budov města určit období vzniku. Podle stavebně historického roz- boru SÚRPMO objektů historického jádra města Kostelce nad Černými lesy lze za původně gotické budovy považovat domy čp. 24 a 25 (součást původního hospodářského dvora), dále čp. 44, 47, 48, 51 a 53. Ostatní objekty mají vesměs renesanční sklepení, takže je považujeme za objekty v jádru renesanční. Poznání vývoje maloměstského domu v sobě spojuje jak problematiku domu městského, tak i venkovského a to v podstatě v celé jejich šíři. 3 3. Sociální topografie města (do poč. 19. století) a význam agrární činnosti pro městské spole- čenství Města se sice obecně označují jako střediska řemeslné výroby, obchodu a trhu, ale ani obyvatelé měst se do novověku nevyvázali ze zemědělské činnosti. V prvním období po lokaci města bylo je- ho sepětí se zemědělstvím téměř nutností, zvláště tam, kde struktura venkovských zázemí nemohla zajistit dostatečný přísun masa, obilí a mléčných výrobků pro obyvatelstvo živící se řemeslem, a nutilo je tak k částečnému samozásobování (zde je právě typickým příkladem Kostelec ležící v nepříliš úrodném kraji, který nebyl sto jej plně od počátku městského zřízení zásobovat). Agrární i poloagrární města a městečka zůstávala typickým jevem hluboko do novověku. Konkrétně se mi jednalo o poznání: 1. jaký význam hrálo zemědělství a vůbec vlastnictví pozemkového majetku v ekonomice čes- kých měst v raném novověku 2. jaká byla majetková a sociální struktura královských i poddanských měst i městeček v Kouřimském kraji na počátku 18. století Josef Janáček napsal: „Je pravděpodobné (!), že zemědělstvím jako vedlejším povoláním se živili i četní řemeslníci.“ Ovšem už tuto problematiku blíže nezkoumal, ani nespecifikoval. Tento přístup ovšem v sobě skýtá jedno zásadní nebezpečí zkreslení, a to opominutí značně početné a neopominu- telné skupiny usedlých městských obyvatel, které Fr. Kavka nazývá „řemeslníci-zemědělci“ Chtěl bych se proto na tomto místě zároveň pokusit definovat metodu, jak blíže poznat míru zemědělského charakteru zkoumaného města. Tuto míru budu pracovně nazývat jako „agrarita“. Při tvorbě uvedené metody vycházím z jednoduchého předpokladu, že čím bylo město řemeslně či ob- chodně vyspělejší, tím méně obyvatel se muselo aktivně věnovat zemědělské činnosti či samovýro- bě. Jinými slovy míru hospodářské závislosti dané lokality na zemědělství lze vyjádřit opačně i pro- centem usedlých, o kterých můžeme s absolutní jistotou prohlásit, že už nenacházeli svou obživu v zemědělské činnosti, a přesto se v dané lokalitě dokázali dlouhodobě uživit. Pokud srovnáme vzá- jemné rozdíly v počtu těchto usedlých, kteří byli „nezávislí“ na zemědělské samovýrobě, z více měst, získáme sice pouze orientační, ovšem velmi výmluvnou představu o odlišném významu ze- mědělství v živobytí jejich obyvatel. Konkrétně zde tuto metodu uplatním na jednotlivá města a městečka Kouřimského kraje podle údajů edice Tereziánského katastru (uvádějící počet domů podle přiznávacích fasí k roku 1713), tj. podle počtu vlastníků domů, resp. podle počtu těch, kteří vlastní (a pro naši potřebu i teoreticky obhospodařují) polnosti o celkové rozloze do 5 strychů. 4 Kostelec n. Č. l. Kolín Český Brod 1718 1688 1718 Zaměstnání Počet Podíl Počet Podíl Počet Podíl řemeslníci 30 50 % 52 33 % 40 35,5 % řemeslníci- 20 33 % 44 28 % 27 24 % zemědělci zemědělci 7 11,5 % 30 19 % 29 25,5 % ostatní 3 5,5 % 32 20 % 17 15 % Vlašim Říčany Zásmuky 1718 1720 1718 Zaměstnání Počet Podíl Počet Podíl Počet Podíl řemeslníci 4 4,6 % 7 18,5 % 2 5,5 % řemeslníci- 70 80,5 % 18 47,5 % 6 16,7 % zemědělci zemědělci 12 13,8 % 13 34 % 27 75 % ostatní 1 1,1 % 0 0% 1 2,7 % Stejně tak jsem potvrdil svým výzkumem obecně předpokládatelnou věc, že ve městech, kde v 17. století docházelo k poklesu obyvatelstva, ubývá jako první skupina těch majitelů domů, kteří nevlastní žádný či jen minimální pozemkový majetek. V tomto směru stačí excerpovat údaje obsa- žené v Berní rule, která jasně dokládá, že nejvíce pustých gruntů bylo následkem třicetileté války v kategorii zahradníků. Tato premisa plně platí i pro města a městečka Kouřimského kraje. 4. K významu vrchnostenských úředníků a neusedlého obyvatelstva Kostelec byl sídlem rozsáhlé vrchnostenské správy a centrem celého velkého dominia. Panští lichtenštejnští úředníci byli osobami osobně svobodnými, proto jejich počet, počet jejich rodinných příslušníků a jejich služebnictva, žijících v určitý moment v Kostelci nad Černými lesy, eviduje prakticky jen soupis obyvatel z ledna 1691. Z tohoto soupisu ovšem na druhou stranu nepoznáme počet rodin podruhů. Jejich počet můžeme doplnit ze soupisu poddaných Černokosteleckého panství ze stejného roku. Zjišťujeme tak, že i s rodinami zámeckých úředníků v Kostelci žilo bez vlastního domu 55 %, čili více než polovina. Roku 1717 to bylo už 61 %. Knížecí zaměstnanci se svými rodinami tvořili v 17. století více jak třetinu zdejších obyvatel (dokonce až ke 40 %). 5 5. Přirozená obměna obyvatelstva Provedl jsem analýzu osob, kterým bylo v Kostelci uděleno měšťanství v 17. století, a zjistil jsem, že z celkového počtu 112 nově přijatých měšťanů jich bylo jen 9 (!), kteří odsud přímo po- krevně pocházeli, tj. jen asi 8 %; dalších pět (tj. asi 4,5 %) zavála do městečka Kostelce právě služ- ba u vrchnosti – ať se jednalo o nižší úřednický personál, sládka či dokonce o manželku hejtmana panství, která si zde zřídila hostinec. Rovná polovina nových měšťanů odsud sice nepocházela, ale buď se do Kostelce přiženili, nebo se sem dostali jakožto tovaryši a už v Kostelci zůstali. Zbytek, tedy přibližně 37,5 %, se do Kostelce v 17. století přistěhoval bez jakékoliv předchozí vazby – a ne- bylo to jen z blízkého okolí, ale i z takových lokalit, jakými byly Telč, Slavonice, Nový Bydžov, Ji- čín, Vysoké Mýto, Domažlice, České Budějovice nebo Lomnice nad Lužnicí či dokonce švábské lokality Weiss. 6. Výzkum cen a hodnoty nemovitostí Již v minulosti se plně projevilo (Luboš LACINGER, K otázce studia cen městských domů v Čechách do konce 18. století (Ceny domů v Novém Městě nad Metují), in: Acta Universitatis Ca- rolinae, Philosophica et Historica 1, Praha 1971, s. 15-121), jak problematický je výzkum cen na základě historické městské topografie a většina doposud použitých metod k tomuto tématu se proje- vila jako slepá ulička (mj. i nepotvrzená hypotéza o úročení a zpětném odúrokování prodejních cen ve výše uvedené studii z Nového Města nad Metují, ke kteréžto hypotéze se dovoluji vyslovit zcela zamítavě). 7. Urbanistické zásahy ze strany vrchnosti Kostelec nad Černými lesy měl původně čtvercové náměstí, snad někdy v průběhu 60. nebo 70. let 16. století nechal Jaroslav I. Smiřický ze Smiřic vybourat celou jeho východní frontu, bránící přímému pohledu na panskou rezidenci. Můžeme v tom vidět snahu renesančního aristokrata zapojit své honosně budované sídlo do urbanistické koncepce města Kostelce a vytvořit z náměstí jakýsi „čestný dvůr“, který by ještě umocňoval význam panského sídla. Přímou analogii ke Kostelci na- cházíme v městě Kelč na Moravě. Zde také došlo v 16. století k vybourání několika domů na jižní straně náměstí v souvislosti s přestavbou místní tvrze na renesanční zámek, aby tak vznikl průhled a širší průjezd k vrchnostenskému sídlu. Dalším z dohledatelných případů takovéhoto zásahu do městské zástavby je případ Jaroměřic nad Rokytnou či rožmberská Třeboň. Obdobně postupovali i Pernštejnové po požáru města Pardubic v letech 1506-1516. Naskýtá se tedy možnost širšího vý- zkumu tohoto fenoménu a objasnění, nakolik byl rozšířen či naopak nerozšířen. 6
Abstract v angličtině:
English abstract The aim of my thesis is to use usual methodologies and above all finding new ways of historical urban topography, applied to a representative of a small town, which since the 16th century has evolved from agrarian center seat for a wide area - Kostelec nad Černými lesy. Kostelec is one of the smaller Czech towns located in the district Prague-East and currently has about 3,500 inhabitants. In particular, there exists relatively rich and complex source material preserved from the 16th century (primary a series of cadastral and urban books and an extensive aristocratic-domain archive). 1. Topics of historic urban topography: A) Problems associated with urban planning or development of the oldest cities in the absence of the written sources 1. Evaluation of the position of town/city. 2. Before-location situation. 3. New location in town, depending on upgrade- privilege in comparison with analogous cases. 4. communication scheme over the centuries. B) Problems associated with individual objects or their architecture and typology 1. Overview of all owners and house prices in a specific year and season, depending on economical or physical condition of the building. 2. Whether the house was wooden, stone, brick, or whether it had the attic floor, the approximate number of habitable rooms and non-residential, farm buildings, then what was the roof covering and roof types, what was the entrance to the house, etc. 3. How the house looked before, what was the color of the plaster and structural modifications, which occurred, when and by whom. 4. What was the area of fields and meadows. 5. Special events - wars, fires, etc. 6. Social status of the owner of the house (noble, mayor, councilor, knacker, Dráb etc.). 7. Load of the house - the ministry, so-called “výměnek” (rent-charge), so-called “iron cows” (železné krávy) or indebtedness. 8. Where owners took drinking water. C) Issues related to the internal functioning and the specifics of urban community 1. Citizens dependent on agricultural self-production and reliance of urban community on agricultural self-production, depending on the number of houses and residents 2. Schema of the internal working of the urban organism with regard to city government 3. Attempt to reconstruction of the local customs and festivals (processions, etc.) 4. Establishment of the nobility in a town /city. 2. Typology and arrangement of townhouses The aim of this research should be to clarify issues of architectural design, quality and nature of the material, but in small towns and villages, such Kostelec was. At the same time, I must note above minimalism of the source base, respectively, above the minimal processing. It is a task for current and future researchers, the task certainly for many years and for the interdisciplinary collaboration of historians, architects, archaeologists, archivists, historians, ethnologists and art. Understanding the development of small-town house combines the problems of the house as urban and rural and is essentially in their entirety. 3. Research of real estate prices and values In the past, it has fully impacted (Luboš Lacinger, to study the issue price of town houses in Bohemia in the late 18th century (Home prices in Nové Město nad Metují), in: Acta Universitatis Carolinae, philosophica et Historica 1, Prague 1971, page 15 -121), how problematic is research based on historical prices of urban topography, and most of the methods used so far on this topic proved to be a dead end (among other things, unconfirmed hypothesis of interest and “re-interesting” (odúrokování) of selling prices in the above study of the Nové Město nad Metují – to this hypothesis is allowed to express skepticism). 4. Urban interventions by landlords Kostelec originally had a “square-form” square, perhaps sometime during the 60th or 70th of the 16th century had Jaroslav I. Smiřický of Smiřice crashed its eastern front. We can see in that efforts of the renaissance aristocrat to involve his mansion/castle to the city Kostelec urban design and create from a square a "court of honor" that would have magnified the importance of the mansion. Direct analogy can be found in Kelč town in Moravia. Here also occurred in the 16th century to the pulling down several houses on the south side of the square in connection with the reconstruction of the local fortress into a Renaissance chateau, to create the transparency and wider passage to nobleman seat. Another traced case of such interference in urban areas is a case of Jaroměřice Rokytnou or Rosenberg-family Třeboň. Similarly, Pernštejn-family after a fire in the town of Pardubice 1506-1516 too. The question is therefore the possibility of wider research of this phenomenon and to clarify to what extent has been extended or unextended.
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce PhDr. Vladimír Jakub Mrvík, Ph.D. 8.66 MB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce PhDr. Vladimír Jakub Mrvík, Ph.D. 219 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky PhDr. Vladimír Jakub Mrvík, Ph.D. 119 kB
Stáhnout Autoreferát / teze disertační práce PhDr. Vladimír Jakub Mrvík, Ph.D. 362 kB
Stáhnout Posudek vedoucího prof. PhDr. Jaroslav Čechura, DrSc. 120 kB
Stáhnout Posudek oponenta prof. PhDr. Eva Semotanová, DrSc. 55 kB
Stáhnout Posudek oponenta prof. PhDr. Eduard Maur, CSc. 271 kB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby 111 kB