velikost textu

Gramatikalizační potenciál anaforické funkce lexému ten v mluvených narativech

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Gramatikalizační potenciál anaforické funkce lexému ten v mluvených narativech
Název v angličtině:
Grammaticalization potentiel of the anaphoric ten in spoken narative discourse
Typ:
Disertační práce
Autor:
Mgr. Magdalena Zíková
Školitel:
doc. Mirjam Friedová, Ph.D.
Oponenti:
Mgr. Anna Nedolužko
prof. Dr. Tilman Berger
Id práce:
105034
Fakulta:
Filozofická fakulta (FF)
Pracoviště:
Ústav obecné lingvistiky (21-ULING)
Program studia:
Filologie (P7310)
Obor studia:
Obecná lingvistika (XOBL)
Přidělovaný titul:
Ph.D.
Datum obhajoby:
8. 9. 2017
Výsledek obhajoby:
Prospěl/a
Informace o neveřejnosti:
Příloha práce byla vyloučena ze zveřejnění.
Jazyk práce:
Čeština
Klíčová slova:
lexém ten, adnominální demonstrativum, gramatikalizace, mluvená čeština, diskursní anafora, anaforická funkce, určitý člen, pronominální demonstrativum, persistence, aktivace, anaforická vzdálenost, narativ, deixe, připomínací funkce, diskursní prominence, situační užití, téma & réma
Klíčová slova v angličtině:
lexeme ten, adnominal demonstrative, grammaticalization, spoken Czech, discourse anaphora, definite article, pronominal demonstrative, persistence, activation, anaphoric distance, narrative, deixis, recognitional use, discourse prominence, situational use, topic & comment, theme & rheme
Abstrakt:
Abstrakt Předkládaná disertační práce se věnuje užití referenčních prostředků v mluveném narativním diskursu s převahou anaforického odkazování. Zvláštní pozornost patří konkurenci dvou forem: lexikálních frází s lexémem ten (ten-frází) a lexikálních frází bez lexému ten (N-frází) při opakovaných zmínkách. Prvořadým cílem práce je (i) identifikovat faktory, které mluvčí vedou k volbě ten-fráze oproti N-frázi za co možná nejsrovnatelnějších podmínek, a (ii) prozkoumat možnosti gramatikalizace výrazu ten z anaforického užití. Teoretické a metodologické zázemí práce představuje zejména koncepce diskursní anafory a teorie gramatikalizace. Distribuci referenčních prostředků sleduji ve vztahu k sadě parametrů, které odrážejí konceptuální (životnost referentu), gramatické (syntaktickou funkci, typ klauze ad.), a především diskursní charakteristiky referenčních prostředků (informační status fráze v rámci klauze, aktivaci a persistenci referentů ad.). Srovnání je vedeno systematicky, parametr po parametru, v ohledu kvantitativním (rozvržení jednotlivých forem do tříd podle hodnot každého z parametrů) i kvalitativním (analýza jednotlivých dokladů z hlediska signalizovaných pragmatických významů). Materiál tvoří korpus 45 mluvených monologických narativů v podání 15 mluvčích, sestávající z převyprávěných verzí 3 krátkých němých filmů. Korpus byl záměrně navržen tak, aby maximalizoval opakované zmínky referentů. Analýza ukázala, že užití referenčních prostředků je vedeno primárně diskursní aktivací referentu, ovšem významně se do něj promítají i další faktory. V užším srovnání ten-frází s N-frázemi v opakovaných zmínkách převažují ten-fráze. Ty mluvčí zvolili ve více než 60 % všech případů. Lexém ten plní v anaforickém odkazování především dvě dílčí funkce: demonstrativní (ukazuje na slabě aktivovaný, diskursně prominentní referent) a kontextualizační (zasazuje silně aktivovaný, diskursně neprominentní referent do kontextuálního pozadí vyprávěného příběhu). Ani jedna z identifikovaných funkcí se přitom nezdá být zdrojovou doménou případné gramatikalizace lexému ten, tedy doménou, z níž lexém ten proniká do všech funkčních oblastí typických pro určitý člen. Silným explanačním faktorem užití ten-frází v analyzovaném korpusu se ukázala být persistence referentu (počet klauzí, v nichž referent po aktuální zmínce ještě figuruje), korelující s jeho relevancí v daném okamžiku příběhu. Všechny ten-fráze nezávisle na dalším třídění vykazují vyšší persistenci než korespondující N-fráze. Lexémem ten tedy mluvčí pragmaticky zdůrazňuje referent, který je z jeho pohledu v daném okamžiku vyprávění relevantní. Persistence referentu tak reflektuje rysy charakteristické pro počáteční fáze jakéhokoli gramatikalizačního procesu: pragmatické posílení komunikovaného sdělení a zesílenou subjektivitu mluvčího. V tomto ohledu se zdá být i plauzibilním východiskem pro případnou gramatikalizaci lexému ten v určitý člen. Klíčová slova: lexém ten – adnominální demonstrativum – gramatikalizace – mluvená čeština – diskursní anafora – anaforická funkce – určitý člen – pronominální demonstrativum – persistence – aktivace – anaforická vzdálenost – narativ – deixe – připomínací funkce – diskursní prominence – situační užití – téma & réma 7
Abstract v angličtině:
Abstract In my Ph.D. thesis, I examine the use of referential devices in spoken narrative discourse with predominant anaphoric reference. Special attention is paid to the relationship between two competing forms: lexical phrases containing the lexeme ten (ten-MARKED NPs) and lexical phrases not containing it (UNMARKED NPs) in repeated mentions. A primary aim of the work is (i) to identify factors favouring the use of ten-marked NPs at the expense of unmarked NPs and (ii) to explore the possibility of the lexeme ten grammaticalizing from its anaphoric use. Theoretically and methodologically I benefit mostly from the conception of discourse anaphora and the theory of grammaticalization. The referential devices are systematically explored in terms of their distribution into different classes according to a set of parameters and their values. These parameters reflect the conceptual (animacy), grammatical (syntactic function, type of clause etc.) as well as discourse characteristics of the forms and their referents (informational status of the NP in the clause, activation and persistence of the referent, etc.). The data consist of 45 short narratives produced by 15 speakers. The speakers’ task was to retell three short silent-movie sketches which they had seen immediately before the recording. The design of the corpus reflects the need for maximizing the number of repeated mentions. The distribution of the referential forms is primarily driven by discourse activation of their referents but other factors also play a part. Concerning the competition between ten-marked NPs and unmarked NPs in repeated mentions, it is the ten-marked NPs which prevail; the speakers used them in more than 60 % of all cases. Two distinct functions have been identified in the anaphoric use of ten: demonstrative (reference to a weakly activated, discourse-prominent entity) and contextualizing (reference to a strongly activated, non-prominent entity constituting a part of the informational background). However, none of these seem to be a plausible source for the potential grammaticalization of ten into a definite article, for none of them can account for its functional transition to other domains characteristic of the definite article. A promising explanatory factor as to the use of ten-marked NPs in the analysed corpus turned out to be the persistence of the referent (measured by the number of clauses in which the referent persists in the subsequent discourse). The persistence corresponds to the local importance of the referent in the narrative, as evaluated by the speaker. The ten-marked items show consistently higher persistence values than the unmarked ones. Given that strengthening pragmatic aspects of the communicated information is regarded as the starting point of any grammaticalization process, the persistence represents a plausible source for the potential grammaticalization of ten into a definite article. Kew words: lexeme ten – adnominal demonstrative – grammaticalization – spoken Czech – discourse anaphora – definite article – pronominal demonstrative – persistence – activation – anaphoric distance – narrative – deixis – recognitional use – discourse prominence – situational use – topic & comment – theme & rheme
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce Mgr. Magdalena Zíková 5.99 MB
Stáhnout Příloha k práci Mgr. Magdalena Zíková 355 kB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce Mgr. Magdalena Zíková 175 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky Mgr. Magdalena Zíková 399 kB
Stáhnout Autoreferát / teze disertační práce Mgr. Magdalena Zíková 946 kB
Stáhnout Posudek vedoucího doc. Mirjam Friedová, Ph.D. 174 kB
Stáhnout Posudek oponenta Mgr. Anna Nedolužko 1.31 MB
Stáhnout Posudek oponenta prof. Dr. Tilman Berger 171 kB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby 2.53 MB