velikost textu

Recherche de l´effet tragique á l´époque de la Régence: la naissance de la tragédie philosophique

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Recherche de l´effet tragique á l´époque de la Régence: la naissance de la tragédie philosophique
Název v češtině:
Hledání tragického účinku v období Regentství: vznik filozofické tragédie
Název v angličtině:
In search of tragical effect during Regency: the birth of philosophical tragedy
Typ:
Disertační práce
Autor:
Mgr. Marek Očenáš
Školitel:
doc. PhDr. Aleš Pohorský, CSc.
Oponenti:
doc. PhDr. Jiří Pechar
Pierre Frantz
Id práce:
104872
Fakulta:
Filozofická fakulta (FF)
Pracoviště:
Ústav románských studií (21-URS)
Program studia:
Filologie (P7310)
Obor studia:
Románské literatury (XROL)
Přidělovaný titul:
Ph.D.
Datum obhajoby:
11. 9. 2014
Výsledek obhajoby:
Prospěl/a
Jazyk práce:
Francouzština
Klíčová slova:
théâtre, tragédie, XVIII. siècle, Lumières, Voltaire
Klíčová slova v angličtině:
théâtre, tragédie, XVIII. siècle, Lumières, Voltaire
Abstrakt:
Hledání tragického účinku v období Regentství: vznik filozofické tragédie V rámci zkoumání inovace francouzské klasicistní tragédie v období Regentství (1715-1723) práce blíže studuje způsob, jakým hledání tragického účinku vede ke vzniku filozofické tragédie. Tato práce se opírá o analýzy her hraných v Comédie- Française během tohoto období, přičemž věnuje zvláštní pozornost jejich soudobé recepci v periodickém tisku a brožurách. Nejdříve se zamýšlí nad obnovou tragédie z hlediska dvou polemik, Sporu Starých a Nových a sporu o morálnosti divadla, přičemž ukazuje, jak myšlení o divadle vede autory k hledání lépe uzpůsobeného dramatického účinku vzhledem k očekáváním publika, jehož senzibilita se na počátku XVIII. století vyvíjí. Posléze práce vymezuje, jak je vytváření většího účinku spojeno jednak s intenzívněním dojmu velkého strachu prostřednictvím záporné postavy, jednak s hledáním větší dějovosti prostřednictvím posvátných prvků (proroctví, kněží a chór). Nakonec práce ukazuje, že i když rouhání nalezená v několika tragédiích nemají za cíl víc, než vyvolat větší účinek, Voltairův Oidipus může být pokládán za první filo- zofickou tragédii, protože dramatik vytváří skutečnou kritickou strategii a také útoky proti náboženství jsou zřetelně vnímány tehdejším publikem. Práce tedy analyzuje, jakým způsobem proměny týkající se dramaturgického uspořádání v rámci hledání účinku mohou udělat z tragédie prostředek k šíření myšlenek, jež jsou součástí vzniku Osvícenství. Fenomén je určující jak pro budoucí filozofické boje, tak pro transformaci společnosti, o kterou se filozofové budou snažit prostřednictvím divadla – média přístupného širšímu publiku. 1
Abstract v angličtině:
Recherche de l’effet tragique à l’époque de la Régence : naissance de la tragédie philosophique Dans le cadre général d’une interrogation sur le renouvellement de la tragédie classique française à l’époque de la Régence (1715-1723), le travail étudie plus spécifi- quement la manière dont la recherche de l’effet tragique conduit à la naissance de la tragédie philosophique. Ce travail prend appui sur l’analyse des pièces représentées à la Comédie-Française au cours de cette période et accorde une attention particulière à leur réception contemporaine dans la presse périodique et dans les brochures. Il envisage d’abord les recherches de renouvellement de la tragédie à partir de deux polémiques, la Querelle des Anciens et des Modernes et la querelle sur la moralité du théâtre, en montrant comment la réflexion sur le théâtre conduit les auteurs à chercher des effets dramatiques mieux adaptés aux attentes d’un public dont la sensibilité évolue au début du XVIIIe siècle. Il établit ensuite que la production d’un plus grand effet est liée, d’une part, à l’intensification de l’effet de terreur à travers la mise en scène du personnage odieux et, d’autre part, à la recherche d’une plus grande action grâce à l’exploitation des éléments du sacré (oracles, prêtres et chœur). Il démontre enfin que, si les impiétés relevées dans un certain nombre de tragédies ne visent qu’à la pro- duction d’un plus grand effet, l’Œdipe de Voltaire peut être considéré comme la première tragédie philosophique dans la mesure où le dramaturge met en œuvre une véritable stratégie critique et où les attaques contre la religion sont clairement perçues par le public contemporain. Le travail analyse ainsi de quelle manière les mutations qui affectent le dispositif dramaturgique dans cette quête de l’effet peuvent faire de la tragédie le lieu de la diffusion des idées qui participent de l’émergence des Lumières. Le phénomène est déterminant pour les combats philosophiques à venir ainsi que pour la transformation de la société que les philosophes vont chercher à faire advenir grâce à un support accessible à un large public. 1
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce Mgr. Marek Očenáš 2.54 MB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce Mgr. Marek Očenáš 23 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky Mgr. Marek Očenáš 14 kB
Stáhnout Autoreferát / teze disertační práce Mgr. Marek Očenáš 123 kB
Stáhnout Posudek vedoucího doc. PhDr. Aleš Pohorský, CSc. 197 kB
Stáhnout Posudek oponenta doc. PhDr. Jiří Pechar 654 kB
Stáhnout Posudek oponenta Pierre Frantz 127 kB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby 173 kB