velikost textu

Praha – Besançon Rudolf II. a sbírka rodiny De Granvelle

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Praha – Besançon Rudolf II. a sbírka rodiny De Granvelle
Název v angličtině:
Prague – Besançon Rudolf II and the de Granvelle family Collection
Typ:
Disertační práce
Autor:
Mgr. Markéta Ježková
Školitel:
prof. PhDr. Lubomír Konečný
Oponenti:
PhDr. Eliška Fučíková, CSc.
PhDr. Hana Seifertová
Id práce:
104824
Fakulta:
Filozofická fakulta (FF)
Pracoviště:
Ústav pro dějiny umění (21-UDU)
Program studia:
Obecná teorie a dějiny umění a kultury (P8109)
Obor studia:
Dějiny výtvarného umění (XVU)
Přidělovaný titul:
Ph.D.
Datum obhajoby:
19. 9. 2018
Výsledek obhajoby:
Prospěl/a
Jazyk práce:
Čeština
Klíčová slova:
Rudolf II|Granvelle
Klíčová slova v angličtině:
Rudolf II collection Granvelle
Abstrakt:
Anotace Praha –Besançon Rudolf II. a sbírka rodiny de Granvelle Předložená práce se věnuje části sbírky rodiny de Granvelle, kterou mezi léty 1589–1601 postupně získal císař Rudolf II. Na pozadí historických událostí rodina de Granvelle během čtyř generací zažila strmý společenský vzestup i pád. Nicolas a jeho syn Antoine de Granvelle zastávali významné funkce na dvoře Karla V. a později Filipa II. Během této doby dokázali vybudovat jednu z největších a nejkvalitnějších sbírek 16. století, zároveň však byli svědky jejího rozprášení během nizozemské revoluce a postupného rozprodeje v prvních desetiletích 17. století. V současné době jsou známé pouze dvě hlavní cesty rozprodeje sbírky. Větší z částí se podařilo zachovat v Besançonu. Počtem, nikoli však významem, menší část se dostala do sbírek císaře Rudolfa II. v Praze a následně sdílela další osudy sbírek Pražského hradu. Předkládaná práce v první části podává kritický přehled dosavadní literatury věnované dané části sbírky požadované Rudolfem II. Pro českého čtenáře většinou není dostupná ani většina historicky orientovaných textů o členech rodiny, následuje proto stručný přehled jejího vzestupu, pádu a mecenariátu. Zároveň se představuje kontext, v jakém sbírka vznikala. Ústředním bodem práce je kapitola věnovaná příběhu Rudolfovy postupné akvizice. Společným nedostatkem všech dosavadních studií o sbírce z majetku rodiny de Granvelle je chybějící pokus o sestavení alespoň částečného katalogu objektů. Bez něj však není možné získat určitý nadhled a činit jakékoli závěry o sběratelské politice prodávající i kupující strany. Práce proto na prvním místě zpracovává katalog 52 uměleckých předmětů, které Rudolf II. získal nebo si přál získat ze sbírky de Granvelle. Polovinu daných děl se díky archivnímu výzkumu nebo nové interpretaci vydaných pramenů podařilo dohledat ve světových sbírkách. V případě druhé poloviny dosud neznámých děl byl zvolen přístup, kdy se jako katalogové heslo volí informace o předmětu, který co nejvíce odpovídá informacím z pramenů. Podobným způsobem si lze učinit představu o podobě dosud neznámého původního objektu a otevírá se možnost jeho pozdější identifikace. Z katalogu následně vyplývá, že si dobře informovaný císař vybral ve své době nejdražší a dodnes mimořádně ceněné kusy, které sbírka kolem roku 1600 obsahovala. Později se v pražských a vídeňských inventářích objevují mezi „beste Sachen“, což dokládá i jejich postavení v rámci Rudolfovy kolekce. Příkladem mohou být obrazy jako Tizianova Venuše s varhaníkem (Museo del Prado, Madrid), Signum Harpocratis (KHM, Vídeň), nebo busta Karla V. od Leone Leoniho (KHM, Vídeň). Poslední kapitola požadované předměty zasazuje do kontextu Rudolfovy sbírky a osvětluje důvody jejich výběru. Zároveň se stylovou a ikonografickou analýzou snaží zachytit stopu, která některá ze získaných děl zanechala u malířů pražského dvorského okruhu. Práce ve svém celku přispívá k bližšímu poznání sběratelské politiky Rudolfa II. na příkladu nákupu části významné sbírky rodiny de Granvelle.
Abstract v angličtině:
Anotace Praha –Besançon Rudolf II. a sbírka rodiny de Granvelle Předložená práce se věnuje části sbírky rodiny de Granvelle, kterou mezi léty 1589–1601 postupně získal císař Rudolf II. Na pozadí historických událostí rodina de Granvelle během čtyř generací zažila strmý společenský vzestup i pád. Nicolas a jeho syn Antoine de Granvelle zastávali významné funkce na dvoře Karla V. a později Filipa II. Během této doby dokázali vybudovat jednu z největších a nejkvalitnějších sbírek 16. století, zároveň však byli svědky jejího rozprášení během nizozemské revoluce a postupného rozprodeje v prvních desetiletích 17. století. V současné době jsou známé pouze dvě hlavní cesty rozprodeje sbírky. Větší z částí se podařilo zachovat v Besançonu. Počtem, nikoli však významem, menší část se dostala do sbírek císaře Rudolfa II. v Praze a následně sdílela další osudy sbírek Pražského hradu. Předkládaná práce v první části podává kritický přehled dosavadní literatury věnované dané části sbírky požadované Rudolfem II. Pro českého čtenáře většinou není dostupná ani většina historicky orientovaných textů o členech rodiny, následuje proto stručný přehled jejího vzestupu, pádu a mecenariátu. Zároveň se představuje kontext, v jakém sbírka vznikala. Ústředním bodem práce je kapitola věnovaná příběhu Rudolfovy postupné akvizice. Společným nedostatkem všech dosavadních studií o sbírce z majetku rodiny de Granvelle je chybějící pokus o sestavení alespoň částečného katalogu objektů. Bez něj však není možné získat určitý nadhled a činit jakékoli závěry o sběratelské politice prodávající i kupující strany. Práce proto na prvním místě zpracovává katalog 52 uměleckých předmětů, které Rudolf II. získal nebo si přál získat ze sbírky de Granvelle. Polovinu daných děl se díky archivnímu výzkumu nebo nové interpretaci vydaných pramenů podařilo dohledat ve světových sbírkách. V případě druhé poloviny dosud neznámých děl byl zvolen přístup, kdy se jako katalogové heslo volí informace o předmětu, který co nejvíce odpovídá informacím z pramenů. Podobným způsobem si lze učinit představu o podobě dosud neznámého původního objektu a otevírá se možnost jeho pozdější identifikace. Z katalogu následně vyplývá, že si dobře informovaný císař vybral ve své době nejdražší a dodnes mimořádně ceněné kusy, které sbírka kolem roku 1600 obsahovala. Později se v pražských a vídeňských inventářích objevují mezi „beste Sachen“, což dokládá i jejich postavení v rámci Rudolfovy kolekce. Příkladem mohou být obrazy jako Tizianova Venuše s varhaníkem (Museo del Prado, Madrid), Signum Harpocratis (KHM, Vídeň), nebo busta Karla V. od Leone Leoniho (KHM, Vídeň). Poslední kapitola požadované předměty zasazuje do kontextu Rudolfovy sbírky a osvětluje důvody jejich výběru. Zároveň se stylovou a ikonografickou analýzou snaží zachytit stopu, která některá ze získaných děl zanechala u malířů pražského dvorského okruhu. Práce ve svém celku přispívá k bližšímu poznání sběratelské politiky Rudolfa II. na příkladu nákupu části významné sbírky rodiny de Granvelle.
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce Mgr. Markéta Ježková 1.72 MB
Stáhnout Příloha k práci Mgr. Markéta Ježková 1.93 MB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce Mgr. Markéta Ježková 130 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky Mgr. Markéta Ježková 130 kB
Stáhnout Autoreferát / teze disertační práce Mgr. Markéta Ježková 471 kB
Stáhnout Posudek vedoucího prof. PhDr. Lubomír Konečný 77 kB
Stáhnout Posudek oponenta PhDr. Eliška Fučíková, CSc. 208 kB
Stáhnout Posudek oponenta PhDr. Hana Seifertová 277 kB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby 1.55 MB