velikost textu

České země v politické skladbě střední Evropy 10.-13. století: Podoba a význam lenního institutu v socioekonomické struktuře Saska a Čech

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
České země v politické skladbě střední Evropy 10.-13. století: Podoba a význam lenního institutu v socioekonomické struktuře Saska a Čech
Název v angličtině:
The Czech Lands in the Political Composition of Central Europe in the 10th-13th Centuries: The Form and significance of the feudal system in the socio-economic structure of Saxony and Bohemia
Typ:
Disertační práce
Autor:
PhDr. Jan Zelenka, Ph.D.
Školitel:
prof. PhDr. Josef Žemlička, DrSc.
Oponenti:
prof. PhDr. Jan Klápště, CSc.
Marcin Pauk
Id práce:
104662
Fakulta:
Filozofická fakulta (FF)
Pracoviště:
Ústav českých dějin (21-UCD)
Program studia:
Historické vědy (P7105)
Obor studia:
České dějiny (XCDE)
Přidělovaný titul:
Ph.D.
Datum obhajoby:
26. 9. 2013
Výsledek obhajoby:
Prospěl/a
Jazyk práce:
Čeština
Klíčová slova:
středověk (10. – 13. století), beneficium, feudum, lenní institut, Sasko, Sachsenspiegel
Klíčová slova v angličtině:
the Midlle Ages (10. - 13. century), beneficium, feudum, feudal institute, Saxony, Sachsenspiegel
Abstrakt:
Předkládaná práce je zaměřena na problematiku lenního institutu. Na základě rozboru latinské terminologie, proměn pojmosloví i jeho kontextu, se snaží postihnout podobu a význam tohoto fenoménu v „každodenní praxi“, jak ji zobrazují zejména diplomatické prameny. Text se skládá ze dvou základních částí. První oddíl se věnuje sestavení obrazu lenního institutu na podkladě pramenů říšské provenience. V rámci této práce nelze zpracovat říšské prameny jako celek, pozornost se tedy upírá na širší region rozkládající se v okolí Harzu, který vymezuje pětice biskupství – Míšeň, Naumburg, Hildesheim, Halberstadt a Merseburg. Základní prameny představují diplomatáře zmíněných diecézí, jež doplňují sbírky listin dvou nejmocnějších světských knížecích rodin dlouhodobě uplatňujících vliv v této oblasti – Welfů a Askánců. Předmětem analýzy je v prvé řadě latinská, popřípadě německá terminologie a její význam v rozmezí cca 10. až počátku 14. století. Vzhledem ke stavu dochování listinné produkce se však hlavní pozornost upírá na poslední dvě století vyznačeného období. Analýza se zaměřuje na pojmy beneficium a feudum (ius beneficii/feudi), na výskyt termínů v listinném materiálu, na skladbu statků, jež byly takto označovány, na jejich držitele i na práva a povinnosti, které z propůjčení vyplývaly. Obdobným způsobem jsou analyzovány další pojmy s vazbou k lennímu institutu jako vasallus, homagium/hominium, consilium et auxilium, fidelitas atd. Rozbor listinářů doplňuje identicky pojatá analýza nejvýznamnějších narativních pramenů saské provenience.Druhá část práce navazuje na nedávnou diskusi o charakteru přemyslovského středověkého „státu“. Domácí historiografie pravidelně poukazuje na západoevropský lenní institut jako na jistý „referenční rámec“, který – v závislosti na osobě autora – slouží ke zdůraznění specifičnosti českého vývoje nebo naopak jeho podobnosti zejména s říšskými poměry. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
Abstract v angličtině:
The work submitted is focused on the issue of the feudal institute. Based on an analysis of the Latin terminology, the metamorphoses of the terminology and its context, it attempts to capture the form and importance of this phenomenon in ‘everyday practice’, as it is portrayed particularly by the diplomatic sources. The text is comprised of two basic parts. The first section deals with the composition of the image of the feudal institution on the background information of the sources of imperial provenience. It is not possible to treat the imperial sources as whole within this work and so attention is focused on the wider region spread in the area of Harz, which is delimited by five bishoprics – Miessen, Naumburg, Hildesheim, Halberstadt and Merseburg. The basic sources are the diplomatic materials of the mentioned dioceses, which complement the collection of documents of the two most powerful secular ducal families asserting influence in this area in the long term – the Houses of Welph and Ascania. The subject of the analysis is first of all the Latin, or German, terminology and its importance in the range from ca the 10th to the beginning of the 14th centuries. Considering the state of the preserved document production, however, the main attention focuses on the last two centuries of the period mentioned. The analysis concentrates on the terms beneficium and feudum (ius beneficii/feudi), on the appearance of the terms in the documentary materials, on the composition of the estates, which were labelled in this way, on their owners as well as on the rights and obligations which arose from their bestowal. Further terms with a connection to the feudal institute such as vasallus, homagium/hominium, consilium et auxilium, fidelitas etc are analysed in a similar manner. An analysis of the diplomatic codices complements the identically conceived analysis of the most important narrative sources of Saxon provenience. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce PhDr. Jan Zelenka, Ph.D. 1.31 MB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce PhDr. Jan Zelenka, Ph.D. 152 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky PhDr. Jan Zelenka, Ph.D. 152 kB
Stáhnout Autoreferát / teze disertační práce PhDr. Jan Zelenka, Ph.D. 245 kB
Stáhnout Posudek vedoucího prof. PhDr. Josef Žemlička, DrSc. 91 kB
Stáhnout Posudek oponenta prof. PhDr. Jan Klápště, CSc. 105 kB
Stáhnout Posudek oponenta Marcin Pauk 81 kB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby 58 kB