velikost textu

Zhodnocení před- a pooperační dynamiky kognitivního vývoje u dětských epileptochirurgických pacientů, návrh algoritmu před- a pooperačního neuropsychologického sledování

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Zhodnocení před- a pooperační dynamiky kognitivního vývoje u dětských epileptochirurgických pacientů, návrh algoritmu před- a pooperačního neuropsychologického sledování
Název v angličtině:
Evaluation pre- and post surgery dynamics of cognitive development in pediatric epilepsy surgery patients, design pre- andpost surgery protocol for neuropsychological assessment
Typ:
Disertační práce
Autor:
Mgr. Alice Maulisová, Ph.D.
Školitel:
PhDr. Mgr. Markéta Niederlová, Ph.D.
Oponenti:
PhDr. Mgr. Lenka Krámská, Ph.D.
doc. PhDr. Petr Kulišťák, Ph.D.
Id práce:
104473
Fakulta:
Filozofická fakulta (FF)
Pracoviště:
Katedra psychologie (21-KPS)
Program studia:
Psychologie (P7701)
Obor studia:
Klinická psychologie (XPSK)
Přidělovaný titul:
Ph.D.
Datum obhajoby:
18. 6. 2018
Výsledek obhajoby:
Prospěl/a
Jazyk práce:
Čeština
Klíčová slova:
neuropsychologie|dětská neuropsychologie|epilepsie|dětská epileptochirurgie
Klíčová slova v angličtině:
neuropsychology|child neuropsychology|epilepsy|pediatric epilepsy surgery
Abstrakt:
Souhrn Epilepsie je s prevalencí 0,5- 1% nejčastějším neurologickým onemocněním, až 30% pacientů se stává farmakorezistentními. U těch chirurgická léčba představuje často jedinou naději na plnohodnotný život. Etiologie epilepsie je heterogenní. Epilepsie je z tohoto pohledu členěna na epilepsii genetickou, strukturálně/metabolickou (symptomatickou) a epilepsii s neznámou příčinou. Mezi potencionální kandidáty epileptochirurgie patří nemocní s farmakorezistentní fokální epilepsií, výjimkou jsou epilepsie provázející neurodegenerativní nebo metabolické choroby. Rozhodnutí o přikročení k chirurgické léčbě epilepsie se na prvním místě řídí typem zjištěné nebo předpokládané strukturální patologie mozku a současně schopností přesně vymezit epileptogenní zónu, tj. oblast zodpovědnou za vznik záchvatů. Dalším rozhodujícím faktorem je vztah této léze k elokventní kůře, tj. k oblasti se známou fyziologicky významnou funkcí, kterou je třeba zachovat. Principem chirurgické léčby epilepsie je pokud možno úplné operační odstranění epileptogenní zóny, po kterém dojde k vymizení epileptických záchvatů. Hypotéza o její lokalizaci vzniká jako průsečík více typů informací vycházejících z více typů diagnostických, přednostně neurozobrazovacích technik. Neuropsychologické vyšetření v epileptologii a v epileptochirurgii je realizováno s cílem identifikovat s epilepsií spojené kognitivní poškození a jeho návaznost na lézi, aktivní epilepsii, medikaci a emoční status. Závěry vyšetření by neměly opomenout neurovývojový rámec zohledňující věk počátku onemocnění a kapacitu mozkové tkáně k sebereorganizaci a rozvinutí kompenzačních mechanismů. Vyšetření kognitivního profilu zahrnuje posouzení jádrových kognitivních domén, s použitím standardizovaných technik s kvalitními psychometrickými vlastnostmi, jejichž vyhodnocení se opírá o aktuální normativní údaje. Při práci s dětskou populací je obzvlášť důležité volit techniku adekvátně věku a mentální úrovni testovaného, navíc s potřebnou senzitivitou k vývojovým charakteristikám zjišťované funkce. Epileptochirurgie je standardní léčebná metoda s jednoznačně dokumentovanou efektivitou. Úspěšnost léčby není hodnocena jen mírou dosažení pooperační kompenzace záchvatů a možností redukce farmakoterapie. Kognitivní výkonnost je ukazatelem neméně významným, lze ji považovat za hlavní parametr kvality života dětí s epilepsií a jejich rodin. Většina epileptochirurgicky léčených pacientů v rámci dlouhodobého sledování vykazuje výkonově stabilní profil kognitivních schopností, především při zacílení na kvalitu paměťových funkcí v dospělé populaci. Nalézány jsou ale i změny kognititivního profilu. U dětí se týkají především vývojového zrání. Nastává jak pokračování doposud naznačené vývojové trajektorie, tak vývojová stagnace i vývojová progrese. Positivní kognitivní výstupy jsou spojovány ve značné míře s dosažením pooperační bezzáchvatovosti, v menší pak i s redukcí antiepileptické terapie. Za cíl výzkumného projektu jsme si stanovili posoudit dynamiku kognitivních změn u dětských kandidátů chirurgické léčby epilepsie ve vztahu k významným charakteristikám jejich epileptického onemocnění. V dětské neuropsychologii je kognitivní profil úzce spjat s intelektovým potenciálem posuzovaného. V hlavní studii naší práce jsme se rozhodli věnovat ústřednímu tématu dětské neuropsychologie - intelektové úrovni. Současně jsme pak rozvinuli úvahy i o další proměnné nejen kognitivního profilu, které jsme studovali na vyčleněných skupinách pacientů, jejich závěry obsahují doplňkové studie. V hlavní studii předpokládáme, že vývojová/intelektová úroveň dětí s farmakorezistentní epilepsií významně souvisí s charakterem a vývojem jejich záchvatového onemocnění. Současně usuzujeme, že indikovaný kurativní epileptochirurgický výkon hraje významnou roli v procesu následného vývojového/intelektového zrání. Položili jsme si 4 základní výzkumné otázky. (1) Znamená výskyt farmakorezistentní fokální epilepsie v dětském věku riziko pro vývojovou úroveň/intelektový výkon nemocného? (2) Existuje u nemocných vztah mezi vývojovou/intelektovou úrovní a proměnnými epileptologického charakteru? (3) Znamená epileptochirurgická léčba farmakorezistentní fokální epilepsie v dětském věku změnu v procesu vývojového/intelektového zrání? (4) Existuje vztah mezi pooperačním vývojem intelektové výkonnosti a charakteristikami epileptochirurgicky léčené farmakorezistentní fokální epilepsie? Retrospektivně jsme analyzovali data dětských pacientů (tj. do 19 let věku) operovaných v našem centru od roku 2000 do 1.11.2016, z celkového počtu se jednalo 197 pacientů. Zařazeni byli pacienti a) s fokální epilepsií b) podstupující první kurativní výkon (resekce nebo hemisferotomie) c) na základě podrobné epileptochirurgické preoperační diagnostiky d) a byla u nich dostupná všechna požadovaná data z komplexního zhodnocení stavu 1 rok po operaci. Analyzovaná data zahrnovala anamnestické údaje pacienta, výsledky vyšetření realizovaných v rámci předoperační diagnostiky, průběhu operace (včetně komplikací a histopatologického nálezu) a konečný výsledek epileptochirurgie. Došli jsme k závěru, že fokální epilepsie, která se rozvine jako farmakorezistentní a splňuje kritéria pro kurativní epileptochirurgickou léčbu, je výrazně rizikovým faktorem pro vývojovou či intelektovou výkonnost. Ověřili jsme, že u dětí s farmakorezistentní fokální epilepsií vztah mezi vývojovou/intelektovou úrovní a charakteristikami jejich onemocněním existuje. Časný začátek, časné generalizované záchvaty, rozvoj motorického opoždění a především epileptický syndrom jsou pro budoucí rozumový vývoj významným ohrožením. Prokázali jsme, že epileptochirurgická léčba v podobě kurativního operačního výkonu pro pacienty s fokální farmakorezistentní epilepsií zákrokem, kterým ovlivňujeme trajektorii kognitivního zrání. Pooperační vývoj mentální výkonnosti s charakteristikami fokálního epileptického onemocnění pacienta souvisí, nejčastěji epileptochirurgický výkon umožňuje pokračování nastoleného vývojového tempa. Změna vývojové trajektorie se podle naší studie odvíjí podle věku počátku záchvatů i času (věku) realizace operačního výkonu. Syndromologické zařazení epilepsie je také ukazatelem budoucího pooperačního výstupu. I z dalších uvedených výzkumných aktivit našeho týmu vyplývá, že charakteristiky epileptického onemocnění jsou s podobou kognitivní výkonnosti významně spjaty. Podle našich zjištění je pro neuropsychologický profil pacientů s fokální farmakorezistentní epilepsií rizikovým faktorem atypické funkční uspořádání korových center, konkr. řeči. Rizika pro kognitivní vývoj nalézáme i mezi elektroklinickými projevy fokální farmakorezistentní epilepsie, konkr. přítomnost epileptiformních výbojů ve spánku je možno považovat za faktor snižující intelektovou výkonnosti. Specifické rysy farmakorezistetní epilepsie u dětí s tuberózní sklerózou jsou podle našich zjištění asociovány s deficity mentální výojově i rozvojem symptomatiky poruch autistického spektra. Souhrně je možno naši výzkumnou práci shrnout následovně Skupinu fokálních farmakorezistentních epilepsií je smysluplné dále členit i podle předpokládané podoby neuropsychologického oslabení a přihlížet na ni i při volbě léčebné strategie. Resekční epileptochirurgie jako často jediná z možností léčby vedoucí k redukci záchvatů a může stabilizovat či zvrátit dosavadní průběh oslabování kognitivních funkcí vznikající v důsledku záchvatové aktivity. Neuropsychologické vyšetření je nedílnou součástí předoperační i následné pooperační péče. Při návrhu algoritmu před- a pooperačního sledování se plně přikláníme k dosavadním doporučením presentovaných pracovní skupinou pro neuropsychologickou diagnostiku jmenovanou Komisí metodologie diagnostických postupů Mezinárodní ligy proti epilepsii.
Abstract v angličtině:
Summary Epilepsy represents the most common neurological disease, its prevalence reaching up to 1%, and around 30% of patients become refractory to treatment. In these patients, epilepsy surgery is often their only chance for disease-free life. Aetiology of epilepsy is heterogenous; we recognize genetic, structural- metabolic epilepsy and epilepsy with unknown aetiology. Patients with focal pharmacoresistant epilepsy may become candidates for epilepsy surgery; the same does not apply to patients with metabolic or neurodegenerative disease. Multiple factors influence decision about epilepsy surgery, the most important ones being (i) the type of known or presumed structural lesion and (ii) the possibility to precisely delineate the epileptogenic zone (the area of seizure generation). Another factor that needs to be accounted for is the proximity of epileptogenic zone to the eloquent cortical areas (the areas with important neurological functions, e.g. motor or speech functions). Epilepsy surgery principally aims for complete removal the epileptogenic zone, and subsequently for complete freedom from seizures. Hypothesis on the localization of the epileptogenic zone arises from the combined information gained from various diagnostic, mostly neuroimaging, methods. Cognitive profile examination includes assessment of core cognitive domains, using standardized techniques with high-quality psychometric features, and their evaluation is a result of a comparison with up-to-date normalized data. In paediatric population, it is of absolute importance to use age- and mental level - appropriate techniques, in addition to sensitive consideration of developmental characteristics of a given tested function. Epilepsy surgery represents a standard method with unequivocally documented effectiveness; we consider epilepsy surgery successful when patients reach freedom from seizures and from anti-epileptic medication. However, cognitive abilities are of no less importance; in children and their families it is often the main parameter that influences their quality of life. The majority of epilepsy surgery patients show stable profile of cognitive functionsin longitudinal follow-up studies, the majority of them focused on memory functions in adult population. In children, however, changes in cognitive profile occur as well, mostly in their developmental dynamics. The original developmental trajectory may either (i) remain unchanged, or (ii) progress, or (iii) stagnate. Favourable cognitive outcomes significantly associate with freedom from seizures and to a lesser extent with reduction in antiepileptic medication. In our study, we aimed to evaluate the dynamics of cognitive changes in paediatric population undergoing epilepsy surgery related to the epilepsy characteristics. In paediatric neuropsychology, cognitive profile is deeply related to the intellectual potential of the examined patient. In the main study of the thesis, we decided to focus on the central topic of paediatric neuropsychology – the intellectual level. At the same time we studied the features of cognitive profile in selected groups of patients; the conclusions are included in the additional studies. In the main study we hypothesise that the intellectual/developmental level of children with pharmacoresistant epilepsy significantly depends on the character and clinical course of their epilepsy. At the same time we presume that a successful epilepsy surgery, rendering the patient seizure-free, plays an important role in the subsequent intellectual/developmental maturation. The four main research questions we pose are the following. (1) Does focal pharmacoresistant epilepsy pose a risk for the developmental/intellectual performance of the patient? (2) Is there a relationship between the developmental/intellectual level of the patient and his/her epilepsy-related characteristics? (3) Does epilepsy surgery in childhood introduce change in the developmental/intellectual maturation of the patient? (4) Is there a relationship between post-operative intellectual performance and epilepsy- related characteristics? We performed a retrospective analysis in a group of 197 children (up to 19 years of age) who underwent epilepsy surgery in our centre since year 2000 until 1.11.2016. We included patients who (a) suffered from focal epilepsy, (b) had their first epilepsy surgery (resection or hemispherotomy), (c) underwent full pre- operative diagnostic work-up, (d) had all data available from the full diagnostic evaluationone year after surgery. Data used for our analysis comprised patient’s medical history, results of pre- operative diagnostic examinations, information on the course of epilepsy surgery (including complications and histopathological diagnosis), and epilepsy surgery outcome. We conclude that focal pharmacoresistant epilepsy indicated for epilepsy surgery poses a significant risk for developmental/intellectual performance. We have confirmed the hypothesis that epilepsy-related characteristics and developmental/intellectual level are indeed related. Early seizure onset, frequent generalized seizures, acquired motor deficits and in particular a specific epileptic syndrome represent a significant risk for future cognitive development. We provide evidence that curative epilepsy surgery has significant effect on trajectory of cognitive development in patients with focal phramacoresistant epilepsy. Post-operative development of cognitive performance is associated with epilepsy-related features. Epilepsy surgery enables the patient to continue in his/her developmental trajectory. Any changes in patient’s developmental trajectory depend on the age of seizure onset and the age at surgery. Epileptic syndrome also influences epilepsy surgery outcome. Further research studies performed by our team also provide evidence for the relationship between the epilepsy-related characteristics and cognitive performance. Our findings show that atypical functional cortical organization, particularly atypical cortical representation of speech functions, represents a risk factor for optimal cognitive development in patients with focal pharmacoresistant epilepsy. In addition, so-called electro-clinical features of focal pharmacoresistant epilepsy may influence cognitive development; this applies specifically to the presence of interictal epileptiform discharges in sleep with their negative impact on cognitive development. According to another study by our team, specific features of pharmacoresistant epilepsy in children with tuberous sclerosis complex are associated with negative cognitive outcome, including the development of autism spectrum disorder. In summary, the conclusions of our study are as follows. The group of focal pharmacoresistant epilepsies can be divided into multiple sub-groups based on the specific domains with weaker performance in neuropsychological profile, and this should be reflected in the choice of optimal therapy. Resective epilepsy surgery often represents the only therapeutic option that may lead to stabilization or even reversal of cognitive decline caused by incessant seizure activity. Neuropsychological examination represents a vital part of pre- and post- surgical diagnostic process. We fully support the recommendations of the algorithm for pre- and post-surgical follow-up that was presented by the work group for neuropsychological diagnostics named by the ILAE Neuropsychology Task Force, Diagnostic Method Commision.
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce Mgr. Alice Maulisová, Ph.D. 1.08 MB
Stáhnout Příloha k práci Mgr. Alice Maulisová, Ph.D. 213 kB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce Mgr. Alice Maulisová, Ph.D. 51 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky Mgr. Alice Maulisová, Ph.D. 26 kB
Stáhnout Autoreferát / teze disertační práce Mgr. Alice Maulisová, Ph.D. 136 kB
Stáhnout Posudek vedoucího PhDr. Mgr. Markéta Niederlová, Ph.D. 590 kB
Stáhnout Posudek oponenta PhDr. Mgr. Lenka Krámská, Ph.D. 92 kB
Stáhnout Posudek oponenta doc. PhDr. Petr Kulišťák, Ph.D. 52 kB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby 1.19 MB