velikost textu

Scéničnost v psychoterapii

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Scéničnost v psychoterapii
Název v angličtině:
The Scenic Principle in Psychotherapy
Typ:
Disertační práce
Autor:
Mgr. Jan Siřínek, Ph.D.
Školitel:
doc. PhDr. MUDr. Mgr. Radvan Bahbouh, Ph.D.
Oponenti:
MUDr. Jan Roubal, Ph.D.
doc. PhDr. Jiří Šípek, CSc., Ph.D.
Id práce:
104456
Fakulta:
Filozofická fakulta (FF)
Pracoviště:
Katedra psychologie (21-KPS)
Program studia:
Psychologie (P7701)
Obor studia:
Klinická psychologie (XPSK)
Přidělovaný titul:
Ph.D.
Datum obhajoby:
18. 6. 2018
Výsledek obhajoby:
Prospěl/a
Jazyk práce:
Čeština
Klíčová slova:
korektivní emoční zkušenost|Pesso Boyden psychomotorická psychoterapie|PBSP|akomodace|prostorová představivost|symbolická scéna|hraní rolí|psychoterapie zaměřená na tělo
Klíčová slova v angličtině:
corrective emotional experience|Pesso Boyden System Psychomotor|PBSP|accommodation|spatial imagination|symbolical stage|role-playing|body psychotherapy
Abstrakt:
Mgr. Jan Siřínek, Scéničnost v psychoterapii Abstrakt Tato disertační práce zkoumá efektivitu cíleného a kontrolovaného použití kontaktních a dramatických postupů při navozování korektivní emoční zkušenosti. Pro tento účel je zaveden termín symbolická scéničnost, jímž se rozumí připisování symbolického významu (či role) přítomným osobám a/nebo objektům, případně částem prostoru terapeutické místnosti, a následné dramatizované promlouvání těchto rolí, jakož i využívání symbolického významu dotyku či pohybu těla. Následně jsou shrnuty terapeutické směry, v nichž je symbolické scéničnosti využíváno. Detailní pozornost je pak věnována Pesso Boyden psychomotorické terapii (PBSP), v níž je symbolická scéničnost hlavním prostředkem sloužícím k dosažení korektivní emoční zkušenosti. Po výkladu teoretického konceptu a intervenčních postupů PBSP je v empirické části popsán experiment, v němž bylo 40 osob randomizovaně rozděleno na experimentální a kontrolní skupinu (obě N = 20). V experimentu bylo cílem dosáhnout změny postoje k práci, úkolu či povinnosti, které probandy čekají, a to směrem k redukci negativních pocitů, přičemž intervence v experimentální skupině byla obohacena o scénicko-symbolické prvky. U obou skupin došlo k významnému zlepšení (pe < 0,001; pk < 0,01). Přestože bylo zlepšení u experimentální skupiny vyšší než u skupiny kontrolní, nebylo možné rozdíl mezi skupinami prohlásit za statisticky významný (p = 0,95). Současně se zjistilo, že míra aktuálně prožívané úzkosti (měřená dotazníkem STAI) se statisticky významně snížila pouze ve skupině experimentální (pe < 0,01; pk = 1).
Abstract v angličtině:
Mgr. Jan Siřínek, The Scenic Principle in Psychotherapy Abstract This dissertation explores the effectivity of a targeted application of body/drama- oriented therapy in the act of inducing a corrective emotional experience. The term scenic- symbolic principle is introduced and meant to 1) ascribe symbolic significance to people, objects, or parts intrinsic to the therapy room; 2) enable these as roles for dramatization; and 3) employ the symbolic significance of physical contact and body motion. Therapeutic schools that use the scenic-symbolic principle are summarized. Detailed attention is given to Pesso Boyden System Psychomotor (PBSP) therapy, in which the scenic-symbolic principle serves as the central instrument in achieving a corrective emotional experience. After examining the theoretical concepts and intervention procedures of PBSP, this paper describes an experiment, in which 40 persons were randomly distributed between experimental and control groups (N = 20 for each group). The goal of the experiment was to achieve a change in attitude towards a job, task, or duty that the subjects were facing, in an effort to reduce negative emotions. While intervention in the experimental group was enriched by using the scenic-symbolic principle, both groups demonstrated significant improvement (pe < 0.001; pc < 0.01). Although improvement in the experimental group was somewhat higher than in the control group, the difference between the groups can not be considered statistically significant (p = 0.95). Nonetheless, the level of currently experienced anxiety (as measured by a STAI questionnaire) was found to be significantly lower only in the experimental group (pe < 0.01; pc = 1).
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce Mgr. Jan Siřínek, Ph.D. 10.18 MB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce Mgr. Jan Siřínek, Ph.D. 65 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky Mgr. Jan Siřínek, Ph.D. 32 kB
Stáhnout Autoreferát / teze disertační práce Mgr. Jan Siřínek, Ph.D. 213 kB
Stáhnout Posudek vedoucího doc. PhDr. MUDr. Mgr. Radvan Bahbouh, Ph.D. 279 kB
Stáhnout Posudek oponenta MUDr. Jan Roubal, Ph.D. 404 kB
Stáhnout Posudek oponenta doc. PhDr. Jiří Šípek, CSc., Ph.D. 603 kB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby 656 kB