velikost textu

Volně prodejná léčiva, jejich regulace a bezpečnost

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Volně prodejná léčiva, jejich regulace a bezpečnost
Název v angličtině:
Regulation and Safety of Non-prescription Medicines
Typ:
Disertační práce
Autor:
MUDr. Eva Kopečná, M.Sc., Ph.D.
Školitel:
Prof. RNDr. Jiří Vlček, CSc.
Oponenti:
doc. MUDr. Svatopluk Býma, CSc.
Doc. RNDr. Jozef Kolář, CSc.
Id práce:
104386
Fakulta:
Farmaceutická fakulta v Hradci Králové (FaF)
Pracoviště:
Katedra sociální a klinické farmacie (16-16220)
Program studia:
Farmacie (P5206)
Obor studia:
Sociální farmacie - lékárenství (DSF)
Přidělovaný titul:
Ph.D.
Datum obhajoby:
2. 9. 2014
Výsledek obhajoby:
Prospěl/a
Jazyk práce:
Čeština
Abstrakt:
ABSTRAKT Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra sociální a klinické farmacie Kandidát: MUDr. Eva Kopečná, MSc. Školitel: Prof. RNDr. Jiří Vlček, CSc. Název disertační práce: Volně prodejná léčiva, jejich regulace a bezpečnost VOLNĚ PRODEJNÁ LÉČIVA, JEJICH REGULACE A BEZPEČNOST ÚVOD Volně prodejná léčiva (VPL) se stala jedním z důležitých pilířů zdravotnických systémů. Jednotlivé země uplatňováním různé zdravotnické politiky a legislativních norem ovlivňují vstup a dostupnost VPL na trhu. Na regulaci a bezpečnosti VPL se v České republice (ČR) podílí řada různých subjektů, počínaje státem, ministerstvy, Státním ústavem pro kontrolu léčiv (SÚKL), výrobci a distributory, asociacemi výrobců a pacientů, zdravotnickými pracovníky, médii a finálně hraje velmi důležitou roli samotný pacient. CÍLE Cílem teoretické práce bylo zmapování regulačního prostředí pro volně prodejná léčiva (VPL) v České republice a posouzení, zda současné regulační a edukační prostřední zajišťuje dostatečnou bezpečnost pacienta při samoléčení volně prodejnými léčivy. METODIKA Byly provedeny literární a internetové rešerše ke zmapování regulačního prostředí pro VPL a dále experimentální výzkum, který analyzoval vztahy a chování některých účastníků v procesu samoléčení VPL. VÝSLEDKY Teoretická část V Evropské unii (EU) došlo k významné legislativní deregulaci OTC trhu již od roku 2001, v ČR až v roce 2007, kdy SÚKL inicioval aktivně převod mnoha aktivních léčivých látek do kategorie VPL a zavedl novou kategorii VPL „OTC s omezením“. Legislativa regulující VPL je v ČR harmonizovaná s legislativou EU, nicméně statut výdeje léčivého přípravku stanoví SÚKL v rámci registračního řízení a udělení registrace. Farmakovigilanční legislativa EU od roku 2012 významně zpřísnila požadavky pro uvádění VPL na trh a trvale dochází k přehodnocování bezpečnostních profilů přípravků, jejichž výsledkem jsou regulační kroky, které vedou ke zvýšené bezpečnosti léčiv. Experimentální část Hlášení nežádoucích účinků léčiv v České republice 2005 - 2009 Cíl: Cílem studie byla analýza spontánně nahlášených nežádoucích účinků léčiv (NÚL) evidovaných ve farmakovigilanční databázi Státního ústavu pro kontrolu léčiv, srovnání s daty hlášení NÚL ze Slovenska, Dánska a Velké Británie, a s dotazy směřovanými Toxikologickému informačnímu středisku (TIS) k lékovým intoxikacím. Metodika: Vygenerovali jsme data všech spontánně nahlášených z databáze SÚKL přijatých oddělením farmakovigilance v období 5 let (2005 - 2009) jednotlivě po letech i souhrnně za celé období. Dále jsme analyzovali následující data: počet nahlášených nežádoucích účinků, rozdělení hlášení podle hlásitele, kvalifikace hlásitelů, závažnost a následky nežádoucích účinků a seznam „top 10“ účinných látek s nejvyšším počtem nahlášených NÚL. Z databáze TIS jsme vygenerovali data týkající se počtu všech intoxikací po letech, podíl lékových intoxikací a podíl jednotlivých lékových skupin. Výsledky: V období 2005 - 2009 přijalo farmakovigilanční oddělení SÚKL 7708 spontánních hlášení NÚL, z nichž bylo 73,6 % závažných a 2,1 % mělo za následek úmrtí. Počet hlášení NÚL na 10 000 obyvatel se pohyboval mezi 1,3 a 1,7, což bylo nižší ve srovnání s 3 dalšími zeměmi. Zdravotničtí pracovníci nahlásili 64,2 % NÚL, držitelé registračních rozhodnutí v 35,5 %, a pacienti v 0,3 %. Vakcíny, ketoprofen, amoxicillin, statiny a estradiol se zařadily každoročně mezi 10 aktivních látek s nejvyšším počtem hlášení NÚL. Ve stejném období evidovalo TIS 50 613 dotazů týkajících se intoxikací, z nichž 21 117 (41,7 %) tvořilo lékové intoxikace. Ibuprofen a paracetamol patří dlouhodobě mezi 7 nejčastějších skupin aktivních léčivých látek, které TIS eviduje. Závěr: Naše analýza ukázala, že Česká republika trpí výraznou podhlásivostí NÚL. K zlepšení stavu povědomí o významu hlášení NÚL by přispělo více edukačních akcí zaměřených na všechny potenciální hlásitelé. Propojení databází SÚKL a TIS by mohlo zvýšit detekci závažných nežádoucích účinků léčiv a vést k získání dalších informací o bezpečnostním profilu léčiv z reálné praxe. Vliv lékárníků na volbu a bezpečnost volně prodejných léčiv Cíl: Cílem studie byla analýza denních mechanismů lékárníků při výdeji volně prodejných léčiv, zmapování jejich názorů na regulaci a bezpečnost VPL a jejich znalostí v oblasti detekce a hlášení nežádoucích účinků léčiv. Metodika: Provedli jsme dotazníkovou průřezovou studii v České republice. Osloveni byli všichni členové České lékárnické komory (ČLnK), a to formou Časopisu českých lékárníků i formou odkazu na studii na stránkách ČLnK. Dotazník obsahoval celkem 40 otázek a byl vyplňován od března do srpna 2011. Statistická analýza byla provedena za použití statistického softwaru SPSS® verze 16. Statistické korelace byly testovány vybranými parametrickými a neparametrickými testy. Výsledky: Celkem odpovědělo 283 lékárníků, což bylo přibližně 3,6 % z celkového počtu registrovaných lékárníků. V souboru bylo 79,9 % žen a 20,1 % mužů s věkovým průměrem 39,4 (±11,2) roku a věkovém rozmezí 25 až 67 let (medián 37 let). Byli zastoupeni lékárníci ze všech krajů a velikostí obcí. 67,5 % lékáren mělo odělený výdej pro VPL. Většina lékárníků (88,4 %) má dostatek času pro poskytování konzultace pacientovi týkající se VPL, ale pouze 49,1 % lékárníků se domnívá, že mají dostatečné zdroje informací o pacientovi, které jim umožní správnou volbu pro vydání a doporučení dávkování VPL. Více než 90 % lékárníků klade důraz na aktuální potíže pacienta, účinnou látku obsaženou v přípravku a další informace získané od pacienta o jeho zdravotním stavu, ekonomické faktory lékárny hrají nejmenší roli. Jen 56,2 % lékárníků uvedlo, že by NÚL nahlásilo na SÚKL. Ze 71 (25,2 %) lékárníků, kteří uvedli že NÚL skutečně nahlásili, hlásili na SÚKL jen v 49,8 %. Státní ústav pro kontrolu léčiv hraje pro lékárníky klíčovou roli v rámci sdílení bezpečnostích informací léčivech (85,4 %). Farmakovigilanční test vyplnilo kompletně 208 (73,5 %) lékárníků. Průměr správných odpovědí byl 7,2 (± 1,4). Závěr: Lékárník hraje ve volbě a doporučení VPL klíčovou roli. Napojení na zdravotnická data pacienta by umožnilo zlepšit volbu přípravku pro individuálního pacienta. Lékárníci jsou schopni odhalovat lékové problémy a případy zneužití a mohou tak aktivně přispívat k zlepšení bezpečnosti VPL, prevenci lékových problémů a hlášení NÚL. V oblasti farmakovigilance jsou mezery ve znalostech lékárníků, proto je zde nutno zvýšit edukační aktivitu ze stran SÚKLu, univerzit a ČLnK. Užívání léků u studentů středních škol v České republice Cíl: Cílem studie bylo zmapovat rozsah a důvody užívání léčiv u studentů na středních školách v ČR, získat informace o zkušenostech studentů s lékovými problémy a zjistit, jaké mají studenti informace týkající se bezpečného užívání volně prodejných léčiv. Metodika: Provedli jsme průřezovou dotazníkovou studii, která probíhala na 9 středních školách, ve 2 regionech a 3 městech v České republice. Do průzkumu byly zařazeny 3 různé typy středních škol. Studenti vyplnili během běžné vyučovací hodiny anonymní dotazník, který obsahoval uzavřené, otevřené a polo-otevřené otázky, 48 pro muže a 51 pro ženy, které byly rozděleny do 7 sekcí. Pro odhad „prevalence ratios“ byl použit modifikovaný log- lineární Poissonův regresní model s robustním odhadem variance (sandwich). Ke zjištění toho, zda jsou tyto vztahy statisticky významné, byl proveden chí kvadrát - test a vypočítána p - hodnota. Výsledky: Celkem se studie zúčastnilo 979 studentů, ve věku 14 - 21 let (průměrný věk 17 let), z nichž bylo 310 (31,7 %) mužů a 669 (68,3 %) žen. 177 (19 %) studentů se léčilo na chronické onemocnění, nichž byla nejčastější alergie (8,1% ), astma (2,6 %), a onemocnění štítné žlázy (2,1 %). Nejčastějšími léky na léčbu chronických onemocnění byla systémová antihistaminika (46,9 %), léky na onemocnění štítné žlázy (9,0 %) a na léčbu respiračních onemocnění (7,9 %). Léky užívalo v posledních 6 měsících 811 (83 %) studentů, z nichž 342 (43 %) užívalo obojí, preskripční i nepreskripční přípravky, 205 (22,0 %) užívalo jen nepreskripční a 249 (31 %) jen preskripční přípravky. Ibuprofen (84,2 %) a paracetamol (44,0 %) byly nejčastěji užívanými volně prodejnými léčivými látkami. 86,0 % studentů uvedlo, že mají zkušenosti se samoléčením. Lékové problémy řešili studenti především s rodiči (58,7 %) a s lékařem (48,5 %). 374 (38,1 %) studentů přiznalo, že užívalo léky v nesouladu s doporučením. Hlavní osobou, která dává studentům léky byla matka (43,9 %) a zdrojem léku domácí lékárna (77,8 %). Jako nejčastější zdroj informací o lécích uvedli studenti lékaře (70,1 %), následoval lékárník (53,3 %) a matka (48,3 %). Studenti znají dobře indikace paracetamolu a ibuprofenu, ale mají malé znalosti o bezpečnosti těchto volně prodejných aktivních látek. Nalezli jsme statisticky signifikantní asociace mezi užíváním léčiv a typem školy, pohlavím a chronickým onemocněním, a mezi samoléčením a pohlavím. Závěr: Studenti středních škol v ČR jsou významně exponováni léky, mají bohaté zkušenosti se samoléčením, lékovými problémy a s lékovou non-compliance. Studenti často hledají pomoc a radu ve svém okolí u neodborníků. Zdravotničtí pracovníci, rodiče a učitelé by měli být aktivně zapojeni do včasných edukačních aktivit studentů k osvojení správných návyků samoléčení a lékové compliance. ZÁVĚR Bezpečnost VPL je v ČR legislativně dobře zajištěna. Regulační autorita hraje klíčovou roli v odborném řízení lékáren a lékárníků v zajištění bezpečnosti a účinnosti VPL. Z výsledků naší práce vyplývá nutnost edukačních aktivit, které budou zaměřeny na všechny účastníky procesu samoléčení.
Abstract v angličtině:
ABSTRACT Charles University in Prague, Faculty of Pharmacy in Hradec Kralove Department of Social and Clinical Pharmacy Candidate: Eva Kopecna, M.D., MSc. Supervisor: Prof. RNDr. Jiri Vlcek, CSc. Title of dissertation: Regulation and safety of non-prescription medicines REGULATION AND SAFETY OF NON-PRESCRIPTION MEDICINES INTRODUCTION Non - prescription medicines (NPM) have become a major pillar of healthcare systems. Individual countries apply their politics of health care by implementation of legislation and rules which govern entry and access of NPM to the market. Among the main stakeholders who play an important role in regulation and safety of NPM in the Czech Republic (CZ) are the Government, Ministries, State Institute for Drug Control (SIDC), manufacturers and distributors, associations of manufacturers and consumers, healthcare professionals, and finally consumers. OBJECTIVES The aim of the theoretical part of our research was analysis of the legislative framework for NPM in CZ and to assess if the current legislation and educational environment for NPM can ensure safety of patients in their self-medication with NPM. METHODS For the theoretical part literature and internet research reviews have been conducted. The experimental part comprised of three studies analysing relations and behaviour of stakeholders which play an important role in the process of self-medication with NPM. RESULTS Theoretical part Important steps to the deregulation of OTC market started in the European Union (EU) in 2001. In the Czech Republic this process has started in 2007, when SIDC initiated the switch of several active substances to the category of NPM and introduced a new NPM category - NPM with restriction. Legislation in CZ which governs in CZ non-prescription drugs is fully harmonized with EU legislation. Prescription status is however granted by SIDC within the framework of the drug registration process. The EU has recently strengthened requirements on pharmacovigilance for medicines and started the process of continuous re-assessment of safety and efficacy profiles of human medicinal products. As a result of this process additional safety measures are implemented which should lead to increased safety of medicines. Experimental part Adverse drug reactions reporting in the Czech Republic 2005 - 2009 Aim: The aim of this study was to assess the process regarding spontaneous adverse drug reaction (SADR) reporting in the Czech Republic during a five year period (2005 - 2009), to compare the data with the data from three other EU countries, and with the data from Czech Toxicological Information Centre (TIS) recorded on drug intoxications. Methods: Spontaneous adverse drug reaction reports received by the pharmacovigilance department of Czech State Institute for Drug Control (SIDC) during 2005 - 2009 were collected, analysed and compared with the SADR report data from the Slovak Republic, Denmark, and the United Kingdom. We analysed the following data: number of reported SADR, reporters, qualification of reporters, seriousness and outcome of serious adverse drug reaction, the list of “top 10“ active substances with highest number of SADR. The following data were generated and analysed from TIS database for the same period: all intoxications, drug intoxications, reports on individual drug groups. Results: During the study period 2005 - 2009, the pharmacovigilance department of SIDC received 7,708 SADR reports of which 73.6 % were serious and 2.1 % resulted in death. The number of SADR reports per 10,000 inhabitants ranged from 1.3 to 1.7, which was lower when compared with the number of reports from the other three EU countries. The healthcare professionals contributed 64.2 % of the adverse drug reactions reports, marketing authorization holders 35.5 %, and patients 0.3 %. The highest numbers of SADR reports were for vaccines, ketoprofen, amoxicillin, statins, and estradiol. In the same period TIS recorded 50,613 calls of which 21,117 were related to drug intoxications. The most frequent drugs reports that TIS receives are for ibuprofen and paracetamol. Conclusions: This study assessing SADR reports received by SIDC during a five year period 2005 - 2009 showed that the reporting rate was relatively low. To help facilitate an increase in spontaneous reporting, it is recommended that more educational and training activities are needed for all potential reporters to increase their knowledge regarding what should be reported, how and to whom to report and also to emphasize the importance of reporting and the implications for the safety of the Czech Republic population as a whole. Another important recommendation is that it would be beneficial to have connection link between the two databases (SIDC and TIS) to help to collect more information about adverse drug reactions and additional information about safety of drugs from real life use. Role of pharmacists in the selection and safety of non-prescription medicines Aim: The aim of this study was to assess the factors affecting pharmacist’s decision when recommending non-prescription medicines (NPM). The study looked at pharmacists‘opinion on regulation and safety of NPM and explored their knowledge of detecting and reporting of adverse drug reactions. Methods: A cross-sectional study was conducted in the Czech Republic. The study sample was members of Czech Chamber of Pharmacists, who were approached via the Journal of Czech Pharmacists. A questionnaire with 40 questions was posted on the website of Czech Chamber of Pharmacists. Part of the survey was a Pharmacovigilance test, which contained 10 questions focussing on legislation and procedure for adverse drug reporting. Statistical analysis of data used SPSS® 16.0 software and parametric and non-parametric statistical tests were used. Results: In total 283 (3.6 %) registered pharmacists completed the survey. The respondents comprised of 79.9 % females and 20.1 % of males, with mean age 39.4 (±11.2) years and ranged from 25 to 67 years in age (median 37 years). Pharmacists from all regions and town size of the Czech Republic were represented. The majority of pharmacists (67.5 %) reported that their pharmacy had a separate sale counter for the NPM. Most of the pharmacists responded (88.4 %) that they have sufficient time to provide advice to patients for NPM, but only 49.1 % of them reported that they have sufficient information about patients to be able to make qualified decision on the choice of NPM to recommend to patients. For more than 90 % of pharmacists the main factors affecting their choice of NPM are health problems described by the patient, active substance and additional information obtained from patient regarding his/her general health. Economic factors of pharmacy such as profit for pharmacy or goods on stock with short expiration period played the less importance. Only 56.2 % of pharmacists reported that they would report adverse drug reaction to Drug Agency. Those who reported in their lifetime (25.2 %) indicated that they had reported ADRs only in 49.8 % to the Czech Drug Agency. Czech Drug Agency plays a key role for pharmacists (85.4 %) in providing information regarding the safety of the drugs. The Pharmacovigilance test was completed by 208 (73.5 %) of pharmacists who scored on average 7.2 (± 1.4) of correct answers. Conclusions: The study found that pharmacists play a key a role in the selection and recommendation of NPM. Access to patient’s health records would improve qualified choice of NPM for individual patient. The pharmacists have the ability to detect the drug related problems and therefore can contribute to improving the safety of NPM, in prevention of drug related problems and in reporting of ADR. The study recommends training pharmacists in pharmacovigilance, and that the Czech Drug Agency, universities and Czech Chamber of Pharmacists would be the most appropriate bodies to undertake this role. Use of medicines among students of high schools in the Czech Republic Aim of the study: To examine the prevalence and type of medicines used among high school students in the Czech Republic, to collect students’ experience with drug related problems and to explore their knowledge on the drug use and the source of drug information they are using for self-medication and drug related problems. Methods: A cross-sectional study was conducted in high schools in the Czech Republic. The study sample was a student population from nine high schools from two regions and three towns. Questionnaires respecting anonymity were distributed to the students during a regular class period. Students answered closed and semi-opened questions, 48 (for males) and 51(for females), divided into seven sections focussing on their experience with chronic and short term use of medicine, medicine used during last six months, conditions treated, type and source of the used medicines. The study was carried out from April to June 2010. Poisson regression model with a robust variance estimator (sandwich) was used for statistical analysis as well as chi- quadrat test. Results: In total, 979 students, aged 14–21 years (mean age 17 years) participated in the study: 310 (32 %) were male and 669 (68 %) female. 177 (19 %) of students reported regular use of medicines for chronic disease. The use of medicines during the last 6 months was reported by 811 (83 %) of students; 342 (43 %) of them reported the use of both prescription and over-the counter (OTC) medicines; 205 (22 %) the use only of OTC, and 249 (31 %) only prescription medicines. Allergy (8.1%), asthma (2.6 %), and disorders of the thyroid gland (2.1 %) were among the most frequent long-term diseases. The most frequent groups of medicines used for the treatment of long-term diseases were systemic antihistamines (46.9 %), thyroid preparations (9.0 %), and respiratory drugs (7.9 %). Non-steroidal anti- inflammatory medicines, ibuprofen (84.2 %) and paracetamol (44.0 %) were the most frequently used non-prescription active substances during last six months. About 86.0 % of students admitted self-medication during their lifetime. Out of 780 students, 38.0 % remembered that they experienced a drug related problem at some point in their life. Out of 981 students 38.1 % admitted drug non-compliance. The student’s mother was the most frequent person who disposed the drug to adolescents (43.9 %), and home medicine cabinet (77.8 %) was the main source of drugs. The most frequent source of information for students was the physician 70.1 %, followed by pharmacist 53.3 % and mother 48.3 %. Students were familiar with indications for paracetamol and ibuprofen but have very poor knowledge regarding the safety of the drugs. Statistically significant associations were found between use of medicines during last 6 months and type of school, sex and chronic diseases, and between self-medication and sex. Conclusions: The study results showed quite extensive use of both prescription and OTC medicines in students of high schools in the Czech Republic and their wide experience with self-medication and drug related problems. Students tend to try and resolve drug related problems as well as obtaining information about drugs from non-healthcare professionals. From these results it highlights that there is a need of increased communication between students, parents, teachers and healthcare professionals to ensure an appropriate level of understanding of the risks and benefits of drug use. CONCLUSION The legislative environment in CZ provides a good basis for safety of NPM. Czech Drug Agency plays a key advisory role for management of pharmacies and the implementation of good practices to ensure safety and efficacy of NPM. Our data demonstrated the need for additional educational activities for all who participate in the process of self - medication.
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce MUDr. Eva Kopečná, M.Sc., Ph.D. 2.92 MB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce MUDr. Eva Kopečná, M.Sc., Ph.D. 241 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky MUDr. Eva Kopečná, M.Sc., Ph.D. 282 kB
Stáhnout Posudek vedoucího Prof. RNDr. Jiří Vlček, CSc. 339 kB
Stáhnout Posudek oponenta doc. MUDr. Svatopluk Býma, CSc. 146 kB
Stáhnout Posudek oponenta Doc. RNDr. Jozef Kolář, CSc. 239 kB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby Doc.PhDr. František Dohnal, CSc. 432 kB