velikost textu

Barokní Valdštejnové v Čechách (1640-1740)

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Barokní Valdštejnové v Čechách (1640-1740)
Název v angličtině:
The baroque Waldsteine in Bohemia (1640-1740)
Typ:
Disertační práce
Autor:
PhDr. Jiří Hrbek, Ph.D.
Školitel:
prof. PhDr. Eduard Maur, CSc.
Oponenti:
prof. PhDr. Josef Petráň, DrSc.
prof. PhDr. Vít Vlnas, Ph.D.
Id práce:
104355
Fakulta:
Filozofická fakulta (FF)
Pracoviště:
Ústav českých dějin (21-UCD)
Program studia:
Historické vědy (P7105)
Obor studia:
České dějiny (XCDE)
Přidělovaný titul:
Ph.D.
Datum obhajoby:
8. 9. 2011
Výsledek obhajoby:
Prospěl/a
Jazyk práce:
Čeština
Abstrakt:
Anotace Má dizertační práce popisuje vývoj rodu Valdštejnů v období sta let po konci třicetileté války. Oba zvolené mezníky (1640 a 1740) nejsou striktní a kvůli logice výkladu jsem je překročil jedním i druhým směrem. Předkládám tím ucelený a kompaktní obraz o aktivitách aristokratického rodu Valdštejnů, který zaujímal svým majetkem, politickou mocí i rozsahem společenských vztahů přední místo v raně novověkých Čechách i v celé habsburské monarchii. Pro výstavbu textu jsem nezvolil metodu biografickou (prosopografickou), ale soustředil jsem se na analýzu struktur, které Valdštejnové ovlivňovali a také na způsob, jakým to dělali. První část se týká jednotlivců z daného rodu, jejich postavení v rámci úředního a správního aparátu raně moderního státu. Soustředím se na zásluhy jedince vůči státu, prokazování věrnosti panovníkovi a naplňování kariérních vzorů (diplomat, dvořan, úředník). Model šlechtických kariér je v tomto případě konfrontován s životním cyklem šlechtice, jeho putováním tímto světem od narození přes výchovu a vzdělání, kavalírskou cestu a přípravu na budoucí výlučné postavení ve společnosti až po stáří a smrt. Sleduji přitom Valdštejny na několika úrovních: nejvyšší tvořila mezinárodní politika, kdy členové rodu skutečně vytvářeli evropské dějiny, dále následuje politika habsburské monarchie a činnost u dvora (popř. v centrálních úřadech) a působení na zemské úrovni, v Praze a Brně, ale také v jednotlivých krajích, kde nacházela své uplatnění řada příslušníků chudších větví rodu. Stranou mého zájmu nezůstalo ani obsazování míst v paralelních hierarchických strukturách, více či méně navázaných na stát, tedy ve vojsku a v církvi. Druhá část se zabývá valdštejnským rodem jako celkem, jeho příbuzenskými vazbami, korespondenčními okruhy, vztahem k níže postaveným osobám (vytváření patronátně-klientelních sítí). Ukazuje se, že raně novověký aristokratický rod nebyl pouze shlukem jedinců, ale svébytným sociálním organizmem s vlastními strategiemi. Ty se projevily například v orientaci na jiné vysoce postavené rody z Čech (Černínové), širší habsburské monarchie (Harrachové) či dokonce ze Svaté říše římské (Fürstenberkové). Vedle příbuzenství se tato pevná pouta projevovala zejména v krizových momentech (poručnictví pro valdštejnské sirotky), vzájemnou podporou při dosahování kariérních cílů, při společném prožívání slavností a v dalších chvílích sociálního spoluprožívání a kooperace. Vedle vnějších vztahů rodu jsem pozoroval také jeho vnitřní koherenci, velikost nukleárních rodin a soudržnost jednotlivých rodových větví, v nichž jsem zjistil vysokou míru endogamie. Stejnou pozornost jako přátelským vztahům jsem věnoval i nepřátelstvím a konkurenčním bojům s ostatními aristokratickými rody, a to v konfrontaci s dobovým chápáním práva. V obou případech (tedy u přátelství i nepřátelství) se přitom nejednalo o statický popis, ale naopak o dynamickou záležitost a jednotlivé soudní spory mohly stejně jako vzájemná podpora trvat i několik generací. Třetí část se věnuje hospodářské základně rodu, tedy valdštejnským panstvím situovaným především v severních a severovýchodních Čechách. Zatímco v prvním oddíle mé práce vystupovali členové rodu v podřízené pozici (vůči státu či panovníkovi) a ve druhé se pohybovali na úrovni rovnorodých členů šlechtické obce, v této poslední části bylo mým cílem přiblížit Valdštejny jako vrchnost. Míra jejich angažovanosti při správě vlastních dominií však byla různá: nacházíme jedince, kteří starost o zděděné majetky brali velmi vážně a snažili se panství odkázané jim po předcích rozšířit či jinak zvelebit. Kariéru hospodáře si však nezvolili všichni, císařští dvořané nebo dokonce diplomaté přenechávali starost o rodové statky úřednímu aparátu, který prodělal ve sledovaném období rozhodující vývoj směrem k větší byrokratizaci. Až na několik málo výjimek nenacházíme ve sledovaném období Valdštejna, který by závažným způsobem porušil etický kodex správce Bohem mu svěřených statků a přivedl svá panství k bankrotu. Naopak docházelo ke všemožné podpoře vlastních poddanských (především rezidenčních měst na úkor okolních velkostatků i královských měst, která proti silné podpoře ze strany Valdštejnů většinou nic nezmohla). Pod dohledem vrchnosti či jejích zástupců pak můžeme sledovat významné strukturální změny panství samotných, dokončení procesu arondace a vytváření jednolitých ploch aristokratických domén. Na konci sledovaného období, v první polovině 18. století, nacházíme nové způsoby výroby vycházející ze změny ekonomického myšlení a s aplikací merkantilistických zásad do vrchnostenské praxe (zakládání manufaktur). Na vzorku jednoho aristokratického rodu lze pozorovat obecnější tendence vývoje raně novověkých Čech po Bílé hoře. Dynamicky se rozvíjející soubor jedinců spojených pod erbem se čtyřmi lvy ovlivňoval svou mocí svět kolem sebe: Valdštejnové vtiskli svou pečeť do barokní krajiny kulturní i hospodářské, s použitím svých nemalých schopností hájili zájem nejen svého velkostatku, ale českých zemí a habsburské monarchie. V neposlední řadě vytvořili vztahovou síť spojující jinak dosti odlišná sociální či geografická prostředí. Také proto si jejich výzkum zaslouží i nadále badatelskou pozornost.
Abstract v angličtině:
Summary My thesis describes the evolution of the Waldstein clan in the age of one hundred years after the Thirty Years War. Both termini which I have chosen (1640 and 1740) are not exactly kept because of logic of my constructions. I aspire to commit an integrated and compact view of activities of Waldstein clan, which belonged to an aristocratic class through its property, political power and an amount of social relations. It was one of the most famous and most powerful family structures in early modern Bohemia and in the whole Habsburg monarchy as well. My method combines a lot of approaches including biography (prosopography) and structure analysis. I want to inquire the relations between the Waldstein family and the changing social and political structures, in which they acted. The first part concerns stories of the personalities growing from the clan, their activities in the frame of early modern state and its administration. In the time of 17th and 18th centuries, this activity was connected with the fealty to the ruler and the service for the ruler was an essential assumption for making the career. As courtiers, diplomats and officers, the Waldsteine came up to expectations of their estate. The models of aristocratic careers I have related to the life cycle and I have described the making of Waldstein positions and the preparation for the following function during the educational process which contains the study at universities in Prague and in Western Europe („grand tour“). The highest level of the career was represented by the diplomatic action and Waldsteine created the international relations several times. This service was connected with the life in vicinity of the Emperor and many Waldsteine occupied the first places at court in Vienna. Besides the central offices, they ware entrenched in the highest land functions. The poorer members of the clan did not have the possibilities to make their career in such a chief place and had to move into administration of Bohemia as a regional authority (Kreishauptmann). The nobility could make the running not only in the state structure, but in other social hierarchies, for example in the catholic church or in the army. The second part of my thesis deals with the Waldstein clan on whole. I tried to describe the filiation, family and correspondent connections with other aristocratic clans and with the inferior men as well (gentry, jurists, townsmen). Through these relationships, the Waldstein held their main positions in the bohemian society, because they maintained the informal connections like the friendship or patronage. It seems the clan was not an aggregate of persons, but the individual social organism with its own strategies, which were manifested by the orientation toward the marriage with certain chosen clans from Bohemia (Czernin), Habsburg monarchy (Harrach) and even from Holy Roman Empire (Fürstenberg). I have to mention the endogamy inside the Waldstein clan. The endogamy was caused by the pursuit to save the domain for future members of the clan and by the fact, that the clan was branched off into many family branches. The cooperation of the clan and its partners was manifested not only by the depressed and felicitous moments (the death or birth of family member) but during the everyday life as well (meetings, common dinners etc.). The consistence of this network helped the member by the acquirement of the political functions and by the legal conflict against another nobleman. The friendship and also the animosity could continue during many generations, they could be inherited from the father to the son. In the third part I deal with the economic ground of the Waldstein clan. This groud was made by the network of the domain situated above all in north and northeastern Bohemia. In this case, Waldsteine were manorial lords, but they could not abuse their position. According to the Christian doctrine, they should take care of their subjects. The members of Waldstein clan engaged in the management of their domain by various way. Some family members looked after his domain, because he settled in the centre of it, the others were fixed at court, so they could not attend to the domain organisation and they entrusted their bureaucracy with it. The Waldsteine were generally responsible householders, they assisted their subjects (above all the citizens of the residential towns) to gain the new privileges, although we can see a few conflicts between the Waldstein (or his bureaucracy) and his liege town (for example in Turnov). Under the supervising of the manorial lord or his bureaucracy, the domains were going through a lot of deep changes. The goal of these actions was a rationalization of manorial economy, which could not stay only on the agricultural basis, but also on the manufactures. They arose as a product of the new economic thought (mercantilism), which had begun to penetrate to Bohemia at the beginning of 18th century. We can observe a lot of common tendencies of the progress of early modern Bohemia after the Thirty Years War on the basis of one aristocratic clan. It was created by the ensemble of the persons connected under the blazon with four lions. The clan and its members affected the world around them, the Waldsteine burned the signs into the cultural and agricultural landscape, their defended not only their own interests, but also the interests of their country and their ruler as well. They made a network of connection, so they bound the different social and geographic enviroments. I have to say they should be studied in future.
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce PhDr. Jiří Hrbek, Ph.D. 4.01 MB
Stáhnout Příloha k práci PhDr. Jiří Hrbek, Ph.D. 102 kB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce PhDr. Jiří Hrbek, Ph.D. 51 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky PhDr. Jiří Hrbek, Ph.D. 65 kB
Stáhnout Posudek vedoucího prof. PhDr. Eduard Maur, CSc. 37 kB
Stáhnout Posudek oponenta prof. PhDr. Josef Petráň, DrSc. 130 kB
Stáhnout Posudek oponenta prof. PhDr. Vít Vlnas, Ph.D. 147 kB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby 150 kB