velikost textu

Analýza lékových problémů na oddělení z pohledu farmaceuta

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Analýza lékových problémů na oddělení z pohledu farmaceuta
Název v angličtině:
Analysis of drug problems at hospital department from the pharmacist's point of view
Typ:
Disertační práce
Autor:
Mgr. Eliška Dvořáčková
Školitel:
Prof. RNDr. Jiří Vlček, CSc.
Oponenti:
Doc. PharmDr. František Trejtnar, CSc.
Doc. MUDr. Karel Urbánek, Ph.D.
Konzultant:
PharmDr. Drahomíra Stará
Id práce:
104348
Fakulta:
Farmaceutická fakulta v Hradci Králové (FaF)
Pracoviště:
Katedra sociální a klinické farmacie (16-16220)
Program studia:
Farmacie (P5206)
Obor studia:
Klinická a sociální farmacie (DKSF)
Přidělovaný titul:
Ph.D.
Datum obhajoby:
25. 9. 2019
Výsledek obhajoby:
Prospěl/a
Jazyk práce:
Čeština
Abstrakt:
1. Abstrakt práce v českém jazyce Název práce: Analýza lékových problémů na oddělení z pohledu farmaceuta Úvod: Chronické onemocnění ledvin (CKD – Chronic Kidney Disease) představuje významný medicínský i ekonomický problém. Postihuje v evropských zemích 10–13 % populace a s každou životní dekádou jeho výskyt roste. Nejčastější příčinou selhání ledvin jsou v katergorii nemocných nad 50 roků onemocnění spojená s diabetem 2. typu a hypertenzí. Chronické onemocnění ledvin je spojeno s rizikem mortality, hospitalizace a snížené kvality života. Klinický farmaceut (KF) jako specialista na farmakoterapii spolupracuje s dalšími zdravotníky na optimalizaci farmakoterapie. Pokud je KF součástí týmu, může aktivně předcházet vzniku lékových problémů (DRPs – Drug Related Problems) a tím zvyšovat bezpečnost terapie a kvalitu péče. Identifikace a minimalizace lékových problémů společně s optimalizací účinku farmakoterapie jsou hlavní cíle klinické farmacie, kde předpokladem pro odhalení a řešení lékových problémů jsou nejen znalosti z farmakologie ale i z ostatních lékařských oborů jako je biochemie, mikrobiologie, patofyziologie a epidemiologie. Doposud v podmínkách České Republiky nebyl komplexně prozkoumán přínos KF pro oddělení nefrologie. Cíl: Cílem předložené práce bylo poskytnout co nejvíce ucelený obraz o problematice DRPs u pacientů s chronickým onemocněním ledvin. Dále ukázat praktické začlenění klinického farmaceuta do multidisciplinárního týmu pečujícího o nefrologické pacienty nejen v oblasti identifikace a řešení DRPs ale také v oblasti terapeutického monitoringu léčiv. Konkrétně se jednalo o terapeutický monitoring aminoglykosidů a vankomycinu. V rámci terapeutického monitoringu jsme se zaměřili na platnost hypotéz, že terapeutický monitoring aminoglykosidů je nákladově efektivní a pro dosažení cílových koncentrací vankomycinu u dialyzovaných pacientů je zcela zásadní podat adekvátní nasycovací dávku. Metodika: Prospektivní analýza DRPs u hospitalizovaných pacientů vycházela z teoretických předpokladů o DRPs ze zahraničních studií. Využity byly následující nástroje: na členění DRPs byla použita klasifikace PCNE V6.2 (Pharmaceutical Care Network Europe Foundation), pro terapeutický monitoring léčiv – farmakokinetický program MwPharm® 4.0, pro statistické zpracování dat SPSS® Statistics 20 pro Windows. Výsledky: Farmaceut zhodnotil medikaci u 1850 hospitalizovaných pacientů s nálezem 1192 DRPs. Nejčastějším lékovým problémem zachyceným v našem souboru pacientů byla neléčená indikace. Tvořila 27,18 % případů (324 DRPs) z celkového počtu zaznamenaných lékových problémů. Druhou nejpočetnější skupinou problémů byla nesprávná volba dávky – dávka příliš nízká, která tvořila 20,81 % případů (248 DRPs). Vedoucí příčinou DRPs byl výběr léku 56,80 % (N = 677). Terapeutický monitoring aminoglykosidů byl proveden u 52 pacientů. U žádného pacienta nebyly identifikovány známky nefrotoxicity. Nejčastějším problémem bylo poddávkování. Z dat 44 dialyzovaných pacientů byl odvozen vzorec pro výpočet nasycovací dávky vankomycinu. Při výpočtu úvodní dávky vankomycinu na počátku terapie je třeba přihlížet především ke hmotnosti pacienta a jeho věku. Kontrolní změřenou koncentraci vankomycinu ovlivňuje i doba náběru koncentrace. Závěr: Předkládaná práce je jedna z prvních publikací tohoto typu v České Republice, která ukazuje na revizi farmakoterapie u pacientů s chronickým onemocněním ledvin a začlenění farmaceuta do multidisciplinárního týmu. Monitorování farmakoterapie farmaceutem by mělo být běžnou součástí klinické praxe u pacientů s polyfarmakoterapií a s léčivy s úzkým terapeutickým indexem.
Abstract v angličtině:
Abstrakt práce v anglickém jazyce Title: Analysis of drug problems at hospital department from the pharmacist's point of view Introduction: Chronic kidney disease is a medical and economic problem. It affects 10–13 % of the population in European countries and incidence is increasing with every decade of life. The most common cause of kidney failure in patients over 50 years of age is associated with 2. type diabetes and hypertension. Chronic kidney disease is associated with risk of mortality, hospitalization and decreased quality of life. Clinical pharmacist as a specialist in a field of pharmacotherapy collaborates with other health professionals to optimize pharmacotherapy. Proactive approach with active prevention of drug related problems (DRPs) is preferre. Identification and minimization of drug problems together with optimization of pharmacotherapy are the main objectives of clinical pharmacy. Where the prerequisite for the detection and resolution of drug problems is not only knowledge of pharmacology but also other medical disciplines such as biochemistry, microbiology, pathophysiology and epidemiology. This work is one of the first publications of this type in the Czech Republic, which reveals a review of pharmacotherapy in patients with chronic kidney disease and the integration of a pharmacist into a multidisciplinary team Aim: To provide the most comprehensive picture of DRPs in patients with chronic kidney disease and to show the practical integration of a clinical pharmacist into a multidisciplinary team caring for nephrological patients not only in the area of DRPs identification and solution but also by therapeutic drug monitoring. We focused on therapeutic monitoring of aminoglycosides and vancomycin. We verify the validity of hypotheses that therapeutic monitoring of aminoglycosides is a cost-effective and to achieve vancomycin target concentrations in dialysis patients, it is essential to give an adequate loading dose. Methodology: Prospective clinical analysis at the hospital department, based on theoretical assumptions about DRPs from published studies. The following tools were used: PCNE V6.2 (Pharmaceutical Care Network Europe Foundation) was used to break down the DRPs, for therapeutic drug monitoring - MwPharm® 4.0 pharmacokinetic program, SPSS® Statistics 20 for Windows statistical data processing. Results: The pharmacist evaluated the medication in 1850 hospitalized patients with 1192 DRPs. The most common drug problem identified in our patient population was the untreated indication. It accounted for 27.18% of cases (324 DRPs) of the total number of reported drug problems. The second largest group of problems was incorrect dose selection - too low a dose, which accounted for 20.81% of cases (248 DRPs). The leading cause of DRPs was drug selection 56.80% (N = 677). Therapeutic monitoring of aminoglycosides was performed in 52 patients. There was no evidence of nephrotoxicity in any patient. The most common problem was underdose. From the data of 44 dialysis patients, a formula for calculating the loading dose of vancomycin was derived. When calculating the initial dose of vancomycin at the start of therapy, the patient's weight and age should be taken into account. Control of the measured concentration of vancomycin is also influenced by the time of concentration concentration. Conclusion: This work is one of the first publications of this type in the Czech Republic, which reveals a review of pharmacotherapy in patients with chronic kidney disease and the integration of a pharmacist into a multidisciplinary team. Pharmacotherapeutic monitoring should be a common part of clinical practice in patients with polypharmacotherapy and with drugs with narrow therapeutic index.
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce Mgr. Eliška Dvořáčková 2.4 MB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce Mgr. Eliška Dvořáčková 137 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky Mgr. Eliška Dvořáčková 81 kB
Stáhnout Posudek vedoucího Prof. RNDr. Jiří Vlček, CSc. 71 kB
Stáhnout Posudek oponenta Doc. PharmDr. František Trejtnar, CSc. 191 kB
Stáhnout Posudek oponenta Doc. MUDr. Karel Urbánek, Ph.D. 197 kB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby PharmDr. Daniela Fialová, Ph.D. 96 kB