velikost textu

Management osteoporózy na úrovni primární péče v ČR

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Management osteoporózy na úrovni primární péče v ČR
Název v angličtině:
Osteoporosis management in primary care in the Czech Republic
Typ:
Disertační práce
Autor:
Mgr. Šárka Blažková, Ph.D.
Školitel:
Prof. RNDr. Jiří Vlček, CSc.
Oponenti:
Doc. MUDr. Alena Šmahelová, Ph.D.
doc. MUDr. Pavel Živný, CSc.
Id práce:
104345
Fakulta:
Farmaceutická fakulta v Hradci Králové (FaF)
Pracoviště:
Katedra sociální a klinické farmacie (16-16220)
Program studia:
Farmacie (P5206)
Obor studia:
Klinická farmacie (DKF)
Přidělovaný titul:
Ph.D.
Datum obhajoby:
30. 1. 2013
Výsledek obhajoby:
Prospěl/a
Jazyk práce:
Čeština
Abstrakt:
ABSTRAKT Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra Sociální a klinická farmacie Kandidát Šárka Blažková Školitel Jiří Vlček Název disertační práce Management osteoporózy na úrovni primární péče v ČR Úvod: osteoporóza (OP) je systémové onemocnění skeletu charakterizované sníženým množstvím kostní hmoty a zhoršením mikroarchitektury kostní tkáně, s výsledným zvýšením lomivosti a rizika vzniku zlomeniny. OP a její důsledky jsou významným zdravotním, sociálním a ekonomickým problémem, který narůstá se stárnutím obyvatelstva. Většina pacientů není v současné době řádně diagnostikována a léčena. Primární péče, představovaná v ČR praktickými lékaři (PL), gynekology a lékárníky, by měla sehrávat klíčovou roli v identifikaci nemocných s OP. Praktickým lékařům v ČR i ve světě jsou dostupná doporučení, která chápou PL jako plně kompetentního k managementu OP. Je od něj očekáváno aktivní hodnocení rizika i iniciace prevence a léčby. V ČR existuje omezení preskripce specifických antiosteoporotik, která může PL předepisovat jen formou delegované preskripce. Vzhledem k systému rozdělení primární péče v ČR lze očekávat zapojení do managementu osteoporózy u žen od gynekologů. Na rozdíl od PL mohou gynekologové předepisovat antiosteoporotika a mohou tak v managementu OP postupovat samostatně. Na úrovni lékárníků by mohla farmaceutická péče zlepšit prevenci OP, zvýšit identifikaci pacientů s vyšším rizikem OP a zlepšit adherenci k terapii. Problému OP se může lékárník věnovat především při konzultaci s pacientem a při identifikaci rizika iatrogenní OP jako důsledku farmakoterapie. Cíle: cílem práce bylo podat stručný přehled o možnostech prevence a léčby OP pro lékaře a lékárníky. V praktické části bylo cílem zmapovat skutečný management OP a získat podklady pro jeho zefektivnění na úrovni ambulancí PL (pro dospělé). Metodika: veškerá použitá literatura byla vyhledávána v databázových systémech PubMed. Praktická část byla realizována jako průřezová observační studie formou dotazníkového šetření, probíhající ve dvou kolech u náhodně vybraného vzorku 1500 praktických lékařů. Dotazník obsahoval celkem 24 otázek a byl zaměřen na demografické údaje, vnímání významu PL v boji proti OP, metody identifikace rizikových pacientů, znalosti a zdroje informací, bariéry v managementu OP. Výsledky: základem prevence i léčby osteoporózy jsou režimová opatření upravující životní styl. V obou případech jsou si velmi podobná, protože mají stejný cíl – snížit riziko zlomenin. Nezastupitelnou roli hraje dostatečná a vhodná pohybová aktivita, která stimuluje tvorbu kostní hmoty a posiluje kosterní svalstvo. Dále vyvážená strava s dostatkem vápníku a vitaminu D, které je možné v případě potřeby doplnit suplementací. Součástí komplexní péče by měla být i prevence pádů, zahrnující úpravu prostředí, zlepšení koordinace pohybu a svalové činnosti. Nelze zapomenout na celkové zhodnocení a úpravu medikace, léčbu případného vyvolávajícího onemocnění, důslednou snahu o zmírnění všech ovlivnitelných rizikových faktorů. Ve farmakoterapii jsou dostupné léčivé přípravky snižující kostní resorpci (bisfosfonáty, selektivní modulátory estrogenních receptorů, denosumab), zvyšující kostní formaci (teriparatid, parathormon) nebo s duálním efektem (stroncium ranelát). Dříve užívanému kalcitoninu byla po přehodnocení poměru přínosů a rizik indikace k léčbě OP ukončena. Prodlužování intervalů podání a parenterální aplikace by měly nahrávat vyšší compliance a adherenci pacientů k léčbě. V praktické části byla celková návratnost 38% (525) dotazníků. Respondenti (průměrný věk 52 let, 61,5% žen) se významně neliší od non-respondentů. Většina (92%) PL považuje svou úlohu v boji proti osteoporóze alespoň za středně významnou. Nejčastější důvod pro získání podezření na OP a referenci pacienta ke specialistovi jsou subjektivní obtíže pacienta. V případě, že prvotní vyšetření skeletu je provedeno z iniciativy PL, je to nejčastěji RTG (76%) nebo osteodensitometrie (61%). Frakturu jako důsledek osteoporózy zvažuje 91% respondentů. Osteologickou etiologii zvažují častěji kvůli věku pacienta a nepřiměřeně malému úrazu, který zlomeninu způsobil. Rizikové faktory OP (jiné než věk) uvádí 69% respondentů. Nejčastější aktivitou po fraktuře je odeslání pacienta ke specialistovi (82%), doporučení úpravy životního stylu (64%) a předepsání přípravků s vápníkem/vitaminem D. PL referují specialistovi 5 (medián) pacientů za čtvrtletí. Čím významněji hodnotili lékaři svou roli, tím aktivnější byli ve vyhledávání OP pacientů, aktivním managementu pacienta po zlomenině a o OP jako důvodu zlomeniny uvažovali i z méně nápadných důvodů. Podobně jako vnímání důležitosti, korelují s aktivním managementem OP znalosti praktických lékařů. Za nejvýznamnější bariéru managementu OP považují PL limity zdravotních pojišťoven a nemožnost předepisovat antiosteoporotika (shodně 71%). Pro zlepšení managementu OP v ČR na úrovni PL tedy navrhujeme programy zaměřené na zvýšení znalostí a vnímání důležitosti role PL v managementu OP, dále zvážení uvolnění preskripce a úpravu finančních limitů. Nejúspěšnější, v zahraničí již provedené intervence na zlepšení managementu OP, jsou komplexní programy zahrnující edukaci a konzultace pacientů, notifikaci o stavu pacienta pro PL a vzdělávání PL, na úrovni lékárníků programy zahrnující hodnocení medikace a aktivní vyhledávání rizikových pacientů v databázích. Závěr: PL se účastní managementu osteoporózy, ale je třeba hledat mechanizmy, které zvýší jejich znalosti a angažovanost v této oblasti a pomohou zaměřit se více na prevenci OP zlomenin. Ze systémových změn lze zvažovat uvolnění preskripce antiosteoporotik.
Abstract v angličtině:
ABSTRACT Charles University in Prague, Faculty of Pharmacy in Hradec Králové Department of social and clinical pharmacy Candidate Sarka Blazkova Supervisor Jiri Vlcek Title of Doctoral Thesis Osteoporosis management in primary care in the Czech Republic Introduction: Osteoporosis (OP) is a systemic disease of the skeleton characterized by decreased bone mass and a disturbed microarchitecture of the bone tissue associated with increased risk of bone fragility and fracture. OP and its consequences are a major health, social, and economic concern, growing with aging of the population. Currently, most OP patients are not properly diagnosed and treated. In the Czech Republic, primary care that is provided by general practitioners (GPs), gynecologists and pharmacists should play a key role in identifying patients with OP. Generally available guidelines recognize GPs as fully qualified for OP management. GPs are expected to be proactive in OP risk assessment and OP prevention and treatment. In the Czech Republic, due to prescribing limitations, GPs are only authorized to prescribe anti-OP drugs via delegated prescribing. Given the primary care structure in this country, it can be expected that gynecologists will be involved in OP management in women. Unlike GPs, they are authorized to prescribe anti-OP drugs and thus are not limited in OP management. Pharmacists could contribute to OP prevention, help identifying patients at high risk of OP, and improve patient adherence to therapy. The issue of OP can be addressed by the pharmacist while providing advice to the patient and making him/her aware of the risk of iatrogenic OP as a result of drug therapy. Objectives: The study objective was to provide a short overview of OP prevention and treatment from the physician’s and pharmacist’s perspective. The objectives of the practical part were both qualitative and quantitative analysis of GPs’ involvement in OP management and obtaining background information in order to adopt more effective strategies for OP management in adults at the GP level. Methods: All relevant articles were identified by searching the literature using the PubMed database. The practical part was a cross-sectional observational study based on a questionnaire survey conducted in two rounds in a randomly selected sample of 1500 GPs. The questionnaire included 24 questions on demographic data, self-perception of the GP’s role in OP management, methods for the identification of high- risk patients, OP knowledge, information sources, and barriers to OP management. Results: A cornerstone in OP prevention and treatment is lifestyle modification. In both OP prevention and treatment, the purpose of lifestyle modification is the same – fracture risk reduction. Adequate and appropriate physical activity to stimulate bone mass and to strengthen skeletal muscles plays a major role. Another important factor is a balanced diet rich in calcium and vitamin D or supplemented with these substances when necessary. Fall prevention including home safety measures, better movement coordination, and improved muscular activity should be part of a comprehensive OP management. Other helpful steps are reviewing and reconsidering the patient’s medication needs, adjusting the medication accordingly, treating the causal disease, if any, and reducing modifiable risk factors. The currently available therapeutic options are anti-resorptive drugs (bisphosphonates, selective estrogen receptor modulators, denosumab), bone formation enhancers (teriparatide, parathormone), or dual action bone agents (strontium ranelate). After re-evaluation of the risk benefit ratio, the previously used calcitonin is no longer indicated for use in OP. Prolonged dosing intervals and parenteral dosage forms should improve compliance and adherence. In the practical part, the questionnaire response rate was 38% (525 respondents). Respondents (mean age of 52 years, 61.5% of females) did not significantly differ from non-respondents. Most GPs (92%) self- perceive his/her role in OP management as at least moderately significant. The most frequent reasons for suspecting OP and for referral to a specialist are subjective patient complaints. When primary examination of the skeleton is performed on the GP’s initiative, the most commonly used method is X-ray (76%) or osteodensitometry (61%). Fracture as a result of OP is considered by 91% of respondents. OP etiology is suspected because of age and seemingly insignificant accident which caused the fracture. OP risk factors other than age are indicated by 70% of respondents. The most frequent post-fracture steps are referral to a specialist (82%), lifestyle modification recommendations (64%), and prescription of calcium/vitamin D supplements. The median quarterly referral rate was five patients per GP. The more significant the self- perception of the GP’s role in OP management, the more proactive the GP was in screening patients for OP and in post-fracture management and the more frequently he/she suspected OP as the cause of fracture regardless of circumstances. Similarly to the self-perception of the GP’s role, GPs’ knowledge correlates with proactive OP management. The most important barriers to OP management appeared to be health insurance coverage limits and prescribing limitations, as GPs are not authorized to prescribe anti-OP drugs (71% each). To improve OP management in the Czech Republic at the GP level, we suggest implementing OP knowledge boosting programs and activities to raise awareness of the GP’s role in OP management. Furthermore, we recommend reconsidering the GP’s prescribing limitations for anti-OP drugs and health insurance coverage limits for OP. The most successful interventions done in other countries to improve OP management are comprehensive programs including patient education and counseling, notification of the patient’s condition to GP, and training of GPs and, at the pharmacist level, training programs focused on medication reassessment and proactive search of databases for high-risk patients. Conclusion: GPs participate in OP management, but there is a need to find mechanisms to boost their knowledge and engagement in this area and to focus more on the prevention of OP fractures. A systemic change to be considered is to make GPs authorized to prescribe anti-OP drugs.
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce Mgr. Šárka Blažková, Ph.D. 11.82 MB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce Mgr. Šárka Blažková, Ph.D. 89 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky Mgr. Šárka Blažková, Ph.D. 15 kB
Stáhnout Posudek vedoucího Prof. RNDr. Jiří Vlček, CSc. 98 kB
Stáhnout Posudek oponenta Doc. MUDr. Alena Šmahelová, Ph.D. 179 kB
Stáhnout Posudek oponenta doc. MUDr. Pavel Živný, CSc. 130 kB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby Doc. PharmDr. Petr Pávek, Ph.D. 129 kB