velikost textu

Měšťanské domy Starého Města pražského ve světle vizitačního protokolu tereziánského katastru

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Měšťanské domy Starého Města pražského ve světle vizitačního protokolu tereziánského katastru
Název v angličtině:
Burgher houses in Prague´s Old Town in the light of the inspection protocol of the Theresian Cadastre
Typ:
Disertační práce
Autor:
Mgr. Hana Vobrátilková, Ph.D.
Školitel:
doc. PhDr. Zdeněk Hojda, CSc.
Oponenti:
doc. PhDr. Ivana Ebelová, CSc.
Jaroslav Miller
Id práce:
104304
Fakulta:
Filozofická fakulta (FF)
Pracoviště:
Katedra PVH a archivního studia (21-KPVHAS)
Program studia:
Historické vědy (P7105)
Obor studia:
Pomocné vědy historické (XPVH)
Přidělovaný titul:
Ph.D.
Datum obhajoby:
13. 6. 2012
Výsledek obhajoby:
Prospěl/a
Jazyk práce:
Čeština
Klíčová slova:
Staré Město pražské - měšťané - mešťanské domy - katastry - tereziánský katastr - 18. století
Klíčová slova v angličtině:
Old Town of Prague - burghers - burghers houses - cadastres - Theresian Cadastre - 18th century
Abstrakt:
Měšťanské domy Starého Města pražského ve světle vizitačního protokolu tereziánského katastru. Abstrakt Vývoj staroměstské domovní zástavby během barokní epochy bývá nejčastěji posuzován z uměleckohistorického hlediska. V této práci je na domy Starého Města pražského pohlíženo optikou berních pramenů hromadné povahy. Výchozí časový mezník představuje rok 1653, kdy se v pražských městech započalo se sestavováním prvního českého katastru – berní ruly. Komparací údajů berní ruly a vizitačního protokolu tereziánského katastru z let 1725-1726 jsem se pokusila odpovědět na otázku, jaké byly vývojové trendy v domovním majetku staroměstských měšťanů. Písemný výsledek vizitace tereziánského katastru představuje mimořádný pramen, který eviduje řadu podstatných údajů pro dějiny staroměstských domů. Srovnání s berní rulou je v tomto případě omezené výpovědní hodnotou staršího katastru, který nepřináší tolik podrobných informací jako vizitační protokol. Analýzu bylo možné provést jen v těch indikátorech, které se týkají počtu, skladby a daňového zatížení domů. Výrazné změny v počtu staroměstských domů sice berní prameny v letech 1653-1726 neprokazují, zaznamenávají ale odlišnou situaci v samotné skladbě domů. Za hlavní tendence, které se projevily ve vývoji domovní zástavby Starého Města pražského, lze označit zvýšení počtu domů, z nichž byla odváděna daň, úbytek počtu šosovních domů a mírný nárůst deskových objektů. V rámci jednotlivých čtvrtí Starého Města pražského jsem zkoumala, jak se proměňovalo průměrné rozvržení daně na dům, tj. porovnávala jsem počet domů a celkové daňové zatížení v berní rule a ve vizitačním protokolu tereziánského katastru. Jeden z klíčových údajů o staroměstských domech představuje jejich cena. Za hlavní faktory, které měly vliv na hodnotu nemovitosti, je možné označit především velikost domu, polohu, stavební stav a schopnost objektu sloužit řemeslu a obchodu. V předkládané práci byla pozornost věnována konkrétní lokalizaci drahých a levných domů. Průměrná cena domu byla jednoznačně nejvyšší v havelské čtvrti (což bylo dáno obchodními možnostmi této oblasti a její stavební zachovalostí), za ní následovala týnská čtvrť. Nejlevnější domy se soustředily ve čtvrti linhartské a mikulášské. Pohledem berních pramenů jsem sledovala sociální stratifikaci měšťanských majitelů domů a to na základě nemovitého majetku a profesního zařazení (popřípadě s ním spojeného výdělečného příjmu). Vlastnictví domu bylo v této práci interpretováno jako znak sociálního postavení, přičemž zohledněna byla nejen cena nemovitosti, ale i celkový objem držby domů jednotlivých majitelů. Pokusila jsem se definovat společné rysy, které lze pozorovat v rozložení jednotlivých profesních vrstev uvnitř městského prostoru. Dospěla jsem k závěru, že sociálně profesní příslušnost ovlivňovala i městskou topografii. Údaje o vnější podobě domovní zástavby odhalují honosné a skromnější části Starého Města. Pohledem berního pramene z let 1725-1726 se Staré Město pražské jeví jako stavebně vyspělé město, ve kterém převažovaly kamenné a dobře stavebně zachované domy. Staroměstská domovní zástavba převyšovala domy na Novém Městě. Posuzována byla i vnitřní dispozice domů. Měšťanské domy byly v porovnání se šosovními domy zařízeny skromněji, a to i ty, které byly podobně cenově hodnoceny. Měšťané byli daleko více vázáni ekonomickým hlediskem, jejich hospodářská činnost kladla jiné nároky na prostorové vybavení domu. V šosovních domech v rukou šlechty jsou zmiňovány místnosti určitým způsobem nadstandardní. Otázce nájemního bydlení jsem se věnovala v poslední kapitole. Soustředila jsem se na obsazenost domů v jednotlivých čtvrtích a výši vybírané činže. Cílem této práce bylo statisticky zpracovat stěžejní údaje vizitačního protokolu tereziánského katastru pro domy Starého Města pražského. Výpovědní hodnotu tohoto pramene umocňuje skutečnost, že se jedná o jediný souhrnný zdroj informací o měšťanských domech v 1. polovině 18. století, neboť pro Staré Město pražské se trhové knihy o prodeji domů nedochovaly.
Abstract v angličtině:
Burgher houses in Prague’s Old Town in the light of the inspection protocol of the Theresian Cadastre Abstract The development of houses in the Old Town during the Baroque era is most often evaluated from the perspective of art history. This thesis looks at Old Town houses through the lens of comprehensive tax sources. The starting point is 1653, when work on the first cadastre in Bohemia – the Roll of Assessment, sometimes also called Tax Roll or Taxation Roll – started in the Prague towns. I endeavour to determine the trends in the housing property owned by Old Town burghers by comparing information from the Roll of Assessment and the inspection protocol of the Theresian Cadastre of 1725–1726. The written result of the inspection of the Theresian cadastre is a remarkable source which records much important information regarding the history of houses in the Old Town. In this case, the comparison with the Roll of Assessment is limited by the information value of the older cadastre, which does not yield as much detailed information as the inspection protocol. Only indicators concerning the number, structure and tax burden of the houses could be analysed. The tax sources do not prove significant changes in the number of houses in the Old Town in 1653–1726, but they indicate a different situation in their structure. An increase in the number of houses from which tax was paid, a decline in the number of aristocratic houses subject to municipal tax and a slight rise in the number of aristocratic houses recorded in the Land Tables can be regarded as the main trends visible in the development of houses in the Old Town. Within the individual Old Town quarters, I studied the changes in the average tax burden per house, i.e. I compared the number of houses and the total tax burden in the Roll of Assessment and in the inspection protocol of the Theresian cadastre. Price is among the key information on Old Town houses. The size, location and condition of the house and its ability to serve craft and trade can be viewed as the main factors affecting the price of the property. This thesis focuses on specifying the location of expensive and inexpensive houses. The average house price was clearly the highest in the Havel quarter (owing to the business opportunities in this area and the good construction condition of the houses), followed by the Týn quarter. The cheapest houses were concentrated in the Linhart and Nicolas quarters. I followed the social stratification of burgher house owners through the lens of tax sources on the basis of immovable property and occupation (and related income where relevant). House ownership was interpreted in this thesis as a sign of social status, taking into account not only the price of the property, but also the overall number of houses held by individual owners. I attempted to define the common features that can be observed in the distribution of the individual occupational strata within the town. I arrived at the conclusion that social and occupational status also affected the town’s topography. Information about the exterior of the houses reveals the division into the sumptuous and peripheral quarters of the Old Town. From the perspective of the tax source of 1725–1726, Prague’s Old Town appears as a town of advanced housing with a predominance of stone-walled and well-preserved houses. Houses in the Old Town were taller than those in the New Town. The interiors of the houses were also evaluated. Burgher houses had humbler equipment compared to aristocratic houses subject to municipal tax, even those that were similarly priced. Burghers were much more constrained by the economic aspect and their economic activity placed different requirements on the spatial characteristics of the house. Above-standard rooms are mentioned in aristocratic houses subject to municipal tax. In the last chapter I discuss the issue of rental housing, focusing on the occupancy rates in the individual quarters and the amounts of rent collected. This thesis aimed at a statistical analysis of key information from the inspection protocol of the Theresian cadastre for houses in Prague’s Old Town. The information value of this source is amplified by the fact that it is the only comprehensive source of information on burgher houses in the first half of the 18th century, as market books on house sales were not preserved for the Old Town of Prague.
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce Mgr. Hana Vobrátilková, Ph.D. 8.6 MB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce Mgr. Hana Vobrátilková, Ph.D. 157 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky Mgr. Hana Vobrátilková, Ph.D. 165 kB
Stáhnout Posudek vedoucího doc. PhDr. Zdeněk Hojda, CSc. 21 kB
Stáhnout Posudek oponenta doc. PhDr. Ivana Ebelová, CSc. 84 kB
Stáhnout Posudek oponenta Jaroslav Miller 177 kB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby 129 kB