velikost textu

Drama "Jošicune mezi květy sakur". Minamoto no Jošicune jako stratég, dvořan a literární mýtus.

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Drama "Jošicune mezi květy sakur". Minamoto no Jošicune jako stratég, dvořan a literární mýtus.
Název v angličtině:
The drama "Yoshitsune and the thousand cherry trees." Minamoto No Yoshitsune as a martial strategist, courtier and literary myth.
Typ:
Disertační práce
Autor:
Mgr. Jana Ryndová, Ph.D.
Školitel:
prof. Zdeňka Švarcová, Dr.
Oponenti:
Ivan Rumánek, Ph.D.
Mgr. Martin Tirala, Ph.D.
Id práce:
104171
Fakulta:
Filozofická fakulta (FF)
Pracoviště:
Ústav Dálného východu (21-UDV)
Program studia:
Filologie (P7310)
Obor studia:
Teorie a dějiny literatur zemí Asie a Afriky (XTAA)
Přidělovaný titul:
Ph.D.
Datum obhajoby:
18. 9. 2012
Výsledek obhajoby:
Prospěl/a
Jazyk práce:
Čeština
Klíčová slova:
Minamoto no Jošicune, historická postava, hrdina, hrdinství, hrdinský, válečný epos, legenda, literární mýtus, literární postava, drama, žánr kówakamai (deklamace doprovázená minimalistickým tancem), divadlo nó, divadlo bunraku (džóruri), divadlo kabuki, Jošicune mezi květy sakur (Jošicune senbon zakura)
Klíčová slova v angličtině:
Minamoto no Yoshitsune, historical figure, hero, heroism, heroic, martial epic, legend, literary myth, literary figure (character), drama, kowakamai (declamation accompanied by minimalistic dance), noh theatre, bunraku (joruri), kabuki, Yoshitsune and the Thousand Cherry Trees (Yoshitsune senbon zakura)
Abstrakt:
Abstrakt Autorka si v rámci disertační práce klade za cíl představit hru Jošicune mezi květy sakur (Jošicune senbon zakura) jakožto unikátní součást japonského dramatu, která se vyznačuje značnou komplexností a zaujímá výjimečné místo v korpusu japonské literatury. Třebaže uvedená hra je co do svého významu srovnatelná s díly zpracovávajícími známou legendu o čtyřiceti sedmi věrných róninech, není ve větší míře přeložena do západních jazyků. Jsou zde ovšem dvě výjimky: anglický překlad (Jones, Jr. 1993) a německý překlad (Klopfenstein 1982). Autorka při zpracovávání disertační práce vycházela ze srovnání těchto dvou překladů a z úplné verze původního textu (v podobě, ve které se text objevuje ve Sbírce textů divadla džóruri Takedy Izumoa a Namiki Sósukeho a ve Sbírce textů loutkového divadla džóruri Júdy Jošia). Autorčiným záměrem pak bylo zprostředkování jmenované hry české čtenářské a odborné veřejnosti. Interpretaci hry Jošicune mezi květy sakur autorka začíná historickým pozadím, ze kterého vzešla legenda o vojevůdci Jošicunem z rodu Minamoto. Toto pozadí zahrnuje Jošicuneho život od období nepokojů éry Heidži (1159) kdy se narodil do jeho smrti (1189). Dále se autorka soustředí na vývoj, kterým prošla Jošicuneho legenda v rámci vývoje japonské literarury. Dochází zde k posunu od dvorské literatury období Heian k válečným kronikám (gunki), vznikají nové žánry a styly a Jošicuneho život je zde častým námětem. Šimazu Hisamoto (1977) dělí nezměrné množství literárních děl na téma Jošicuneho legendy do několika velkých skupin podle žánru. V klasické literatuře lze Jošicuneho legendu sledovat zpět k žánru válečných kronik gunki a posléze k textům nó her (libretům jókjoku), krátkým komickým hrám kjógen a k ilustrovaným vyprávěním (sešitům otogizóši). V literatuře období Edo pak převládají žánry džóruri a kabuki. Hra Jošicune mezi květy sakur byla adaptována žánrem džóruri i žánrem kabuki, přičemž autorčin český překlad hry vychází z dřívější džóruri verze, byť se zde nabízí i otázka specifik adaptace jmenované hry pro divadlo kabuki. Jmenovat lze také žánr ukijozóši (jedná se o vyprávění doprovázená četnými dřevoryty). S Jošicuneho legendou se tak setkáváme prakticky napříč všemi žánry a legenda je díky tomu stále živá. Hra Jošicune mezi květy sakur je svým způsobem modelovým literárním dílem a stejně tak příznačným dramatem 18. století, které reprezentuje jednu unikátní interpretaci Jošicuneho legendy.
Abstract v angličtině:
Abstract In her doctoral thesis the author would like to present the play Yoshitsune and the Thousand Cherry trees (Yoshitsune senbonzakura) as a unique piece of Japanese drama which has a great complexity and an outstanding place within the corpus of Japanese literature. Even if the play can be compared to Chushingura mono in its importance, Yoshitsune senbonzakura has not been widely translated to western languages. There are two exceptions, however: the English translation (Jones, Jr. 1993) and the German translation (Klopfenstein 1982). While comparing the two translations and using the most full original texts available (as preserved in Takeda Izumo and Namiki Sosuke Joruri Collection and Yuda Yoshio’s Bunraku Joruri Collection), the author’s goal is to present the play to Czech readers and its interpretation to Czech scholars. As for the flow and structure of the interpretation of Yoshitsune senbonzakura the author begins with the historical background of the legend of Minamoto Yoshitsune, capturing the life of Yoshitsune from the time of Heiji rebellion (1159) when he was born to his death in 1189. Next the author concentrates on the legend itself as it evolved within the course of Japanese literature. With a shift from the court literature of Heian period towards the battlefield stories and chronicles (gunki) there come new genres and styles, and the life of Minamoto Yoshitsune often becomes the subject-matter here. Shimazu Hisamoto (1977) divides the enormous amount of literary works concerning the legend of Yoshitsune into several great groups, based on genre. In the old literature, the legend goes back to gunki genre and continues to the texts of Noh plays (yokyoku), short comical plays (kyogen) and illustrated narratives (otogizoshi). In the literature of Edo period, the joruri and the kabuki genre prevail. The play Yoshitsune and the Thousand Cherry trees was adapted in both genres and the author’s Czech translation adheres from the original joruri text, but the specifics of the kabuki adaptation come to question as well. Also the genre of ukiyozoshi (narratives accompanied by numerous woodprints) can be mentioned. The legend of Yoshitsune can be thus observed throughout practically all genres and is still vivid. And Yoshitsune senbonzakura is a model piece of literature as well as a model 18th century drama representing one unique interpretation of the legend.
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce Mgr. Jana Ryndová, Ph.D. 4.43 MB
Stáhnout Příloha k práci Mgr. Jana Ryndová, Ph.D. 2.91 MB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce Mgr. Jana Ryndová, Ph.D. 45 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky Mgr. Jana Ryndová, Ph.D. 40 kB
Stáhnout Autoreferát / teze disertační práce Mgr. Jana Ryndová, Ph.D. 356 kB
Stáhnout Posudek vedoucího prof. Zdeňka Švarcová, Dr. 85 kB
Stáhnout Posudek oponenta Ivan Rumánek, Ph.D. 118 kB
Stáhnout Posudek oponenta Mgr. Martin Tirala, Ph.D. 70 kB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby 89 kB