velikost textu

"Constructions inachevées": Smysl literárního fragmentu a nedokončenosti, jejich význam v konstrukci lidského já. Stendhal, Deml, Michaux.

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
"Constructions inachevées": Smysl literárního fragmentu a nedokončenosti, jejich význam v konstrukci lidského já. Stendhal, Deml, Michaux.
Název v angličtině:
« CONSTRUCTIONS INACHEVEES » : The meaning of the literary fragment and of the incomplete, their signification in the construction of the human self. Stendhal, Deml, Michaux
Typ:
Disertační práce
Autor:
Mgr. Lukáš Prokop
Školitel:
prof. Dr. phil. Josef Vojvodík, M.A.
Oponenti:
prof. PhDr. Zdeněk Hrbata, CSc.
prof. Fridrun Rinner
Id práce:
104138
Fakulta:
Filozofická fakulta (FF)
Pracoviště:
Ústav české literatury a komparatistiky (21-UCLK)
Program studia:
Filologie (P7310)
Obor studia:
Obecná a srovnávací literatura (komparatistika) (XKOM)
Přidělovaný titul:
Ph.D.
Datum obhajoby:
24. 2. 2015
Výsledek obhajoby:
Prospěl/a
Jazyk práce:
Čeština
Klíčová slova:
fragment, identita, já, egotismus, deník, sebepoznání, viditelnost, konstrukce, Stendhal, Deml, Michaux,
Klíčová slova v angličtině:
fragment, identity, myself, egotism, diary, self-knowledge, visibility, construction, Stendhal, Deml, Michaux
Abstrakt:
Práce si klade za cíl postihnout vztah literárního textu k lidské identitě, k jejímu poznání i jejímu formování pomocí psaného jazyka. Výchozí myšlenka se zakládá na výkladu vztahu člověka a světa s ohledem k vědomí vlastní viditelnosti. Dále vychází z hypotézy, že lidská bytost pociťuje svou viditelnost ve světě jako ohrožení na jedné straně a nepřirozenost na straně druhé. Snahou této bytosti je se formovat podle vlastních představ či se stávat pomocí textu někým jiným, brát na sebe převleky a maskovat se, ale také používat jazyk jako nástroj dobrání se vlastní přirozenosti. Na počátku takového přístupu spočívá Stendhalovo dílo, které je považováno za zakladatele literárního egotismu. Důvodem je výhradní zájem jejího autora o svou osobu, který se projevuje ve dvojím gestu: sebepoznávacím i sebekonstrukčním. Oba tyto přístupy k jazyku mají své pokračovatele v mnoha literaturách, jednou z nich je literatura česká, v níž se objevuje dílo Jakuba Demla. I v něm lze snadno vyznačit gesto sebe- poznání i sebe-konstrukce. Deml se modifikací vlastní identity, především začleňováním druhých lidí do ní, pokouší vytvořit dojem „věčné všudypřítomnosti“. Její navození má být základem vlivu na skutečnost. Henri Michaux stejně tak učiní průzkum sebe sama za výhradní zájem svého života. I pro něj je důležité, že se praktický přístup k jazykovému výtvoru, který je přítomný v užití řeči jako prostředku sebepoznání či sebeskrytí, rozvine v jeden z nástrojů přežití. Spojení sebetvorby a akcentování praktického použití jazykového výtvoru jako nástroje sloužícího životu pak zachytí i odvození lidské identity od situačních okolností a okamžiků, což způsobí, že lidská bytost bude prožívat svou identitu jako fragmentární a nespojitou. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
Abstract v angličtině:
The objective of this work is to analyze the relation of a literary text to one’s identity, to its understanding and to its formation through the written language. The relation between man and the world founded on the awareness of one’s own visibility serves as the basis for this analysis. Further, the analysis draws on a hypothesis that one’s own visibility within the world is perceived as both a threat and as something inauthentic. Thus, human beings make considerable effort to form themselves according to their own principles or to become someone else with the help of literary text, to take on various disguises and masks, but also to use language as a tool enabling them to uncover their own authenticity. On the onset, such approach was represented by Stendhal’s work that is considered as the founding stone of literary egotism. The reason is that, in his work, Stendhal focuses exclusively on himself, which is manifested by a double gesture: self-analysis and self-construction. Both these gestures, performed by the means of language, have a number of successors in various literatures, including Czech literature and the work of Jakub Deml. In Deml’s texts, too, the double gesture of self-analysis and self-construction can be recognized. By modifying his own identity, mainly through the inclusion of other people within it, Deml attempts to create an impression of omnipresence. To accomplish this, represents the basis for influencing reality. In the same vein, Henri Michaux establishes the exploration of his own self as the exclusive focus of his life. For him, too, it is crucial that the practical approach to a linguistic creation, an approach that consists in using language as a tool for either gaining self-knowledge or for hiding one’s self, be developed into one of the tools for survival. This link, established between self-creation, and the emphasis, put on a practical approach to any linguistic creation as a tool serving the purposes of life, have the capacity to capture human identity as something derived from situational circumstances at any given moment. As a result, human beings perceive their own identity as something fragmentary and discontinuous.
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce Mgr. Lukáš Prokop 1.6 MB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce Mgr. Lukáš Prokop 85 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky Mgr. Lukáš Prokop 36 kB
Stáhnout Autoreferát / teze disertační práce Mgr. Lukáš Prokop 869 kB
Stáhnout Posudek vedoucího prof. Dr. phil. Josef Vojvodík, M.A. 496 kB
Stáhnout Posudek oponenta prof. PhDr. Zdeněk Hrbata, CSc. 242 kB
Stáhnout Posudek oponenta prof. Fridrun Rinner 133 kB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby 344 kB