velikost textu

Válka, zbraně a zbroj v reprezentačních strategiích české a moravské aristokracie v letech 1550 - 1750

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Válka, zbraně a zbroj v reprezentačních strategiích české a moravské aristokracie v letech 1550 - 1750
Název v angličtině:
War, Arms and Armour in the Representative Strategies of Bohemian and Moravian Aristocracy, 1550 - 1750
Typ:
Disertační práce
Autor:
Mgr. Vítězslav Prchal, Ph.D.
Školitel:
prof. PhDr. Petr Vorel, CSc.
Oponenti:
prof. PhDr. Tomáš Knoz, Ph.D.
Petr Fidler
Id práce:
104132
Fakulta:
Filozofická fakulta (FF)
Pracoviště:
Ústav českých dějin (21-UCD)
Program studia:
Historické vědy (P7105)
Obor studia:
České dějiny (XCDE)
Přidělovaný titul:
Ph.D.
Datum obhajoby:
13. 9. 2012
Výsledek obhajoby:
Prospěl/a
Jazyk práce:
Čeština
Klíčová slova:
aristokracie – vojenství – rezidence – zbrojnice – ikonografie – vojenská revoluce – 1550-1750
Klíčová slova v angličtině:
aristocracy – warfare – residences – armories – iconography – military revolution – 1550-1750
Abstrakt:
Abstrakt Vítězslav Prchal Válka, zbraně a zbroj v reprezentačních strategiích české a moravské aristokracie v letech 1550 – 1750 dizertační práce, 2012 Zájem o dějiny aristokracie v raném novověku prošel od 90. let 20. století v české historiografii prudkým rozvojem, charakterizovaným aplikací kulturněhistorických, sociálně historických a historickoantropologických východisek ve snaze proniknout k podstatě myšlenkového světa urozenců jakožto svébytné společenské skupiny. Postupně se vyčlenilo několik základních směrů bádání: zájem o politickou kulturu a dějiny moci, o aristokratické dvory a rezidence a o životní cykly šlechtické rodiny. Výzkum, původně pevně zakotvený v 16. století, se v poslední době úspěšně rozšiřuje také do druhé poloviny 17. a do 18. století. Rovněž výzkum aristokratických sídel má v domácím prostředí bohatou tradici, v posledních letech rozvíjenou také pod dojmem sociálně pojatých dějin umění. Naopak dějiny vojenství nejsou mezi historiky raného novověku příliš pěstovanou disciplínou, což platí i o vztahu aristokracie a vojenské problematiky 16. – 18. století. Chybí například základní analytické studie o kariérách urozenců v řadách habsburské armády tohoto období. Předkládaná práce se hlásí ke kulturně a sociálně pojatým dějinám vojenství, tak jak byly postulovány od pozdních 70. let v USA a ve Velké Británii. Klade si dva základní cíle. Tím prvním je představení svého času velmi vlivného konceptu tzv. vojenské revoluce, který popisuje dynamiku klíčových změn ve válečnictví raného novověku a jejich zásadní dopady na soudobou společnost. Teze o vojenské revoluci byla na sklonku 20. století v západní historiografii živě diskutována, v domácích pracích však doposud neexistuje téměř žádná reflexe tohoto přístupu. Je zřejmé, jak ukazuje kapitola II. věnovaná vojenské revoluci, že faktická váha aristokracie jako celku v ozbrojených konfliktech a její účast na nich postupně klesá. Monopolizace války přechází do rukou sátu, zatímco na bojišti plně ozbrojeného šlechtického těžkooděnce nahrazuje masa neurozené pěchoty. Druhým cílem práce je prozkoumat, jaké reprezentační strategie raně novověká aristokracie volila, aby tváří v tvář měnící se realitě bitevních polí neztratila svůj válečnický statut. Primárně se přitom nezaměřuji pouze na ty jednotlivce, kteří skutečně volili kariéru v armádě, naopak můj zájem je upřen na aristokracii jako celek. Základním kritériem je to, aby ve sledované disponovala rezidencemi v Čechách a na Moravě. Další dvě stěžejní kapitoly (kapitola IV. a V.) se zaměřují právě na tyto rezidence, respektive na určitou část jejich interiérů. Zatímco kapitola IV. zkoumá vývoj privátních šlechtických zbrojnic, změny jejich funkcí a proměny jejich chápaní ze strany urozených vlastníků, kapitola V. interpretuje uměleckou výzdobu veřejných prostor rezidence ve snaze postihnout, do jaké míry její ikonografický program akcentuje válečnické kořeny a hrdinské skutky předků daného aristokrata. Na základě provedeného výzkumu je patrné, že i pro aristokraty, kteří rezignovali na vojenskou kariéru jako na základní prostředek realizace hrdinských ctností, hraje militární tématika zásadní roli. Uplatňují ji ve svých reprezentačních strategiích prostřednictvím jasně čitelných symbolů. Nejen v rámci vybavení a uspořádání interiéru rodových rezidencí (zbrojnice), ale také pomocí ikonografického řešení svých sídel vědomě budují obraz sebe a svého rodu v kontextu dobově srozumitelných rytířských a militárních ctností. Díky právu (a povinnosti) válčit se v raném středověku šlechta postupně vydělovala jako specifická a privilegii nadaná sociální vrstva. Obraz šlechtice-válečníka proto patřil k základním a dlouhodobě neměnným distinktivním znakům aristokracie. Přes všechny proměněné vojensko- společenské podmínky a přes častou absenci aktivní vojenské seberealizace hraje hrdinský étos pro aristokracii jako svébytnou elitní sociální skupinu nadále důležitou úlohu jako prostředek budování prestiže a veřejného obrazu urozence. Pro reprezentaci vojenských kořenů šlechty nebyla určující ani konkrétní profese jedince, ani osobní preference, ale privilegovaná stavovská příslušnost. Klíčová slova aristokracie – vojenství – rezidence – zbrojnice – ikonografie – vojenská revoluce – 1550-1750
Abstract v angličtině:
Abstract Vítězslav Prchal War, Arms, and Armour in the Representative Strategies of Bohemian and Moravian Aristocracy, 1550-1750 dissertation thesis, 2012 In Czech historical writing, history of aristocracy has been on a rise ever since the turbulent days of 1990s. It has always been characterized by application of various methods borrowed form different other fields, such as cultural or social history as well as historical anthropology, and its primary goal was to understand the mentality of the specific social class that is early modern aristocracy. Throughout time, several approaches emerged form the initial probing: first, study of political culture and power; second, study of aristocratic courts and residences; and, third, study of aristocratic family and its life-cycle. All this research was originally focused on 16th century aristocracy; however, it also successfully tackles topics of late 17th and 18th century in recent years as well. Study of aristocratic residences especially has quite a long tradition in Czech historiography, following the lines of socially interpreted art history. On the other hand, as military history is a rather neglected part of writing on the early modern era, this problem transpires into the connection of warfare and aristocracy in 16th to 18th century. For example, not even one analysis has been written on careers of noblemen in the armies of Habsburg monarchy. This study acknowledges its inspiration in the so-called “new military history” as practiced in western historical writing on warfare since late 1970s. It mainly looks to its cultural and social approach to the topic of war and follows two primary goals. First, it wants to give a higher profile the influential concept of so-called “military revolution”, which interprets (in various ways) the dynamics of continuity and change in early modern warfare and tries to create a strong link with the changes in contemporary social structure. Repeatedly discussed ever since it appeared in 1950s, this theory has been completely neglected in Czech historical writing on early modern era and so, one of the things this text would like to achieve, is to put the “military revolution” into the proverbial “spotlight”. As is evident from the chapter 2 (on military revolution), the real military importance of aristocracy underwent a steady decline during the early modern era, as the state was gradually usurping the monopoly on warfare and non-aristocratic infantry masses were superseding the aristocratic heavy cavalry on the battlefield. And it is here where the second main goal of this study comes forward – the text thoroughly analyses the representative strategies used by the early modern noblemen to defend their warrior social status in spite of their ever-diminishing role in the contemporary military reality. I analyze not only those aristocrats who actively sought a career in the army – attention is given to the aristocracy as a whole, basic criterion being the family had to have a seat of residence in Bohemia or Moravia. The core of my thesis (chapters 4 and 5) follow precisely these residences, especially specific parts of their interiors. While earlier (chapter 3) I analyze aristocratic armories and changes in their function as well as in the understanding of their purpose in the minds of their owners, chapter 5 represents an interpretation of artistic decoration of the residences. Its purpose is to define how much the iconography reflected the warrior ethos of the class, usually through presentation of family ancestors’ heroic deeds. The presented research clearly proves that even those aristocrats who did not seek military career and did not think of it as a primary venue of heroic performance, considered the military part of their heritage to be of paramount importance, as it has been proven that beyond doubt that they follow this logic in their representative and symbolic strategies. Not only in the furnishings and interior design of their family residences (mainly armories), but also in the iconographic concepts – in all these areas they consciously build the self-image of themselves as well as their families in the context of widely understood knightly and military virtues. The right (and duty) to fight in war was the key fact that gave the aristocracy its social privileges during the early Middle Ages. Therefore, the concept of warrior has always been a key and long-standing part of aristocratic image. What this study proved is that, despite radically changed military and social circumstances and absence of any real military career, heroic ethos remained a specific and very important part of building one’s aristocratic prestige and public image well into the 18th century. And, what is important to note, this was usually true without any regard for personal preferences or real-life career of any given nobleman – the only thing that mattered in these terms was his noble status, and with it his belonging to the traditional “warrior class”. Keywords aristocracy – nobility – warfare – armories – iconography – military revolution – 1550-1750
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce Mgr. Vítězslav Prchal, Ph.D. 17.71 MB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce Mgr. Vítězslav Prchal, Ph.D. 52 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky Mgr. Vítězslav Prchal, Ph.D. 56 kB
Stáhnout Autoreferát / teze disertační práce Mgr. Vítězslav Prchal, Ph.D. 168 kB
Stáhnout Posudek vedoucího prof. PhDr. Petr Vorel, CSc. 80 kB
Stáhnout Posudek oponenta prof. PhDr. Tomáš Knoz, Ph.D. 295 kB
Stáhnout Posudek oponenta Petr Fidler 84 kB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby 206 kB