velikost textu

Umělecké objednávky Michaela Osvalda Thuna jako nedílná součást reprezentace českého aristokrata ve 2. polovině 17. století

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Umělecké objednávky Michaela Osvalda Thuna jako nedílná součást reprezentace českého aristokrata ve 2. polovině 17. století
Název v angličtině:
Michael Osvald Thun´s Art Commissions - Inseparable Part of a Baroque Aristocrat´s Image in the Second Half of the 17 th Century
Typ:
Disertační práce
Autor:
Mgr. Jakub Pátek, Ph.D.
Školitel:
prof. PhDr. Roman Prahl, CSc.
Oponenti:
PhDr. Richard Biegel, Ph.D.
PhDr. Michal Šroněk, CSc.
Id práce:
103935
Fakulta:
Filozofická fakulta (FF)
Pracoviště:
Ústav pro dějiny umění (21-UDU)
Program studia:
Obecná teorie a dějiny umění a kultury (P8109)
Obor studia:
Dějiny výtvarného umění (XVU)
Přidělovaný titul:
Ph.D.
Datum obhajoby:
25. 9. 2013
Výsledek obhajoby:
Prospěl/a
Jazyk práce:
Čeština
Klíčová slova:
Michael Osvald Thun Thunové 17. století Barokní kultura Aristokracie Umělecká objednávka
Klíčová slova v angličtině:
Michael Osvald Thun Thuns 17th century Barocque culture Aristokracy Art commission
Abstrakt:
Resume disertace Umělecké objednávky Michaela Osvalda Thuna jako nedílná součást reprezentace barokního aristokrata ve druhé polovině 17. století. Práce se zabývá uměleckou objednávkou zámožného českého aristokrata hraběte Michaela Osvalda Thuna, představujícího jednoho z velmi aktivních stavebníků Čech ve druhé polovině 17. století. Předmětem zájmu jsou vedle staveb také další kategorie umělecké objednávky, plastika a malba, a pozornosti se dostává také jeho ne příliš rozsáhlé sbírkotvorné činnosti. V úvodu je nastíněn dosavadní stav bádání v oblasti šlechtických uměleckých objednávek 17. století a vymezena základní používaná terminologie. Následuje rozbor použité literatury a pramenné základny, týkající se thunské rodové historie, majetkových záležitostí, osoby Michaela Osvalda a jeho uměleckých objednávek. Třetí část přináší stručný nástin starších dějin rodu Thunů s důrazem na jejich usazení se v Čechách ve třetím desetiletí 17. století. Čtvrtá část je věnována již přímo osobě Michaela Osvalda Thuna. Sledovány jsou zde jeho rodinné poměry, rekonstruována podoba vzdělávacího procesu, nastíněno období dospělosti s důrazem na vlastní rodinu, veřejné uplatnění a především majetkové zázemí, vytvářející jeden z hlavních předpokladů pro uměleckou objednávku. Pátá část, postihující základní obrysy uměleckých objednávek jeho sourozenců, z nichž někteří získali významné biskupské a arcibiskupské posty, je sem zařazena z důvodu možné komparace, a také z hlediska sledování případné objednavatelské interakce mezi bratry a hrabětem. Šestá část je věnována přímo uměleckým objednávkám Michaela Osvalda. Svou pozornost zaměřuje na významné i menší objednávky, rozdělené podle jednotlivých vlastněných lokalit. V závěru tohoto oddílu se dostává v krátkosti pozornost také jeho sběratelské činnosti. Předposlední část je věnována komparaci Thunových aktivit s osobou jeho současníka Humprechta Jana Černína z Chudenic. V závěru dochází ke shrnutí a zhodnocení celkového charakteru umělecké objednávky Michaela Osvalda Thuna. Thunové získávají první majetky v Čechách v roce 1623. O pět později se sem z jižního Tyrolska natrvalo přesouvá Jan Cyprián Thun a jeho syn Jan Zikmund. Michael Osvald Thun se narodil v jeho druhém manželství v roce 1631. Po domácí přípravě studoval benediktýnské gymnázium v Salcburku. Místo jeho předpokládaných univerzitních studií není známo. Na počátku padesátých let podnikl kavalírskou cestu, která jej zavedla mimo jiné také do Říma. Po svém návrtu se v roce 1654 oženil s Alžbětou z Lodronu a ujal se správy zděděných statků. Spravoval nejen svůj díl, ale také původní díly starších bratrů Guidobalda a Václava, kteří se postupně získali arcibiskupské a biskupské stolce v Salcburku, Řezně a Pasově. Za svého života zastával několik veřejných funkcí a v jeho závěru se pokusil získat knížecí titul. V roce 1689 se podruhé oženil s Annou Cecílií z Thannhausenu a o pět později, na počátku roku 1694 zemřel. Hlavním sídlem Michaela Osvalda se stal Klášterec nad Ohří v severozápadních Čechách, kde nechal stavebně upravit zdejší zámek a vystavět farní kostel Nejsvětější Trojice. Klášterci jako své hlavní rezidenci věnoval i další pozornost, když zde nechal vybudovat dvojici mariánských kaplí, letohrádek a sallu terrenu a objednal náročnou plastickou výzdobu zdejší zahrady. V severozápadních Čechách vlastnil ještě další panství a statky Felixburg, Pětipsy, Minice, v severních potom zčásti Benešov nad Ploučnicí a Markvartice. V šedesátých a sedmdesátých letech přikoupil ještě další panství ve středních Čechách, Žehušice, Ledeč nad Sázavou a Svojšice. V Žehušicích nechal vystavět novostavbu raně barokní vily, sloužící jako lovecký zámeček v blízkosti zdejší obory. V Ledči inicioval částečnou úpravu zdejšího hradu a stavbu letohrádku v nově založené zahradě. Ve Svojšicích pak dokončení rozestavěného zámku. Pro své pražské pobyty užíval od padesátých let palác na Malé Straně. Vrcholem jeho stavební objednávky byla výstavba reprezentativního Thunské (dnes Toskánského) paláce na dnešním Hradčanském náměstí. Probíhala od roku 1685 a představuje jednu z nejvýznamnějších aristokratických staveb Prahy 17. století. Pro své architektonické zakázky si zpravidla vybíral nejvýznamnější navrhující architekty působící v Čechích. Pro přestavbu zámku v Klášterci nad Ohří a prvotní návrhy kostela pravděpodobně angažoval Carla Luraga. Stavbu samotnou vedl Domenico Rossi. Při výstavbě pražského paláce na Hradčanech objednal plány u Jeana Baptisty Matheye. Doložen je i kontakt hraběte s Francescem Carrattim. V oblasti plastické tvorby opakovaně využil služeb Jana Brokoffa, a to jak v Klášterci, tak pravděpodobně také v Praze. Anonymní bohužel zůstávají téměř všechny nástěnné malby, zachycené v Klášterci, Ledči nad Sázavou i hradčanském paláci, byť zvláště mezi posledními dvěma lokalitami existuje v tomto ohledu patrně spojitost. Předpoklad, že Michael Osvald Thun byl také výrzanným sběratelem uměleckých děl se nepodařilo potvrdit. Naopak se zdá, že jeho zájem patřil jiným oborům, jako byla především chemie. Určité penzum obrazů je sice zachyceno na zámcích v Klášterci a v Žehušicích, svým počtem, umístěním, ani předpokládanou skladbou ovšem nedávají tušit poučeného a zaníceného sběratele. Produkty dalších uměleckých kategorií absentují v inventářích téměř úplně. Závěrem je možné shrnout, že Michael Osvlad Thun byl náročným objednavatelem především v oblasti architektonických zakázek, a v také v oblasti jejich sochařského doplnění. Další kategorie umělecké objednávky v oblasti malby je možné hodnotit v dobovém kontextu spíše jako průměrné, jak s ohledem na kvalitu, tak kvantitu.
Abstract v angličtině:
Résumé Michael Osvald Thun´s art commissions – inseparable part of a baroque aristocrat´s image in the second half of the 17th century The dissertation deals with the art commissions of wealthy count Michael Osvald Thun who represents one of key builders in Bohemia in the second half of the 17th century. Beside buildings, an emphasis is also placed on other categories of art commissions, for example collections of sculptures and paintings. In the introduction, I define a terminology and summarize an existing research in the field of aristocrat art commissions. The next part analyses used sources, primary and secondary, dealing with history of the house of Thun, its financial standing, and person of Michael Osvald Thun. The fourth part is dedicated directly to Michael Osvald Thun, where I describe his family situation, upbringing, education process and adulthood. He was raised with respect to family values, public duty and administration of the family property that was a prerequisite for art commissions. The fifth part compares Thun´s art commissions with art commissions of his siblings. Some of them hold significant bishop and archbishop posts. This helps up uncover ties and positional interactions between different art commissioners. The sixth part is focused on Michael Osvald Thun´s art commissions where I examine both significant and small commissions according to region of their origins. In the end of this part, I briefly examine his art collections. The next part compares Michael Osvald Thun with his contemporary Humprecht Jan Černín z Chudenic. In the conclusion of my dissertation, I summarize my research regarding an overall character of Michael Osvald Thun´s art commissions. The Thuns gained the first estate in Bohemia in 1623. Five years later, Jan Cyprián Thun and his son Jan Zikmund relocated permanently to Bohemia from the southern Tyrol region. Michael Osvald Thun was born in 1631 during the second marriage of Jan Cyprián Thun. After a home study, Michael Osvald studied at a grammar school in Salzburg. Unfortunately, a location his university studies remain unknown. In beginning of the 1650s, he set out on a journey that took him, among other destinations, to Rome. After his return, he got married with Alžběta z Londronu and took over a management of inherited estates. He managed not only his share but he administered estates his older brothers who gained bishop and archbishop posts in Regensburg and Passau. During his life, he held several public posts and in the end he tried to receive the title of prince. In 1689, he got married for the second time with Anna Cecílie z Thannhausen and Michael Osvald died five years later in the beginning of 1964. Main residence of Michael Osvald became Klášterec nad Ohří in the northwest Bohemia, where he had renovated a local mansion and built a church of the Holy Trinity. He paid great attention to Klášterec, since it was his main residence. Michael Osvald had built here a couple of Mariana Chaples, a summer residence, a sall terrana. He also commissioned an outstanding collection of sculptures for the local gardens. For his architectural commissions, usually he picked renowned architects working in Bohemia. For instance, Michael Osvald involved Carl Lurag in the reconstruction of the mansion and construction of the church in the Klášterec nad Ohří. In conclusion, I would argue that Michael Osvald Thun was rather demanding commissioner in the field of architectural commissions and, likewise, in sculptural accessories. Next art commission regarding paintings might be considered average in the context of the period.
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce Mgr. Jakub Pátek, Ph.D. 3.35 MB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce Mgr. Jakub Pátek, Ph.D. 41 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky Mgr. Jakub Pátek, Ph.D. 43 kB
Stáhnout Autoreferát / teze disertační práce Mgr. Jakub Pátek, Ph.D. 146 kB
Stáhnout Posudek vedoucího prof. PhDr. Roman Prahl, CSc. 38 kB
Stáhnout Posudek oponenta PhDr. Richard Biegel, Ph.D. 37 kB
Stáhnout Posudek oponenta PhDr. Michal Šroněk, CSc. 46 kB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby 38 kB