velikost textu

Monologue Plays in Contemporary British and Irish Theatre

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Monologue Plays in Contemporary British and Irish Theatre
Název v češtině:
Monologické hry v současném britském a irském divadle
Typ:
Disertační práce
Autor:
Mgr. Hana Pavelková, Ph.D.
Školitel:
doc. Mgr. Ondřej Pilný, Ph.D.
Oponenti:
doc. Clare Wallace, M.A., Ph.D.
Aoife Monks
Id práce:
103888
Fakulta:
Filozofická fakulta (FF)
Pracoviště:
Ústav anglofonních literatur a kultur (21-UALK)
Program studia:
Filologie (P7310)
Obor studia:
Anglická a americká literatura (XANL)
Přidělovaný titul:
Ph.D.
Datum obhajoby:
23. 6. 2014
Výsledek obhajoby:
Prospěl/a
Jazyk práce:
Angličtina
Klíčová slova:
monolog, drama, současné, irské divadlo, britské divadlo
Klíčová slova v angličtině:
monologue, drama, contemporary, Irish theatre, British theatre
Abstrakt:
Abstrakt Tato práce se zabývá velmi rozšířeným trendem v současném britském a irském divadle – monologickými hrami. Jedním z důvodů vysoké obliby této úsporné dramatické formy je skutečnost, že monolog již svou podstatou představuje značnou výzvu pro všechny zúčastněné – dramatiky, herce, ale hlavně pro diváky. Hry využívající různé varianty monologu jsou dnes ve Velké Británii a Irsku tak rozšířené, že jen málo teatrologů se odvážilo tímto fenoménem systematicky zabývat. Největším problémem je otázka výběru vhodné metody, kterou by současný boom monologických her mohl být efektivně uchopen. Vzhledem k zásadní roli, kterou v monologických hrách hraje publikum, jež je v monolozích jediným partnerem pro osamělé protagonisty stojící na jevišti, se tato práce zaměřuje na to, jak jednotlivé varianty využití monologu zapojují diváky do hry. Pomocí systematického rámce, který vychází z jednotlivých typů nejčastějšího využití monologu, tato práce zkoumá, jaký mají jednotlivé strategie použité britskými a irskými dramatiky vliv na aktivní komunikaci s diváky. Prvním typem her, jimiž se zabývá tato práce, jsou monologického hry, v nichž jeden herec či herečka představují jednu postavu. Druhým typem jsou hry, ve kterých herec či herečka hraje více postav. Dále se pak práce věnuje velmi nezvyklým hrám, které používají monolog k introspekci vědomí i podvědomí postav. V tomto typu her herci představují různé varianty sebe sama a diváci mají možnost nahlédnout do jejich rozporuplného vnitřního světa. Následně se práce věnuje využití monologů v dokumentárním dramatu, kde herci přestavují postavy mající předobraz v reálném světě a fenoménu autobiografických monologických her, kde herce nahrazuje sám autor. Posledním typem jsou monologické hry pro dva či tři herce, kteří se svými samostatnými monology obracejí přímo na diváky místo toho, aby komunikovali mezi sebou. Ať už se jedná o kteroukoli z výše zmíněných variant využití monologu, základem úspěchu tohoto typu divadla je vždy aktivní zapojení diváků do hry. Přestože podle některých kritiků současná obliba monologů svědčí o obavách z nefunkčnosti divadla jako prostředku komunikace, monologické hry naopak tuto schopnost zdůrazňují, jelikož při představení dochází k osobní komunikaci mezi diváky a herci.
Abstract v angličtině:
Abstract This dissertation examines a very popular and widespread trend in contemporary British and Irish theatre – monologue plays. One of the reasons of the recent boom of monologue-based theatre performances might be the fact that the condensed theatrical form presents a challenge for everyone involved – the playwrights, actors, and crucially also for the audience. The diversity and quantity of such plays present an obstacle that has deterred most theatre scholars from systematic analysis as it is difficult to decide on what ground such widespread phenomenon might be critically approached. Given the essential role the audience have as the only communication partner of the lonely monologists on stage, this work attempts to analyse the contemporary boom of monologue plays in the U.K. and Ireland by using a systematic framework, based on the various incorporations of the monologue, which enables examination of how specific strategies of the realisation of the monologue elicit audience engagement. First it explores monologue plays in which one actor/actress performs one character, then it deals with plays in which the performer re-enacts other characters, subsequently this work focuses on very rare experiments in the monologue form, where the performer re-enacts conflicting versions of their split selves and the audience are allowed insight in the monologists’ consciousness. The discussion continues with examination of documentary monologues in which the performer re-enacts characters based on real-life models and autobiographical monologue plays in which the actors are replaced by the author. Finally, this dissertation analyses monologue plays that feature two or three actors who deliver alternating monologues without much interaction with each other. Regardless of the variation of the employment of the monologue, the backbone of any successful monological theatre performance is productive audience engagement. This dissertation comes to the conclusion that although for some critics monologues are a sign of an anxiety about theatre as a medium of communication, what happens during the actual presentation of a monologue play is personal interchange between actors and audience that heightens its communicative function.
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce Mgr. Hana Pavelková, Ph.D. 1.37 MB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce Mgr. Hana Pavelková, Ph.D. 68 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky Mgr. Hana Pavelková, Ph.D. 66 kB
Stáhnout Autoreferát / teze disertační práce Mgr. Hana Pavelková, Ph.D. 288 kB
Stáhnout Posudek vedoucího doc. Mgr. Ondřej Pilný, Ph.D. 114 kB
Stáhnout Posudek oponenta doc. Clare Wallace, M.A., Ph.D. 340 kB
Stáhnout Posudek oponenta Aoife Monks 2.06 MB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby 63 kB