velikost textu

Vina a provinění: problém zodpovědnosti

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Vina a provinění: problém zodpovědnosti
Název v angličtině:
"Guilt and Wrongdoing: The Problem of Responsibility"
Typ:
Disertační práce
Autor:
Mgr. Kamila Pacovská, Ph.D.
Školitel:
Marína Barabas, Ph.D.
Oponenti:
prof. Erazim Kohák
Christopher Cowley
Id práce:
103871
Fakulta:
Filozofická fakulta (FF)
Pracoviště:
Ústav filosofie a religionistiky (21-UFAR)
Program studia:
Filozofie (P6101)
Obor studia:
Filozofie (XFIL)
Přidělovaný titul:
Ph.D.
Datum obhajoby:
27. 6. 2013
Výsledek obhajoby:
Prospěl/a
Jazyk práce:
Čeština
Klíčová slova:
akrasie, etika, charakter, identita, jednání, náhoda, provinění, sebeklam, úmysl, vina, zodpovědnost
Klíčová slova v angličtině:
akrasia, action, character, ethics, guilt, identity, intention, luck, responsibility, self-deception, wrongdoing
Abstrakt:
Abstrakt (česky) Disertační práce se zabývá pojmem viny a provinění v kontextu současné anglosaské etiky. Navazuje přitom na vývoj od 50. let 20. století, kdy došlo k systematické kritice jednostranného zájmu dosavadní tradice o epizodické jednání a jeho správnost či zavrženíhodnost. Během následného rozvoje etiky ctností a rozšíření předmětu etiky na charakter a život člověka byla současně rehabilitována oblast morální psychologie, a tím i oblast nahodilých aspektů morální zkušenosti. Tento vývoj v etice představuje první kapitola, zatímco kapitola druhá se zabývá otázkou, jaký dopad má rozšíření předmětu etiky na pojetí morálního soudu a zodpovědnosti. Uvidíme, že pojem zodpovědnosti se rozdvojuje na zodpovědnost za (vnitřní) chybu jednajícího, jíž se zabývá zbytek druhé kapitoly, a zodpovědnost za provinění samotné. Právě na pojetí zodpovědnosti za provinění a na problémy vznikající kvůli komplexnímu vztahu tohoto pojmu k náhodě a nahodilosti se zaměřuje zbytek práce. Prvním problémem je vztah člověka k jeho vině. Vina vzniká skrze zavrženíhodné jednání, za které člověka můžeme činit zodpovědným, tj. kdy můžeme přenést hodnocení z činu na jednajícího. Tento přenos je možný pouze u dobrovolného jednání, jehož podmínky definujeme ve třetí kapitole. Viníkovi však vyčítáme kromě vnitřní chyby – dobrovolného zavinění – i čin jako takový. Ve čtvrté kapitole se obrátíme k otázce vztahu těchto dvou aspektů viny. Zatímco v epizodickém pojetí jednání nebylo možné přemostit vnitřní a vnější aspekt viny, rozšíření předmětu etiky nám dává nové prostředky, jak jejich vztah uchopit, a to prostřednictvím retrospektivních reakcí člověka na vlastní vinu. Vyčítáme si ve výčitkách svědomí špatný charakter, nebo čin jako takový a to, kým jsme se oním činem stali? Na analýze příběhu Dmitrije Karamazova ukážeme vzájemnou propojenost charakteru a jednání: dobrovolný čin na jedné straně vyplývá z charakteru a identity jednajícího, ale zároveň jimi není plně určen a může tento charakter zásadním způsobem změnit. Pojetí zodpovědnosti za provinění však může být výrazně ovlivněno způsobem, jímž k provinění dochází. V páté kapitole se tak obrátíme k druhému problému viny: k podobám a typům morálního selhání. Ukážeme, že etické teorie úzce zaměřené na epizodu činu a silné pojetí zodpovědnosti nemohly uchopit důležitý typ provinění, který se vyznačuje umenšenou aktivitou: provinění v sebeklamu. V páté kapitole probereme jeho historickou souvislost s akrasií a dalšími typy provinění a představíme definici sebeklamu v rámci filosofie mysli. V šesté kapitole popíšeme svébytnou podobu tohoto typu provinění bez úmyslu na základě detailního zkoumání provinění bankéře Bulstrodea z románu Middlemarch. Analýzu Bulstrodeova provinění v sebeklamu završíme argumentem, že přes chybějící úmysl a velký vliv náhody je Bulstrodeovo jednání dobrovolné, a může tedy za něj být činěn zodpovědným.
Abstract v angličtině:
Abstract (in English) This dissertation explores the notions of guilt and wrongdoing in the context of contemporary analytic ethics. It draws upon the critique, advanced in the second half of the 20th century, of a one-sided interest in episodic action and its rightness or wrongness. Thanks to the revival of virtue ethics during this time, the subject matter of ethics was extended to take account of human character and human life as such. As a result, the domain of moral psychology and of contingent aspects of moral experience started to be explored again. This development in ethics is outlined in the first chapter and the second chapter addresses the impact of this changed understanding of ethics upon our conception of moral judgment and responsibility. I suggest that the concept of responsibility divides in two: responsibility for the agent’s (inner) fault and responsibility for the wrongdoing itself. Whereas the remainder of chapter two deals with the former, the rest of the thesis focuses upon the latter i.e. upon responsibility for the wrongdoing and upon two problems which are generated by the intricate bearing of luck and contingency on the concept of responsibility. The first of these problems concerns the relation of the person to her guilt. Guilt arises through a condemnable action for which the person can be held responsible, i.e. when a judgment about the action can be transferred onto the agent. This transfer is possible only in cases of voluntary action the conditions of which are explored in the third chapter. Yet apart from her inner fault (bound up with her volition), the agent is blamed also for the deed as such. In the fourth chapter, I turn to the question of the relationship between these two aspects of guilt. Whereas the episodic conception of action did not manage to bridge the inner and outer aspects of guilt, the extended conception of ethics gives us the means to do so through a consideration of retrospective reactions to guilt. In remorse, do we blame ourselves for our bad character or for our action and for what we have become by doing it? Drawing upon an analysis of the story of Dmitrij Karamazov, I show the mutual connectedness of character and action: on the one hand, voluntary action follows from the agent’s character and identity, but at the same time it is not fully determined by them and it can change character in a radical way. Our understanding of responsibility for wrongdoing can be significantly influenced by the kind of wrongdoing which is at issue. To explore this dimension of responsibility, I turn to a second problem of guilt i.e. the problem of making sense of distinctive forms and types of moral failure. I show that the ethical theories that focussed narrowly upon the episode of action, and called upon an associated strong conception of responsibility, could not grasp an important type of wrongdoing that is marked by attenuated activity: wrongdoing which involves self-deception. In the fifth chapter I examine its historical connection with akrasia and with other types of wrongdoing and present an account of self-deception within the framework of the philosophy of mind. In the sixth chapter, I go on to describe the peculiar form of this type of wrongdoing without intention on the basis of detailed consideration of the wrongdoing committed by banker Bulstrode in the novel Middlemarch. The analysis of Bulstrode’s wrongdoing culminates in an argument that, in spite of the absence of clear intention and the considerable influence of luck, his actions were nonetheless voluntary and therefore he can be held responsible for them.
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce Mgr. Kamila Pacovská, Ph.D. 1.88 MB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce Mgr. Kamila Pacovská, Ph.D. 170 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky Mgr. Kamila Pacovská, Ph.D. 168 kB
Stáhnout Autoreferát / teze disertační práce Mgr. Kamila Pacovská, Ph.D. 469 kB
Stáhnout Posudek vedoucího Marína Barabas, Ph.D. 61 kB
Stáhnout Posudek oponenta prof. Erazim Kohák 123 kB
Stáhnout Posudek oponenta Christopher Cowley 84 kB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby 118 kB