velikost textu

Information complexity of strategic voting

Upozornění: Informace získané z popisných dat či souborů uložených v Repozitáři závěrečných prací nemohou být použity k výdělečným účelům nebo vydávány za studijní, vědeckou nebo jinou tvůrčí činnost jiné osoby než autora.
Název:
Information complexity of strategic voting
Název v češtině:
x
Typ:
Rigorózní práce
Autor:
PhDr. Mgr. Ján Palguta, M.A.
Vedoucí:
prof. RNDr. František Turnovec, CSc.
Oponent:
Mgr. et Mgr. Pavel Doležel
Id práce:
103869
Fakulta:
Fakulta sociálních věd (FSV)
Pracoviště:
Institut ekonomických studií (23-IES)
Program studia:
Ekonomické teorie (N6201)
Obor studia:
Ekonomie (E)
Přidělovaný titul:
PhDr.
Datum obhajoby:
30. 3. 2011
Výsledek obhajoby:
Prospěl/a
Jazyk práce:
Angličtina
Klíčová slova:
strategické hlasovanie, informácia, volebné správanie, vzdialenosť preferencií, počítačové simulácie
Klíčová slova v angličtině:
strategic voting, information, voting behaviour, distance in preferences, computation-based simulations
Abstrakt:
Abstrakt Práce z oblasti politické ekonomie se zabývá schopností voliče strategicky optimalizovat svoje voličské chování v podmínkách nedokonalé informovanosti. Pod strategickým hlasováním práce rozumí odevzdání voličských hlasů jiné alternativě, než volič upřímně preferuje. Motivací práce je empiricky pozorovatelný fakt, že nezanedbatelná část voličů hlasuje za svou druhou anebo třetí nejlepší alternativu, protože první nejlepší alternativa nemusí mít vysokou naději na vítězství. Jindy voliči hlasují pro koaliční partnery ke svým alternativám nebo v snaze oslabit koaliční potenciál nežádoucích stran. Naproti tomu, že strategické hlasování je individuálně racionální, společensky je nežádoucí. Strategické hlasování totiž často vede k rozhodnutím, která neodrážejí skutečné preference voličů. Práce pomocí počítačových simulací voličských preferencí zkoumá odolnost nejpoužívanějších volebních procedur vůči strategické manipulaci v hlasování. Seřazuje tyto procedúry od nejmanipulovatelnější až po nejméně manipulovatelnou. Pomocí standardních ekonometrických metod potvrzuje, že strategické hlasování je nejkritičtější při malém počtu hlasujících, typicky v komisích, představenstvech anebo jiných malých kolektivních orgánech. Dále práce opouští předpoklad dokonalé informovanosti, kritický pro Gibbard- Satterthwaithův teorém nemožnosti k tomu, aby předpověděl strategické hlasování. Práce ukazuje, že při malém počtu hlasujících i minimální redukce v množství informací o způsobu hlasování ostatních voličů výrazně znesnadňuje strategické hlasování. U některých volebních procedur redukce v míře informovanosti strategickému hlasování předchází. Práce potvrzuje tento nález pro absolutní i relativní úbytek v míře informovanosti. Naopak, pokud člen komise ví, jak budou hlasovat jeho kolegové, pravděpodobnost manipulace hlasování je vyšší.
Abstract v angličtině:
Abstract This thesis in political economy considers the concept of strategic optimisation of voting behaviour under imperfect information. Under strategic voting we understand an act of voting for other than voter’s best preferred (order of) alternatives. Motivation for this thesis comes from the empirically witnessed fact that a substantial portion of the electorate votes for their second or third best preferred alternatives, seeing that their most preferred alternatives face in expectation low probabilities of voting success. At other instances, the voters vote strategically with the intentions of strengthening the coalitional partners to their best choices or to weaken the coalitional partners of the undesired parties. Despite to the evident individual rationality of the strategic voting, strategic voting is typically socially suboptimal. Strategic voting leads to social choices that do not reflect the truthful preferences of the public. Via a series of computation-based simulations the thesis studies the relative vulnerability of the most common voting procedures to strategic manipulation. The thesis categorizes these voting procedures by their degree of susceptibility to voting manipulation. By standard econometric techniques it confirms that strategic voting is most threatening in small groups, typically in committees, boards of directors, or in other small collective decision-making bodies. The thesis then relaxes the assumption of complete information, which is central for the Gibbard-Satterthwaite‘s impossibility theorem to predict strategic voting. We confirm that in small decision-making bodies even a small reduction in the amount of possessed information can severely threaten the agent’s ability to strategically manipulate the vote. For some procedures such reduction in information precludes strategic voting. This finding applies both for an absolute and relative drop in the amount of possessed information. On the other hand, if a committee member knows exactly the voting patterns of her colleagues, the probability of strategic manipulation rises substantially.
Dokumenty
Stáhnout Dokument Autor Typ Velikost
Stáhnout Text práce PhDr. Mgr. Ján Palguta, M.A. 1.07 MB
Stáhnout Příloha k práci PhDr. Mgr. Ján Palguta, M.A. 478 kB
Stáhnout Abstrakt v českém jazyce PhDr. Mgr. Ján Palguta, M.A. 52 kB
Stáhnout Abstrakt anglicky PhDr. Mgr. Ján Palguta, M.A. 31 kB
Stáhnout Posudek vedoucího prof. RNDr. František Turnovec, CSc. 18 kB
Stáhnout Posudek oponenta Mgr. et Mgr. Pavel Doležel 128 kB
Stáhnout Záznam o průběhu obhajoby 400 kB